VlCTOL lfU<hO
Za jednou z barikád
Za jednou z barikád, jež padla teprve,
když došla munice, na dlažbě od krve,
dvanáctiletý špunt byl zajat s dospělými.
Kapitán gard se ptá: - Patříš k nim? - Hoch se vzpřímí
a hrdě přisvědčí. - Pak zastřelíme tě! -
Ozve se povel: - Pal! - A v hrůzné odvetě
chlapcovy soudruhy déšť kulek u zdi požne.
Teď na řadě je on. - Bylo by, pane, možné,
abych jen hodinky odnes matce? — Jak:
Chceš zdrhnout? — Vrátím se! — Bojíš se o kejhák,
ty uličníku, vid, a chtěl bys fouknout! — Ba ne! -
- Kde bydlíš? — Za rohem. Hned, pane kapitáne,
se vrátím! — Tak si běž! - Odběhl. Vojáci
měli z té naivní, dětské lsti legraci
a umírající doprovázeli steny
jejich smích; ten však ztich, když bledý, uřícený
se chlapec přihnal zpět a v pýše dojemné
řek důstojníkovi: - Tak tady máte mne! -
SOUKAL, Josef. Čítanka pro II. ročník gymnázií: učebnice plně vyhovuje Katalogu požadavků ke společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury. Sedmé. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2002. ISBN 80-723-5183-4. Zkopírovat citaci
Viaden, 27. června 1871