sal
iibiiib'^-—'t—r—í—--^---y r^-—^—y TiT^^'^jjJ---**• ~~Uv™^»*
Středověká diplomatika
Jaro 2021 1) Úvod. Papežská diplomatika I
íl* ř<—i
.^xiiflb «*&"•'•'• uiďff'fa *fi*>01»««fcomAtA^ittilbn?-Jg« AwiijittJkwjý S» auióní.lir v— 4 „„„ifliTui.Uim.lu tínm vmj™ iiíW^fí^.afMlf*)'*' pwn^-y^yF*^ M-miiVlwtiu ., lirv
Ý<t.lo-ipifiub řtó, čnfir Í»tAli«P> l^fli v/ilii ^Jon pw»W. |«pd v niifljrr.í^lO'Wl^ŕi í Kvil .Jnip !«ii',v«k ín"
rp<i:..iii'.lili. .11« .M'i'nr tofi Mino míj. crórnf'Wnn vi.íftnB fjilnf j jy^'iicíUim iufi.iiWr; Lfrmi.-inrii /  át viif.s jpifl'if imro>c|iťi!-fijn"«|. ''uir     im sr.ttxi p<rf ftnt i^frnlW fitk Jara °é. «i|> au .1«,,^     . nm
4 ^jy.^- H^^^-ř^
•IV/ťnK uf.'i.ui.if       Ilwiiu nílunk'GBfiJ!. ipMh fffiwn/ílTrfii Intrtiri; /U^fi iľmírT /JI..WflnJ
.(    "iillinniTT       ■ It       1       k-   utlľ\\.\ iWfiTIin     JlŤ í ^kii íH* IWtř /lim    .11 liliLJ'twril,'::    ■ > 1.    y t ■. .. l) T. ._**
ll .nr.ír iuufn.fr ItwttnfKtfíteťlonř-ttřt ff«íi co^ířdn-flonf oHTřnfum nuttowwrcyiOtftimuf. . §\.uiniw fluf «i?tic.r hocfŕŕ .TuCitt+'.wr.Ti?-nw^ifoňubí Inhtanutf nfcoaixtw frnwcuíttrpíciTfum řuolnunvCui>ťtm.Ť ciutťcn-.T?- fflř rpiftíTjt ..-X-\ oceftOff ncfc lufkrnvnacm.TitufA ornnifu ríucUitunr.rř (oStti nullo
nfř uí>luiwreri.xi1" Ircocfl.- .vfuř (fKn><" ft mu fřyím (Miutif *Oiwctí*íCít.Yft fř
u.r«ínuírw>řmfcct.rřiftrFK'rírfr
Dl TA Vínŕ M 1ÍH l>(IMCTIOH€.riil-
^(VCMHTISSUno ťrícífSHTvo THf cremco mchw^o ícŕ chw
c«t»elfnutf. *;ccnjjtuam cuf.mufřó ftruňvtí- uíť pt*Wf* frtortium- ■■ t\ uovtfmtf (?řlf ufŕ mjc| Cm f+^nutn Inítmsmurc lufr fř(|cur ŕpJinŔr^if - ■
afl"Ftr<r. ují-flfř fcuwrr {uJtneiTírt----*.'Mfřnf.otrr Inčit: «iřx.mr -
v
fíf<)uř ipfrf (UfrlnoíyKtroTf- uctil" ff^vut tuHwa- ■ ■ 'TL-<inrm nu-fř-tctupcrftrK- íeS-InrtrfrfN" huttutff;-
|  .to: ^u«r-Irurřúfil"frttrffcyotrt*'?>.'1i! frřtť*. u.TF»ytn řií: .tibtcomnulTum ffKMRMI ^BIft%KttH0 <\n<cmyx.T\ min; fl | g imt- |?u:'l t ngwMuma«if.
"J    'TÍ* Mťrmlřtcroniíípr flřfratfm >-.í<Srinuif. uor UruCn\fm>" fptvtiru dU řiutnt^cuf ccncfflum. 65 n^Xťri^c.\ .ruc.TpNnr.Tn1 UrfarKTum írcutvf .rmc
C .Tlxuliy fluw J(uuTCrffiímlnh^c luuortí- put^ufnťnyl CÁ muracrxr.—
tWTA vvč íiS iu»i inr vin-
•FUT. CHO í'lOR1o5c CO'T<i T1 —
[ / níuiífr.Tuř noTUmřfiř ;u.U»n-.
\\ J I ...
I       cciifikuitíntg nrřfchcÍT.-II uítřrjqffimc.x^ř^lcřřtctř m.ť tťctfi^(K uniACumi^nufifn^ O^tHi .tuc. <cřt|muvr1"cčV orrt« íJTirf-iKiwuIt-
ntfn.Tř asxxr-ffTrncnř- Uwrřtuírrfr' fřnccf- jTj-.cimuf. u.t.tut řru-íflcntf f:nrf-Si;uiř.u *4TOfluffCítionKřrf: řř>>um. cju^cttrcr ffífm .rppiWic.N' 9i "Afv" v. pxu. I ::uiuu Tui IwctfatT. ■ ■ l\j ccmřtuinjrarŘ: hfoXmuct-tcnxif .Tjf «l)^"ffctihuluf piV.ctribi tfmtú rfjrhim jc^jci otřtntfpiSnciVTrn
Uvod
STŘEDOVĚKÁ DIPLOMATIKA OBECNÁ
- Papežská diplomatika (I-III)
- Císařská diplomatika (I-III)
- Soukromá diplomatika STŘEDOVĚKÁ DIPLOMATIKA ČESKÁ
- Počátky diplomatických písemností v českých zemích
- Královská diplomatika za Přemyslovců a Jana Lucemburského
- Šlechtická, zemská a patrimoniální diplomatika
- Církevní diplomatika
- Městská diplomatika, veřejný notariát
<$.<~JL. f** Xf" 0>* Ví^-oiWi' j*-£Ct.\
^rtvfuS-c 4««J>*Í&>-        k<«-e <f«lvíE: wni>& TJ*' f"«v •»?•«■•£
íii /i* •?*«*••»   >M»*T *~> 'V.—«<W-1 3-«
<W vV-i-fn ~<fm-' K« P-T** "JKC**"
L (íT-ír« *"k f^fl* P
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti
papežů
Středověký Západ - dvě univerzalistické autority:
- Papežství - vznik z římského patriarchátu, teprve postupně vrcholná církevní autorita na Západě)
- Císařství - na Západě zaniklo 476, pokračovalo na Východě; na Západě obnoveno 800 Karlem Velikým na bázi království Franků / Franské říše; po dočasném zániku v 1. polovině 10. století znovu obnoveno 962 Otou I. Velikým na bázi Východfranské říše / Německého království
-  konflikty papežství a císřství: boj o investituru, boj o dominium mundi / o supremaci
- přes občasnou dominanci císařství (za Karla Velikého, za Otonů, v první fázi vlády Sálské dynastie) se nakonec jen papežství prosadilo jako skutečně universální mocnost středověkého Západu, zatímco autorita císařství víceméně omezena na Svatou říši římskou
změna na počátku 16. století: po 1517 nástup reformace, postupná ztráta vlivu v protestantských oblastech a po církevní odluce za Jindřicha VIII. také v Anglii; naopak portugalské a španělské kolonie v Atlantiku, západní Africe a zejména Latinské Americe, později také v jiných částech světa...
papežské písemnosti distribuovány do celé latinské Evropy, později do celého katolického světa: vysoký počet papežských listin (viz dále)
Jednotný layout, vnější a vnitřní znaky => vliv papežských listin na jistou unifikaci diplomatiky a úřední kultury na Západě
Provinciate Romanům', soupis provincií a diecézí latinské církve - ukázka z oblasti Anglie, Skandinávie a Skotska:
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Statistika dochování a odhady původního počtu papežských listin:
- od pozdní antiky do poč. 14. století: cca 50.000 listin dochováno nebo alespoň zmíněno (deperdita); skutečný počet jistě daleko vyšší
- 14. - poč. 15. století: expedován snad až 1.000.000 listin
- éra vrcholného renesančního papežství (1471-1527) - expedován snad až 1.500.000 listin
- až do dnešní doby expedováno cca 30.000.000 papežských listin
Kde se dochovaly: jen malá část v originálu (nebo alespoň v opisech) v archivech příjemců, velká většina dochována v opisech v papežských registrech ve Vatikánském apoštolském archivu (až do 2019 Vatikánský tajný archiv; badatelům otevřen až 1881; předtím nutno získat povolení - Palacký, Dudík).
Rozsah register = impozantní, od 1198 souvislá řada, přesto zdaleka nedochována v úplnosti; dvě katastrofy v dějinách papežského archivu: 1527 Sacco di Roma, 1810 Napoleon - pap. archiv do Paříže, 1815-1817 postupně zpět do Říma; z doby 1198-1527 max. 50 % svazků register.
Archivio apostolico Vaticano: Sala Indici a Sala Studio
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Periodizace vývoje papežských písemností a kanceláře
1. období: od prvopočátků do pontifikátu Štěpána Dl. (f772)
2. období: 772-1048, tj. Hadrián I. - Damasus II.
3. období: 1048-1198, tj. Lev IX. - Celestýn III. (nově dle některých badatelů až do konce pontifikátu Inocence III., tj. 1216)
4. období: 1198-1417, tj. Inocenc III. - konec Velkého západního schismatu (nově dle některých badatelů v avignonské obedienci konec schismatu, v Římě jen do nástupu Bonifáce IX. 1389)
5. období: 1417-1484, tj. Martin V. - Sixtus IV. (nově dle některých badatelů již od nástupu Sixta IV. 1471)
6. období: 1484^dnes, tj. od Inocence VIII. dodnes
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Základní členění expedovaných papežských písemností = dle formy (vnějších a vnitřních znaků), nikoliv podle obsahu!
- litterae (apostolicae) ([papežský] list; z hlediska diplomatických kategorií to však může být listina, mandát i vlastní list)
- privilegium (privilegium; z hlediska diplomatických kategorií zásadně listina)
- bulla (bulla; z hlediska diplomatických kategorií zásadně listina)
- breve (breve; z hlediska diplomatických kategorií může jít o listinu, mandát i list)
- motuproprio (moruproprio; z hlediska diplomatických kategorií může jít o listinu, mandát i list) Jednotlivé kategorie mají své subkategorie (viz níže)!
Nadto: písemnosti spojené s žádostí o vydání listiny, resp. s procesem vydání listiny = vlastně písemnosti aktového charakteru, avšak za jistých okolností mohou nahradit expedovanou písemnost (supplicatio - suplika, cedula consistorialis - konsistoriální cedule, contracedula)
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů Další možná členění expedovaných papežských písemností:
- dle obsahu (lze rozlišit široké spektrum formulářů pro rozmanité právní akty, které jsou upraveny ve formulářových sbírkách; zdjednodušené členění: udělení nejakého práva či milosti - litterae de gratia/litterae gratiae, tj. milostivé listy x správní a jurisdikční mandáty - litterae de iustitiá)
- dle právní závaznosti (všeobecná či pouze pro konkrétní případ: decreta [dispoziční sloveso decernimus], constitutiones [dispoziční sloveso statuimus], resp. rescriptá)
dle podnětu k vydání listiny (od papeže vs. od příjemce: litterae de curia vs. litterae communes)
dle účasti, resp. neúčasti papeže na schválení textu listiny {litterae legendae vs. litterae dandae)
Pozor: dobové prameny i mnoho novodobých historiků nepřesně označuje všechny písemnosti pod olověnou pečetí (litterae, privilegium, bulla) jako buly, listiny pod voskovou pečetí jako brevia.
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
) = nej starší typ papežských písemností Podoba listů v 1. období (do 772)
- dominantní typ pro 1. období pap. diplomatiky, dochováno na 2.500 listů, ale žádný v originálu (díla dobových i mladších církevních historiků a jiná historiografická díla, sbírky kanonického práva -předgraciánské sbírky a Gratiánův dekret; sbírky výpisů z register papeže Řehoře Velikého [590-604], příp. nejstarší pap. formulářová sbírka - tzv. liber diurnus, která, ale vznikla až v dalším období a navíc: formulářové sbírky = specifický pramen, ne vždy založeny na expedovaných písemnostech, případně je různě upravují atd.)
- vyvinuly se z antického soukromého listu, od konce 4. století ovlivněny též císařskými konstitucemi
- vnější znaky - vzhledem k absenci originálů víme málo. Dle praxe v dalším období i různých zmínek: psací látkou papyrus. Zpravidla zpečetěny olověnou pečetí - bulou; nejstarší dochovaná od papeže Deusdedita/Adeodata I. (615-618), avers: nápis DEUSDEDIT PAPAE (tj. papeže Deusdedita, myšleno BULLA), revers: vyobrazení Krista jako dobrého pastýře, řecká písmena A a Q; další bula od papeže Jana (IIL-VL?), avers: IOHANNIS PAPAE, revers: monogram Krista a nápis SCS (= sanctus) PETRUS
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
- vnitřní znaky lze posoudit lépe, ale i zde komplikace: listy dochované ve sbírkách kanonického práva či historických dílech vypouštějí často různé formulářové části, jsou zkracovány, obsahově shrnuty apod.
- jazyk: latina; stylizace: subjektivní; skladba: postupně - i pod vlivem císařských konstitucí - složitější skladba listu, který má již v tomto období (úvodní) protokol, kontext a eschatokol
- Úvodní protokol: intitulace (zprvu jméno + episcopus, příp. jméno + papa, od Řehoře Velikého jméno + episcopus servus servorum Dei => brzy ustálený titul papežů), inskripce (obvykle jméno příjemce + různé čestné tituly), případně salutace (např. in domino salutem apod.), anebo zvěčňovací formule (pak obvykle in perpetuum)
- Kontext: zprvu volná stylizace, postupně se prosazuje členění na arengu, naraci, dispozici a sankci
Eschatokol: podpis papeže (nikoliv jménem, ale formou - zprvu zřejmě vlastnoruční - pozdravné formule, např. Deus te incoulumem custodiatfráter carissime, Deus vos inculumes custodiatfratres carissimi, později zejména bene valeas, bene valete); datace: je-li, taíc zprvu plně dle antického úzu, tj. římské denní datum + konzulská léta (Data tertio idusfebruarias Arcadio etBautone Consulibus), koncem 5. stol. navíc indikce, od císaře Justiniána (527-565) roky vlády východořímských císařů (...imperante domino nostro Phoca piisimo Augusto anno secundó), po konci konzulského úřadu na Západě zprvu ještě postkonzulské roky (.. .anno III post consulatum Flavii Paulini)
Papežská diplomatika I - Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papes v                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     ..... I    .  I   ... . Listy Řehoře Velikého, dochované v množství středověkých rukopisů (asi 100), které vycházejí především z opisů Řehořových (v originálu nedochovaných) register; díky autoritě sv. Řehoře jako jednoho ze západních církevních otců máme od něj zachováno zdaleka nejvíce listů ze všech papežů 1. období - asi 850.		t o JJJBBJBHBJBHJJJPJ^	
Ediční zpracování Řehořových listů: nejpve v rámci podniku MGH, řada imk Epistulae, nověji v řadě Corpus Christianorum nakladatelství Brepols: k Gregorii Ipapae Registrum epistolarum. Libňl-VIL Edd. Paul EWALD - Ludo Moritz HARTMANN. Berlin 1887 (MGH Epp I); Gregorii Ipapae Registrum epistolarum. Libri VIII-XIV. Pars 1-2. Edd. P. EWALD - L. M. «1 HARTMANN. Pars 1-2. Berlin 1892-1899 (MGH Epp 11/1-2). W S. Gregorii Magni Registrum Epistularum. 1-2. Ed. Dag NORBERG. Turnholti ^ 1982 (Corpus Christianorum, Series Latina 140, 140a). Vyobrazení sv. Řehoře ve fragmentárně dochovaném trevírském rukopise Registrum Gregorii z 80. let 10. století =>		m	
Ukázka z edice Gregorii Ipapae Registrum epistolarum, I, MGH Epp. I, č. 3, s. 3-4 (list scholastiku Pavlovi, 590 září)
Brašnu
I. 3.
(Irajoriuji I. fvtjut 1'nutum srJuttusJiľiiiu <lr potit if irttttt s/7/i iir<Unlantcm rcprcbcndit. Miitinulimii ilutituluriituict J'rlntui stiMiat-tmuin, rrclorrm jutlrimoniiSiriluv. ci fonwmulul.
J> <Y*m. Jí et ti Indictio IX. cap 3. 69°' Sri4'
Bit .V tt (i: IM>. I. ep. :t. - la f i Rc*. tona cor,).
€) mm M. r I jM e»olri»Ut»i ramien rr omitrňufur oritur); mperter. man u pott. It I. *) rt*
It I; ii<Mt r /. J. r,U. yr. rl .1/ rimmupir. mu. •) tuprrtee. ft mohu puti. It 1. ') in add. Manu
>j    putt. It!. t) Aliiiuliw fil. yr.; (1ri<litnu« aliar edtl. •piacdxn (rf. ep. IX. tli).
I /v Utr ilta prr tp. I. 70 cowprrimut, tn cuum epiteopo* iptot Siciliae tmplicalot fuitte. Ap. //, .W hue non referenda rut. He luftmi prattorú orantia legumque n/alegmtia ride ep. Ill, .1.". •J> ' /. rp. ///, 37. S) Xomen hoc tempore eurům occurril in Syvtmachi papae rpirfola (Thiel r'.pittolae. Rom ľontif. í. 67,1), ubi anno 4WI ViUmatu* liine. tuJitcriptit.  Item tStomitum inrrnimu* inter ablate*
M Ä Kmiliiuii Hxtpamci mona$terii a. 7,74 (,\euet Archiv VI, .132) et inter epiteapo* ľarnlitanos taceuli I'll. (ride lafé Heg. 3I2'J (H$9Jj, 4) hl eit publicum horrenm: cf. infra ep.lX, 115, ubi iutšumc imperiáli Ciridano euram titouici f utne mandátům legtmut. Aj. ep. V, 36 tnttUegimut, horreu Romaiui neceuntati non ruffetittc; '/urrilur cnim papa; irumi-ntii in rue orľ*> <liu mnlU wrrari non |mmmo, »icut in iiliii raggotione pleniu* (imperátori) imlintvarit.        t) y Ota, quod in fine anni praecedentit. ut
4u Oregoriut Turou. Lib. X c. I netrrat. Tibrrti inundation*, horrea eceletiac tul/rersa tunl, in yuiŕ.uj nonnuita tritici modiorum mtllia perierunt. ľontiňei Romano eura ret fruncntariae in urbt sua ex officio mandata cite cidetur. cum liregoeiut in ep. V. 3>1 *e contra acexuatortt defendat imperátori tcriben* : Qtuntitum i-Jt, aisilc <rul|utiiU'« <va« viilcmtnnr, nr fnuucntit di-fucrint cel. G) l'etrum. mbdinconum eixlctiae Itamanae, de quo ride ep. I, I.
*i J. 3   Mis/a. ut vidctur, per l'etrum tubdiaeonum; cf. epp. 1,1.2. — Sckolattiti »unt. ut liqurl
txep. V, 31, Njui luautont iuilioitiuV. ltaque itt ep. V, 34 Srrrrui et ep. V, 7,1 Andre,st exarehi aut patricii nowinantnr »chola*tici, tic I'aului lsanx exconiuli attittebat.
1*
GKEGOKIKS PAULO SCOLASTICO.
Quicquid mihi * ox honore taci-rdoUlis officii extr*nei arridont. non vuldo penso. De vobia autcm mihi hue h ex ro nrridcntibuR non minimi- dolco, qui desidcrium invxim plenisaime Rcilitt, ot tamen profeeitac me creditia. Summiia enim mihi provectus fuerat, ai potuiaact impleri quod volui; ai voluntatero im-iim. qunm dudum cognitAm I habetia, periicero optatae quietia perccptione valuisaom. At nunc quia honoris huiua vinculi* in civitatc teneor Homana religatus, habco uli<|uid. quod eliarn veatrae gloriae vxullem, quia viro eminentiaaimo, domno Leone exconaulc l, venionte voa in Siciliu' rcmancre non auapicor. et cum ipse'1 quoque tuo honore retigatua rctineri Romu in-ceperia", quid meroria, quid amaritudiiiia ego patiar. agnosees. 10
Vcnicntc autcm viro magnitico, domno Maurentio chartubirio'*, ei quacao in Komanae urbia ncceaaitate concurrite: quia hoatilibua gladiia foria aine ceaaatione coiifodimur, acd scditiono militum intcrno periculo graviua urguemurr.
I'etnuri vent, nubdiaconum nostrum, quern pro regendo ecclcaiae patrimonio. Deo auctore, tranamiaimua. vcatrae gloriae per omnia commondamua. 14
/. 3    ») michi It I et tie *%etiu*. mi r I; core, tiac <x «c r 3, H J. r) Klcitkm rt. n
1 ; ip*o It J. ") inccpcrU rcititKt; Itomain cocporia r i; Kunuun cotic<{icrw r J; Roma que «p«rH Hi;
Ri>au cepvria It 1. *) cailaUrio li I. K) urgvinar Rl.3.
Momt« ret. mraxutnSo niyro  (ItUerU uneialimu r 1) teripta ei ad epitlotam prareedentrm relata tunl hatt rrrha m r; rubra exyrttta ptriinmX ml ep. tequenten m It.   i » . It I (tf. ep. I, 70); tri.. .1.1.
evmpendia vtuntur; )>«<;cnitri (ettt M <m\ cod, Co46.; Ind. nooa dtcima 1(1;  In. J. VIII It 2. jn
I, 4   Tttuto add. »pi*cO}iO edd,; uatriucluve lohanne* diac. I'ita Ortg. I e. 4«.
I) He dignitatt excon$uiatu» tide infra ep. II, 36. 2) Hunt ckartuUtrium drum militarem fuiue ex ip*o Grcoorii dttidrnc. ut turn contra hostet (*c. Langobardot) cum contra propriorum wntitum tedttione* auxilium feral, tatu apparet. 'Imperatoriis equit praefectut trot ckarlulariu*' in Ixone ItAuro expiicat Zonara*. Sed taeculo VI. ehartulariut, I'aulo diacono in llitt. Langobardorum doerntc, exercitui ji pracfectu* erat. Sic latpurimc nominal Xancm pairicium, cf. ep. 1,16a. Maurentium idea eundem fuitte opinor, qui in Gregorii epittoti* pott magitttr militum liluUUur. Cf. epp. VIII, 12. IX, 17. £3. 109. IM.
Ukázka z edice Gregorii Ipapae Registrum epistolarum, I, MGH Epp. I, č. 3, s. 3-4 (list scholastiku Pavlovi, 590 září)
GKEUOKlľS IWľLO SCľOLASTICO.
Quicquid mihi • ex hon<»ro »acerdotali« ofticii extranei arrident* non vuldo penso. De vobia autem mihi hucb ex re arridentibuft non minime doleo, qui deHiderium metmi phnisaime ncitin, et tarnen profeciane me creditia. Suinmus enim mihi provectua furr.it. 8i potuianet implert quod volui: ai voluntatem mcam, quam dudum cognitam habetia* perficero optatae quietis perceptione valuiaaem. At nunc quin honoria huiua vinculis in civitate teneor Homana religatus, habeo u1i<|uid> quod etiarn veatrae gloriae exuhrrn, quia viro eminentiasimo, domno Leone exconaule l, veniente Ton in Sicíliu4 remanere non auapicor» et cum ipae'1 quoque tuo honore religatua retineri Horn t in ceperia% quid merori*, quid aniaritudiiiiM ego patiar, agnoscea.
Vcniente autem viro magnifico, domno Maurontio chartubiriofa, «i quaeto in Homanae urbia nccea&itatc conourrito: quia hoatilibua icUidiia fnria sin«» oeaaatione coiifodirnur. aed acditiono militum intcrno periculo gniviua urguemurr.
1'et nun vcro, aubdiaconum no.>tmrn, quem pro re^ondn cccleaiae patrimonio, Deo auctore, tflltwMmif veatrae gloriuc per omnia commendarmiB.
Ukázka opisu téhož listu v trevírském rukopise Registrum Gregorii, fol. 2r
V
řlOIX Ía<
mum rAlcm iircviftimo ninim dó \ucrorc trvnfmifi ťiiquouot ftcioc^o cvpefhif furn tccta clili •^mf ummno amuCTUjrr- (Juod AiiTC tne- lir iiri cě dtbt\mmcm<K Ad mononf• utnim řxrcor • fi ev Aimqtii dofrifinfidufitiiiiftmv inill.v furnpi.tr- r.\rrr\m ^fon.ie nic modcfttAm didiď itr cffe iionniiiC crubcfcAm • Ö IV IO0MIIS P * V l q5col\si ICO
V!C(^Vt» HlHt Í.VHO ■iorr f.\ccrd<»tAlif offif ii rrAnn .vrndcw n iixldt
ptnfo- dcuohif Auron mibi kvr ev rc ArndfiTtibuf limimmí dolor <jiii dffldcnupi rntiim ptcmffi "if Umfcttxmtn pcrfccuTe mf credmf-5ii»n"fcnim mhiptie cruf futnx fipcmiifTcr implfri quod noliii• fuioCuniAlcm mev cfu.» dudii coerirrAm b.vbenfp. ficerc optrre qiiienf perec pno ne tudniTiin- Armine qutx no ncrxf binuf uinculif mciiirr.xtc teneor romAn.x rrfitjjjmif-nAbro Abquid qood cnim, ume -floru, evuhxm -quiA uiro cmínennf dmo ctomno Inmc evíonftilc ucriicTitr uof inficiliA rrm.\ticrr nonfiifpicor creum ipfo ifiio»;-ttio honoře reb j.rmf rennen
wmi cepenf- tjmd mcronf-cjtiid .VmArmidimf cy> p.rriAr Ajrnof tef • V/rrurnrc Auře mru mAcni fioo dt>»n_nt» mAiircrrtio CnAT niUnoeiqucfc mmm.vtit iirhif necefTrtttr conciirrrTc • cjhia ho fhtibuf trlufiif fbnf fme crfttn o>ic confbdimiir-frdfťdrrione milmí interno pcnciilo yaimif ur^cmiir • íerrum uero fubdiAco mim nrmcjtirm^ preirendo ccíiac pjmmonin do AucTorr rrAnfmi fimuf- uríc *r(onc pomnu tom mendxmuf H <"í C 10 I^b-VIll
rit\o Po li t ku o
ICAMTA.f 15 VlIVt Ví I r> vimi diiecnone confiftrr -fi íc dili^rrr p timol ficur nof in mur •' Amdc ifucu: >»ic betrmido ur* n tr\urfrditijrrr '(^nočním Andoře -quo ftudio cpifcop.rnif ponderv ftijrrrr tioíucnt fčio-emmm hec cvdem cpifcop.vtv* pondcrxncmini deberenr im porn nrcfliiit C4mft.Tr cn^oquix nonmc ficifr uofdihtrrnf-quiAillA mé iiolinfhfortenv fiifripcrc cfiir uol>if impum noíiiifhf- $ťdc}UIA iicniftrvm n.\uim ucWmorrrxj ťonrrAfcim-iMdioriiif rujo infirTidcj fiifccpiondiij-cm'fdicnirmrnint • crctwndi.vn.\ AciUlicU rcmprflnrc
Ukázka opisu téhož listu v
trevírském rukopise Registrum Gregoru, fol. 2r
-- V     - •   --W ¥ »* 1 »
ó 11ÍO0MIJ5  P ^ V
t o 5 co [\s r 100 řícqvti kihi mtho
nore fAccrdotAiif offíc n ina .vrndcnr n haLIc IcuoFif Aurcm mthl \\uev rc Arridonribuf n mtmmc dod-o -am cfcfidťriiím mcxim plcnifft m^ fcmf ťrcunm prrírciíTr mc credrnf Smnufcnim mhipuc
CTuffurmt fip<miiírcr impUn quoci uodu- fitiolunrtrrm mcv cfai dudti co^n rt.\m k\hrrjf p
nc iL\tiufrt*7n..\rTHiTic qmx ho nonf huiuf umcuhl mciiirr.xtr xcncvr romta rrfi<prur.h.\ua> Aliqwd quod <mm nrÁr j/on<; cvutrrm • quiA mro cmmcnrif fimo dortino levne evconfiilc ucnientr uofinficiíu rrtn-\ncrr
nentofacúr ccciimirrocfnoo;.
ttio honoře rcíi^mifrrtinfri
romA cepenf- qutd meronfejmd AmArmidimf cjp» pxrvxr Aj^nof <ef- V en i rrrrc Auře euro mA^nt fico do»r\jio mAummo <bxr mUrro.ei c|uefo mrnm.vnc nrfaf rtCcc^Tt.%nr concurme cjuia ho ftiíibuf ^uduf fortf fmc ccft»n one amfbdimnrfVd feximone milmí inrcrnt* peneulo <rnumif
tir^emtir letrum nerv fubdtAco num nrm-cjuoi^ prc^endo ccč\m fi.urimn.)ip doAucrorr txtnfmi íirntif- urie ^ťonc pomnu com
mcncUmnr H 0 c r o iNjbvn 6 IV? O- í Q H\H ni Cořj
ri H o Po Li t k/^ o
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů Podoba listů ve 2. období (772-1048)
- počátek 2. období = nástup papeže Hadriána I. roku 772, za jehož pontifikátu nástup nového typu papežských písemností, privilegií
- listy se v tomto období nijak zásadně nezměnily
- dosud absolutní minimum listů v originálu (na rozdíl od zmíněných privilegií): fragment listu Hadiána I. (788), a pak celý list Klimenta II. (1046-1047) císaři Jindřichovi III. z roku 1047, jehož pravost ale nejistá. První list na papyru, druhý již na pergemenu; první psán kuriálou, druhý již kuriálni minuskulou (o proměně psací látky a písma viz níže u privilegií)
- Jinak listy opět dochovány ve sbírkách kanonického práva, v registrech papeže Jana VIII. (872-882), která se dochovala v opise z 11. století (a ve kterých jsou mj. důležité listy tohoto papeže na Velkou Moravu, do Panonie a Východofranské říše ve věci Metodějovy misie a jeho arcibiskupství), a pak v již zmíněné formulářové sbírce Liber Diurnus, která právě v tomto období vznikla.
Zmíněné písemnosti na Velkou Moravu, které v historické literatuře jsou běžně označovány jako buly (viz např. „bula Industriae tuae"), jsou z diplomatického hlediska listy (nikoliv privilegia a už vůbec ne buly, což je typ písemností, který vznikl až ve 4. období - ve 13. století!)
Ukázka listu Jana VIII. Svatoplukovi ze 14. června 879 (ohledně předvolání Metoděje do Říma) dochovaného v opise register Jana
VIII. (edice v CDB I, č. 22, s. 17)
879 jun. 14.
num. 22.
17
Johannes VIII. papa Svatoplukům, ducem Moraviae. hortatur, caveat, ne a praeceptis ecclesiae Romanae deducatur. Methodlum, archieplscopum ab Hadriano II. ordinatum. ob disseminates errores Romam a sese vocaíum esse 5   nuntiat. ß79 /u„. I4j
Apographum in registro Johannis papae VIII. in tabulario Vaticano fol. 77*, epist. 201. (V/.
Mansi. Concilior. amplissima collectio XVII. pag. 132. — Dobner. Annales Hagec. III, pag. 186. — Boczek. Cod. dipl. Mor. I. pag. 40. num. 58. - Erben, Reg. I, pag. 16. 10 num. 41. — Gimel. Gesch. der Slawenapostel, Anhang I, pag. 59. — Jaffé, Reg. pontiff
num. 3267. — Con/. Dammler. Gesch. des ostfrank. Reichs III. pag. 192; Jagte", Zur Ent-stehungsgesch. der Kirchenslavischen Sprache (Denkschr. d. Kais. Akad. d. Wiss. Wien, XLVII. 1902) I. pag. 33.
Zvuentapu de Maravna." Scire vos volumus, quia nos, qui per dei gratiam 15 beati Petri, apostolorum principis, vicem tenemus, pto amore vos quasi karis-simos filios amplectimur* et paterna dileccione amamus nostrisque assiduis precious vos omnes Jesu Christo domino commendamus orantes semper pro vobis, ut deus omnipotens, qui corda vestra inluminavit cf ad viam veritatis perduxit, in bonis operibus confirmet et usque ad finem in recta fide bonaque accione
20 decoratos vos atque incolumes dignetur perducere. Quod autem, sicut Johanne,'' presbytero vestro, quern nobis misistis, referente didicimus, in recta fide dubitetis, monemus dileccionem vestram, ut sic teneatis, sic credatis, sicut sancta Romana ecclesia ab ipso apostolorum principe didicit, tenuit et usque in finem sqcuH tenebit atque per totum mundum cottidie sancte, fidei verba recteque predica-
25 cionis semina mittit, et sicut antecessores nostros, sanctos videlicet sedis apo-stolice. pr^sules, parentes vestros ab inicio docuisse' cognoscitis. Si autem t aliquis vobis, vel episcopus vester vel quilibet sacerdos, aliter adnunciare aut predicare presumpserit, zelo dei accensi omnes uno animo unaque voluntate doctrinam falsam abicitc, stantes et tenentes tradicionem sedis apostolicq. Quia
30 vero audivimus, quia Methodius vester archiepiscopus, ab antecessore nostro, Adriano scilicet papa, ordinatus vobisque directus, aliter doceat, quam coram sede apostolica se credere verbis et litteris professus est, valde miramur. Tarnen propter hoc direximus illi,1 ut absque omni occasione ad nos venire procuret, quatenus ex ore eius audiamus, utrum sic teneat et credat, sicut promisit, aut
35 non.     Data ut supra* [/. e. XVIII kalendas iulii, indiccione XII].*
22. «) Inscriptio caracteribtis maiusculis rubricatis alia, ut videtur. manu scripta. Scrip-turam huius tituli ex codice depinxit Palacký, Lit. Reise nach Italien, in tabula. — .amplectamur v. — c) ,ef supra lineám suppletum V. — *) correctum ex .Johannis'. littera ,e' alia manu alio atramento superscripta V. — ') prima fi' supra lineam ad-40 scripta V. — /) .autem' superscriptum V. — t) .Data ut s.' caracteribus maiusculis
scriptum V. — h) datum hoc supplevimus ex epist. 198. (Jaffé' num. 3264). ') Vide litteras proxime sequentes.
Ukázka téhož listu v rukopise Reg. Vat. 1, obsahujícím opis register Jana Vffl. z 11. století
1 ZVOpfTApa vemhKhVHA-
k zvapta-pu reavnttvHA-
ď^cift- UíT:třttmuf rtcf-^
ívm-mutf; Tlftip aHfoutfpctbidW
(íf pucfc. tw^jfatrorf ^cctioritíir Inlu mtn^uur i.v>uunri ur\wwifFřuvu-r. tvíívmfrl^íntf eorityrreř:. éJu^-.i*
cřtw.Trf uc-ír.-np lnc.řlttm?f>t£tvftř >»>wmuf- Inffcvwftr řuturftrif Ý *
A     y.TT.Tumunřu «\Tr.-xi>tř- fčřf >£| ú twffc.r?tp ýřic.v^onif)rm»iurmur.*)r:-
fřfcf«vrV tfffulef. )>t#tu*fttiřr
(upfthr íftfS íte<fttŘ«ňruno«.mimí' t»tW^5 uctutuimtf'W^n^mfittlďT
."Aí»Tii©if<trf44<ř.. -kwtřhřrtntřtm wtfrljiuu-iwfafy^tMf uf irtcKtťýf.
>r mtprmuf L-.vnifjtřfvOtfta mttf ttl|. turivfrtf)-- í>mt<*fc<rfu-rtř -v>
fy .ruřurrnuf tutlu fiísínftw e>'cfí-
supu* -TNeufRfuTissnavť^eTHoTÍ AKchiefo yAv qow eg SE eccleři? -
Tc«nmtflimv(«í«<rtf- Inftfufťftr-liti mufť\t«ř ncrt nic quř<cSrtpnuvn*- A-í^^oiv
pfířtíWw ťXuíocfnVíofftH*. e^if(ú*»
»r^>r.xuf    ti»T«?M<*|fo (ubřmuC ur
ffř(?nťti uřrw^ř ríutrf- u.rřcfffnw ícitfcwmuf 6Cc<vnvfiwm«T- u octům fifcteníH*- ^MtffHcff fiir uřHMV
ofrjntftft • -A tur twnuftWfKř aajiwf «mtuif9o<U^nA'<3Ú<tnn-< AuřtnCref ^.•f.rm qt«řn«fli-f c*n*řf InÉwfíw tw-Kcřlífr IH'c(rt*mccfin«uor v-
tiwccrlrtttrtrT- !Ť*ttri fnkwqtwr •
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů Podoba listů ve 3. období (1048-1198)
- počátek 3. období = volba papeže Lva IX. (zvolen 1048, nastoupil 1049,1 1054) a jím nastolená reforma papežských písemností; velmi dynamické období, které začíná reformami kurie za německých papežů, pokračuje v období bojů o investituru, po dočasném uklidnění situace wormským konkordátem následuje soupeření papežů a štaufských císařů o dominium mundi; současně prudký rozvoj kanonického práva i scholastické teologie (tím položeny základy pro mocenský vrchol středověkého papežství ve 13. století)
- historická dynamika <=> dynamika vývoje papežské kanceláře a jí expedovaných písemností; proto bývá toto období dokonce na dvě podobdobí s mezníkem 1130 (nástup papeže Inocence II. 1130-1143); první období charakterizuje překotný vývoj, druhé období určitá stabilizace
- teprve z této doby listy dochovány v poměrně hojném počtu: lze mluvit o jejich vnějších znacích
- psací látka = pergamen, písmo = zprvu ještě i kuríála, ale stále více kuriálni forma karolínske minuskuly (tzv. kuriálni minuskula), která se do poč. 12. století definitivně prosadila, pečeť = olověná bula, za Paschala II. (1099-1118) se ustálila klasická podoba:
Bula papeže Paschala II.: vzor pro papežské olověné buly až do novověku (s výjimkou pontifikátu Pavla II.)
Averz: křížek, jméno papeže, zkrácený titul papa (PP) a pořadová číslovka; typář - logicky - vždy nový po korunovaci nového papeže
Reverz (tzv. apoštolská strana): hlavy apoštolů sv. Pavla a sv. Petra s nimbem, mezi nimi latinský kříž, nad nimi nápis SPA SPE; typář pro reverz papežové dědili po svém předchůdci, obměňoval se až v případě opotřebení
Ukázka buly z pozdějšího období - papež Urban V.
(1362-1370), reverz a averz
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Vnitřní znaky listů ve 3. období:
- Protokol: intitulace začíná jménem papeže, první písmeno jména psáno větším písmem, následuje titul episcopus servus servorum Dei, inskripce v dativu, salutace
- Kontext: obvykle členěný na jednotlivé formule - arenga, narace, dispozice, sankce; navíc se již prosazují různé formulářové vzorce pro různé právní a správní akty
- Eschatokol: mizí podpis papeže ve formě pozdravné formule, ale od Urbana II. (1088-1099) se důsledně prosazuje datační formule ve tvaru datum, místo vydání v genitivu, denní datum dle římského kalendáře; zásadně zde nebývá inkarnační rok, ale od Klimenta III. (1187-1191) se uvádí alespoň rok pontifikátu
- Diferenciace listů v 1. třetině 13. století, vyhraněně od pontifikátu Inocence II. (1130-1143), definitivně Lucia II. (1144-1145):
Litterae cum serico / 1. de gratia /1. gratiae
Litterae cum filo canapis / 1. de iustitia / 1. iustitiae + jejich podtyp: litterae clausae
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Základní rozdíl tří typů listů = způsob přivěšení pečeti
LITTERAE CUM SERICO = pečeť přivěšena na hedvábné šňůře
-  LITTERAE CUM FILO CANAPIS = pečeť přivěšena na konopném provazu
LITTERAE CLAUSAE = pečeť přivěšena na konopném provazu, listina však nemá pliku, je expedována uzavřená, a pečeť je tedy provlečena několika otvory na dvou protilehlých okrajích uzavřeného listu, pro jehož otevření bylo nutné od většiny z těchto otvorů pergamen proříznout až k okraji, jen poslední dva otvory ponechány neproříznuté (pečeť tedy zůstává přivěšena a nadále ověřuje list)
Další rozdíl = způsob psaní papežova jména v intitulaci:
litterae cum serico - celé jméno papeže vyznačovacím písmem
litterae cum řllo canapis a litterae clausae - pouze první písmeno papežova jména vyznač, písmem Další rozdíl = u litterae clausae: vnější adresa
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Obsahové rozlišení jednotlivých typů listů:
Litterae cum serico = litterae de gratia = různá práva, milosti, indulty, dišpenze atd.
Litterae cum filo canapis = litterae de iustitia = obvykle mandáty, rozsudky, různá pověření apod.
-  Litterae clausae = obvykle politická či správní korespondence papežů, případně také různé mandáty, u nichž byla upřednostněna uzavřená expedice
Rozlišení z hlediska diplomatických kategorií: Litterae cum serico = listina
Litterae cum filo canapis = obvykle mandát (případně listina) Litterae clausae = obvykle list (případně mandát)
Ukázka litterae cum serico: papež Evžen III. pro říšské opatství Hersfeld (29. 3. 1148; Staatsarchiv Marburg, Urk.
56 - Reichsabtei Hersfeld, Nr. 9)
Ukázka litterae cum serico: papež Celestin III. pro klášter v Louce (27. duben 1195; Mor. zemský archiv v Brně,
Premonstráti Louka, inv. č. 1057)
Lcr^wsskwu*)"* m«iummf oan^uflr. ťxv|ytrrfeilec   k uiWtm« ^1»} ^ctwrwneir* ^u*»n;
aur cnmLu* Unuř ^uť^Mnvjcftt"-** ttttuwwi*lt«r ^M^tMt. aut in Jtiamim uíf~Tw »no \t$Sje (i^raci0 j^**nr**i|jijct. jal* b**tv fetn <tm& ^»«aeuniť|n|«pmu<^j>^licn*autvnj
jxjJ^UMW*.ťt-■vit* bfljA c^a* U?i,- mo-ior • í«:^L".Ti;i.','^:r tWtntf .^|*Atui mjttť-i|nuí-
truinunu*- ííutli etjo «nuw Ujmmum     ^ itrjLta* * tfvuá^Tmum um-. uj L*r-ItflnťtV^airkwr.Jju £unC |ii^tna*r> are ^wtetftuí ťfr*n|innanon«t m|rm^crc. uA JfcniAMtc oontmirC'.'%iť|í.iu> autemJ^*arcc^er^jffljayjťtit. «i<bc^
nn
r !
3ňh*
tur».
( Jí
Ukázka litterae cum filo canapis: papež Hadrian IV. pro salcburského arcibiskupa (1157-1159; Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien, Allgemeine Urkundenreihe sub dato)
■
Ukázka litterae cum filo canapis: papež Alexandr III. pro
duchovenstvo salcburské provincie (12. 4. 1173; Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien, Allgemeine Urkundenreihe)
Ukázka litterae cum filo canapis: papež Celestín III. pro břevnovského a strahovského opata a vyšehradského probošta v záležitosti majetkového sporu pražských johanitů (12. 11. 1191; Národní archiv, Maltézští rytíři - české velkopřevorství, inv. č. 2832)
m*ŕtr oa-niivJíbvMrj.ňoiiniilb; aitummwA; i«u|iomí>-, atu^ 4W. ^,l0t„ jfjnic
Ukázka litterae clausae: papež Celestín III. pro pražského biskupa
v záležitosti majetkového sporu pražských johanitů (12. 4. 1192; Národní archiv, Maltézští rytíři - české velkopřevorství, inv. č. 3125)
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů Podoba listů ve 4. období (1198-1417)
- počátek 2. období = nástup Inocence III. (1198-1216), jednoho z nej významnějších reformích papežů, konec období = až konec papežského schismatu 1417
Základní rozčlenění litterae (cum serico, cum filo canapis, clausae) a jejich hlavní rozdíly zůstaly zachovány, došlo spíše ke stabilizaci jednotlivých znaků; písmo: ke konci období kuriálni bastarda
- Všechny litterae mají charakteristickou salutaci - salutem et apostolicam benedictionem, zkráceno salt et aplicam ben; všechny litterae mají charakteristické malé datování datum + místo vydání v genitivu, zahrnující v Římě i kostel (Rome apud sanctum Petrům, Rome apud sanctam Mariam maiorem; pouze v případě lateránské basiliky pouze Laterant) + denní datum dle římského kalendáře + rok pontifikátu papeže (od jeho korunovace). Malé datování vždy vyplňuje poslední řádek textu až do konce - tím vznikají často dlouhé mezery mezi slovy:
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Litterae cum serico: Litterae cum fílo canapis (a litterae
v        r        .'. t      t r    r ciausaei* -  papežovo jméno v mtitulaci cele psano 7
vyznačovacím písmem (např. elongátou),      -  papežovo jméno v intitulaci je psáno
iniciálka je však výraznější a často kontextovým písmem, jen iniciálka je
kaligraficky provedená výrazně větší, ale není zdobená
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Litterae cum serico:
-   charakteristické mostovité ligatury st a ct v kontextovém místě, všeobecné zkracovací znaménko má tvar smyčky
hůř), tam mg^'ccjutt; ttg> qitítro otxo
rum jjcroueatur erpc    tun). ^jn*ojxxx J"1!^ ^^^^ u^T*^ t^HtJ^atuy^
Litterae cum fílo canapis (a litterae clausae):
-  mostovité ligatury chybí, vzz prostá čárka
\ /
juLJtVtitn' ttv jeř-, p
Ur 4.
ctbi auatrmate ťtm
Papežská diplomatika I	
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů	
Litterae cum serico:	Litterae cum filo canapis (a litterae
-  vzhledem k obsahovému charakteru lit.	clausae):
cum serico - různé milosti dlouhého až	- kontext není uzavřen kominaci
trvalého charakteru: listiny obsahují	
kominaci v ustálené podobě s	
vyznačenými iniciálkami N a S:	
-  Nulli ergo omnino hominum liceat hanc	
paginam nostre confirmacionis infringere vel ei	
ausu temerario contraire. Siquis autem hoc	
attemptare presumpseňt, indignationem	
omnipotentis Dei ac beatorum Petri et Pauli	
apostolorum eius se noverit incursurum	
-   (tato kominace chybí v odpustkových	
listinách)	
Ukázka litterae cum serico: papež Inocenc IV. pro řád johanitů (16. 12. 1244; Národní archiv, Maltézští rytíři -
české velkopřevorství, inv. č. 1086)
Ukázka litterae cum filo canapis: papež Inocenc IV. pro mohučského arcibiskupa ve věci johanitů (22. 12. 1244; Národní archiv, Maltézští rytíři - české velkopřevorství, inv. č. 1172)
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Podoba listů v 5. období (1417-1484)
- dochází jen k nepatrným změnám
- částečně se mění layout listů: textové zrcadlo se zmenšuje, listy získávají široké okraje
- písmem obvykle kuriálni bastarda
- velmi výrazné iniciály v papežově jménu, u litterae cum serico bohatě zdobena nejen iniciála, ale i dlouhá s v titulu episcopus servus servorum Dei, vyznačovací písmo obvykle majuskula s vyčerněnými dříky (k tomu však byl náběh již koncem 4. období, zde Bonifác IX.; 1395): hm^^^^^^^^m^^^^bkí^^^^h
Ukázky intitulací litterae cum serico - konec 4. a 5. období
Bonifác IX. Pius II.
Pavel II. Sixtus IV.
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Vnitřní znaky listů v 5. období: důležitá proměna v dataci
Od počátku pontifikátu Evžena IV. (1431-1447) byl do malého datování zařazen inkarnační rok s tím, že papežská kancelář u litterae používala tzv. florentský počet, a tedy za počátek roku považovala 25. březen (svátek Zvěstování P. Marie, neboli datum Kristova početí) následující po našem počátku roku. Pokud má tedy list po roce 1431 denní datum 1.1.-24.3., musíme k uvedenému inkarnačnímu roku vždy jeden rok přičíst. Neznelost tohoto pravidla vede k častým chybám v archivních inventářích, historické literatuře atd.
Příklad: litterae Sixta IV. (1471-1484) pro Vincence von Eyll s následující datací:
Mt\i^noijjtwr Ontariu OManftat. ^^i«Ui r.if tmntw bouwnum Wiuf»r**>taMwit\) nú .\biolutt«*t* ?ťjřowi(vrn> ml>\Vthc*H» -mdniaft \wk<W**Vt*w**u>i»w comrffcŕiiií rt- oi\|htuti»nif infímqttť txÁ « aufu«vm<«:w> <*n
je na portálu monasterium datován k 12. lednu 1474. Vzhledem k užívanému florentskému počtu musí být ovšem datován k 12. lednu 1475 - což odpovídá 4. roku Sixtova pontifikátu.
Ukázka litterae cum serico: papež Sixtus IV. pro komendu johanitů ve Vratislavi z 13. května 1472 (Národní archiv, Maltézští rytíři - české velkopřevorství, inv. č. 1810)
Ukázka litterae cum filo canapis: papež Martin V. pro olomouckou kapitulu ve věci jmenování litomyšlského biskupa Jana [řeč. Železný] biskupem Olomouckým z 14. února 1418 (Zemský archiv Opava, Metropolitní kapitula Olomouc)
Ukázka litterae clausae: list papeže Kalixta III. králi Ladislavu Pohrobkovi ve věci navrácení panství Kroměříž olomouckým biskupům (Zemky archiv Opava, fond Arcibiskuství Olomouc)
Vnější adresa verso:
Ukázka litterae clausae: list papeže Pia II. Hanušovi z Kolovrat z 9. 4. 1462 ve věci zamítnutí žádosti krále Jiřího o povolení kompaktát (Národní archiv, Archiv pražského arcibiskupství)
Vnější adresa verso:
Ukázka litterae clausae: list papeže Martina V. olomouckému biskupu Janovi [XII. řeč. Železný] ve věci jeho jmenování kardinálem (Zemky archiv Opava, Arcibiskuství Olomouc)
Vnější adresa verso:
' .^rniuií «pč Jmniř |«m'4^^t< IT-—^_.'u<bv|uio fauutm .i|l:.mrro
nyxmun «ui>«       <if --.-i SU.uuvr $aptm C-.  ran.: .•fjín.m, p&w noji«m«« ,t|'Í«k pn-iutfmňjxé (Ty,- ■>. •., .ŕ •',
nmiHtfiiituím ■&« .«|]Íiihcv ^„•^*i «f|Soinc iVuimtc .(fimS.,,.- ,-o»/ľ<í| «• fitwgivíäisA nnmcun* Actmi nSUl >«S
«(S..K-...v tw* ii.fw»«u.l- ^C,,,,,,™ ortťí O^CCu. preý!..^" «-,,„„,, ^Ji,, p&ww tMttttUM an^!, ...-h.n.„,%H,í .Uif|tm„ř „.rty,,,,,.. ,J
.|„....tn .„,„,, pmmín.c ^'íäií|s piutv omm .«fim,»« ft«»«<S „...firer CifemC        /ľ.(iim: «• mimf>&* ä^KuO* „„flilS piiroSopm^io^u.uy&t««
m^Wmv £x Mm>MmM!&4< ^Mcnfiif „„ŕ iTmtn- ...X C «&hÍBU ^fiftllžítnŕ fxv&tfifti .9 £u&». .tj&mh.'&i «i.>Lmcmi# -rfS;„.„, fcí«,.„, I J,
* ijfef. (Jnnm. ™fkj* •<fC« fA-oiínH'^ .W ,„ „,(^,„ £,„..„ <«& pft™ C«Shm&9 jLmtfim* «-.„ -fi.,.. 0*%.* ^„omfi úffl^Wim .v.,&í&
,.r.,ŕ pn-M« M .... o.,SfSU. «•>& C«9»wfi* ..(p., >pn« p&WHtt u.Ä;mi...H..ŕ filUtt* *-«u,„, anf&mť, $ m .v»& .(£ pcwnř ...u&pflnwLj;,,, £f yWHHfjX'. :ÍW p.nf-M.1,,, n...„. „iSíK^ fupr £iwipi»&« ■M'VUp í& »»e «,K.vflJ M«M< IM v ímM .limi.v.w.fiWK* ifc Lftin
„w, n,fUmfÍM» =1'.« «,n.^cnfi.í ,t p,*„p„  rvp«* Mi *°$»<«4 B*f^ »lf».S.i„ „.„„„„U b» fi*'«M&C« JK ^
'W.fc,,,..,,...^* ú^ww* ar     rt/ľ*.o wmp«v *.,v        o&jwfi™,*      MMl        „„.fi,™. p,^- «,u^f »(/,„„,„,„ ^„„.^„o .«,ÍTfj. „...„.Lm,,
.S .tór 9wfm.!-.>r /wvfrf .wlT.«.%r  |« ^M.» nm <«.^.,c w£i «H«j «,.»>, „f-.^ 4 Ajf M CmwÄpUwi «u- .S ^„„w.V-.„*,iiť W
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Podoba listů v 6. období (od 1484)
- během 16. století u listů (stejně jako u bul a konsistoriálních bul) postupný přechod od kuriálni gotické minuskuly, resp. kuriálni bastardy k novogotickému písmu, tzv. scriptura bollatica či littera sancti Petři. To během 18. století téměř nečitelné mimo úzký okruh jeho znalců - proto spolu s papežskými listy expedovány i oficiální opisy humanistickou kurzívou.
- Ukázka listu psaného littera sancti Petň z 1. poloviny 17. století:
|t^Wt«4*i*n<ř»mv O^.».. ^ n»*M* nnucit
...... í-a* CN»Ou^snfcfctawX-ui j^m^« úu^V t * lufcu;cniMíŕLiy^^tmWWn«U*uúv*vfc'*
*vU^**-tii4i«mv»<>i tyt u>»onn?i Véú«>ivH»v» «fa%íl*n'& c*c4.n»Hui^^nm» »V«-l<i-|»«
• ". .X^ícnmC-ítivyii ^ijCc»t^Vd>>'\H4nifina' vSícm4»«,« cvn-tniaurluv Ac»n»Kfi.va^iUi»Í»«'.
Ukázka rozvinuté littera sancti Petři z 18. století (Diecézni archiv Biskupství brněnského, Kapitula sv. Petra a Pavla v Brně)
Liti A J}XllV pWlV St
fWilí ttAttf £AjJlltAM0rAV Ab(4tt^ -'V HUBriWl^ infaľlQM' éiiJi A7í{n "timtiC MUVtfXiítft t\Wl'ý MAtfyitAttAW
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů PRIVILEGIA ve 2. období (772-1048) nový typ papežských listin - vedle listů
- z let 772-1048: asi 50 privilegií v originálu, nej starší originál privilegia z roku 819 pro arcibiskupství v Ravenně
Vnější znaky:
- psací látka: zpočátku papyrus (asi polovina dochovaných originálů), vil. století postupně pergamen: 967 pergamen užit výjimečně poprvé během pobytu papeže Jana XVIII. v Ravenně; pak výskyt pergamenových privilegií až na počátku 11. století (tři sporné listiny 1005, 1006 a 1007, pak již souvisle od roku 1013; ale ještě existuje privilegium na papyru z let 1020-1022, a pak fragment z roku 1051, tedy již ze 3. období, a pak dokonce zmínka o existenci papyrového privilegia z roku 1057)
- písmo: zpočátku kuriála, speciální písmo pap. kanceléře založené na mladší římské kurzívě, od poč. 11. století postupně karolínska minuskula, resp. její kuriálni forma - tzv. kuriálni minuskula (prosadila se plně až na poč. 12. stol., tedy ve 3. období)
- formát privilegií: na rozdíl od listů zásadně charta transversa, u papyrových privilegií často role o šířce lA m a délce až několika metrů (Ovzdálenost mezi řádky obvykle cca 7 cm), u pergamenových privilegií obvykle délka mezi lA m až 1 m
- pečeť viz výše, v této době obvykle ryze nápisová
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů Vnitřní znaky:
Úvodní protokol: intitulace se jménem papeže a již zaběhlým titulem episcopus servus servorum Deije celá psána vyznačovacím písmem, a to zprvu kuriálou, od Řehoře V. kapitálou; úvodní protokol je zakončen zvěčňovací formulí in perpetuum, anebo salutací salutem et apostolicam benedictionem.
- Kontext: arenga, narace, dispozice, sankce (kominace)
- Eschatokol: Zde se privilegia nejvíce odlišují od listů, předně je zde dvojí datace, a to formule scriptum per manům a formule datum per manům
Formule scriptum per manům obsahuje jméno a titul notáře v genitivu a tzv. malé datování - pouze měsíc a indikce, nikdy rok (např.: Scriptum per manům Gregoru scriniarii sanctae Romanae ecclesiae in mense Maio indictione nond)
Formule datum per manům při spodním okraji, obsahuje jméno a titul osoby, která prováděla poslední kontrolu čistopisu (= tzv. datář, což ale moderní termín!) v genitivu a tzv. velké datování, v němž obsaženo denní datum a rok; rok zprvu podle vlády východořímských císařů, ale již od konce 8. století obvykle podle pontifikátu papežů, od konce 10. století výjimečně inkarnační rok (příklad: Datum tertio idus Maiiper manům Anastasii primicerii notariorum sanctae Romanae ecclesiae, indictione nona, pontificatus autem domini Leonis papae tertii anno decimo)
Mezi oběma formulemi: pozdravná formule Bene valete, považovaná za papežův podpis; v 9. stol. unciálou, v 10. a 11. století kapitálou
Ukázka privilegia na papyru: privilegium papeže Štěpána V. z (května) 891 pro klášter Neuenheerse (rozměry 150 x 32 cm)
I   <    L I   , ! <■  lf ■ 1
r
.^«|h*i^t-.\l'««'»|ti- - ; I
in*
''TT? "^V-
'.'I  -Ti JI   < ■ L ■ JB
....^c^^Cvun»^it\ř.-«Y-«'vo*i» «A^ft"
•1 'O-
i 1
Ukázka privilegia na pergamenu: privilegium papeže Benedikta IX. pro klášter Brondolo z 6. června 1044
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů Podoba privilegií ve 3. období:
- stejně jako listy: ve 3. období bouřlivý rozvoj privilegií; i zde dvě etapy - před a po nástupu Inocence II, tedy 1048-1130 a 1130-1198
z minulého období zůstává: intitulace vyznačovacím písmem, nyní především elongátou (výjimka = jméno papeže, které vil. století převáženě majuskulou, za Lva IX. má dokonce monogramatickou formu), protokol zakončen zvěčňovací formulí in perpetuum, datační řádek při spodním okraji listiny
- Za Lva IX. několik výrazných inovací, především v eschatokolu:
- pozdravná formule bene valete psána monogramaticky - jako zvláštní grafické znamení
- toto grafické znamení doprovázeno zvláštním interpunkčním znaménkem - tzv. kommou
- vedle toho zavedena rota jako další grafické znamení: dva soustředné kruhy, z nichž vnitřní rozdělen křížem na čtyři kvadranty; v nich rozděleno jméno a titul papeže; v mezikruží devíza papeže uvozená knzem
Raná fáze roty, bene valete a kommy na privilegiu Lva IX. pro biskupa Hartwiga z Bamberku z 6. listopadu 1052. Zleva doprava rota, bene valete (monogram) a komma:
TirmíÍTT
jt|ii|lllj|ll!i|'!IIMir:!|||!i||jl|]|jlliijllll|li:i|
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
- komma se nakonec neprosadila, byť se tu a tam užívala; grafická znamení rota a bene valete se však stala pevnou součástí eschatokolu privilegií
- Vývoj roty se ustálil za Paschala II. (1099-1118): v horních dvou kvadrantech jména apoštolů Petra a Pavla, v dolních dvou kvadrantech jméno papeže, zkratka titulu papa (PP) a pořadová číslice; v mezikruží křížek a devíza papeže; zprvu papež vpisoval devízu sám, od poloviny 12. století doplňoval pouze křížek
mezi rotou a bene valete přibývá (vlastnoruční) podpis papeže ve formě: Ego Paschalis Catholicae ecclesiae episcopus SS [= subscripsi]; zprvu vlastnoruční, později papež vpisuje jen Ego, resp. E
- již za Paschala II. ojediněle podpisy kardinálů, definitivně se prosazují až za Inocence II.
- Ukázka roty, bene valete a podpisu papeže Paschala II. z roku 1111:
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Ukázka roty a celého eschatokolu na ochranném privilegiu papeže Paschala II. pro klášter Reinhardsbrunn z 11. dubna (1102). Zde je ještě formule scriptum per manům, která se z privilegií postupně vytrácí - po 1123 mizí zcela:
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Diferenciace privilegií cca 1130: privilegia maiora / slavnostní x privilegia minora / prostá
i musí mít po roce 1130 následujících osm znaků:
- Prvý řádek psán vyznačovacím, zpravidla prodlouženým písmem (elongata).
- Úvodní protokol zakončen zvěčňovací formulí in perpetuum, která charakteristicky zkrácena: in p — p — m.
- Kontext zakončen aprekací tvořenou trojím amen.
- Eschatokol obsahuje vlevo rotu,
- uprostřed papežův podpis
- a vpravo Bene valete, příp. také komu.
- Dále následují podpisy kardinálů ve třech sloupcích: pod papežovým podpisem kardinálové biskupové, pod rotou kardinálové kněží, pod Bene valete kardinálové jáhni a
- na spodním okraji velké datování ve formě: Datum Romaeper manům XY, římské denní datum, indikce, inkarnační rok, rok pontifikátu. Pokud jde o počátek (epochu) inkarnačního roku, tak zprvu kolísal pisánský, florentský i vánoční počet; počínaje Evženem III. (1145—1153) se u privilegií prosadil florentský počet (tedy 25. březen po dnešním počátku roku) a počínaje Inocencem III. (1198-1216) vánoční počet (25. prosinec před dnešním počátkem roku).
(- pečeť = olověná bula na hedvábných nitích)
Ukázka raného slavnostního
privilegia papeže Lucia II. pro vyšehradskou kapitulu z 11. dubna 1144 (Národní archiv, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, inv. č. 6)
Detail - výřez eschatokolu s grafickými znameními, podpisem papeže a části kardinálů:
Í4. w m4' Ej-j, 7U-» ä I
1				■ =u.	
1	lit	Mm mm		I iH 1	
TI
mm
agnm itnjwmrt, jfmÍ,w m^sitil™ (cÍiif l»l i" im "jau^- yumiyw. HMv. 1™it ÍnuMa Í r . - nj** mat. a \i- J •■ :■ . - m .^á/ kw Íja Cj"''   f ttíBfo   frtnLa^   wwuuuniv. . ewot-.  «  (^a*"-**^   f^i**.   f*<\ l»»ft  »W   ItÍ*   n      •-■ ■ •   Á       U  •ihwi   fJÍiv .   «■»   «Lna
«j        -..fvn- .   .■R.ioJiií   Í\Ímm> . -tu   Xiv-   \Ú       W wUib \tr   yrai.-   putu   ^Sifri.-i.   remi   ýL   qnvf        íta-.bs^ . ■? .iLt k
rr
H_'LL1L trti i '
4L1.JJL
1
finmii*    jfLttť. . ^"Z? i-™-'   Wjmr   w futurum   slitáÍ        Iwa    IfruLn-'^u*    J«u    \«rv   "J W   c««Í        tnjcum»f. pmoMii!
• T f    |   M   _ l J_
* .    c«™    (am    moc   Wint   apaucnr-   .   ■. -rc-nij     Ormsu*    temnu*™*    Iv n*n   I w-^nr ~~k*««    cmmu     Mfnianciir .    Wt3 ta*—
4      >    ,1... ,L-
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Prosté privilegium nemá pevně předepsanou formu, od slavnostního privilegia se obvykle liší následujícími znaky:
- V eschatokolu chybí rota i bene valete, i když zde zpravidla podpis papeže a někdy také podpisy kardinálů,
- úvodní protokol zakončen salutací salutem et apostolicam benedictionem,
- prvý řádek sice obvykle psán vyznačovacím písmem, někdy však vyznačovacím písmem jen papežovo jméno.
- Datování je zpravidla velké jako u slavnostních prvilegií, někdy však i malé.
Prostá privilegia sice existovala až do konce 3. období, ale po začátku 4. období vymizela; funkčně je nahradily litterae cum serico.
Ukázka raného prostého privilegia papeže Inocence II. pro klášter Liesborn z 24. září [1136]
• V (ty tjui«r ,w(j: jíLir j,|Lnv ^'.ritnrv   0._ .i.TTrimtf        ít.ti "tvťis Jarou LtiTur jjjeejug* . crjlj" •juoíj; tuirwtti- ujt
twrnir. Ccwunv^otr a .hk-I-i-- j Ittuuntur ^trtna, uoluiruis 7iilxL«tikrev ta titclriLmiinu5 ^uť ^wnr/*»f     ImunrajL tww oonuetitt T^l^rr.^iw^ Uíl      WtAw>^L ÍLÍ1uiti«- aíLsnus
-^mer xLLms ciujiwi L^j ^\n>     nni.nT -rmarnií^ kcu urWn- oť^raAa. ejua, ««7» ieinimujitřiny jaLc? enjw in.mcrr trír* WTtwln* *f  í«*n mixwdulLn ywbicLtiliin <uc morul Ww> «nnuJj«r pjaLciuW Jw^j^r
. Jmimo.^ <ff jecuLtrui uř|JOTi huWi^IT rrrn)   bto^ni* jm^itu Jcuní-. ívmra ea miim* ' uenirr'
'     -U   f'L    -i\J        * ťL_M IW^r
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
Podoba slavnostních privilegií ve 4. období (prostá privilegia již na počátku období rychle mizí): stále osm znaků (viz výše ve 3. období), ale některé jednotlivosti více propracovány:
- Jméno papeže obvykle začíná zdobnou iniciálou.
- Zvěčňovací formule in perpetuum v závěru prvního řádku získává charakteristickou grafickou podobu; tvoří ji velmi zdobná zkratka in p — p — m.
- Jednotlivé věty či formule v kontextu zahájeny zdobnou iniciálkou.
- Všeobecné zkracovací znaménko má charakteristický tvar smyčky.
- Ligatury st a ct jsou psány mostovitě, přičemž jejich spojnice je ozdobena.
- Aprekace amen na konci kontextu je psána třikrát, musí vyplňovat celý poslední řádek, každé amen je psáno graficky odlišně a prostřední amen je charakteristicky zkráceno.
- Datovací řádek jen těsně nad plikou. V inkarnačním roce se prosazuje vánoční počet.
- Na slavnostních privilegiích mají papežové stále osobní podíl: písmeno E ve slově ego v papežově podpisu a křížek v mezikruží roty, který uvozuje papežovu devízu.
Ukázka slavnostního privilegia
papeže Řehoře IX. pro tišnovský klášter z 27. srpna 1235 (Moravský zemský archiv, fond Cisterciácky Tišnov)
Detail - výřez eschatokolu s grafickými znameními, podpisem papeže a části kardinálů:
N| eVr- ^-jijfc- -i ^-jf j-™----------- -4-'-, Ji *- r— -       fljttlf* H-ja
^H.r^Kír_|,. ^„.^"wJi,.. .^„„^^„V---------'Vj^-J-*.*.
***- ris jíf™ j—? u 5» s^~2»
.~~   fXI.~.      4*. .if  1«. Vmmjww Äp
Hir**?—"řj" '■ 'liji c~j—.™»—. -—j-..-^-ji—........ ~—u.x.ii~u.»™
i ■.»■■■■    «t -4U .Um^—..^*- 4«—r-^- lj—■1-y-Ur+-"u™«41—tH^f^™*"^^t» Äf-w.jy-.^-t
' ™« . Vffcŕk.   I 1    ■ - <w^^H;.. mW ~ 1« A— pf. 4™*.-, [.« i". n,fc A,..,, 4fy ^'rT~t 4'-*J-*-> j—v 4
j^j4i-~4j4^4Vj4^.^.n..>'«----u-JV.^.—fc*J,_-^-jJI----^-4-™.'*^^-^-»
.4—-A ^ww&Mjwjwii jnji.   wwťfh— f^w^A—fr ii| -4    i      -.^)- J.....W — A-—. 4.Aľ^j—j-A»JJ 4yi.U-4tjMj.ii.nl,.. .4*. ..4..J.L
.1—^^44.4» j-yy i w  ii ■■ j ■ p ■ Jť^.g^w4^->-4ŕ^^.it^k^^T^4^.4^y«44^^wyyj^^ť ^JtuiaU-^jj.
--Vj-t<--tfa«»J'J-'srř-#J------'H---<ř-T--t--4>_i—á-^-'.^^^^
, .. >-4U-, $ dj-f^ JJ^f----,4>i.
"ŕ" ■? r* 4rft- "-y— ^4suy_ j-i-4~— Ä j-v^.
O.Uf.4^.......... JiJ.....*SU^*~-T*.SU*..rli.~*--4jJ-•-ft-jé-j-i--Jl-r-. ^-JK. jii 4^
U- W-V U "I--* 4&JU.™-t44»--J-. «« JĚ-. t~™, 4a.k> jn-j-p", ^-----j^r^™---^-.^.^-™
i?ž-j~f--±j>!—— »~4w —. ^.^j^Á^^jjwjit^^j^si:
p-W. r tjj nw       4" ...r~ tjg
--1-----(__„ ^^^^
~J~~~-rrr^.lA---j_
MM *5
-Jf- ^p.-^. f~ jj~r.J-
• _4j....
ji-4 4,JJ4£-
^t* 4*4— »í\— ^fc- —p-^r   J'-f-«      jf™.«r* TO-
jiyjnf «{~«-4f      ™«- —r^T^f*"" ?»*™4"* j-y J*"
. -^f.j— 4;.k.----R. j-f— 5J-.J4-    -fi-: & r .s-j. j™_ ^t^.. J^p      i^, i íľP_J», _
-------T—.J44-^--~^^J-----s"(-řr>^-        j-f^-i—jpj--v-fs-s-pj. V-r™
».J.....4,J. r*~^ijfc <> j-»
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
jsou novým typem slavnostních papežských písemností od 4.
období.
- vznik bul O ústup slavnostních privilegií
- vznik za pontifikátu Inocence IV. (1243-1254), snad poprvé 1245 (bula o sesazení císaře Friedricha II.)
- „kříženec" slavnostního privilegia (ovlivňuje úvodní protokol) a litterae cum serico (ovlivňue eschatokol). Typově však buly mají blíže k listům; proto v dobové terminologii někdy označovány jako slavnostní listy - litterae solemnes. Samotný termín bula byl užíván také, ale v 15. století byl chápán spíše obecně, jako označení jakékoliv papežské listiny pod olověnou pečetí (v opozici k breviím - listinám pod voskovou pečetí)
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů Vnější a vnitřní znaky bul:
celý první řádek psán vyznačovacím písmem a obsahoval celý úvodní protokol listiny, tj. intitulaci + zvěčňovací formuli adperptuant rei memoriam (případně adfuturam rei memoriam, ad eternam rei memoriam, ad memoriam rei geste in perpetuum, ad certitudinem presentium et memoriam futurorum, ad memoriam et observantiamperpetuam apod.); podstatné je zařazení slova memoria(m). Jako vyznačovací písmo vyčerněná gotická majuskula pro jméno papeže a elongata pro jeho titul a pro formuli ad perpetuam rei memoriam (zde pouze A rovněž majuskulní).
- Chybí inskripce i salutace, na 2. řádku hned začíná kontext, a sice arengou, která zahájena iniciálkou.
- Buly mají stejnou sankci (kominaci), jako litterae cum serico (Nulli ergo..., Siquis autem...).
- Malé datování navazuje bezprostředně na text.
- Pečeť = olověná bula na šňůrce z hedvábných nití.
- Obsahově: buly = listiny s dlouhou či věčnou platností, např. zřízení diecézí, inkorporace kostelů klášterům, publikace koncilních dekretů, významné exkomunikace...
Ukázka buly papeže Klimenta VI. z 5. května 1344, jíž po povýšení pražského biskupství na arcibiskupství pražským arcibiskupům přiznal právo korunovat české krále (Národní archiv, Archiv
pražského arcibiskupství)
Ukázka buly papeže Bonifáce IX. pro klášter benediktinek v Pustiměři z 4. 9. 1395 (Zemský archiv Opava,
Arcibiskupství Olomouc)
Tytéž buly: detail protokolu
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů Vývoj bul v 5. a 6. období:
- u bul samotných nedochází k významnějším změnám, pouze za Evžena IV. (1431) i zde zaveden inkarnační rok dle florentského počtu
- kromě toho se proměňuje vyznačovací písmo 1. řádku (robustní iniciála, často bohatá ornamentální výzdoba liter)
Y - specifický typ bul na sklonku středověku
- po vymizení slavnostních privilegií ve 14. století: deficit mimořádně slavnostních písemností, na kterých by byl podpis papeže i kardinálů přítomných v konzistoři
=> vznik speciálních konzistoriálních bul, kde všechny znaky buly + (opět) rota, podpis papeže a podpisy kardinálů
Ukázka konzistoriální buly:
jedno z vyhotovení listiny Evžena IV. vydané 6. července 1439 na koncilu ve Florencii a potvrzujícící unii západní a východní církve (tzv. Florentská unie)
Vzhledem k obsahu listina psána ve dvou sloupcích, z nichž levý sloupec je psán latinsky a je typickou konzistoriální bulou, pravý sloupec psán řecky; na něm vlastnoruční podpis byzantského císaře Jana VIII. Paleologa. Na levé polovině přivěšena olovená bula Evžena IV, vpravo zlatá bula Jana Paleologa.
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
LITTERAE SECRETAE / sekretní listy - vznik v Avignonu za Řehoře XI. (1370-1378), užívání pouze v Avignonu až do konce avignonského papežství (1417)
= spec. druh uzavřeného listu, který určen pro církevně-politickou či soukromou korespondenci papežů
- psací látka = poprvé v dějinách pap. diplomatiky papír (jen výjimečně pergamen)
- jazyk latina, ale výjimečně i francouzština
- zkrácená intitulace = pouze jméno papeže (bez titulu) + stavovské oslovení adresáta (bez uvedení jména); jméno ve vnější adrese
- sekretní list expedován uzavřený, a to červenou voskovou pečetí (rybářský prsten - anulus piscatoris), ta ohlášena v úsporné korobaraci v rámci malého datování
- podpis komorního sekretáře, který zodpovědný za expedici - obvykle vpravo dole
Ukázka litterae secretae avignonského papeže Klimenta VIL
Ukázka rybářského prstenu:
a *      a     _ m . _____šm     r f
^w."Tv     9EÓÍ J>» •»"'* <.fft~<nf,t jA^iim.* ,JT« f.ť Vyv of. «rrť%.m.u«u« f
c,
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
l (plurál: ] ) = římská paralela avignonských litterae secretae, přesto významné rozdíly
- první breve doloženo 1390 - na počátku pontifikátu Bonifáce IX. (1389-1404) x rozmach až v 5. období
- expedováno uzavřené, vnější adresa, místo inskripce jen stavovské oslovení adresáta, na něž navazuje salutace salutem et apostolicam benedicctionem, pečeť = červená vosková, typář = rybářský prsten neboli prsten rybolovu (anuluspiscatoris), ohlášená ve stručné koroboraci zakomponované do datace
x
- právě datace = významný rozdíl oproti litterae secretae i dalším pap. písemnostem: nikoliv římské denní datum, ale průběžné datování v měsíci (dnešní úzus); v rané fázi brevií do konce pontifikátu Martina V. obvykle rok pontifikátu; od Evžena IV. inkarnační rok s epochou 25. prosince (vánoční počet)
- význmný rozdíl též v protokolu: intitulace formou nadpisu, nad textem uprostřed; zde jméno papeže, titul papa (zkrácený ve formě PP) a pořadová číslovka; to vše kapitálou
- psací látka zásadně pergamen, a sice středoevropský, velmi jemně opracovaný; formát = výrazně protáhlá charta recta
- písmo zprvu kuriálni gotická minuskula či basatarda x od Evžena IV. humanistická polokurzíva
\cancellaresca italicd)
Ukázka breve Pavla II. pro salcburského arcibiskupa z 11. 12. 1468 (Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien, Allgemeine Urkundenreihe sub dato)
wjiMtgw-aa*p™*f'fi,t>cvlore-cmu/Jm PM^f        '^>*f»*f etett* lJ*fpt aA*tA^tJ^hs^erů- Jy**™Mw ntypeJtm/}'-b&vtmf £L- aJíthcj}t0 mnu]
h0*tr /iwíW) jedem djÄuvm jtjr^cUrí**/^ am tUfinifatt Je ŕe vrt£e*e fcff*r»-»*f Zs***c»**+
íyjím dljmUtf ee^iít tueSafyehtrw rv^lt^ffi^lyrty Itrv^art OMŕ^'d'1** TtelnvHiifnt^) fmvnJtmff ^£remJe bort»»»»-y*** b**m j&ntntt** etpr» Htrtutt (ň*$k ehedtenhebflrt&tpf^npimtto --»(1 n<Uym*j vt-jHv '<T>rv~$£ aff'n fďf w»°r*t obrtntítntMm etu*m ytAnt ÁÁtfaulem|Wf. frttltíkm ŕUUr *cfnf~
r^m,ntvhUltreínrev^e4l-Mf,^lf»-   {^nA mrt nctnf Jtlimnm'rrmfl"^* f* t"* fe"f 4»t efi* mtfewr&Á'hm*, rmm'Jem^ g-ýUdt feitfif-
.L..J-W
*— , ^ar
^/meaíSi (ŕŽ~^J[i!<£>ttjx
■ -ť-
Ukázka breve Alexandra VI. pro olomouckého biskupa z 20. 7. 1497 (Zemský archiv Opava, Arcibiskupství Olomouc)
\ŕen ^tl&'et jýtuxm leŕi Str^iímf j(Jei.' pf ltmť.tm ew'frxrrttw :^aá idttcs :lr-f«re ^rrn t nolnf tofuvltt :*t a hlíblrmtr'a< Jtmtf :j*rcyt ^erfom ni* ltentr%*re: «" greýf tím ámtfi tictrum film atxulerrpsiu C<"» taxy trrma mffm rr eic tvtt cl-nit™ mxmr sil etUtotKmttf/ftoJ Jr<
«i<5 *uffyru»íť cenfy ,0mdotts e\ fnmf iurmffftxtt< clnififôelms'Htrt pmrrnti
rmflt <<*c InAfAwrň ytrtťjoíemmm efttyejJie mmjmkt olenarúm oynmm \&e
/ / /I .ľ
•fitftv tonere ^mílm cvoeimw fit tLrgmwtfc Ja^trrÁtu Conjk ■-r.[íKorX lit x x juLj ■ M c C c c í*  xxx vy?*;*
T
itrntibuf :tt eatotit varu
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
- obsah brevií: zprvu zásadně politická a správní korespondence papežů, brevia de curia (na popud papeže) x postupně stále častěji také písemnosti na popud příjemců, brevia communia; v 6. období postupně => nej častější typ papežských písemností, užíváno i pro graciální agendu (typicky odpustkové listiny - odpustková brevia)
BREVE APERTUM (plurál: BREVIA APERTA)
- speciální typ breve určený právě pro listiny vydané na popud příjemců (ty však běžně i jako klasické breve!)
- otevřené breve expedováno otevřené, vosková pečeť není uzavírací, ale přitištěná vzadu, anebo nebo dole pod textem
- otevřené breve zpravidla neobsahuje vokativní oslovení adresáta; místo něj bývá protokol zahájen zvěčňovací formulí adperpetuam rei memoriam nebo ad juturam rei memoriam (není pravidlem) <=> otevřené breve obvykle zlistiňuje skutečnost, která má být všeobecně závazná
Ukázka otevřeného breve Lva X. pro salcburské arcibiskupství z 12. 5. 1519 (Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien, Allgemeine Urkundenreihe sub dato)
x
E O PP
W T ~V 1*. K "M.
stimm lpm Mn| jfaMi rtífrw&nAi* nrútfi
TW <■— fgmifww ■■mttfafr JUUfšfmm fi'fi w>n «wy tif»fa~[*aMM*ttftq(frst rwra ^»»Am^itf}tměním*.        -^J—_
tiírmm ri efrn
rt irifU «fix ^^«'(m^^r^rf ^UnHfiawwU « Iiiflf iii ««pWWr «null.........-niflU Hupniisf»" Ctff^m ttf*U
«u'ltoWl i.nndjrm m !»ut{n>ri»l tl ,ui. ■ ......
(*; qi*<jam^w^ni«#upCT«rmtmi I rfiw»fíi#K(iii »am Áátthfa m UmC iikJt fflWfi fcfri «/v«mmi fiti C« ..'.uía* jnrtw mwiřiw «möin mam rxf^/íWroimi/íl 'Kj!rjc)tni fePM C«Ji"<(o cl um»« [rnfilil ■téwfcwmnpjji. (t wmcwifflicww OMMaWI frwirrf« «fcmfa jirrmwMWii pau M&PM Jm«< m i/n amimwm q*amt**mfm mffita (talri v<4ik«» rt 4rfw*r .íafrfa (lUfwjtf ífwfitíwMt clinkw fUwu i»*toru'"N;' f*«* nHmfc*iMt Driftu U<iw»(toi li»/«
hwa rtwaof?« Jim« fn«(W^^^U^r^/Iwllif/lřfh«(«ft»toii(ruííí(t«pfr( mfnnaoitft» vtítainJM C<ť .Satt^W™ qj «jeM|J n,iUn( ,,, Jf,(1,[. r,„.,, j: .„„. fKj'.-i.-r,:.....i fnWflwQu&fi .-.■■>fit' fliiraf« i^rrw-W [rirtafa íjjmfwtio
,. ;;,u;ij.a ^nvitai mrM BToA      ml« | ■       ' *"'" f/w. " rxfírf* Joá .-m r£ of>(i(ir fwifjluM p fiwW«" t   -„.«.> .-..mi < MiH1 j - yMW. - nf.:',^.■.,-,-( ■,. ,.,mi.;.. .,;.„■;. aindm [fu^cii 'Uuíttnc oÍki   i-   >•   ' il (ufM&Mt ffMtUí
O Im hot CopťwiČuiW MfliufcJtJauRu» i <f[(.iiuii (««i'ui«.
iLm nr rwifc fr«tu    fmc <M.u*m BMg'WW wyio «a««i áfWi Uno" Wfa-w« CNpfai ■( I «»kp5 fff^iw ».< UU Aítíittpi rt (ünrlWiitiu fp» «iw(taf «iww«
awjj rf ihm aU) dUf mcote m*d* m íumkUi otwirrhow rl intamfUM tifru« rxfctot drtne |jpN««Mp utuvbttmmfaM.- mfw[w[iw«t twcwmm rt DhMM (*
«c i«í ^irtfifK t«i»t«jíwm; fpíiéla «tw« ualrntoon ti itidt (fcatctHw i řrejefnvm Mranum ONpfefin rt CwnMn fTr^iw {immssmtt»t cic«ji**r mfft|i«K «tí m^K«(«f
|WÍ« ^r^» fíi^aw «Md<au    1j«««(M( «Hfj Wutiit (juniMdLj) «Mk(r ^nMnifiíw MtflJM řXt«i li* f«« ffiMi [fitjfntTHW » ijx atwjmlia drctirafcnif     mmimncnt Nteurrnr wli
p.-etí'^ aiiuitUMLiMiie puma-- **Jt •'■■•■..■"•'■'.,■■<, tt daptim utí hii
woti (íMiojtu-iuifl. íu,.,u,i<r r: tw.tr w.itu-, fwau ttX^mítím frnftmi ^ucijj (( matif ^trií^md touho ^nrnua wlilííium al»8M«ífo«Cfi wfi««aiit« amtiqtut attitítu hlanJifUm ummf^mt tfíqi}"****
munamii fmíi .ah>o ^anijmr |c«ř «»««nr <u*fwWo firř*iKi( «rfMdnM At Umc fu pUim H w«mmíww» {*^*«* V^K"' p*flwo C^" uiiuf tt LommUiauts iít<m r,á Roura Ut Uw   ri aurawm touxu atrtmíton mawamnm mfWur J«ü«u t» «t ««■ "*** ,
r   . . ...     J.-.Í.........___________íTId__«___ufc—Mi««a.&t»"*ř,B
-
Papežská diplomatika I
- Papežství jako universalistická mocnost; Expedované písemnosti papežů
> = písemnost vzniklá na konci 5. období (za pontifikátu Sixta IV.), avšak významně rozšířená až v 6. období; v mnoha ohledech podobná breviím:
- intitulaci tvoří také jméno papeže s titulem papa ve zkratce PP a pořadovou číslovkou ve formě nadpisu, psané kapitálou
- Dále však následuje formule Motu proprio et ex čerta nostra scientia, uvozující kontext.
Na rozdíl od breve má motuproprio podpis papeže ve formě placet motu proprio (případně placet et ita mandamus) + počáteční písmeno papežova jména před konsekrací (od 18. století byl pak podpis papežovým jménem po konsekraci s pořadovou číslovkou).
- Motuproprio byla expedována bez pečeti; jediným ověřovacím prostředkem byl právě onen papežův vlastnoruční podpis.
- Psací látkou obvykle pergamen, někdy však také papír. Motu proprio byla psána humanistickou polokurzívou (cancellaresca italicá), stejně jako brevia. Jazykem byla obvykle latina, někdy také italština.
Ukázka motuproprio papeže Pavla IV. z roku 1557