Pracovní sešit k dějinám hmotné kultury středověku
AEA_59
drobné kovové předměty
• součásti opasku
• šperk
• záušnice
• věnce
• řetízky
• prsteny
• spony
Magdeburský dóm, kolem 1260
OPASEK a jeho kování
PASÍŘ
dílna
přezky, kování, háčky
organické zbytky – textil, kůže
kožená tobolka
vzory na kůžích
Dům pasíře Prokopa - Tábor, č.p.220
PASÍŘSKÁ DÍLNA
počátek 15. století
počátek 16. století
konec 17. – počátek 18. století
prodejní stánek – pásky, tobolky
kování taštiček
Studna na Runneburg (Weißensee / Thüringen) kozina
cca. 18 x 10 cm D- forma
PŘEZKA
Jednodílná: viditelná pouze 3-
ramenaXoblouk
Dvojdílná: viditelný rámeček
Rameno:
podpěrné
příčka/stěžejka
trn/jehla
přezka závorová
1. trn-pohyblivý
2. trn – nepohyblivý=výčnělky vystupující
z rámečku
• lité X kované
• spínání materiálů
– součást oděvů,
– výstroj jezdce a koně
• určitelné: součástí ostruh
• některé tvary – polyfunkční
charakter
rámeček
Rameno (obloukové)
trn/jehlapříchytná destička
rameno
KRABATHA1 – kruhové
A10 – D-tvar
A4 - oválné
A14 – trojlístková
(dreipassförmig)
A21 – pravoúhlá
A27 – pravoúhlá s
konvexními stranami
A30 – trapézovitá
– kratší strana s trnem
A34 – trapézovitá
– delší strana s trnem
A18 – ve tvaru LYRY
A36 – zvláštní typy
Podkovovité závěsné články renesančních opasků
1564
Kování opasku/aplikace
Moravany nad Váhom
Moravany nad Váhom
Konůvky
Mstěnice
Bronzová kování z hradu Týřova. Hradišťko u Davle, 2/2. 13. století
Opasek: Lübeck
• Tzv. pás královny Elišky
– 2. polovina 15. století
• Fragment opasku (BNM London)
Přezka - součást ostruhy
– Mstěnice
– Kepkov
– Sezimovo Ústí
Přezka - součást koňského postroje
Kování knih
Rajhrad
Ivančice
16./17.stol.
Knižní kování knih a pečetítko
Pečetidlo Maříka z Bobelic z Křivoklátu.
ŠPERK
• M. Hanuliak – vývoj šperku na
Slovensku od 10. – 13. století
záušnice
• Záušnice s různými průměry vinutí (11. – 1. polovina
13. století), bývalý klášter cisterciaček na Starém
Brně
Čechy přelom 10. a 11. stol.
Věnce, vínky, čelenky a obroučky
Oděvní řetízky a řetězy
• několik typů řetězů v závislosti na tvaru
oček:
• a) oválná očka
• b) osmičkovitá očka
• c) esovitá očka
• d) očka z několikrát obtočeného drátu
• e) očka z tordovaného drátu
DEVOCIONÁLIE: Růžence
• RS: modlitba žalmů z Davidova žaltáře - 150 žalmů – v
průběhu RS nahrazeno Otčenáš (Pater noster) a ve 12.
století ovlivnil mariánská úcta – šíření Zdrávas Maria (Ave
Maria).
• Změny 15 .stol.: kartuzián Heinrich Egker von Kalkar
(1328–1408) řada 150 „Zdrávas“ („Ave“) korálků a vložení
1 korálku „Otčenáš“ („Pater noster“) - * základního
schématu růžence: 10 stejných korálků (Zdrávas) a 1 větší
nebo jinak barevný, nebo jiný materiál (Otčenáš)
DEVOCIONÁLIE: poutnické odznaky
• Poutnické svátostky byly nejčastěji vyráběny odléváním ze slitin cínu a olova
• Ve 12. a 13. století měly tyto devocionálie podobu plochých plaketek, od 14. století začínají
převažovat prolamované medailóny o velikosti cca 40–70 mm
Poutní místa v Čechách
Zdeněk BOHÁČ, Poutní místa v Čechách, Praha 1995.
Dragoun, Z. 1995: Poutní odznak z Kolína nad Rýnem z výzkumu v Rybné ulici na Starém
Městě pražském, Archaeologia historica 20, 491-495.
Hrubý, V. – Sigl, J. 1996: Poutní odznak s vyobrazením sv. Stanislava z výzkumu v Hradci
Králové, Archaeologia historica 21, 7-15.
Stará, D. 1988: K českým středověkým poutním odznakům, Časopis Národního muzea v
Praze – řada historická, roč. CLVII, č. 3 – 4, 140-148.
Velímský, T. 1998: K nálezům středověkých poutních odznaků v českých zemích,
Archaeologia historica 23, 435-455.
poutní odznaky trůnící P. Marie a s
Ježíškem z Cách z 13. století
1. Olomouc, Dolní náměstí
2. Olomouc, Dolní náměstí
3. Opava
4. Olomouc, Dolní náměstí
5. fragment poutního odznaku
Poutní odznak sv. Prokopa
1. Králův Dvůr: kruhový prolamovaný s poutkem. Výška 48 mm.
Vyobrazení: postava stojícího světce s kulatým bezvousým obličejem a
vyholenou tonzurou, oděv: benediktinský mnich
V levé ruce drží hůl, na kterou se sápe ďábel, umístěný při levém okraji kruhu.
Pravou část vyplňují schematicky znázorněné stromy.
Prokop - svatořečen 4. července 1204).
Datace: poslední čtvrtina 14. století
slitina olova a cínu
2. Jinonice: Kruhový prolamovaný s poutkem, výška 52 mm.
Vyobrazení sv. Prokop s holý na níž se sápe ďábel a pravá část je opět
vyplněna rostlinným dekorem.
Datace: konec 14. – 16. století
slitina olova a cínu
1 2
4
3
Poutní odznak: sv. Barbora
kruhový prolamovaný terč
slitina olova a cínu,
Průměr 41 mm,
vyobrazení: ve středu značně schematizovaná postava, na
levé straně doprovázená věží. Od obvodu kruhu dovnitř
jsou vyznačeny schematicky šlehající plameny.
Odznak s vyobrazením tří králů (Praha, Rybná ulice)
dvoustranný poutní odznak, výška 43 mm
základem je obdélník, z něhož vyrůstá trojúhelníkový štít na bocích provázený dvěma věžičkami. Odznak má čtyři očka pro upevnění. Na aversu
jsou napravo vyobrazeni tři králové s dary, v levé polovině odznaku je zobrazena sedící Panna Marie s korunou a se svatozáří. Mezi ní a třemi králi
stojí malý Kristus se svatozáří. Rubová strana je relativně hustě šrafovaná a opatřená žebírky- vytváří to představu uzavřené brány.
Původ: Kolín nad Rýnem
Datace: konec13. století
slitina olova a cínu.
Nejstarší románské odznaky z Kolína nad Rýnem, byly poměrně velké (25 – 32 cm2), s vyobrazením scény Klanění tří králů doplněnou o postavu
anděla a s postavou Ježíška vlevo od P. Marie.
Gotické odznaky ze 13. století byly výrazně menší (kolem 12 cm2), postava anděla zmizela a figurka Ježíška se přesunula napravo od P. Marie.
Dalším vývojem byly jednostranné odznaky
Poutní odznak se sv. Petrem a Karlem IV. (Praha)
Původ: české země
prolamovaný odznak tvaru gotické kružby, do níž je zasazen latinský
kříž, výška asi 61 mm.
Vyobrazení: Pod křížem jsou dvě postavy: vpravo stojí sv. Petr
korunovaný papežskou tiárou, který drží v pravé ruce kříž a v levé
velký gotický klíč, vlevo od něj klečí Karel IV. s císařskou korunou na
hlavě a říšským kopím v levé ruce. Tři heraldické štíty v dolní části
odznaku nesou štíty se znaky vyšehradské kapituly (zkřížené
svatopeterské klíče), Svaté říše římské (říšská orlice) a českého
království (dvouocasý lev).
Datace: 2. polovina 14. století,
slitina olova a cínu
- je spojován se slavnostmi ukazování ostatků (ostensio reliquiarum)
na novoměstském Dobytčím trhu a dáván do souvislosti s Karlem IV.,
dvorským prostředím a vyšehradskou kapitulou
Poutní odznak s vyobrazením sv. Stanislava. Hradec Králové
2-stranná olověná plaketa, průměr 43 mm, 4 ouška
Původ: Krakov
Avers: po obvodu jednořádkový nápis, v čelném pohledu polopostava
biskupa s mitrou na hlavě a v ornátu s palliem, v levé ruce žezlo (berla),
pravice žehná; kolem postavy architektura (na obvodu hradební zeď
s věžemi s cimbuřím a uprostřed pod tělem se pravděpodobně nachází
sakrální stavba). Po stranách obklopují biskupa na každé straně dva nad
sebou stojící orli natočení rozpjatými křídly a rozevřenými zobáky do
středu. K mitře biskupa směřuje proud 5 paprsků, vycházejících
z půloblouku s osmicípou hvězdou uprostřed. Nápis na aversu (částečně
poškozen): + . S . STANISLAUS . MARTIR . EPS ……OVIA (po
rekonstrukci: + . S . STANISLAUS . MARTIR . EPS . DE . CCOVIA
(=SANCTUS STANISLAUS MARTIR ET EPISCOPUS DE CRACOVIA).
Nápis: sv. Stanislav, mučedník a biskup z Krakova.
Revers: 3-řádkový opis a středem prázdné plochy probíhá tenká
vystupující linka. Rekonstruovaný text: ECCE FRUSTATIM CONCISUS
PERAQUILAS CUSTODITUS ET DE COELO RADIATUS CRAS FUIT
REINTEGRATUS
- 1253: svatořečení sv. Stanislava - Krakov poutním místem
- Datace: 1253-14. století (od 14. století: 1-stranný prolamovaný typ
odznaku se sv. Stanislavem
Odznak s vyobrazením sv.
Mikuláše (Olomouc, Michalská
ulice)
Plaketa se 4 očky
Olovo
Výška 43 mm
Obvod rámuje plastickou linií
vyznačený lem s výzdobou
jednoduchým perlovcem.
Vyobrazena polopostava
žehnajícího světce se svatozáří.
V levé ruce světec drží knihu.
Vpravo nad ramenem světce
stranově obrácené písmeno S,
vlevo o něco výše písmena NI a
pod nimi C.
Z vyobrazení vyplívá, že světcem je
sv. Mikuláš z Myry.
Rub je zdoben plastickým
mřížkováním. Datace: 12. – 13.
století
Původ: z Bari
Poutní odznak s vyobrazením
sv. Anny (Jindřichův Hradec,
hrad)
Cínový prolamovaný kruhový poutní
odznak o průměru 44 mm. Ve středu obraz
ženské postavy s hlavou zahalenou
v roušku, v každé ruce drží dítě. Po
stranách klečí dvě postavy v prosebném
gestu. Po obvodu terčíku málo čitelný opis:
S+A+MT+S+M+S+….AV+..+IEM+PONE..,
patrně zmaená: Sancta Anna MaTer
Sanctae Mariae S?....AV.. IEsuM PONEns.
Písmo odpovídá 15. století. Stejně jako u
předchozího odznaku není jasné, z jakého
poutního místa odznak pochází
Svatojakubská mušle
poutní odznak - tzv. svatojakubské
mušle.
Most: mušle Pecten Maximus L o
rozměrech 75 mm se dvěma
kruhovými otvory k upevnění.
Původ: Santiago da Compostella
Datace: 13. století
Kostel sv. Linharta Mušov
Votivní předměty
PRSTENY
Třídění: podle funkce, významu, tvaru, výroby
– přátelské
– zásnubní
– pečetní
Výběr evropský prstenů
Rokštejn
LondonNorwich
Claushal-Zelerfeld
Burton Wood Itálie
London
Payerbach
Östergötland
Tiengen
podle výrobních postupů
1. prsteny s tyčinkovou obroučkou
2. prsteny s páskovou obroučkou
3. prsteny s drátěnou obroučkou
4. prsteny odlévané
obroučka
ramena
prosté nebo ±výzdoba
štítek X očko
ŠTÍTKOVÉ
PUNCOVANÉ
VYBÍJENÉ A RYTÉ
ZDOBENÉ SKLY
PLECHOVÉ X LITÉ
Kroužkové lité X plechové
S BUTONY
Druh obroučku + výzdoba :
1. Štítek: štítek je vytvořen přímo při odlévání nebo byl k prstenu dodatečně
přiletován
2. Očko: tento termín se užívá pro prsteny s osázenými kameny nebo sklem, u
středověkých exemplářů se zasazení provádělo „do jamky“ nebo později do krapen.
3. Specifických motivů: veškerá plastická a reliéfní výzdoba například ve tvaru
stisknutých rukou, pomněnek, srdíček apod.
Výzdoba:
1. Rytá výzdoba: gravírování
2. Plastická výzdoba: přiletovaná k prstenu/aplikace
3. Puncování: resp. vbíjení
Bokel, okr. Rotenburg
kolem 1225
ŠTÍTKOVÉ PRSTENY 13. STOLETÍ
ŠTÍTKOVÉ PRSTENY 13.- POČÁTEK 14. STOLETÍ
Prsteny s vložkou v očku
12.-13. STOLETÍ
Štítkové
HERALDICKÉ
ROKŠTEJN
přátelský prsten s nápisem MARIA,
zlacené stříbro, 15. století
zlatý prsten s nápisem
MAMA, 14. století
prsten – ADAM a EVA,
zlacené stříbro, 15. století
SPONY
Magdeburský dóm, kolem 1260
Ducové nad Váhom
routovitá spona
Novi Banovci Stara Pozova Hrad Strattenstein
Opatství Marienmünster
Náhrobek hraběte ze Schwallenbergu, kolem 1250
Magdeburg
1351-52
hvězdicovitá spona
zdvojení – kruhové spony
Saerslev kirke
Mosazná spona z
Olomouce, (2. pol. 13. stol.)
• Depot z Karlštejna
– datace 14. století
Míšeňský dóm,
císařovna Adelheid
13. století