Středoevropská centra výtvarné kultury v 19. a 20. století Střední Evropa •Mitteleuropa, Zentraleuropa •Jazykově: němčina, maďarština, slovanské jazyky •Velké státní útvary na území střední Evropy: Svatá říše římská národa německého, Rakouské císařství, Prusko, Bavorsko, Německo •Dnešní územní rozsah a hlavní kulturní centra •Německo: Berlín, Mnichov, Hamburk, Lipsko, Drážďany, Frankfurt n/M, Kolín n/R, Düsseldorf •Rakousko: Vídeň, Štýrský Hradec, Salcburk •Česká republika: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň •Slovensko: Bratislava, Košice •Polsko: Varšava, Krakov, Vratislav, Poznaň, Lodž, Lublin •Maďarsko: Budapešť, Pětikostelí •Švýcarsko: Curych, Bern, Ženeva • •Symbolická dualita a rivalita: Dunaj - Rýn • Mittelpunkt_Europas.jpg Evropa kolem roku 1800 Střední Evropa Švýcarsko, Německo, Rakouské císařství, (bývalé) Polsko Kulturní centra, periferie a provincie v epoše 1780-1848 •Tři hlavní kulturní metropole Evropy: Řím, Paříž, Londýn •Tři středoveropské kulturní metropole: Vídeň, Berlín, Mnichov •Další středoevropská kulturní centra – města, v nichž byly do 1848 založeny akademie umění: Norimberk, Drážďany, Lipsko, Düsseldorf, Stuttgart, Praha aj. •Kulturní centra nižšího ranku nejsou považována pouze za pasivního receptora, ale za subjekt umělecké výměny (artistic exchange – téma kongresů CIHA 1992 a 2008) ovlivňující dění ve velkých centrech •Srov. „Das Wesen Österreich ist nicht Zentrum, sondern Peripherie.“ (Joseph Roth, Die Kapuzinergruft, 1938) Nostalgie po mnohonárodnostním středoevropském státu •Rakouští spisovatelé •Josef Roth •Robert Musil •Heimito von Doderer •Esejisté •Ferenc Fejtö •Claudio Magris •Rudolf Kučera Kulturní centrum v zorném poli uměleckohistorického výzkumu •Školy pro umělce (akademie, školy kreslení, umě-leckoprůmyslové školy...) •Spolky přátel umění a umělecké spolky (Kunst-verein, Künstlerverein) pořádající (výroční) výstavy •Velké výstavy, festivita •Intelektuální a tvůrčí výměna – se zaměřením na reflexi výtvarné kultury (rozvoj časopisů) •Architektura a další výtvarné disciplíny – specifické znaky jednotlivých center • „Globální“ a středoevropské dějiny umění •Řada důležitých středoevropských autorů není zahrnuta do celkových přehledů dějin umění 19. a 20. století, protože se nepodílela na „globálních“ uměleckých inovacích. Avšak ve středoevropském kontextu mohou být vnímáni odlišně. •Výzkum směřuje k definování specifických znaků středoevropské kulturní identity. •Např. v období 1780–1848 jen několik autorů dosáhlo celoevropského ocenění, např. Caspar David Friedrich, Phillip Otto Runge, Karl Friedrich Schinkel, Gottfried Semper, hl. představitelé nazarénů, či Johann Heinrich Füssli (Švýcar v Londýně). Johann Heinrich Füssli, Noční můra, 1781 Caspar David Friedrich, Poutník nad mořem mlh, cca 1817 Obsah obrázku exteriér, hora, příroda, pramen Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku interiér Popis byl vytvořen automaticky Vztah centra a provincií: koncept umělecké výměny •Künstlerischer Austausch / Artistic Exchange: hlavní téma 28. mezinárodního kongresu dějin umění (výboru CIHA) v Berlíně roku 1992 •Josef Roth, Kapucínská krypta, hrabě Chojnicki: „Das Wesen Österreichs ist nicht Zentrum, sondern Peripherie.“ „Rakouskou substanci živí a neustále znovu doplňují korunní země.“ •Změna interpretačního modelu: •Dříve: Na periferiích jsou pasivně přejímány kulturní vzory z center, přičemž dochází k rustikalizaci. •Nyní: Periferie a centrum jsou komplementárně spojeny, zásobují jej uměleckými talenty a kulturními podněty. •Příbuzné pojmy: umělecká migrace, síťování atd. Příklad umělecké výměny Vídeň a země Koruny české kolem roku 1900 •Pět základních směrů: •1) české země „dodávaly“ talenty, z nichž se ve Vídni stali uznávaní umělci nadále udržující kontakty s původní vlastí – platí pro německé či německy mluvící autory, jakými byli architekti Olbrich, Hoffmann, Bauer aj.; •2) ve Vídni vyškolení umělci se vraceli do českých zemí, což se týká autorů českojazyčných (např. Pirner, Kotěra), jen zřídka také německojazyčných (Thiele); • Obsah obrázku obloha, exteriér, silnice Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku budova, exteriér, obytný dům Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku budova, stavební materiál, kámen, staré Popis byl vytvořen automaticky Pět základních směrů umělecké výměny: •3) ve výjimečných případech, kdy šlo o prestižní místa, přesídlili úspěšní Vídeňané do českých zemí, např. architekt Ohmann a malíř von Ottenfeld do Prahy nebo architekt Holik do Brna; •4) prominentní zakázky, zejména na Moravě a ve Slezsku, byly svěřovány vídeňským umělcům; •5) čeští umělci pracovali pro Vídeň (např. votivní kostel), a zejména v devadesátých letech dostávali politicky motivované zakázky pro císařský dvůr. • Obsah obrázku text, budova, exteriér, dům Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, budova, exteriér, socha Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, budova, okno Popis byl vytvořen automaticky Vídeňský sochař Richard Luksch v Brně (1902) a Praze (1911): ad 4 Umění a politika (ve střední Evropě) •Osvícenský ideál: apollinské umění •Vznik národních uměleckých škol •Regionalismus a folklorismus •Kosmopolitní moderna •Ideál pluralitního multikulturalismu