mezinárodní online konference Mojmír Stupňánek – nábytek a interiéry úterý 23. 11. 2021, 9:00 – 12:00 Klastr českých nábytkářů, družstvo Národní centrum nábytkového designu, o. p. s. město Bystřice pod Hostýnem Konference věnovaná tvorbě brněnského architekta Mojmíra Stupňánka je dalším příspěvkem obecně prospěšné společnosti Národní centrum nábytkového designu ke zpracování problematiky nábytkové tvorby v českých zemích. Architektovo dílo mělo být představeno v rámci souborné výstavy, ta však v letošním roce nemohla být realizována. Stupňánkova tvorba je tedy připomenuta alespoň prostřednictvím virtuální výstavy. Konference je poděkováním architektu Stupňánkovi za spolupráci při přípravě několika výstav a za pomoc při vyhledání a zpracování podkladů k činnosti Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského. • Úvodní slovo 
 PhDr. Dagmar Koudelková (Masarykova univerzita, NCND) • Architekt Mojmír Stupňánek – nábytek a interiérová tvorba 
 Mgr. Karolína Kouřilová (Masarykova univerzita) Jméno Mojmír Stupňánek bývá nejčastěji skloňováno v souvislosti s vývojem klekaček a sedacího nábytku z vrstveného dřeva. Tento brněnský architekt a návrhář však v době svého působení jako konstruktér (1975–1976) 
 ve Vývoji nábytkářského průmyslu a později jako návrhář nábytku (1983–1990) v již přejmenovaném Výzkumném
 a vývojovém ústavu nábytkářském pracoval na dalších významných úkolech. Od roku 1990 se zabýval řešením interiérů 
 a atypického nábytku ve vlastním ateliéru I. N. D. Přednáška představí autora a jeho tvorbu s důrazem na méně známé 
 či pozapomenuté návrhy nábytku a interiérové realizace. • Mojmír Stupňánek – „speciální“ úkoly 
 PhDr. Dagmar Koudelková (Masarykova univerzita, NCND) Mojmír Stupňánek je zástupcem mladší generace architektů zaměstnaných ve výzkumném a vývojovém ústavu v Brně. Na mnoha „speciálních“ úkolech pracoval společně s dalšími návrháři a konstruktéry, velmi si cenil spolupráce s akad. arch. Františkem Vránou. Významnou kapitolou jeho profesního úsilí je lamelový sedací nábytek, který navrhoval v rámci zadaných úkolů na základě pečlivých rešerší a průzkumu zahraničního trhu. Některé modely byly určeny pro národní podnik TON Bystřice pod Hostýnem. Příspěvek je založen na průzkumu dobových materiálů z architektova osobního archivu. • Ergonomické sezení očima Mojmíra Stupňánka 
 Ing. Helena Prokopová (Cech čalouníků a dekoratérů a truhlářů, z. s.) Výzkumně vývojoví pracovníci oddělení „Vývoje výrobků“ a „Technologie“ Vývoje nábytkářského průmyslu (VNP), zřízeného k 1. 1. 1954 a v roce 1978 přejmenovaného na Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský (VVÚN), se ergonomii výrobků a interiérů systematicky věnovali od roku 1958 a technologii tvarování dílců z masivního a vrstveného dřeva od vzniku VNP. Dílce z vrstveného dřeva se v šedesátých letech 20. století ve VNP uplatnily především v tvorbě lůžkového nábytku. Použitím ohýbaného vrstveného dřeva pro tvorbu sedacího nábytku se zabývali arch. Miroslav Navrátil, akad. arch. František Vrána a Mojmír Stupňánek, ten nejprve na pozici konstruktéra a po vystudování vysoké školy ve funkci výzkumně vývojového pracovníka. Nový způsob sezení na v Norsku vynalezené klekačce dal Ing. arch. Stupňánkovi nový impulz v tvorbě sedacího nábytku. Současně kromě klekaček použil vrstvené dřevo na odpočivných křeslech s podnožkami. Výrobky byly chráněny patenty a průmyslovými vzory, vysoce hodnoceny hodnotitelskými komisemi, ale myšlení nákupčích obchodů s nábytkem se nedokázalo s novinkami ztotožnit, nové výrobky byly zamítány, takže se nemohly dostat do výroby a na tuzemský trh. • Klekačka – fenomén 80. let 20. století 
 Ing. arch. Martin Kovařík, Ph.D. (Asociace architektonické a interiérové tvorby, z. s., designkitchen.cz) Otázka zdravého sezení je diskutována bezúspěšně mnoho desetiletí. Objevily se a stále se objevují nové pohledy, které se snaží Homo sedens přesvědčit o své správnosti. Jedním z těchto fenoménů je klekačka, anglicky „kneeling sitting“. Klekačka se v Československu objevila v osmdesátých letech minulého století. Předcházely jí návrhy 
 a realizace skandinávských autorů, kteří vycházeli z odborné spolupráce s lékaři. Jiný pohled na ergonomii sezení však nebyl úplnou novinkou. Vzpřímené sezení vycházející z „neutral body position“ má své kořeny v odpočinkových pozicích těla Asie, či sezení na koni. Především však vychází ze zákonů a vztahů fyziologie člověka. Historický vývoj sezení šel jiným směrem. Autor uvádí možné kořeny a prvotní úvahy až po současné modely. Pochopení vzpřímeného sezení souvisí i s dalšími ergonomickými a fyziologickými aspekty. • Ohlédnutí za prací ve Výzkumném a vývojovém ústavu nábytkářském 
 doc. Ing. arch. Boris Hála, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně) Ve Výzkumném a vývojovém ústavu nábytkářském byla tvorba nového designu nábytku zásadní náplní práce řady osobností; v osmdesátých letech minulého století k nim patřili arch. Pavel Hráček, Ing. arch. Dušana Hráčková, 
 arch. Zdena Maňáková, akad. soch. Zdeněk Richter, Ing. arch. Aleš Sedlák, Ing. arch. Mojmír Stupňánek, 
 akad. arch. František Vrána a někteří další. Důležitá část tvůrčí a kreativní činnosti vývojových pracovníků spočívala 
 v tvorbě nového designu nábytku a nábytkových souborů. Vznikaly nové výrobky, modely, prototypy, alternativy konstrukčních řešení a varianty materiálových, barevných řešení, povrchových úprav a technologických novinek. 
 A to v řádu několika desítek ročně – nových, originálních a na svoji dobu pokrokových a mezi odborníky vysoce ceněných designů. Nové výrobky ohodnotila komise, vystavily se na výstavách, dostaly cenu a – velmi často v klidu zmizely v propadlišti dějin. Přednáška se zaměří na zmiňovaný ústav a jeho činnost v osmdesátých letech 20. století, na problematiku „odbytování“ a postavení designéra jako vývojového pracovníka s důrazem na práci Mojmíra Stupňánka a tehdejšího autorského kolektivu. • Lamelový nábytek – současnost a budoucnost 
 MgA. Sabina Stržínková (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně) Prezentace se věnuje počátkům lamelového nábytku a jeho výrobě ve finském Arteku roku 1936 a tehdejším pokusům najít unikátní technologii, která kombinuje řezání a napařování březového dřeva a která je díky své nadčasovosti používána i v současné době. Příspěvek si všímá, jak probíhala výroba v minulosti a jaké výrobní postupy fungují dnes. Druhá část prezentace se zaměřuje na současnou nábytkovou produkci a využití nových, alternativních a zcela odlišných materiálů, které by mohly sloužit jako náhrada klasické lamely a pokouší se zodpovědět otázku, jakou roli sehraje lamela a lamelový nábytek v budoucnosti. • Spolužák Mojmír Stupňánek: studentská léta na brněnské Škole uměleckých řemesel 
 doc. Ferdinand Chrenka, akad. soch. (Vysoká škola výtvarných umení v Bratislave) Brněnská Škola uměleckých řemesel bývá spojována s mnoha významnými osobnostmi z řad studentů i pedagogů; mezi pedagogy vynikal nedoceněný a dnes takřka zapomenutý J. A. Šálek, jehož ateliérem prošel i Mojmír Stupňánek. Přednáška je ohlédnutím za studentskými léty strávenými společně se spolužákem Mojmírem v lavicích této významné střední školy. Připomene některé z pedagogů, kteří zde v daném období působili a formovali kolektiv mladých tvůrců, a také význam slavné brněnské ŠUŘ v kontextu českých i slovenských škol. Jak se zúčastnit: https://www.youtube.com/watch?v=i49vF2shOds Konference se koná za podpory Města Bystřice pod Hostýnem