Řekové za turkokracie «Όλβιος όστις ιστορίης έσχεν μάθησιν» img152.jpg Cíl předmětu: —Předmět si klade za cíl seznámit studenty s etapou řeckých dějin, spojených s turkokracií tzn. od prvního pádu Konstantinopole (1204) až do vyhlášení řecké národně osvobozenecké revoluce (1821). Bude probráno: — postavení Řeků v osmanské společnost i vliv řeckých vzdělanců na renesanci a humanismus. —postavení ortodoxního patriarchátu v Konstantinopoli – Fanarioté —Enetokrácie a války půlměsíce a kříže —Řecké komunity, život ve městech, proměny společnosti v 18. století —Řecké osvícenectví – Rigas a Korais — Tematické okruhy – harmonogram 1. semestru —14.9. Úvod - Konec Byzance – pád Konstantinopole – vznik Istanbulu —21.9. Exodus byzantských vzdělanců do zahraničí – Jejich vliv na renesanci a humanismus —5.10. Přednáška o Byzantských dějinách…. —12.10. Postavení Řeků v osmanském hospodářství - řecké samosprávné komunity – Paidomazoma —19. 10. Enetokracie – Krétská škola - Řecké komunity v zahraničí . — 26.10. Válečné střety křesťanských států s osmanskou říší. — 2.11. Vztahy Řeků s Ruskem - Orlofika. — 9. 11. Postavení patriarchátu a Fanariotů v osmanské společnosti —16.11. Osmanské město – Konstantinopole - Thessaloniki — 23.11. Proměny řecké společnosti na sklonku 18. století. —30.11. Řecká vzdělanost – Rigas Feraios a Adamantios Korais —7.12. Sedmiostroví a Filiki Etairia —14.12. Vyhlášení řecké národně – osvobozenecké revoluce – Její ohlas v Evropě — Doporučená literatura —Pavel Hradečný a kolektiv: Dějiny Řecka, NLN, Praha 2009, str. 194-258 —KREISER K. - NEUMANN Ch., Dějiny Turecka, Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2010, str. 37-151 —Frédéric Hitzel: Osmanská říše — —Marcel Martin: Světlo z Byzance —VRYONIS, Spyros, The Decline off —Medieval Hellenism in Asia Minor, —Los Angeles, University of California —Press, 1986 —Στέφανος Παπαγεωργίου: Από το γένος —στο έθνος, σελ. 1-78 — — — — img151.jpg Návrhy referátů – prezentací knih —Knihy: — Steven Runciman: Pád Cařihradu — Petr Štěpánek: Pád Konstantinopole – zrod Istanbulu — Frédéric Hitzel: Osmanská společnost — —Referáty — Krétská škola a Dominikos Theotokopulos — Mark Mazower, Salonica, City of Ghosts — Osmanská každodennost — Jakub Palaiologos — — —Konstantinos Paparigopoulos —Jakob Philipp Fallmerayer Počátky současné řecké historiografie a otázka kontinuity řeckého národa img150.jpg img153.jpg Řecká etnogeneze – Kdo je Hellénem —Řekové mají nejdelší souvislé písemné zaznamenání historického vývoje – počátky mykénského lineárního písma od 2. tisíciletí —Hérodotos označoval řecké kmeny společným názvem To Hellénikon —Sounáležitost Hellénů zdůvodněna společnou krví, jazykem, náboženstvím a společnými zvyky (ethos = ήθος) —Έθνος = γένος (γίγνομαι) + ήθος —Isokratés: „Ἕλληνας καλεῖσθαι τοὺς τῆς παιδεύσεως τῆς ἡμετέρας ἢ τοὺς τῆς κοινῆς φύσεως μετέχοντας» - Hellénem je každý kdo se podílí na řecké kultuře Héllenes – Graikoi - Romaioi —r. 146 př. Kr. Řecko ztratilo svoji samostatnost – Římané nazývali obyvatelstvo Řecka Graeci a z tohoto jména odvodily své označení pro Řeky i ostatní evropské jazyky —11.5. 330 založení Nového Říma – Konstantinopole v bývalé dórské kolonii Byzantion —395 rozdělení Římské říše na východní a západní (476) – Křesťanství jediné náboženství imperia — 1054 schizma církve na římsko-katolickou a východní – ortodoxní (Křižácká tažení – Partes Orientes) - 1204 Dědictví Byzance a zformování novořeckého národa —Patriarchát a aristokracie Fanariotů se staví proti vzniku národního řeckého státu jelikož usiluji o záchranu řecko-byzantského státního útvaru a sní o přeměnu osmanské říše v turecko-řecké impérium —Zrod jazykové otázky, tzv. dualismus. Klérus a fanariotská aristokracie používají archaickou podobu jazyka jako jeden z výrazu udržení kontinuity se slavnou minulostí (progonolatria) —Korais a jeho snaha o střední cestu —Specifičnost řeckého národního hnuti: antické národní dědictví se díky humanismu stalo evropským kulturním dědictvím. —Vznik filhéllenismu