Poznámky k prezentaci

1.       sídlo mnichů a centrum vzdělanosti

·         řády venkovské (benediktíni, cisterciáci, premonstráti) – mají vlastní pozemky a majetek,
v 11.-13. století často kolonizační řády × řády mendikantské (dominikáni, minorité, františkáni,
karmelitáni) – tyto řády jsou městské, nedisponují pozemkovým ani jiným majetkem, jsou odkázáni
pouze na vlastní práci a dary, vznikají až od 13. století

·         benediktíni stavěli své kláštery na kopcích, cisterciáci v údolích a na vodních tocích,
výjimka potvrzuje pravidlo

·         kolonizace – u nás nikdy v pusté krajině, vždy částečně kolonizované území, až po
dostavbě klášterů kolonizační snahy

·         fundace – dokládáno listinou, často docházelo k falsifikaci těchto listin, předmětem
vesnice, právo na vybírání poplatků či cel nebo privilegia

2.       každý řád si jel rád podle toho svého, měl svůj vzor a své uspořádání, rozdíly ale nejsou
tak markantní, cisterciáci měli například vybíhající jižní křídlo z klausurního čtverce

·         v Čechách častá modifikace dle terénu (Ostrov)

·         provizorium, mohlo trvat klidně i 100 let, stavba kamenného kláštera trvala pár
desetiletí, tradičně spíš 30-40 let

3.       Založen nakonci 10. století Boleslavem III., který navazoval na činnost Boleslava II.,
druhý nejstarší mužský klášter v Čechách

·         Atypický tvar – stál na ostrově, chybí západní a východní křídla kláštera,

4.       Doklady dlouhého přebývání dřevěného provizoria, které bylo zničeno požárem v roce 1137,
poté začíná okamžitě výstavba kamenného kláštera, zajímavé je vytvoření infirmaria a jeho přístup
do kaple

·         u paty severní zdi se nalezl překročený hrob, pravděpodobně jednoho z prvních opatů,
v hrobě se nalezl železný bodec pastýřské berly a zbytky tkaniny protkané zlatou nití

·         hrob ležel na místě původního dřevěného kostela, což dokazují i zbytky kůlových jamek, a
byl natolik významný, že jej stavitelé překročili kamennou zdí

·         specializovaná výroba terakotových dlaždic => chybí výzkum východních objektů, kde se
předpokládá dílna těchto dlaždic

5.       Založen královnou Konstancií roku 1233, v místním klášteře pohřbena jak Konstancie, tak i
markrabě Přemysl

·         klášter byl obehnán obvodovou zdí s obrannými věžemi a vodním příkopem, přívod vody je
stále dochován

·         Kaple sv. Kateřiny – chybí o ní jakékoliv písemné zmínky, známe ji jen z jednoho
středověkého pramene a z vedut ze 17. stol., šlo o menší kostelík, který byl vybudován ještě před
velkým konventem

·         Kaple je narušena vodními kanály, nálezy typických geometrických dlaždic, používaných
například i na Velehradě

·         nálezy i druhotné pohřby ze stavby vodních kanálů

6.       Opevnění z 15. stol.

·         uměle srovnán vršek kopec, vybudovány dvě linie opevnění (palisády), mělo ale být
nahrazeno kamennou zdí, odkryto rozsáhlé odpadiště s hodně kusy keramiky a kostí (doklad přežívání
nějakého obyvatelstva po určitou dobu), opevnění nebylo dostavěné, ale nalezla se zde cisterna a
sklepení patrně honosně stavěné kamenné věže

·         Budováno Pernštejny za husitských válek, kdy byl klášter opuštěn a vypleněn, toto ale
nebylo udržitelné a v roce 1437 získává klášter veškerý svůj majetek zpět do svého držení, opevnění
pak bylo pobořeno a spáleno

7.       Založen v roce 1202, údolí řeky Salašky cisterciáky, usazení provizoria pravděpodobně
kolem kostela sv. Jána v Modré

·         monumentální založený hrám byl postaven sice na románském slohu, ale dochované části
(hlavně portály), představují pozoruhodné propojení pozdně románských forem s raně gotickými
stylem. Hrotité arkády, šestidílné klenby závěru

·         fortifikace díky blízké horké hranici s Uhry, kamenná obvodová hradba zpevněná věžemi,
nález severní obvodové, severovýchodní věž a severozápadní hranolová věž

·         problematika horní a dolního hrádku, dolní hrádek zřejmě tvrz pro žoldnéře na klášteře,
horní hrádek je diskutabilní, asi ležení

8.       Kostelík sv. Jana v Modré již z počátků křesťanství na Moravě, pravděpodobně z 9. století,
kolem něj se nalezlo pohřebiště s poměrně bohatými hroby

·         před vybudováním kláštera zřejmě sloužil jako provizorium pro cisterciáky, kteří jej
zřejmě zrekonstruovali, je jim přisuzována výstavba 4 pilířů (pravděpodobně šlo o podporu věže)

9.       Další kláštery v Čechách – Rajhrad (nejstarší klášter na Moravě), Kladruby, Milevsko, Rose
Coeli, Oslavany, Zlatá Koruna

10.   Klášterní města – osady v blízkosti kláštera zajištující jeho materiální potřeby, výrobní
objekty podporující ekonomiku (mlýny, chlebové pece, železářské a kovářské pece)

·         klášterní dominia – ve 12.-13. století, vytvořit hospodářská centra klášterních dominií
=> bývaly zakládány menší klášteříky nebo světské sídlištní schopné tuto úlohu plnit, rozsahem je
poté unikátní založení Broumova, s houstnoucím osídlením i větší sídelní jednotky (hrad
Broumov-Vlčinec), nebo klášter města (Mnichovo hradiště)

·         grangium – v oblastech vzdálenější od klášterního centra zakládány nové hospodářské dvory
s kaplí (grangie)

·         Hradišťko u Davle – z jižní strany ostrožny dvojitý val, obyvatelstvo se zabývalo
převážně kovářstvím a sléváním bronzu, předpokládat můžeme i soustružníky dřeva, koláře, ševce