Středověký mlýn jako výrobní zařízení – technologie Mlýny na našem území • Převládalo množství vodních mlýnů • Území našeho státu je v současnosti v porovnání s okolními státy o fragmenty technologie mlýnů poněkud ochuzeno • Vodní mlýny se nacházejí ve zvodnatělých lokalitách -> více organického materiálu • Často se jedná pouze o hypotetickou podobu mlýna – v mnoha případech nebyly nalezeny některé jeho části Větrné mlýny • U nás podstatně méně něž mlýny vodní, také se objevují až podstatně později • Objevuje se v podobě německého (slezského) typu mlýna • Stejně jako vodní mlýny disponují palečním kolem a lucernou, nejsou však poháněny vodními koly, nýbrž lopatami (perutěmi) Vodní mlýny • Mlýn vertikálního a horizontálního typu • Mlýn vodním kolem na spodní vodu • Mlýn s vodním kolem na horní vodu • Obilné mlýny • Zlatorudné mlýny – zlatorudný mlýn na řece Otavě -> jeden z nejvýznamnějších nálezů Vodní mlýn a jeho podoba • Ve vodnatém prostředí konstrukce na kůlech • Lokace -> u potoků, řek a rybníků • K identifikaci středověkého mlýna kromě dendrochronologie napomáhají i nálezy fragmentů středověké keramiky • Roubené, zděné, ve výjimečných případech i celokamenné • Nejspíše vybaveny sedlovou či valbovou střechou, krytinou došek, šindel, výjimečně pálená krytina • Obytná část se dá prokázat až od pozdního středověku, lokalita Ahrensfelde Vodní kolo • V průměru nepřesahující velikost 4 metrů • Sedí na hřídeli (její průměr okolo 40 cm), pohybuje palečním kolem • Poháněno dopadající vodou (záleží na typu kola) • Naprostou většinu zastupují mlýny s vodním kolem typu na spodní vodu Paleční kolo • Kolo sedící na hřídeli • Pohybuje se díky vodnímu kolu • Palce Cévník (lucerna) a železí • Mezi jednotlivé cévy zapadají palce palečního kola, díky čemuž se pak lucerna otáčí. Ta následně pomocí železí rozpohybuje mlecí kameny Mlecí kameny • V průměru v našich podmínkách až 70 cm • Běhoun (vrchní otáčivý) a ležák (spodní, většinou masivnější) • Nejčastěji z pískovce • Kypřice – umožňuje přenos točivého pohybu běhounu (pouze dva jediné exempláře, nejspíš kovová), součástí železí • Předpokládá se i znalost lehčení běhounu, jeho technické řešení však nebylo archeologicky doloženo Lub • Nachází se v něm mlecí kameny • Sedí na hranici • Na mnoha nálezových lokalitách chybí • Lze předpokládat, že se v mnoha oblastech mohl začít objevovat až od raného novověku Násypný koš • V mnoha případech jej lze pouze předpokládat • Skrze něj se do lubu dostává melivo Zlatorudné mlýny • Více než 30 známých lokalit u nás • Fungují na stejném principu jako mlýny obilné, nejpodstatnějším nálezovým rozdílem je však míra opracování mlecích kamenů • Mlecí kameny se nejčastěji vyrábí ze žuly, velké byly v průměru jeden metr, běhoun masivnější než ležák (okolo 60 cm) • Okřesávání hladkých omletých ploch • Nález stoupových kamenů, vyřazené mlýnské kameny • Zlatorudný mlýn na řece Otavě – nedaleko Písku, nález základů stavby a mlecích kamenů • Hornický skanzen u Zlatých hor Zdroje: • J. Fröhlich – Středověké zlatorudné mlýny, Živá archeologie • L. Galusová – Vodní díla ve vesnickém prostředí vrcholného a pozdního středověku v čechách: prostorové vazby a sídelní souvislosti, diplomová práce • L. Galusová – Vodní mlýn jako objekt archeologického výzkumu, Archaeologia historica • R. Nekuda – Využití vody ve středověké vesnici