Heinrich Heine Kniha písní o 827)
soubor reflexivní lyriky (S oddílů); základnítéma - nešťastná láska
Lorelei
Já nevím, co vskutku je se mnou, že jsem tak zkormoucen; jak dávnou tu báji temnou mám vypudit z hlavy ven.
Stmívá se, chladný vzduch vane a klidně plyne Rýn; jen temeno hory plane, tam slunce, dole stín.
Překrásná panna, s tváří, jež podivný má jas, tam zlatými šperky září a česá zlatý svůj vlas.
A s hřebenem zlatým si hraje, zabrána do zpěvu; ta píseň tak čarovná je, tak mocného nápěvu.
Tu na plavce v člunu padne tak divoký stesk a žal; on nevidí skály zrádné, zrak nahoru upírá dál.
Vím, klesne pak pod temnou vodu člun s plavcem, skončí se báj; to písní svou, plnou svodů, jej strhla Lorelei.
Přeložil F. Hrubín
SOCHROVÁ, Marie. Čítanka k Literatuře v kostce. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004.
V kostce (Fragment). ISBN 80-720-0974-5. __