.^MMWťMWr ...... ,>1'.iUUh   „i   . '„.i- (.■■ ..LU\v
" %^jri«1,!"*y? £T" Iii   iQ^iinin [        fjf_"_ .
P—~1       ~'ftř""4'»'4r^","T f ~~~~t
r„w<..f jgjí^^ .  U ....s.-v 4;..,..«^tf^Uř-.WsL
Středověká diplomatika
Jaro 2021 5) Císařská diplomatika II
V - Jim uolnnc Vilmhť«< cMU"JftrigpRiMile jqfctmKpWf >*F> "<>>< WuMf <mgm *um JctíijJun;.ya iňrtf JaMJSfc i^WlIIWwaíui W .»Jr.imfc fidlAl' fBÜMIM^Iw *"f ftt- ot ""T* < l»g"*ui .i«rat irinuf n.rpml Iiki nJU" MUnťrH* * '"^ '"""^'Mw "'"'t"''1       •'• •"»' -1 " &> •■»• -ai auinnn. fit .ií»j'.i..-im
mimílmii.Uim.lu HifíMu vmi ai nwJ&tiiL^.Mm^** pmnmyttjfxm ^rtii,Vkyi.pi i iw nutnnl'.lc.iiTOnt' ni .inii^niitffiiiftoi** fl»»řOTTTaU«l^|.}f řiwV»*w>rlt"fit> SAnnW 4lwí«n»J <» rv^i ' tfMná.xxx f<pinm« liapo ""JP*1 «ndif«m4 Mtri aiaxxt/bj '<^U*f "HnipJ•l''J™i;»Auj* J-.-t 4o-irwn.fi picli cr-flu 5»t.AWi>i1MJ v/iln 4<lna fm0*hÍ.vraij^rt^ýfeiiJlípiii ře^-i f. Ť ínn . ...n. in xlftí Mu ijUxťp "C" .iSAmt-n p*it nWinitru vfrit:«"J" NpinunaMÍLri>.ikiriM^iř^ kC pnrjíainA ... ;ri.iiir u ...i i  luciNfcrat »lpí1!" «14 mtiuuajř: art inflir. )|tfQ!Haf Juř       «♦«oiUif; fn ».liirjii. ut .vnun
tir i! mllrrif ..M;i'M.iitiniu»rii nn.1 Mípjnw >F ""^"T fot    lítnjpt. |.C.ÍinTrm.iljiftifó v <fyí ninmt xn. J*4>řinT.\ tm^-pp4wi.ui.]Hi» .lni i( ,17'nr Wpi Anni? mj. tjrornfiíifiriii vi.říni*: f^Iiif^ íjiií jvir>rijil m.itiicvv liiííi.nwii/.. /.of..fni. - írrril*. ik vnf.<•.«•.«i|f mm,tm*r<fif&f WeoJ| <U»sr.m. i*f fmc c«nilW AikJniat. ^ cm ,i'n,,?c ,,nm
J>uniiipií.,,..m,.. j.eUf!lf,fn:nir.l nmtiBif iŘlfcjnlMr f., (. yií Bij iínnumiili íjfjlfcfcilc freie ptllKnnl: ll.lln ,'
nruJ fcHimtm- .'«   4   ». ítplujcfcnw J« i        imr'Zlm MhufffuBtfri au. .• .1.. i   •. l.iionn"
ll .nr.ipmurrt.tf ItuttnřKtfťteíVwř-ařt ípwt conl?ct«rílc«ř cdTřnfum mittcmcýc y1 íťglimuf■ . §\.uinp." <\tf* ,4|W hocf^ .nu-.-tr^-.rrr.rí-mc>ifonútí Inhitimuf nfcon.Tftr frrwcucttppfcrtuni řuo!nativiřui>ftm»Ť
X*\ iMEffppť ncť Ulfrrnurti>arTlcqv*uf»*l ornnifa HatlaMRWÍ fabtIJ nulU" meřcyt^"mt*Ttw:'»Trt"v (AUCTnituíT" nfř uclinvirccvil" líraxflo crfuř ßtrfrvtf fi mu l'i'y.'m (Miwtí SifloMffná«4| cf £Utm ^Miux lú fffítJcu cfwintar •
OTircrftrtf' íMiwrtiwibiic^ftwfífiíkrr.
M TA .vrnť M iúh mpuTUmoui. ^(VCMHTISSUDO íCícífílovo
THforťWCO AACHlífC íčí CHK1
f  [7 ^írcrrcr^.Ttraaily.Ťtjr.^citituf *;
I rs/^ cactrmutoaituf. ^lurf«flm^uif
II í^ncwimiqbuTmKícctTctiti
fífrtřnorihtf «moß«n Jr?f ftuhmu" cínSctřnuiT *;ccnjtm"n cupnwifřó ftrariwrf uíť pHWl I fiUvcium- •• t\ uovtínuf (?Wuíí- u;JT| '.'in ptHíiriutii InhmtKuFlutf-fítieuropxinanqf-\\orm. řilžMr .rcfr-.NTtr(|     n»r rc.rfc
afl'ptr^- ufí-fW Mut ,iurBflT::r.-.-
Vt^T^1^ liiftArmftccít*- M?rtAř.
fffll-vut lutímT. ■ 'Tlofotrm nwff-WntjvrttcK- fieä-lnf+?fr?H" hutmtff;-
tf^KMRMI lu|*» llH^Mf C(a»ťítip.v.ti mimfll i lief- Ifwíl ( ncwmuuiuurf. f    ivfr Mcrmlflwinioíf:' fpCm|Jui >:t?vinurf. tur Uruí^nínfí^ ťpiw*tu dU řiutnutuf ccncřflum. 6í n^XÉri^c\
TUT- CHC í>lOWoíc CO'T>i TI —
[ / nřuftM-.tuř ncirumřflř Mima
\\ J t ...
-i I   ^tř.cciina.il Ji^r miUhc».-t"ř
m*v ttvfrň^lK unücum^ttufifiw í* c^ll ciuc. ccřlinuivricčV orrt« rftrS^v*1^-.'
ll ^f^-^^-ccclferrřff^crmtiř-ntřncrř atrn-. (ftmctíř- tuctftuc Hrd fínccí- řířncimuf. u.t,tu#- ííuoflcntf iinířt>.TTOrftn íiTrfluTpr^ticiuiířf: řftmm. cpc>cttxcr .ípfídic.N W naivin pxcrřtr.ucropr?m hcctřntT* • ■
lN] ccmřtuituvccjó: lnflr.tnr..rř c*tuT?ř
irtsttum cqíjo etv>mtfpt»n.r.l?řm
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Expedované písemnosti od Rudolfa I. Habsburského po Ludvíka IV. Bavora (1273-1347) Typologie písemností:
- diplomy slavnostní
- diplomy prosté
- mandáty či otevřené listy (raději hovoříme o otevřených listech)
- uzavřené listy
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin SLAVNOSTNÍ DIPLOMY
- stále bohatší úprava než prosté diplomy x už nejsou tak zdobné, jak byly v éře Štaufů
- psací látka: pergamen
- formát: po interregnu téměř vždy charta recta. Za Ludvíka Bavora ve výjimečných případech již také formát knihy (libellus), kdy určitý počet pergamenových listů ve formátu charta recta přeložen a svázán do sešitu => jednotlivé strany, zabírající polovinu pergamenového listu, pak mají formát charta transversa
- písmo vyznačovací: obvykle jen část prvního řádku, někdy jen iniciála Iv invokaci a první písmeno panovníkova jména v intitulaci, případně první písmena dalších slov v intitulaci; nějakou formou vyznačovacího písma (např. gotická majuskula, mírně zvětšená minuskuloua) je psán podpisový řádek, která stále obsahuje monogram; ten se ale často přesouvá i s podpisovou řádkou do textového zrcadla
- písmo kontextové: postupně se vzdaluje od diplomatické minuskuly štaufského období; obvykle gotická minuskula s četnými kurzivními prvky, chybí výrazně prodloužené dlouhé dříky, o to více se ale uplatňují různé smyčky a „sloní choboty", jejich výskyt předznamenává nástup bastardy ve druhé polovině 14. století
- pečeť: obvykle velká vosková pečeť, příp. zlatá bula panovníka; pečeť obvykle přivěšena na hedvábných nitích
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
- skladba slavnostních diplomů:
obvykle slovní invokace, někdy však přímo intitulace
- dále arenga, narace, dispozice, sankce, koroborace
- svědečná řada
- podpisový řádek a někdy i rekogniční formule, která však po interregnu i ze slavnostních diplomů pomalu mizí
- jednoduchá datace, obvykle ve tvaru: Datum + místo + den a měsíc + indikce + inkarnační rok + rok vlády
- jazyk: během této doby stále častěji vedle latiny němčina
Ukázky slavnostních diplomů
Ukázka dvou slavnostních diplomů Rudolfa I. Habsburského (1273-1291) z let 1275 a 1283.
Na prvním (A) je vyznačovacím písmem (majuskulou) psáno jméno panovníka v intitulaci (invokace chybí) a dále celá podpisová řádka, která je však psána s l-3centimetrovými mezerami mezi písmeny, takže zabírá čtyři řádky. Nachází se tradičně pod textovým zrcadlem, od nějž je mírně odsazena. Monogram umístěn vpravo od podpisové řádky. Rekogniční formule zde není zastoupena. Datace se již nenachází zcela dole, pod podpisovou řádkou, ale uzavírá textové zrcadlo.
Druhá listina (B) je skromněji vybavená, vyznačovací písmo v intitulaci jen u iniciály R a písařské iniciálky /. Celý eschatokol je vtělen do textového zrcadla, do nějž je proto také zakomponován monogram. Podpisová řádka mezi svědečnou řadou a koroborací; psána jen mírně větší gotickou minuskulou (Signum domini Rudolfi Romanorum regis invictissimt). Po koroboraci a dataci pak následuje rekogniční formule, která pro změnu chyběla v listině A (Ego Heinricusprothonotaňus predictus vice domini Rudolfi imperialis aule cancellaňi recognovi etpropňa manu subscripst).
Ukázky slavnostních diplomů - Rudolf L Habsburský (A)
*fcttu» JjTnux- jů*m r .w.t Utwi-i      , -,«u>«i>l<  f»r.« m £t.„nK^.ul  '-„■:.■■:«..< U,~r |>. Jim' kt«Wu,. aifcuJhM J»jn»™» mam _j«««o» ji#w)W  am  fa£f» >o   cr En« V
■■■ťfitw tvu wntpv*/* '..iö.rtN- {Au«  jjK nm* jw afrßttitf (m*m jvmuV  f«Wf««rt mavttur^P^L Acjem* SuiA fAiWf tniiftcitĹ miXliig fkm <rN»*vitO" L- yv-aí í.» uun
rÍnl>w4 («n«nH«wn£f   £Vft"Jl*nj   tm «flr ť«*ur&nf Vfťtfi   {«gtfitui«   .•■...>(<   ar rif»tftiau« umjmw   fr^ivnm ít ívutThlin.. _ CmjBm CwijXlIľ jrfmum £bm> "%p jqiirfw.iiwi ■ ^ "»»V «
j^uiu- k««i«> CVnTfiSnrnp < JY)aujJU' Tu«m wJKrajJicr. m" jsn&y uur^jtiuj^rer »ummr jT ifWr r xr-.tnvcana» «au v » n ?fl»IU J*f<Br P"*?^ ''k" 6«Xniín«j Juj mrvím fuf* W» jmjUu- N ým  &«nm   .tuU5>uS> urlúmnr £ (viarm <r unfinan ^nrrajftf jkiit£Á< Jkir «mcn ^jofe %uta aCU*  urf tütnUii« jmmf jmmm0 (MJlú« J^juíl «ittiu  «Mi Cr«
n äi&i»  Ä- umjijjjim« -Mrou JiMnjľimj   wbbhhiuuj «B"Uj   C«n«i? m   (mr >£<uf.m  | .nf.tr f-funr «Minntr ^niui-u« pfKUT t-» jr««»» f-^Bfi  mJLtm Mn»»»»u»   "ur luiflut pV«f.mi C«nifff«n..m   Kit Xn   urf _JunrJfw» «r:nn   tur ^5  ílm«(lZm snu* Lnt gnafenwi.. aAm0m» ■ «njÄ»   u«f »Í^S» «X(W ^wS^n*- fc~«i>J! «tju» tufmi
-«•*»» J^an^m   Cmnim   fifcM hx ifmatm nvSia*  C«ma> Üt   tfnm uíic truuiun «rjiiuaa«'  Jn „uu» «y mmumm  er _j«tj«»u™ fi»«u«lilu>» _>«^iiB»i   pij • ' miflnfann
^rW1, «jjimu» ominumm:      t»mu» <n aV Jünr    ^«w/Wjf»    CSVwnji.    ř<^VfV^>  K^maft. fjíp; On* JiUrmu» M*W. PP^fi.N frufJ^V ^ua,^'
é
Jo
tí
Ukázky slavnostních diplomů - Rudolf I. Habsburský (B)
Ukázky slavnostních diplomů - Albrecht I. (1298-1308)
Diplomem z roku 1298 Albrecht oblenil své syny rakouskými zeměmi. Všimněte si, že:
v intitulaci pouze první písmeno panovníkova jména psáno výraznou iniciálou; drobnější pisárskou iniciálku nalezneme ještě u prvního písmena arengy na konci prvního řádku
podpisová řádka sice psána vyznačovacím písmem (v tomto případě texturou) a obsahuje dvě zdobné iniciály, ale nachází se v textovém zrcadle, konkrétně mezi svědečnou formulí a datací. Součástí textového zrcadla je i monogram, již ze čtyř stran obklopený textem. Tato forma slavnostního diplomu se prosadila během 14. století.
gMi iř-<mi*nr^mvcvn hM^*"'1 -|>pt|ěntttfTnJ^eeaurfl JimnWOTqpfc >'
í " f ""7 J^~m* T"*^ ■£•■—>«"• •Opfřal^0am ftoSJimu. |«(in». «n-;.  <»m fuuiu ^
"ŕomWn f&C6» <*m«*«)l« «-f noa ä tLt, <t<xp^ö <oiipn|l. natmopnr. ^m^^t,mJäím~c-fi^e «<Ma X^uw«-«m«p oti|Wo
■ MB—I TEmpi. jjuuí   h<1ľ. — «rf '^in
~p'^™'~m'T™~f*?f 'JJV "' <^^:pnfc-<Kl»,mfn«»Í. tum >Sm*r|i. Ua ^mfiua C£r
o"ifu«m .rjno^mis „i«Sin, rO^ji. ™«fhi.n™í S «jß, a -)9nnapm,<-^mJ«n| M am^c*^- .-Jmu- tj^uu „|8m,^yt
j 1«« jPtmoanim onAiM jí «m ym ynitKjiňciQi «-Simmiii ^««»IJiiM^,»^orTa&m m»ßp, »u^ccn
M
CÔ-Äm^Sr-e, 1^««» ®w . ^cm-EŽr í-n.^ -oms«»»« W^WmCJ!.tTÔmJioS,. •& tľtla^. «CjiÄ.'S -
Sun« oTrriiUiua^Ättw. Wtnmon &;jWi>»Mí-S&&Ci>|^«flSl ■ L «E^oftuS.« ßmrnuu« a-frSüi fSnk-^»^
Diplomem z roku 1298 Albrecht konfirmoval starší privilegium Fridricha I. Barbarossy pro město Špýr. Všimněte si dvou monogramů - jeden patří vydavateli, druhý je součástí inserované konfirmované listiny Fridricha I. Dále si všimněte užití červeného vosku.
Oba monogramy v detailu:
nů - Albrecht I. (1298-1308)
Ukázky slavnostních diplomů Jindřicha VIL Lucemburského: oba vystaveny týž den pro tytéž příjemce: hrabata z Collalta - přesto mírně odlišné grafické provedení (např.: vyznačovací písmo elongáta a majuskula užity zrcadlově)
Ukázky slavnostních diplomů Ludvíka IV. Bavora (A)
V listině je podpisový řádek opět odsazen; monogram je však již z větší části součástí textového zrcadla:
k IflUr      • li.—"r—~í vtf
i.' JprJ7 L*«M^C ™,r—u." f«_rJ^JW Ä«-L.^l-v-pl
'   -l"l,.rl'.   j.op. .>nto    Í^,.J™..,   H««r'   h*Jc-   £i*~.>r~.ftwi«!   MlfUtr V*
ItL h—rfi-f».-tJi»i
TxJL 6caa.„, ia~.< -.4' A. W-J Ml <*
flř''*'" ^■JViŤt^nC ř p»F°» } dutí.  c«m**«n* eotmif
«JÍU f   rň^-ř 'HMl —H- "
f Centimeires
Ukázky slavnostních diplomů Ludvíka IV. Bavora (B)
Diplom (privilegium pro řezenské měšťany z r. 1331) patří do skupiny Ludvíkových iluminovaných listin s pozoruhodnou iluminovanou iniciálou L:
ka IV. Ba
a (C)
Ukázky slavnostních diplomů Ludvíka IV. Bavora (D)
Diplom (vynětí pomořanských vévodů z lenní vazby na braniborských markrabatech a jejich prohlášení říšskými knížaty 1338) ze skupiny Ludvíkových iluminovaných listin s iluminovanou iniciálou L =>
Detail iniciály L:
t Ituit- ovwílcre (/Cíon6x he hi
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
PROSTÉ DIPLOMY
- v době po interregnu = nejčastější typ císařských (královských) listin
- celkově jednodušší úprava
- vyznačovací písmo obvykle nevyužíváno ani v prvním řádku, někdy však pro jméno panovníka v intitulaci
- intitulace u prostých diplomů obvykle začíná osobním zájmenem nos / wir
- zásadně chybí podpisová řádka, monogram i rekogniční formule
- jednodušší datování
- obvykle vosková pečetí na hedvábných nitích nebo na proužku pergamenu, výjimečně zlatá bula (ne každá listina pod zlatou bulou = slavnostní diplom)
Ukázka prostého diplomu Rudolfa I. Habsburského (1276)
STÍ
■Jlf -<^*na»e Cuuu-3 Ciuirtn* LilfsT" un-iuj^i »aa>* - «trtl Ciutctep
Ukázka prostého diplomu Adolfa Nasavského z roku 1293
Centimetres
Ukázka prostého diplomu Adolfa Nasavského z roku 1298. Navzdory velmi kaligrafickému kontextovému písmu a zdobnému vyznačovacímu písmu s iniciálami v prvním řádku jde o
prostý diplom, protože chybí podpisová řádka a monogram.
: ' Ä f m« jr^jLn T 4c Lup .-JgLnmn. 4» |JX „XrL 7 V*»X •* H» «■> v* *»7 ^ "*!*" í"       1 '""í)
~;"*i8l^>X»       «Í£pA*m$*É*f X«Xl^«í j-iw-AX9p«°«•£«>»^ttt iX^^i»Am **>*"ft«í
- Ji lup
• ' J i%mi*|U**mákwm■ym im^SH-f***?*****-JL m Ä »4*4 f »-j"     *-W |JUjN H
. itetttufi o^otn
yin4yr »ö- §)on«n« t omnu ä ucíÄn flirrt ffli^i 1& Áafrůax (SM«)f «U< jj*
■#M<i»li(iiiiiW^itHi va^^^
— bwt
innrunv Braß- car^iifl jmutt
M, m^gär-W? <#Lm>%><tM •pávov mtmmetf» «fc« impmp ***** * tmmgjfimf "77^  j"   U '   m" « ľft
nttqf^BiůBS^merit 5"»] ^"|Ŕn> -i^^njp.'yajp onil« SHySS* wfi*ť Scysntii)*. ^
V
Detail:
K 1
^io aftnm^« nemy m tt»-*»r «ni ťosg1" jiu jfcm nŕL» .u^an\gncr in Itue • J j*.™* owmjg atte^- I^Sífei jmítti rín       'Šbttími'^!. e&int ^t5i ptWoif. _ nun; cruM> noLŕ ^SeHxýoi* i^L nrt fl itl)in?Hŕ
f? o^čfií!      (iont)»mVo oí tfc »y» r%JbmJ£t <wgmi» cxNtuc mavrtf n cBni (WttnJ m BiLurJ, Jpincct^»iatur * 9tMn y>t%uíetolm ^.-i^W ^«n;eii|mi i^llívträtm srtuml nrtp ipXhM ÄnoM* o^imí {* f£» ju^ \e$ jpnmtJngl aur\|ciiciíSs erttfcl- <tÍm»0- owidjtto rLiijitv o^nms. 7 atií 5»fniS or-\Jit ^SonaStif ^ttrfl íttrtuofaÉť uittr -vuitv Loim ^unirn. f.-i> areain metncatí1 tiržn Jím fbrtim m i^iturii (|u( ^\iit< Jim- ^{^'f i? f nníienii} tfsmrW>ov
•n o^nttUxiil H in «t|í ^•trn«riaj.tiw-lí Wrto?. o^lioamto; d ^iái» f^lti; ditv ^niiimJ^M^p (ruliL piatiKí Coíon \rKTtuBf mL iytHj^J^WÉ
r- «7^.     ŕ    ti  r si   r ^ í
■~liTOUttfflbli mm-vtuw n.mcm.t- rtrtincnfS, ]m
rnunřř in«run>
lmí in
flttte- Canyij. jctvWí jJel^uiS. CiiLe-t ?nniln«- -VMÍ-"? imi(;  'ijmí- AyiW^nB^L
Ukázka prostých diplomů Albrechta I. pro Přemyslovce Václava II. (1298)
a Václava III. (1305; obě Národní archiv)
.....■ >
/ -i—■» i
fr-
' ■+t->
.> pír.. f- ^5 ,
}-r ř***" ri— "-S
r*~* «S —f „r t,__VI
-■•Sr-'t-r.— •.
. vt— ■^-s">
r—r • ŕ~
(*■—*> C- im
f> T— *M
i---,l~
— ľ— r~—
n*- •- f-* »—• <• • *ř—f-
'*J —« ■/-^i - J a------C, „p—
—rť^-
---*- W—■
»,-«äc „ «---(f Y" f -f
„X—t »-_
---f— '.....ŕ ■
Ukázka prostých diplomů Jindřicha VIL Lucemburského
Donace hradu Ronova a města Žitavy pro Konfirmace privilegí města Špýru z
Jindřicha z Lipé (1310; Národní archiv) roku 1309 (AM Speyer)
Ukázka prostého diplomu Ludvíka IV. Bavora z roku 1315 pro řezenské měšťany má velmi zdobně provedené jméno panovníka v intitulaci - přesto zde chybí podstatné znaky slavnostního diplomu (především podpisový řádek a monogram) - jde o diplom prostý
Ukázka prostého diplomu Ludvíka IV. Bavora z roku 1323 je typičtějším příkladem
prostých diplomů
<Utt%<- «&n Sto* p^- MU
(<m|»r-   ^m^w   e^^afec  ^Ar^r" (Xm8 »»A   (mř.  prvS> %n
^ f v o^—^>
i,
L... h !2
* Centimetres
Í6      17      18 .    19 HO
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
MANDÁT (též otevřený list, patent, Utterae patentes)
- mandáty v této době označujeme již (obvykle) jako otevřené listy I'Utteraepatentes, ovšem v obou případech název nepřesný (mandát, tj. písemnost krátkodobého významu, obsahující nějaký příkaz nebo zákaz, byla zpravidla expedována ve formě otevřeného lista/Utterae patentes, mohla být však komunikována i ve formě uzavřeného listu/Utterae clausaé)
- pokud je mandát expedován ve formě otevřného listu, má zpravidla intitulaci, inskripci (vnitřní adresu - označení adresáta/ů mandátu) a salutaci. Kontext tvoří narace a dispozice se stručnou stylizací. Datum přichází obvykle bez inkarnačního roku a přináší pouze den, měsíc a léta vlády.
- otevřené listy byly v období od interregna do vlády Ludvíka Bavora často pečetěny přivěšenou pečetí (pak se navenek velmi podobají prostým diplomům). Za Ludvíka Bavora se však u mandátů/otevřených listů vrací přitištěná pečeť, což posléze pravidlem za Lucemburků (zpravidla pečeť sekretní, někdy však i velká)
Ukázka mandátu Ludvíka IV. Bavora z roku 1346; na dorsu stopy přitištěné pečeti
dvorského soudu
P! 0.t—*e~t /^yT tu«». íf-ffaaeft^      a^. ■w^&-^x><hl&i.
a:
-----&-(b„C
Q—,
T
lf Cenlimo
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
LIST (též uzavřený list, litterae clausaé)
- podobná úprava jako otevřené listy, jen jsou expedovány uzavřené - vosková uzavírací pečeť => vnější adresa, v důsledku čehož pro změnu chybí inskripce (vnitřní adresa)
- úvodní protokol = intitulace, která již za Ludvíka Bavora nad textovým zrcadlem ve formě jednořádkového či dvouřádkového nadpisu (případně naopak psána až pod textovým zrcadlem, pokud jde o list papeži nebo kardinálům), a stavovské oslovení adresáta, na které přímo navazuje kontext
- eschatokol = jen velmi stručná datace, v níž obvykle chybí inkarnační rok i rok vlády; část listů nebyla datována vůbec
- psací látka: i po interregnu ještě pergamen, krátkodobé užívání papíru za vlády Fridricha II. bylo pozapomenuto (teprve za Karla IV. u listů opět papír - viz níže)
Ukázka listu Rudolfa I. Habsburského papeži Honoriovi IV. z roku 1286. Všimněte si, že tento list má nejen vnější, ale i vnitřní adresu, po níž teprve následuje intitulace vydavatele, který tímto respektuje nadřazenost
papežství nad císařstvím. List byl uzavřen přitištěnou velkou pečetí.
lič*?
^r^JV a^TJřiťl^i* r«I*lK**f> (--vt-^.my ^Ur*'fé . -iMUĽe Ao^anOnre-r^K^T J JZZ.
~.JL, »™«L^e p^xcirTe r^r^ A-Pem^tr- e^^iU.^^^ ^jtj^^va^f?. jys-,
Ukázka listu Ludvíka IV. Bavora papeži Benediktovi XII. z roku 1335. Všimněte si, že nadpis listu netvoří Ludvíkova intitulace (kterou nacházíme u listů papeži a kardinálům naopak pod textovým zrcadlem, takže zdánlivě vypadá jako podpis), nýbrž inskripce, přinášející jméno a titul adresáta v dativu
- I
Ukázka listu Ludvíka IV. Bavora mohučskému arcibiskupovi z roku 1336. Zde již intitulace panovníka ve formě nadpisu, byť se jedná o intitulaci velmi zjednodušenou: Von uns dem Kaiser
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Vnitřní písemnosti od Rudolfa I. do Ludvíka Bavora (1273-1347) REGISTRA
- papežská kacelář od doby antiky; kancelář franských králů a římsko-německých králů a císařů až do interregna evidentně listiny NEREGISTROVALA (výjimka = sicilská královská kancelář, kde registra již v době Normanů)
- první zmínky o existenci register = Jindřich VIL Lucemburský (1308-1313): na dorsu listin ojediněle registraturní poznámky, na registra odkazují některé listiny (in registris curie nostre)
dochovány dva svazky register Ludvíka Bavora, které kriticky vydal Helmut BANSA: Die Register der Kanzlei Ludwigs des Bayern. Darstellung und Edition, 1-2, Můnchen 1971-1974
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
FORMULÁŘOVÉ SBÍRKY
- po celé období užívána formulářová sbírka Petra z Vinei
- další formulářové sbírky z prostředí kanceláří Rudolfa I. a Albrechta I.:
Summa curiae regis - založena především na listinném a epistolografickém materiálu z doby Rudolfa L, avšak sestavena v Albrechtově době
- edice: Otto STOBBE: Summa Curiae Regis. Ein Formelbuch aus der Zeit König Rudolfs I. und Albrechts I. Aus einer Erlanger Handschrift des 14. Jahrhunderts. In: Archiv für österreichische Geschichte 14, 1855, s. 305-385
Diplomatarium Alberti Regis Romanorum vznikla později, vedle materiálu z Albrechtovy kanceláře obsahuje též několik listiny z dalších desetiletí 14. století.
- Joseph CHMEL: Das Formelbuch K. Albrechts I. Aus der im k. k. geh. Haus-, Hof-, und Staats-Archive aufbewahrten Handschrift. In: Archiv für österreichische Geschichte 2, 1849, s. 211-307.
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Expedované písemností od Karla IV. do vlády Fridricha III. (1346-1493)
Již v prvních letech vlády Karla IV. (1346-1378), který zprvu vzdorokrál proti Ludvíku IV. Bavorovi (|1347), důležité reformy císařské kanceláře a diplomatiky. Mj. definitivní rozlišení tří typů písemností, které se rýsovalo již v závěru 13. a první polovině 14. století
- diplomy s pečetí přivěšenou (dělí se na slavnostní a prosté)
- patenty či (otevřené) listy (litterae patentes) s pečetí přitištěnou, ale neuzavírající
(uzavřené) listy (litterae clausaé) s pečetí přitištěnou uzavírající
Členění odpovídá vnějším znakům listin, nikoliv obsahu. Proto raději neužíváme termín mandát. Mandát jako královský příkaz či ustanovení krátkodobého charakteru mívá nyní formu patentu, ale stejně často ne-li častěji uzavřeného listu; výjimečně může mít i podobu prostého diplomu. Podobně listina udělující dlouhoobá práva má obvykle podobu diplomu, ale zcela výjimečně i patentu (otevřeného listu)...
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Změny po 1346, které se týkají či mohou týkat všech typů písemností:
Kontextové písmo císařských písemností - postupně bastarda, u patentů a listů často s prvky kurzívy (kurzíva se jinak uplatňovala v konceptech a v některých typech vnitřních písemností, např. v registrech tax kanceláře Friedricha III.); počínaje vládou Friedricha III. především ve styku s kurií a Itálií též humanistické písmo.
Ukázka rané basatrdy diplomu Karla IV. (1374):
vt&w f^rn       t^6tt}ftx(&n <í}«&nhmffwfr£-c&£tqv#evjfmtntt^ínnt^vonm^^mř^wh,«tm^A^n
Ukázky písma císařských listin v pozdním středověku
Ukázka bastardy v kanceláři Václava IV (1416):
c   Se    ^^^^^      5U7»?«&»ívo?wí< Wamifl?tr SW<6nu»t^^(a<&M^tJ&M &etm*
Ukázka bastardy v kanceláři Zikmunda Lucemburského (1436):
nvuu
Uyfmut&u} íhuivua fmtcntt: dcmítioA      V nuanci: ■ ""pťtíUm (fmpei      -^uqu/tué ««" "X 7"n*f*Hť
mtei vcfKtuac  &u» <t cai am^rmatv ^*»^«« ct í* i ouo conwfew^maoftu* ittpatrmur ^pvoÍHUPMtvô m pnmté <WW a*u« fíatc nofh
""^^o^rmrt Sřt^mxux £Jy?Tn*>5r «t HuSmCw*^ <fom«é $ ^ wnwťif^r notoaam vofcmwé aíMd* ptui &MCmv*   <íli cupicnt* 5>i&rtu* nctt* u*cn£ . ůu(W <&w*«i i>í«fl**» «t<^Bu9t«tt«w «p« tjn£a£ tvtuxua* při ?rpm/a« ewť/|iuas        ©u^amaam ajui po temf«K« fwrnt m
Ukázky písma císařských listin v pozdním středověku
Ukázka bastardy v diplomu Fridricha III. (1466):
Ukázka zběžnější formy bastardy s kurzivními prvky v uzavřeném listu Fridricha III. (1440):
Ukázky písma císařských listin v pozdním středověku
Ukázka gotické kurzívy v patentu z uherské kanceláře Zikmunda Lucemburského (1424):
<^-*«^V*rfv^ /tkSfaiEÉfb* a^Qoi^V' cV' n**v ,y>íUÍkv ^ixo ilív*,
'   * — 4
'Par*
řl ' /i
Ukázka humanistické minuskuly v diplomu Fridricha III. (1490):
-t tiálxicu5 duniví ^LxxLnxt citmcnod l\om*n<řy fmper<uor 5črnj> Au^u^H^ • HunjtiKM Ttoímaíie' C1****1* 7*
et Černilo' (jzthtch<al\$, £<x/e ***U*men/ Gtatiam c^ptedm et <mniť b*nu Ací 4I
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
V rámci subskripce - postupný „návrat" vlastnoručního podpisu
- dočasně zaveden Karlem IV., pak znovu v plné síle až za Habsburků (za Friedricha III
- za Karla IV. vlastnoruční podpis objevil na ca. 30 diplomech z období jeho královské vlády (z let 1349 a 1354; jedna listina pochází z roku 1355) => zanedbatelný zlomek diplomů
- vlastnoruční podpis má většinou formu aprobamus (takto na 8 listinách z roku 1349 a na 23 listinách z ledna 1354; příjemcem je vždy Karlův strýc, trevírský arcibiskup Balduin)
- jediněle delší podpisová formule (takto na dvou listinách týkajících se předání ostatků katedrále sv. Víta z roku 1354, kde delší podpisová formule:
Ukázky vlastnoručního podpisu Karla IV.
Delší podpisové formule na ostatkových listinách z roku 1354:
r  i"   i"   ttoC-rti- ^ ^v^.i.c- i»«W..-.o.- mal   im" u mm l-in   " ii F    . ...... —..... n~!f
^iiuítííhmomum       t%qAw*»™* 'Vonuxn^u^ %3*Wl%
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Václav IV. a Ruprecht Falcký listiny (zřejmě) nepodepisovali; jsou však dochovány dva podpisy Zikmunda Lucemburského ve formě Sigismundus (z velkého časového rozmezí 1417 resp. 1434; oba užity ve výjimečné situaci: v prvém případě západoevropský příjemce, ve druhém případě písemné propozice k jednání, tedy písemnost nelistinného charakteru):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Podpis Albrechta II. (1438-1439) jako římského krále není znám x z doby jeho vévodské vlády (1411-1438) existuje vlastnoručně psaná listina (dlužní úpis pro vzdáleného strýce, Fridricha IV. Tyrolského):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Větší rozšíření podpisu - teprve za vlády Fridricha IQ. Tři typy podpisu:
- velký (slavnostní) podpis: Nos Fridericusprelibatusprescripta recognoscimus, profitemur et approbamus (s variantami)
- střední podpis: Prescripta recognoscimus
- malý podpis: P.M.P. (= patrně per manům propriam), nejčastěji zřejmě u vlastnoručně psaných listů, cedulí, dlužních úpisů apod., kterých z Fridrichova vlády větší počet
I Friedrich III. však podepisoval jen menší část svých listin (pravidlem se vlastnoruční podpis panovníka stal až za Maxmiliána L: velký podpis Maxi s výraznými ozdobami, malý podpis perregem per se)
Ukázky vlastnoručního podpisu Fridricha III.
Malý podpis (vlastnoruční zpečetěná cedule): Střední podpis:
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin Hlavní změna v rámci subskripce:
Postupně mizí rekogniční formule ze slavnostních diplomů => od Karla IV. v její funkci systém kancelářských poznámek, které se prosazují u většiny diplomů, ale i patentů a listů.
Předstupeň = registraturní poznámky za Jindřicha VIL a Ludvíka Bavora, korektorské poznámky za Ludvíka Bavora.
Za Karla IV. se postupně vyvinul následující systém kancelářských poznámek, s nimiž se setkáváme na listinách Václava IV., Ruprechta Falckého a Zikmunda:
- poznámky mandační
- poznámk mandačně-konceptní
- poznámky relační
- poznámky relačně-konceptní
- poznámky mandačně-relační
- poznámky mandačně-relačně-konceptní
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
V poznámkách vystupují jedna až tři osoby:
- panovník - pokud vydal příkaz k vyhotovení listiny
- relátor = osoba, která vydala příkaz k vydání listiny v zastoupení panovníka (na základě dlouhodobé komise vyřizovat určitou agendu či jednorázového pověření vyřídit danou záležitost), anebo tlumočila kanceláři panovníkův příkaz
- konceptní úředník = osoba, která byla v kanceláři zodpovědná za vyhotovení listiny: mohla vytvořit její koncept, ale minimálně (pokud koncept vyhotovil níže postavený kancelista) byla tato osoba zodpovědná za poslední kontrolu konceptu; z hlediska kanceláře se mohlo jednat o různé osoby, nejčastěji šlo o některého protonotáře, někdy však i o prostého notáře, anebo naopak o vicekancléře či kancléře
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Poznámky mandační: Ad mandátům domini regis / imperatoris; příp. De mandato domini regis / imperatoris
-  informují o tom, že kancelář vystavila danou listinu na přímý příkaz panovníka, který byl osobně sdělen personálu kanceláře (např. když se některý protonotář zúčastnil zasedání královské rady a zde dostal od krále příkaz vyhotovit určitou listinu); jméno konceptního úředníka se však již neuvádí
Ukázky mandačních poznámek (3x Zikmund Lucemburský, Albrecht II., Fridrich III.):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Poznámy mandačně-konceptni: Ad mandátům domini regis/imperatoris N; příp. De mandato domini regis/imperatoris N (N - konceptní úředník)
- uvádějí kromě panovníkova příkazu (viz mandační poznámky) ještě jméno konceptního úředníka
- u konceptního úředníka se někdy uvádí jeho kancelářská hodnost (zejména, jde-li o výše postaveného úředníka typu vicekancléře či kancléře), někdy (také) jeho církevní hodnost
Ukázky mandačně-konceptních poznámek (raná forma za Karla IV.):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin Ukázky mandačně-konceptních poznámek (2x Václav IV. - 1394, 1416; Ruprecht - 1401):
Ukázky mandačně-konceptních poznámek (3x Zikmund Lucemburský: 1420, 1421, 1434):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Ukázky mandačně-konceptních poznámek (2x Zikmund 1437; Albrecht II. 1438):
				
Ukázky mandačně-konceptních poznámek (2x Fridrich III. 1442, 1459):				
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Poznámky relační: Adrelacionem domini X/dominorrum Xet Y; příp. Per dominům X/dominos X et 7(X, příp. Y = relátor/relátoři)
-  uvádějí jméno relátora, tj. zpravidla některého člena královské rady nebo jiného dvořana, který kanceláři vydal příkaz k vystavení listiny (obvykle se jednalo o osobu, která byla panovníkem jednorázově či dlouhodobě pověřena vyřízením určité záležitosti resp. vyřizováním určité agendy a v jejím rámci pak dala či dávala kanceláři na místě panovníka příkaz k vyhotovení příslušné listiny); relátoři mohli být i dva, výj. i více
Ukázky relačních poznámek (3x Zikmund 1436, vpravo 1437):
	
	
ho yLq *c -*~f x i	
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Poznámky relačně-konceptní: Adrelacionem domini X/dominorum X et YN; Per dominům X/dominos X et YN(X, příp. Y = relátor/relátoři; N = konceptní úředník)
-  uvádějí osobu relátora či osoby relátorů (viz relační poznámky výše) a vedle toho také osobu konceptního úředníka, který byl zodpovědný za vyhotovení listiny
Ukázky relačně-konceptních poznámek (nahoře Václav IV, dole Zikmund):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Poznámky mandačně-relační: Ad mandátům domini regis/imperatoris domino X referente/dominis Xet Yreferentibus (X, příp. Y = relátor/relátoři)
- informují o tom, že kancelář vystavila danou listinu na příkaz panovníka, který byl však sdělen personálu kanceláře prostřednictvím speciálně pověřeného relátora / relátorů
Ukázka mandačně-relační poznámky (Zikmund 1437):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Poznámky mandačně-relačně-konceptní: Ad mandátům domini regis/imperatoris domino X referente/dominis X et Y referentibus N (X, příp. Y = relátor/relátoři; N = konceptní úředník)
-  informují o tom, že kancelář vystavila danou listinu na příkaz panovníka, který byl však sdělen personálu kanceláře prostřednictvím speciálně pověřeného relátora/relátorů (viz výše) a vedle toho uvádějí také osobu konceptního úředníka, který byl zodpovědný za vyhotovení listiny
Ukázky mandačně-relačně-koneptních poznámek (Václav IV. 1381, 1384, 1418):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin Ukázky mandačně-relačně-koneptních poznámek (Zikmund 1421, 1424):
9C íMJKXKtwK^ «1
Ukázky mandačně-relačně-koneptních poznámek (Albrecht II. 1439, Fridrich III. 1442):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin Jiné systémy poznámek:
Uherské královské kanceláře Zikmunda Lucemburského a Albrechta Rakouského -
ssvébytný, podstatně jednodušší systém poznámek => vliv na poznámky říšské dvorské kanceláře Albrechta Rakouského a jejím prostřednictvím Fridricha III.
Uherské poznámky rozlišovaly pouze mezi vydáním listiny na přímý příkaz panovníka (commissio propria domini regis/imperatoris; pro commissio užíváno tironské con-), resp. mezi vydáním listiny na příkaz relátora {realacio N).
Commissio-poznämka, Zikmund (1412): Relacio-poznámka Zikmund (1424):
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Rakouské vévodské poznámky - zcela odlišný systém poznámek, navíc odslišný v kanceláři Rakouského vévodství (Albrecht V.) a v kanceláři tzv. Vnitřních Rakous (= Štýrsko, Korutany, Kraňsko; Fridrich III.)
Poznámky v zeměpanské kanceláři Albrechta V. (do 1438), resp. na listinách pro rakouské příjemce v letech 1438-1439: nevztahují se k vydání příkazu ke zlistinění, ale k tomu, kdo ze dvora (panovník či některý rádce) provedl finální kontrolu konceptu, což zcela výjimečně vyjadřuje sloveso audivit na konci poznámky:
❖ Dominus dux (audivit) WĚK^SĚ
❖ Dominus dux per se (ipsum) (audivit) !Bäb^5^2B ■BÉJJSí MJJtJH
❖ Dominus dux (per se) et X (audiverunt)
❖ Dominus dux in consilio (audivit) _ _
❖ Dominus dux {in consilio) perX
❖ X (audivit) wĚĚĚL EjäwSrätfifl
❖ Xet Y (audiverunt)
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Poznámky v zeměpanské kanceláři Fridricha IQ. - opět se vztahují k vydání příkazu ke zlistinění; jsou částečně podobné poznámkám v uherských kancelářích:
❖ Commissio domini regis/imperatoris
❖ Commissio domini regis in consilio
❖ Commissio domini regis propria / Commissio propria domini regis
❖ Commissio domini regis in consilio /per consilium
❖ De mandato domini regis per XY (et NN)
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin Další inovace v pozdním středověku - zpečetění:
Přitištěné pečeti na mandátech a uzavřených listech - obvykle pod papírovým krytem:
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Kontrasigilace, přesněji řečeno signetování prstenovou pečetí panovníka
Fridrich III. - snaha o poslední kontrolu čistopisů významnějších listin => signetovány prstenovou pečetí v soukromém kabinetu krále
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
DIPLOMY
- pečetěny přivěšenou pečetí: výjimečně zlatou bulou, běžně voskovou pečetí, a to majestátní nebo sekretní, na pergamenovém proužku nebo hedvábných nitích (pak obvykle kombinace černé a žluté barvy: barvy Svaté říše římské)
- psací látka zásadně pergamen (obvykle středoevropský, výjimečně však italský - když se panovník nacházel v Itálii)
- formát téměř vždy charta recta, výjimečně však charta transversa
- textově rozsáhlejší diplomy, jako např. rozsáhlé konfirmace starších listin, výjimečně expedovány ve formě knihy (libellus); pečetní šňůra obvykle provlečena vazbou knihy, méně často skrze dva otvory ve všech dvojlistech pergamenu
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin DIPLOMY SLAVNOSTNÍ
- stále vzácnější; za Lucemburků vydávány jen v období císařské vlády, tedy za Karla IV. pouze v letech 1355-1378 (to ale ještě dost často!), za Václava IV. vůbec a za Zikmunda pouze
v krátkém období 1433-1437; poté opět za Fridricha III. od 1452, kdy jsou již velmi vzácné (za královské vlády: v případě potřeby slavnostních listin: zdobné iniciály, kaligrafičtější kontextové písmo, případně zlatá bula, která není omezena na slavnostní diplomy)
- první řádek slavnostních diplomů obvykle psán zcela nebo zčásti vyznačovacím písmem; vyznačovacím písmem psána obvykle také podpisový řádek, který je důsledně zakomponován do textového zrcadla (na pomezí kontextu a eschatokolu, případně v rámci eschatokolu)
- monogram je většinou součástí podpisové řádky a spolu s ní se nachází uprostřed textového zrcadla, ze všech stran obklopený textem
- minimálně za Fridricha III. (možná již na konci Zikmundovy vlády?) pro znázornění monogramu používáno dřevěné razítko
- zařazení rekogniční formule je stále méně časté; již za Karla IV. se objevuje velmi zřídka <=> nástup kancelářských poznámek
Ukázky slavnostních diplomů: Karel IV. (1355) pro padovského měšťana a učence Giacoma di Santa Croce, kterého přijímá za familiáře a uděluje mu erb (= jedna z raných erbovních listin; výjimečná tím, že erbovní miniatura nepřináší jen samotné vyobrazení
erbu, ale celou scénu udělení erbu vydavatelem příjemci)
n nonunc faiutt a iiamuDuctrimtins
311—££^#4^
Cm»#nyifi.» mm JfUtMf ** uM****** ůšm Mtiri
: 'iiii.i'
ii.ium„i   G .. :ijt.'í\;...i
■ iifiPwMni MMMM pi«noc >f."iuu .iH».««f inrwm 4
..... W -f ^wltfcW^ í*- *" »*—' '"r'"' »
li in lirtyu>R> tme MMmí
fíg „Čiřiká»f"--
itľ,j ...... (n,*.«mt»tt*íNfi.i
mni* tTi-i.     vř: itfl ftlH*
«nj» £*»»■ Ivtni v. ^i..w» «■«.«•*»
■    ■       .-n- i- ""i i-V*
/yM« wMn[r.fi.>r. iw.
tamtú Haroli cWitrti'Ro
III INI ,*fl "      0   )• " l*""Wm'»« p««cn«> *. i«# vr »n-t*-^- w n^w*
«     — a.—^ín4ir*«wfi«n»siiiixttrw«|s«Äi,'**»Ťm«uv
4Bl I^IIIHÍIllTlfl*jÍ
mi pitufipwatDuu
>"* ^1|L1MJ1...(»/Í|IW JIIHIOl|'l>1llfc j.Tniu
.oiúm]rapcrow:iftimncnlttimCTSl«iofifa
------ —r
---- LfĚĚA, «Ä
fduamiior
louirnjt
Ukázky slavnostních diplomů: Karel IV. (1358) vyjímá poddané z vesnic, patřících pražské univerzitě, z pravomoci veškerých soudů mimo soud panovníka; vpravo detail
monogramu
4til XtX ntCnUttbttU       ťjt^tm^tcwfuntc'Jttiiíuiíi* tmi
nnormnc (artrtccn^u^iirtiTmtnns^ tio^ttijsmumí^^ *tsoc.fw    pcrjxmultii .
nenaA Kw© mtoxiíiEct nt<pn<l(ml&| vr o^timtm ^rruMt cffřinSi iwiaw Qp rGn*tuwi<9u[ti.« .tmuit fl^uľŕmuen        ."tmt tec ilfou~aUTZt - l|« aMtaífteňU* í|"tti V>níu*«m jMiUuiltn .i/ftrt>iiirců y £»t tnUPtulČtr* mecrcôut ^Anc pt> yez (írtwít-rtSuiH'TPn»r»»|%>Cr»Tni^j^nei-.iho lUlMtld rtrtprn^cn Swiona mift^ifna .VAUJWn rrřc fint" ft»nítr*pt»íui%fw £tř\ó to ijíiít pVtä«\ nowi(t>0 ítomiČô ť»nA fit ftn-»t m\>iííla 5ľs«,t n ďbtäoCtn Vlí i-lTcj ím íoc^iit Ber .-t m . utfí Cnfl o v '■1 >1 •' ' ■ <u (|mi£ e* e«U i tŽ9 in [•; ,^ni p,"^,j^,,, 0,     . _ ve^lŕ fiiíiiUlit ^tJjertuhi ct«t|Ti© .Tmfu.m-AJit.Mr cíŽc|V»&W> t pin> onú ftlTn .nujmcntO cmu*3e - fíGii-iíTr.irc m,',,^ trřJtiCjS.
^vap «fnn*jp Rnmc6 v ilCt u "tou i ^ít j J3 ijynr p.^i*t crmcnr m o»t«|Ta muk ifíit amí naQ ctr tmí pun^eti t j Socin ťon£q pitv.imct*.
o.uäoir yerpcAÍenixft -. mawnní mn$c.'äi|?«ffu>nt« mon<l£& !3&ueenfS4 1    piAaitců Sa |Tií5h( t-ďncd rr&ní* ranco^i V£»n'|*ttát - mířio
pika S>£n«ft» or tvf^fc^Jhr&tň t (vOnioU* tfeŕ vr jViirtVTpm ^rrrtwf i fyyr-■ -^wV--WJt^opor-ni anftuftn0 f*H*nWY*fa
rr .unmaSifikei-.im nô      tn-owni |c»i mu'i»íi ^tä cv rt-.i m^i |"n.i-pn ' k
«n-o pticr*«i .y ííamCiô ti) c-.mpô ^míTiipiuv p«c ^pni-lGs i-oiQô .tuf
rflCtT©^!t-mi«tt,Tl*iflí etyl ítnu Hoím fla-ir Gitu: rííc AviiffiAnú •p4jm*wr COtwÔťe-^^Jj* Aute-conrru?AUXi'l|Jtac inxmiffiLíi-inmi-i-.if tv >
tc mt Vc^j "Soctrt Í4mt rd^ud načerni ^3r> pramenJřií^to^fec«rwn a
>j i.i         ač i3n> ítii^w í 11 Cíli
ilCEi flefe ^iini-i i ici i:j i n U m%m^ Wf pičotrncrcm^e ceíji*i* ^xiíľf, ronnf
M «111^1 o- '
.imxj |»ft i n .i Cô ..Í3ľ |» or mánií 11« nti£tn> orrnô (vw*nt
«'|r"'ít ■ 'i Cí -lujíi mtlO.lWJ ,7uo íľl-!
tii ituiYrtUmm.Min .^n.tiimtŠicííi
íMjtrMttt fcrauijlmitni
1» ^jP* "jHx« pcirue
*Otthý Rcmv«:^*.©i»Mt-qŕwv^ ^JoŔ^íw, f llll|M| a oC,
Im %irno * 1 -
Íutus (..nnô p£ mifmmXo .h.iKJlaM KjX K/hrou (í-.uj."J.i
Ukázky slavnostních diplomů: Zikmund Lucemburský (1434) pro město Cheb, kterému z císařské autority potvrzuje veškerá privilegia; vpravo detail Zikmundova monogramu
„6. A—£* ^l.e.tfA Oli iAltí<pto lili.
UJÚ^,^«4, ^CX.*.^-^p-r^^U*.e-r-sep.^ifc^fc^,*™. fia^w^Cifl^fi* •^t^ft^^U-fauL^,--*.*^.^*
rfaíUKfAr r" "5 J"'JU- 6G*fe- 'O-ufl *
(íotfelf 4Ů ©» •£ &. Ota*
Ukázky slavnostních diplomů: Zikmund Lucemburský (1436) pro město Jihlavu, které potvrzena všechna privilegia; listina neužívá vyznačovací písmo ani v prvním, ani v podpisovém řádku:
Ukázky slavnostních diplomů: Fridrich III. (1459) pro českého krále Jiřího z Poděbrad, kterému potvrzuje práva a svobody Českého království; vpravo detail Fridrichova monogramu a pečeti
wthtiutitttu cuitt<)ui6i6lH>(mcmm uitttcr>T^  Hb    ]r* twcrta tr fitt t l\ Ä D JE/I tttmeGcl vrvSu j |A  (x)      11 mim^ mine I ^ih^ I mtw,u| im  I   Yfky I
*   I        YU       1 atmi,H
řtcwo -tuipmiVníwtttc tStmcnutciT
Fridrichův monogram obsahuje mimo jiné jeho osobní devizu - A EI O V; ta se objevuje mj. na Fridrichových rukopisech, anebo na stavbách
70127571
Ukázky slavnostních diplomů: Fridrich III. (1458) pro salcburského arcibiskupa, kterému potvrzuje všechna privilegia; diplom je vydán ve formě knihy; v inzerovaných listinách byly důsledně překesleny monogramy a další grafická
znamení
a,-Ji
IUBmliiIlÁ■ ■ ~ňl I^nm'^-Vn-n ť.«íyfc«<í„ M«Wi1f»« li" ""f*" ■ taflfc:«.; .n í.,.lv,.
rntomwtc (raute cttiiwth^ic CtnitMa* •xuíwtimňmititA
!,..,.... i.......ť fnuu- žním
■ ■'■■!—■■.%_-1--J — Cŕ---tihwm|,-feyia—mW<«r.vt->*■"
..... u.illn.t......jí.* I.ř.f"
gi„^»T- r.......i.,!7»j.i C^anU* <f
r
™#"'/M>"<<miů(HÚ MMbHUM HC^nfuW ttMUfiit atmsilll ixnaltr Irlfi.ŕ
»6h w-t..". w^w -•*» wf*a T* .><«^ílŕ«^jiŕ™'r
e>U» .www w-fc H* ^fwíuí. ««t»*«di< p*™~««M«w
.. ftľ ,i n j: _ i u m "TtaiJtrtWiiii<^iWirii *r 1 Jí-i-it rtímmíc /ätufc a mwmMtc Cŕítitftttií -i««wtni* wumrt
"i*" méunmw» toiynw w1 BNwrt f f i«|10""ľ"fp*" " ... ..v .,■;,■,,«»..
mmaj(ci(i«n™i Ciev
'.1 .i~..,(tv. "
, lnutou. Mhcp. ^       eali»>-w£*». 9utc — cr*~u*mVig™£m
"■:Vľvi«w.™ii. ...-,...1 ii.fťti lv<r.1>>«'<,
- --------f.............-*J-f—-<a—ŕ— ľ-mfi,........Mi.bii1
. V^.ŕ ....... '.ViMilnnlI-ná ií\.■■.-.„,.,. ^ ,J»rt.if->Hn...i
f°**« *^Wt4m x«HStf cy««»« 4-.*.™,
w^ftoúXalftš« 1«.« v^p«»ŕ««r~-^J*fc'"-------l*"?!.r«[-----ÍT-
irnmwRiii Jniŕli(if.i|fiii ■{.! .iiÍjh Munai.i n
1^«.«.. dU> Sví W. W.
-' »Aň>.____      '.ti_____a___.v. o. j___■"• a Q—
jU#^MfciaÍl)Jlnfe
eJ*f*tii.... -
------- ,...Mtl,,m,        mu'imhh ľ'll^ iihiui VVl'lt íl'"lt*lll
1 ^.ftie_c.
Ukázky slavnostních diplomů: Fridrich III. (1458) pro salcburského arcibiskupa - detail eschatokolu (zajímavé je zařazení registrační poznámky přímo pod textem (na běžné listině je umístěna zásadně verso)
a5i
v
tor
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin DIPLOMY PROSTÉ = nejčastější dnes dochovaný typ listin
- vnější úprava poměrně rozmanitá: všechny typy pečetí (výjimečně zlatá bula, obvykle vosková pečeť majestátní nebo sekretní, přivěšená na proužku pergamenu nebo na hedvábné šňůře)
- první řádek může být částečně nebo zcela proveden vyznačovacím písmem, zpravidla jen zvýrazněná písařská iniciála u osobního zájmena W(ir), iV(os), M(y), jména panovníka a jmen jeho zemí
- jazykem prostých diplomů buďto latina nebo němčina: za Karla IV. převažuje latina, za Václava IV se poměr obrací, v 15. století latina postupně vyhrazena listinám pro církevní hodnostáře a instituce (z menší části!), pro příjemce z Itálie a pro cizí panovníky
- vedle němčiny i další národní jazyky: za Karla IV hojně francouzština, počínaje Václavem IV. čeština, která se plně prosazuje za Zikmunda (především v krátkém období jeho reálné vlády
v Čechách 1436-1437 a v listinách pro šlechtu a etnicky česká města); za Albrechta II. je čeština poměrně vzácná, i když Albrecht byl také českým králem; za Friedricha III. je již naprosto výjimečná (Friedrich ovšem nebyl také českým králem)
Ukázky prostých diplomů: Karel IV. (1346) pro lucemburská města Ivoix (dnes Carignan) a Virton; jazyk = francouzština; formálně prostý diplom x obsahově mandát (který - jak víme - mohl být vyhotoven ve formě otevřeného listu, uzavřeného listu, ale též prostého diplomu)
La
v-
£a<(Vu> fh***»y\- éĽ&tté
~ LA^ri íucmjí-.'átt,. HWSciR< ^ťit W ^       AHT*«HÍBt &W£fe>««t StVcwi
4^
■■i H
Ukázky prostých diplomů: Karel IV. (1352) pro pražskou kapitulu, které potvrzuje privilegium Přemysla Otakara I. z roku 1221; formálně jde sice o prostý diplom, ale s mimořádnou slavnostní výbavou: bohatě zdobená majuskulajako vyznačovací písmo v intitulaci; iniciála K a četné iniciály resp. iniciálky na začátku listinných formulí
**3áTľ **~? M»- *«E
Ker
^ltn#ŕ<Pp*Sí-í>iiitmip Ln
10
'OimntM ln.
jSitm Intv"* Vcúfu toern -^nnopimi Vmwwmi 3npwm.tr ifftefiuiM mmi oGEiintare crVcftmi ncrGm-uiti aut |enncurii»< fai wrciTŕmnwnpStiWaiir .iíio auomo niofco a ■ — fvniay- tm oi Aufni\iuua cemaimoamrmur.Otil) ycim aitde ÉpW
„e g,
'««nrfi.ii!in< A»r."b,
llCMMU   MermAiraw atbaoSe Vvi/enunv flmmut ílíErfSc ItiRiCt -IvUrmeS^^ *»^*^-""^w^«> •G»<w--i>«í ^nujno ttjciíatwi aBmiuVc 'Í£í***mc rtica.Sv«niC«ii)« 7l(Cfl« p)iitw <ri-imoSwÄÍtt)etiiP ^jmo y\umtnxtgŕ>'<"<> Conno); tfTcii.n*i]B jffiaaVc linmr/Vc .o^íiitiiLtiViiP
p«re«' crno -TBoft.fCo ^^J^fQlti>-*uCfCt,.m-f^>fm*-'VMmu» VoarJ .gmn- ninnni immitwtsčwVi ' «-íro«
pnnnmľ nimno mtiM ďlmi» pro ni.ipiiprfircx TSigmmno      er n.ni^itiffo Kgina'í.irnn ár ffteiumí nionm' f>nni latinniui p»ilŕmi
p entitm- .litr mfRMflNl -tó
anŕocuw ťonfiíľe ncVcret-tn tirä (holina ^niuwnM linnpoitiiiiB íegw -jjicmno murireiin.i •^h-m<im-^itpl«iing omnenŇiftmiiv -Pt f|iua miítitifjío íimo
A-inij' ■■ fiíitSc lom.::-; He^ií vi iiitii>inc 'ijranťii^ ttlíi oťy fwnmio Ivrniiini Iiiim: -m u v -Mi.'.   ;hi>K- lui'ip tfonfinuiušui11lcfŕinmin filjlíííaůlllt ut^i
■on .Itgetin uliwfl .iÍjco ^iu luimvuwim itHrniifjifctíiť cwgi SmÍiiwuio■ A citnm' iiíí>imicn» nopm Tog* íFrtni fine pfíi lifíinwTii Sicro kmamvi ^bIIÔtuw vfiiiiio ftyJ(TratilÍL)
innartiii Tí^ni Voíni-ít-fii»tivn>feŕ hiiiucnva- "Bcmfi.ií'Na'í* *ťíimGíirk- TJoctílunŕ*Nľ kimfhir tí^rtonc^V ^fíi-i<TC-"ťhirtícW'í*Síii.imt. 1'.notilunu-::/j m;o ■ScfliCht&pM
iíXimiAiutacIrmo fcbo
Vi
T,
Ukázky prostých diplomů: vlevo Karel IV. (1358) pro purkmistra a radu města Kouřimi, kterým potvrzuje jejich listinu; vpravo Karel IV. (1373) pro můnsterberského vévodu Bolka, jemuž jako lenní pán dává souhlas s vymezením manželčina
věna - ukázky zcela běžných prostých diplomů
■ l
■[...«. .r   <^..m.*.«i* ...... Sf.-rftoJ O...™, flW. . .... >ifc, «k^U«r..j .íífon.*™ L. .......iw I......
~r IL /u*       **" /*TíL"J-' ■* *"'C ****•"•** * « ~t" C.-^™,ní ,ti,„J ^ftí. (.«-. ' —* —
,(~ ■^•"'j™   ^i.^wiiil* *íwW V-W..-* „-...íň.—i1!, ajisu—i■——i~—r o—£ ..-i.    . i.Vt     «/Cř «.í,7
«9 r . tw-w-       c Tt+J.-. « %T""Ť"r
TU
■v'.i, „~j ;........., ^ď"£
■"•»•*** ťl*"^-"J iíi-*™^,   A V....yl* nM< lA,
;<..ivi(..d i   ». kmmA .1        Aí,-.   msti     -..f,.,
t3 ^. .....   in S,*^™*   ,,.„,..   i« ,-,■>>...( ggť
U» J*-1 ,~u'-ľ ~~*" T* ŕ"*" "«... „       , ii_t. „»,
. ,  („fcw. - f-----
___s..«.- tr--;^^Ptp25">~ w----------1
.r-
™~ j.^~i      -i p. —ä..        _í^í .(.^j
■rCt. ^jj^j:'^%£CZ^- 4*------rTuZíľ ''""r~-.•-•r-'- ■
' "^Ttľ .,í~_ .iT.___. --v'"* U~v-..». .i„„„,™.r.~—< -íu-.^ „j.
——ý r.
ř™(*5™ -f *» 4;. 9.».]»™ V <«C^. .„ „ „ Jí_Ji ft,J«.ft, i-
"*r*-*-r~ p. ,w*^J. fuifHCK-.. ctUt1...,. «Ji4^-_tuijfc.. _.-«^.^C. o-e.
Si» ■*! Ju»..Jts-*^ —« » P-Ťx- i^e.'v.3 ^~.«« C-íLÄ.^ ó-'
j«iufl« ^-h-        ^/s^s*".-*; _»^»~vt-       »mr e,.i.\., t-? pJUu..
fvJ-4
Ukázky prostých diplomů: Karel IV. (1356) - tzv Zlatá bula Karla IV pro Svatou říši římskou, zde vyhotovení pro českého kurfiřta uložené dne ve Státním archivu ve Vídni, oddělení Haus-, Hof- und Staatsarchiv; přes formu libellu a
zpečetění zlatou bulou jde formálně o prostý diplom(!)
Ukázky prostých diplomů: Karel IV. (1356) - tzv. Zlatá bula Karla IV. pro Svatou říši římskou; zde vlevo vyhotovení pro trevírského kurfiřta, uložené ve Státním archivu v Koblenci; vpravo Huminovaný opis z počátku 15. století zhotovený pražskou iluminátorskou dílnou na objednávku Václava IV. a dnes uložený v Rakouské národní knihovně
Ukázky prostých diplomů: Václav IV (1384) pro město Litoměřice a týž panovník (1391) pro Těmu z Koldic ohledně vyplacení zastavených statků Pirny a Kônihsteinu - ukázky zcela běžných prostých diplomů
- wafcfc™ ^ « f^c. p~«7~* ^ ^aT^" *T* ?
--f^—j^iw, *JU-* i-*- i-j-s^
s*. *4 .%iWf >...«**.! s, &*«.. ff&w v> M-ř fw* f™-.* ^.fc»«). ■,.,„„«;.
hm-vCin- v.wrtM< fc" N« <^«»«*w «^ f- "M*** 1mr UW> W
^rfpUitot ř*« MÉMfl! ř*H ***,atŕ' *■ ■™*ffn' **   "'•"h W<w ^i^tf> £w4r í*tW» *Ä
^     ~p-W» í^n*r«. j> ^'-^ ^- ***** e-hr ^
Ukázky prostých diplomů: vlevo Václav IV (1410) erbovní listina pro Jakuba ze Stubenbergu; vpravo týž panovník
(1411) erbovní listina pro žoldnéřského velitele Rappera von Rosenhartz
Ukázky prostých diplomů: vlevo Ruprecht Falcký (1401) pro pasovského biskupa; vpravo týž panovník (1401) pro
mohučského, trevírského a kolínského kurfiřta (= volební kapitulace)
futf 1-irSA. 'ťntA .11»
•■i.rji.i.-..|.'..ijtl.i>! flUaM .
•tOm
(
fM*.**^ WHXsíilrL JL?;-""^ tóa-j*-.^
Vtir oíufl ffevtti
II
ř-
ti
ft8mJ» «2eOU' lil **M<i 9ň> Somfc M'íl'wm «cO<k)»čfii««iSi.fn. itrfcfto. *♦ ftJl(oi *wí» «nxomctISr»
IJtA, W.Í «MM.« ™» *» fcrf-Ao. •xWt *»- la 0.» B~ M»<»&»•<.. RL ** ** foA^Bmt. Maat
U,. ,.rpl, »*r«.»t.       tn^m. St~c 3w<« «*Wb» *S(ifA M SJfift«ht.*<»«-..f«.-.* »»«o. Vraa^^PytC«,
" ifi Äff*«» .tfc m.* «o fe*        *<ar|wm wcmiw» ^w3!i!ES >'Ť»SSr
(„.„^        Ski «cütÄ (1\RS»rf ftw* M.™ rfWawfMhaa>taj«lBai •"PT" S-
^.■(*«amr<"H^ w«U««,K*fÉo.H»ř "o-Éa»K aikíf!«»aar ^T7*"~.*»
Ukázky prostých diplomů: Jošt Moravský (1410) jako zvolený římský král pro kolínského kurfiřta
Ukázky prostých diplomů: vlevo Zikmund (1416) pro savojského hraběte Amadea VIII. - povýšení na vévodu; formálně prostý diplom s bohatou slavnostní výbavou - vyznačovací písmo, iniciály a četné iniciálky; vpravo týž panovník (1416) pro Jindřicha a Kašpara Šliky z Chebu - polepšení erbu; rovněž prostý diplom se slavnostní výbavou
Ukázky prostých diplomů: vlevo Zikmund (1419) pro pasovského biskupa - konfirmace starších listin (v inserovaném diplomu Jindřich III. jsou překresleny monogram a signum speciále, které zde mylně chápáno jako R; vpravo
Zikmund (1423) pro Ludvíke ze Chalonsu - lenní list na hrabství Genevois
Ukázky prostých diplomů: vlevo Zikmund (1434) pro Petra Maksanta - příklad běžné erbovní listiny bez slavnostních prvků; vpravo týž panovník (1421) pro město Litoměřice - běžný diplom se sekretní pečetí
"rřfliMr f.\-í« >ií5>«l«tt- ^Dwm", Ttf*tw«» «r (»"«*'
íwe ct ( ~f......tLawmmmm ímKnufe ar JV:,......>■ lt*
v.feiif <aani pit rícrAt* ttiří jfclutKutf 4«AI«nV47fe(i«n> (Umu fbiCutf .wníťín« tvnfij* «>* mm nva jhcnna
\f#T>iK-íit vI>h.u...k jtiiÄ-naíťín '.JYjtUfb tiUMOt ltíŕfä«r(» nuť ílaiirt !\wnt,» rvi(»iiiiil>ir
.iLSAi
MÉMn
i.u Aiiunc mantl* ^rwhu* roiwíit,,ř nm a>'C«
ao M>«wn» MVfflTN fenrylanrumnifiiiinrie mip^>i ytx ploutvi*" A*".*— n"i«J)ÍM« ■<■'■■< ivotiwniM*
y«Pv«ra*n«a«»{!rt r*-««T f.rfíTjfÍt.>Jř «> »»r»n< &«*■*>*•• ima«í5íw>uw ruc^, ^'H-r f.XMtm mtc n .o. i.i i_ . ^r*«fciminn (ítť n. ť j ,ii ) . i   i í< v       w/frtti ■
mftttiwMn. mni CJi fecvttŕ wrriW wlľi, rv: .»>!'«"vjíu^ i* i/iiiif v'-'iiii'ie a pane t»«rcnfci(.V niul(ir»'. rt.l rwimr monU Qiu Ují u '1ti a^Äí'iltr^ťtA-nofr,! £iV»ŕ í>.-.iJ.\i/n iicnvwitfa
tt amrri.KUt Římana JxjaftA vntpic yvtfentuti*qp* i ŕ '">'" ,':<T- ' " -'i'        '<; ''''ŕ roJt-IUJ
• •' ifi^ttW *:t cíJítifu* w mťiio i^,..",: ....
" foiiec /ratwcmvř «>trtr (fř' m <t t>oť>c»
iř w« 1,-rM,   tam u> knw» tu
tMcnaiit«h» n.....
fc*>( ta.in> jsv-rnhr mmm «w
(1« J^»i      .1..,, WiňlCttfTf HV( . - . ......
Cm
i.-ii«.y ,t.n> jVvtáw ^>:OOtWMtt   [vtAdLnd lnul [tuJJ'iv.*1 4una.no .i>:divK ít|*«XW^p'
Ukázky prostých diplomů: Zikmund (1421) uzavírá landfrýd s moravskými pány - listina byla vystavena královskou kanceláří a má formální znaky prostého diplomu; má rovněž kancelářskou a registrační poznámku Zikmundovy
kanceláře; raritou je mimořádně vysoký počet pečetitelů z řad šlechty
><^n«.*^W«fW^ «*r*^,£&/7lWS^^ ÚW^OwTWlíw- ftulít«,w
^&u? I Jí w/mttiíSÄironrm \BjwnrrtT<Ä<3W« &«-<fc«HXTí i fut^tn (vančur » <i*pt6»«><»J^'J™ »*»7<l«<* *»7« '*4.Jk ^jf^^mÉJÍijll,^ ^*»«™ ««t«i;^i.C« p™)^^ fynfi»t*yo&a
ftw&Siař íw«*í jfWI Olnfinfi;. divy -i- fiwdíU. «»V- J
m^fíviffi&fioWí/fv-yi^uw itfirtc fli.ilft«•".(*
___
fiWc?^Míy     Sto A—
1 ' I i	
	
	
Ukázky prostých diplomů: Albrecht II. (1438) erbovní listina pro město Brunšvik (Braunschweig)
Z,"wi'9i'n^jii «vl«L řirfřftirfV ífiiwt fiufvmjjtii Ki/Kn rVm« í/viiS()re «v&v» <W<w«J«>i Tltm, -vmS (imjiv Stmi m nnenfíte, m&rífn.dřC, ftjgj,, ,'-.-,1 j (IWr Mntn frm/Jfc ftfilt fWW SVí/nM mw n-Rnf&i >»m fewer. Itrtt «v.«fm -vfamrffi-* twftfx&rjfjrft. irfir 8» frn.ci. nirg gcoJJit. .
\> ;tn>\«íi
,,„t,i.|;-;v.i \m9ifiitfi*£cn /innrftct- SnoP«pt.\ jhi^mnti ^jptniK a«Íftctrii«k ftciiA* ft* fi« Wt&vn
•V%*«£ wit >\vÍP*SUrťí»e>»i Mintc^ipit^h Totr ivffit>jv "»vtfi
jí, uřídil £»i        ctfeMt ^h«-t^^Hct/řcv«'"íxt«m im9 í»m
í._____í_______        r « c
ftsv- í%fr imS^•t'^cr^rMcmfifit Sm- ©ttt Ji Ykv.« ^Vrtimrficn ii.ii 'Tirrtrn />«iřhrmSJti-wn
Ukázky prostých diplomů: Fridrich III. (1440) pro město Vídeň pod sekretní pečetí; týž panovník (1442) pro město
Worms pod majestátní pečetí signetovanou panovníkem
Ukázky prostých diplomů: Fridrich III. (1461) pro město Vídeň - polepšení znaku
-,o<f®ii*iivn3«lfoiíW i iiuSrř^acnuttfíí^^
^oítaSrn wu'Rttiit^jír?cííoiii vnř<Wm vt»ťtt6a£ii\ F^&Tiknn3i^c6wltó?#^3u:Wt^iitiitfiiVii ~
mi aimnmrmňat w<8«u&rtutt niMmuira Ktil...
mtttj^piini _vi<3i«,rtfcii Sfcniyfcii fahťwianiáv*tGi&fSii audí | 2^^'^/^rfi' <Seu«*n ¥<tniv;iife&tteii tówiáfcífrivnb MV^irwWKtSfct not wfojttft ťaitt&ff WŠertv/»$rt «f mťiró&fc I
iťVtffictwinf vn?tWKwr-ítug «r vi
rt^ue^i»m&«foiifctfiM>^
mii iftriiSíl H*< ttiutf W3j<i#ut .tuW^mltfiu^ii/ea*^íí:«^vian^ Sni riiímíldfeiilítrfónrt\#íflytiti pW*$C^«(r<vr1nv:HU^ínVn^H% »„Ow*i»W<Wwn-,tflfa»$*a^iW^
^icc&Tovtótoi «n.nn.w^<4ii s»Sssš^ÉS^ W&SOT
""'itc^it^ltíi.V.l^lUt^ mifit tím iiw$« vím<tii8»imiitfe«n jttunqt/httten tn»S*!"     <tfo&í>taff<tt wflfr Wfcm f<v i
ufotvrí
$ Zňj^t(foyfMn\fk« ffof^n&bfiW&n vii^n^^^tii^nt tm?imnui^wtmtwi|leii wA^í^nyr1
í? —-f
Ukázky prostých diplomů: Fridrich III. (1459) pro Jana s Seifrieda Kellnery z Frankfurtu - potvrzení erbu
(Si^ifotm^iiii^uiuVítt* <S»fií(K.*ťiM milTt:i.vwrinu mm «ncn
on \vafft Cdinpi "h>«ii| »Viu Gitv/lS: «m v mu «m«r ímuwOl tui^nuT (trtuiO Áu&ntt WtuJmuc §Vwit«n wta-mu wia-ťffttitwii^ic ítfiuKC Oo|a ÍMiiktt$fe«tmtcOi|e wijcvefivfhítcftcii(nu-jlfšn,ciimla »u>mu (m&it cw^c
,iřoflfoiiiU^Mni>|^iGkiC^ií£íoi'tOi íic >iifroi<ta-&uiivfai^t*Hm'i^tfi&^ í£íÉo> fi^ct£x&u WiGtííbt
i^i?iu^cWS3Rta^iŘmu*^í^ imtuuiiioanai Slmro*
&uftm< on vv«N*(íh mu onou uJívn řuoiyí*- jrécniV >uif«tit!cr tymun íoi pJGnfcŘ uKinvt^nKAuf cmŠWca Kua litu «ímc»ii n<a^it\ (uuyc
tUtOtofllw -JoilfllillIlVII Gč)lvtl(^(ll tlf£a\ I»1v>iUiCI&>I faoit>fCiUÍ fi»|i CHfc-řiufTp^Oii^liiOtiOi fvUOii'ii^ir^vi(^iPvsICCi4,OiuiitOi«Nimi(ci. oifarfoiia ttufíu&faGilx-iióu |uaiii>ntiOa'iiuuTot afit&it ťiu? «0(uiv»t mftftcmtttai tmi*fu(t <ui«t(Kn0iiuXiit^(&a<ti£ct< t>ti^^iiv(^o(iiu\v
H»r
tvu uowe tmtftiiniifč&Y fi^afufeťimiitt tvffvtncuku iriljoufiih' u>
(ttc&tt imv^cfcftfttCH uifi£tmp(?tWuiaii(n;^it£utfofu^^ ^"VnC*ttiwu,a'i >>iiO.»f» .uhkVv>VhttWi^oiofTot ii«\Vh«poi v>m) rfotutc
luitttai 0?un^ttiiiui(tm>itftan^vu>'    'iw,aii viíC i^viiiaitacii wd Mt I"1!1 rtfloi.iiiiří«ii .mícui viux vVť\oifi« K>itlMvuKii i'it«>m%TOvi iv.
' (tait^itimi»c»wiu;nPu,awito> vi-.odcmai.it v<ntinliííií\>GJiOi <?»3aiouVi mtííl wfiirnavv mxiR^g vcmdnóc tututuV ^(jtuitoi tu i(v«in i*>ok 6uiu>
^5via«ti1[omVDMKftbuEtici'nuifjš t^víiíW^rjfuuioŠJt wiO.nouťfltti Ci^cn .ifííiťfc onou va^ficííbí (Iv vufa vno. > ,uw I umv; Wtufuxó tuuainadab Ci^ilw^lícíy ^xi^.tHi>on^c»HÍVotft ta *v:i^|rtsi\Kii S>\\<^vii {\foiPjli»o>iiii nu ^^i^cMtm^^tifiorittu ťttuuó^ifeřucffe Rfi^vit t>n.»ufon Jitvfafitťíbí iťvutjtni Mi&mtqxndtt) \ ufiBjf-<&Éc»i uiWioii. tou fíwtiuí kvr ítiHitO v^íuíaii5'tán,vV6Ixiíinpii tímiVwtat^lltii^ailňt^ii^iVidXK&iifóituVti wm1' it^lowiunv^fumfl?tt«j|l») ^"Htuflvlb^
7
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
PATENTY
- pečetěny přitištěnou pečetí (zpravidla sekretní, někdy pod papírovým krytem), která však není uzavírací: umístěna obvykle na dorsu, výjimečně také na přední straně pod textem, většinou pod papírovým krytem, téměř výhradně menší, tj. sekretní pečeť
- psací látka: od vlády Karla IV. postupně papír, který ve druhé polovině 15. století převážil
- jazyk: za Karla IV. nejčastěji latina, za jeho nástupců převážně němčina; v patentech do Čech se od Václava IV. postupně uplatňuje také čeština
vnitřní znaky: po zkrácené intitulaci (výjimečně ve formě nadpisu jako u listů uzavřených - viz níže) inskripce (vnitřní adresu), salutace, a pak ještě stavovské oslovení adresáta/ů, na které teprve navazuje kontext. Obvykle jen velmi stručné datování, v němž rok zpravidla udán jen pomocí roku vlády
Ukázky patentů: Karel IV. (1350) pro Jana von der Fels, stolníka hrabství Lucemburk; zvláštností je použití dvou přitištěných pečetí a také intitulace ve formě nadpisu, která byla zvykem především u uzavřených listů
1» lí
Centimoir«s
Ukázky patentů: Karel IV. (1350) pro vesnice Kozínohu (dnes Květná, něm. Ziegenfuss) a Turpes ve východních Čechách, kterým oznamuje jejich (opětovnou) příslušnost k zbraslavskému klášteru
tanín
íl-.^ft? -s "siřelo, (W l2ocSa> oSoiviílevií -wiulfc St l>cv"-<5>«™«- ía^a ™ Q
Ukázky patentů: Zikmund (1436) pro Jindřicha Berku z Dubé na Milštejně - formálně patent, obsahově listina
(zástava statků doksanského kláštera)
Ukázky patentů: Zikmund (1433) - glejt pro Václava Ottingera
rtvvC -4«c»n T>'»«mé 6"íi«í <i|«ťC&UAv«fc. -vcivwoW w, TJmiJí».»«a. 'tn w«i £)ovv<
UavvS vir ŕCAi.ŕ SťCttaé lui^.i, rovne
V      ÍHÍlct»6 4"ou ŕíKí»/»t TXKmí CnvíCMÍ »•»*• ^ H«ťCČ>UAv.fc. TrcUviaví w, "&^4».wA. ^ cwv, Ím,íImí vtr.Stvv, íín,
S^yewcsvyť^Tvú^ vtcriv.cuWvv.vr a^cHv ^Igcv*^AttctvU/r^oe^ er^tw ^»<ni..\fcj jhexej^í y^wvvW" CTitv**
/ 7
ItVZ tlurtAÍ  ic vw (
*vT vvA»ci»v?yv^*k*"*,ctT?v'A,>"** 44 VííiWi*- v^<Mb«'vM,^<v,^rWivvvtvlh:^T\í»-»Jv|>w tvv 'tíL%*JSSítut *iviv.ř :>vvvtf-4 1tX«6** fí^Osty^V****** , ítWv.wA. InOxi^s O"***"* ÔUlv*- ú^vkcv. "vvffiu;     aU<v+ «k -        V«tfí>'i»«'< ^ '«p *^ a-i^v c«W»ii.vcv tVvfivvK
yovvWvv**^ v*4fwvvté cv.v.vrtv.wW« C^A^«Hv«Jf»^ ftvvvv* vm^v«*«v«:vv» vv»v*W tu»|W WMV4.V, >!t v>AHx
Scp»^ rwijWvAti ftvJviv* 9c |4»W0 cl ívlívv* <«ívkV« O. &t>Oltv6^JtvvW cfwvHvttw vt*í"O|0»v.v< tt Vťvw^vA ÄmŽjv^, yVW ^^y,vy*WJ*C !s-.J~»*«*vr et JMUf woťvS ^ív-v^ÄJvKv >4vvvívt>.« f»,v,^Cv«  0Abv.f^S»|*f"« ^*>«íW liSviívw* iicr'pjyv,^' ňkífa/cyvivi A*tv Klrvvw. v5»vv<n ^ÍW»»vI cvpíi (^fcrt^*1*-Vw*^ ^vvwe ^fyvvvv^Mí1 'ic cj»ív»^ rft)wi*wy j^jvw, 5uWw*vt (^^v1Tyvv^f>t^f>(K!v'»^>t>*«« ^-
•o-
Ukázky patentů: Fridrich III. (1442) pro vídeňskou městskou radu
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
LISTY
zásadně pečetěny přitištěnou uzavírací pečetí (vždy sekretní, obvykle pod papírovým krytem)
-  psací látka: za Karla IV. ještě pergamen, postupně se však prosazoval papír; na počátku 15. století se plně prosadil
na dorsu vnější adresa; proto již uzavřené listy zpravidla neobsahují vnitřní adresu (inskripci), ale pouze stavovské oslovení adresáta ve vokativu (Nobilisfidelis dilecte! Urozený věrný náš milý! apod.); intitulace se objevuje nad textem formou nadpisu, standardně ve dvou řádcích (pouze u listů papeži a kardinálům je intitulace zařazena až pod textem, obvykle opět ve dvou řádcích)
Ukázky uzavřených listů: Karel IV. (1355) kardinálu Petrovi z Ostie. Všimněte si: psací látkou je dosud pergamen; Karlova intitulace ve dvou řádcích je umístěna až pod textovým zrcadlem, což bylo zvykem u císařských listů papeži a
kardinálům; list má vnější adresu a začíná pouhým stavovským oslovením adresáta...
Ukázky uzavřených listů: Karel IV. (1354) pro arcibiskupa Arnošte a pražskou kapitulu - vyzývaje, aby slavnostně přijali dva kvaterny autografu evangelia sv. Marka, darované mu v Aquileji
Ukázky uzavřených listů: Václav IV (1413) norimberskému purkrabímu Janovi z Zollernu v záležitosti
jeho územních sporů s městem Chebem
Ukázky uzavřených listů: Václav IV (před 1416) pro norimberského purkrabího Jana z Zollernu - koncept listu ve věci jeho sporu s městem Chebem
Koncept se dochoval v archivu města Chebu (dnes SOA Plzeň - SOkA Cheb, fond AM Cheb) - do procesu vzniku listu tedy zřejmě byl involvován vyslanec města Chebu na Václavově dvoře, který pak koncept přinesl co Chebu(?)
"•"STÍ* (
M ~-^JW«< tfi^fTq )-^,
9uS e«. Ôuä t^.oľľľľT
<V« QiJ^i..; «*>»yU- .e^j^
Oro«>
Ukázky uzavřených listů: Zikmund (1420) Oldřichovi z Rožmberka - reaguje zřejmě na Oldřichovu nabídku změnit
stranu a vstoupit do královských služeb; všimněte si nezvyklého oslovení adresáta
Ukázky uzavřených listů: Zikmund (1437) Oldřichovi z Rožmberka - o přeložení chystaného zemskéh sněmu z Čáslavi do Prahy a na pozdější termín; všimněte si mimořádně kaligrafické bastardy - pro listy neobvyklé
Ukázky uzavřených listů: Albrecht II. (1438) pro město České Budějovice
Ukázky uzavřených listů: Fridrich III. (1440) pro vídňskou městskou radu
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Vnitřní písemnosti od Karla IV. do vlády Fridricha IQ. (1346-1493)
REGISTRA
- po Ludvíku Bavorovi (dva svazky register) máme dále zlomky register Karla IV.: zlomek vídeňský (březen/duben 1348), zlomek výmarský (jeden list z přelomu let 1358/1359) a především obsáhlý zlomek drážďanský (1360-1361). Výmarský zlomek byl původně součástí stejného rukopisu, jehož významná část se dodnes zachovala jako tzv. drážďanský zlomek
- patrně šlo o spojená registra pro Říši a Čechy
- nejrozsáhlejší drážďanský zlomek vydal Adam Friedrich GLAFEY (ed.): Anecdotorum S(acri) R(omani) I(mperii) Históriám ac Jus Publicum Illustrantium Collectio. Dresden - Leipzig 1734
- výmarský zlomek publikoval Bedřich MENDL: Výmarský zlomek register Karlových. In: Časopis archivní školy 7, 1930, s. 29-56
- vídeňský zlomek publikoval Lothar GROSS, Ein Fragment eines Registers Karls IV. aus dem Jahr 1348. In: Neues Archiv der Gesellschaft für ältere deutsche Geschichtskunde 43, 1922, s. 578-601
Ukázky z drážďanského zlomku (vlevo, tři listiny z roku 1360) a vídeňského
zlomku (vpravo) Karlových register
ř ^^^í^ 'Vrôova ffaiwt T»?v-tu« yi&oicQ AxAwCkt
«>1 »-(&»•*•-
Hoň. X tovoÄoj A Au» (íía ^hASi- ■MSScn,
■   ,''í?^>»vw,^'^3»)ta».»iAJ všivili-y^nífm
fit        Cuitf «s*k
1 ír**1 avúeSwJrf
.  W     ,-.l,.*a V «tljtl tfc
rsřšr*-------»' '
*!   Rom-&      1 ft«f ■•"
r,t; re, ..AV Mř«^"-» f 'Päíir »
ĎS«-1« Arito -p«^e«
. „ Cca wo^r1 rt1
Ukázky z Glafeyovy edice drážďanského zlomku - viz https://sourcesxms.fluxasxz/src/index.DhD?s=v&cat=21&bookid=326
pjPTOMATARlVM CAROLI IV
ANECDOTORUM
S R J
HISTÓRIÁM
AC
U US PUBLI CUM
ILLUSTRANTIUM
COLLECTIO,
Edita
ab
Adamo Friderico Glafey,
JCTO. SACR£ REGI/E MAJESTATIS POLONIA-
RUM ET ELECTORIS SAXONI/E a CONSILIIS AULA ac just1ti/e, nec NON AB archive secre-TIORIBUS.
DRESD£ « LIPSI/E, apud FRIDERICUM HEKELIUM,
Bibliopol. Reg. MDCC. XXXIV
138    DIPLOMATARIVM CAROLI IV.
domo fine ad illam nobis utRegi Bb'emie quouii corapetit, conferimus damus. lib'eraliter et don habendum tenendum, poffidendum. et de ilia | dum)fue voluntatis beneplacitum. tamquan propria, libere difponendum. Prefencium &c, | Prage. Anno LXo. vij. Idus. lunij. Regnorum Imperij.   vj. Ad' Relacionem Petri de Ja Cancellarius.
NVM. LXXXVIII. CaRolusTheodoricum de PoRDiczBurggra^ um Wiffegradenfcm et Juftitiarium ejus pro. vinciac conftituit. an. 1360.
KArolus Ghtartut &c. Nobili Tbeoderico dePj^M Burgrauio. Wijfegradenji &c. Co'nfideratisnjH plicibus meritis. virtuofc probatis tue. quibus incoj. ipeftu Regio notabilibus ftudiisclaruilli. ac eciamsti tendentes iila quidem obfequia quibus ad honoremno-ftri et Regrti Bb'emie debebis et debesinpofterumfideli.* bus ftudijs militare. TeBurgrauiumnoltrum WiJfeptA den/em conftituimus et ordinamus. lufliciari.im Jm\ Popraname)uCden\ prouincie tibi ad inftar aliarum Iufli. ciariarum ibidemfpccialiteret ex nomine comniittental Et vt diclum Burgrauiatum eo comodius rcgere etgu-bcrnarc valeas. tibi Centum. SexagenasRedditutmfn\ gubernacione talis ojjicij prefentibus deputamHs. De-cernentes quod omnibus Priuilegijs. Iuribus. gmcijs libertatibus et emunitatibus gaudeas. quibus Burgra^i Wiffegr/tdenfes. et Iufticiarij illius prouincie fretifuBtl aftenus feu quomodolibet pociuntur. ad nofti am dunvl taxat vel heredum aut fucceflbrum noftrorum RegufflI iBb'emie beneplacitum valituris. Prefencium fub &c.D> j
139
--^^"Änno. LX°. Indiccione. xii;. vij. Idi. Re-* norum See. xiiij. Imperij. vj. Per Dominum Impera- . Lern. Cancellarius.
NVM. LXXXIX. Albertus Nothafft de TiERSTErN expeflativz in urbem et caftmm Falckenow eteaftrum Sa-e-el dictum renunciat in favorem Jesconis d© WiLHARTicz &c. cum confenfü Caroli. an. 13^0.
Wir Barl. &c Bekennen &c. Wann der .Edel Albrecht. Notbafft vom Tierflein, vnfer liebe ge-truwe ftch ieuterlich vnd flecht virezygen hat fo tans an-falles der Statvnd feftne Talkenolv. vnd derfeftnege-nant der Sacel. mit allen yren ztigehorungen. dieyme der Edel Thomas Winkeler von Falkenolv. vnfer liebe getruwe mit vnkrmgetvil/en. tvizze vnd gehengnuße. als eyns Kunigs von Beheim virfclirebcn hatte, als yn briefen. die dorubir geben fint volkumlich ifl begriffen, dauon vnd fint demmal daz diefelben abtredung vnd virezigung. vor vns vnd vnferm Rat fein beretgete-finget vnd volendet. So haben wir durch vleizigcbete des obgenanten Thomas, vnfern willen vnd gehengnuz darzu getan, vnd geben mit kraftt diez briefes der er denfelben ancfall der obgenanten veflne Falkenojv. Stat vnd Burg, vnd der veflne genant. derSatel. mit allen yren zugehorungen. vnd alle ander fine gut. die er iczunt hat odir furbar gewinnet, möge machen, vnd virfchreiben dem Ediln lefoen von lt Uhorticz vnferm Marfchalk oder feinen Erben. Odir dem Troifl von Ko-infpirg vndfeinen Erben, oder Annen vnd Margarethen feinen fweitertn. vnd yren Erben, oder wem er
vndir
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
z doby vlády Václava IV. se zachoval pouze obsáhlý výtah z jeho register v tzv Codex Přemyslaeus - rukopise nalzeném v 18. století v haličském Przemyšlu, který je dnes uložen v Národní knihovně ČR
- edice tohoto výtahu neexistuje, ale po stručných regestech Augusta Sedláčka publikoval obsáhlé regesty jednotlivých písemností Ivan HLAVAČEK (ed.): Codex Přemyslaeus: regestyz výpisů z dvorských register Václava IV z doby kolem apo roku 1400. Praha 2014 (Archiv český 39)
- kromě tohoto výtahu existují velmi stručné výpisy z dalších svazků, v Codex Přemysleus nezastoupených (k těmto výpisům pocházejícím z 15./16. století viz níže)
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
z doby vlády Ruprechta Falckého se zachovaly v Rakosukém státním archivu, oddělení Haus-, Hof- und Staatsarchiv, první tři svazky souvislé řady říšských register (Reichsregister): rkp. A, B a C
-   dva z nich jsou chronologickými hlavními registry, třetí je registrem tematickým; další tematická registra se dochovala v archivech rýnských falckrabat
z doby vlády Zikmunda Lucemburského se zachovalo v Rakouském státním archivu sedm chronologických svazků říšských register E, F, G, H, J, K a L; tematická registra se nedochovala a patrně nebyla ani příliš rozšířena x Zikmundova kancelář vedla oddělená registra pro české země
dochoval se jeden svazek register pro české země z let 1436/37 omezený na latinské a německé listiny; víme, že současně s ním existoval ještě jeden svazek omezený takřka výlučně na české listiny a že oběma svazkům předcházely další tři, obsahující listiny ve všech třech jazycích; ze čtyř nedochovaných svazků, které byly na přelomu 15./16. století označovány jako Liber IX, Liber X, Liber XI a Liber XII Sigismundi, se zachovaly velmi stručné výpisy (k nim viz níže)
Ukázky z říšských register Zikmunda Lucemburského: listiny přepisovány buďto in extenso (úvodní protokol a eschatokol je obvykle mírně zkrácen), anebo ve formě krátkých regestů
~ *•  " A.V,SJ5«'--
«?>WS< ' nmr-te »•- 'f'   9^4t„ JE.„S.n ÍVm.íS. S. 4JjUv fc«~v-,» ř - . í /*«*j-..'imrifiiw«í>«> Unii Tfrtwji Srt
^ f   - ■ -fr > i-'-.;-       ^k,. -..itfc. ^..fyrt
>tt n^l4^f»«^ ^^1«ÉÍ«« M^fw* Min
i.SA* \-.>vfb>. Cwf cfwMn»iS u^n        n-Ěv-^ ^ ^fc, ■>^r^M^p*"'
imr
Ukázky z říšských register Zikmunda Lucemburského
V některých svazcích výjimečně vevázány koncepty listin - viz zde, RR H, fol. 121r (-122v) =>
Jatu.** a.«
-r
Or-
l^xií.*—i—-fr-^/ř'^/*—li (•i-s...;..
ř-f*~i /i*-^-3 »__«*r x<—»y■ o*<-.» C4«»"jw..r«-*'" K
u„.L«»*?l,ř«,*tíť jwrfírf^-*"'; v.™«t«twr (^«9—4«*^ ř
^»•«4       ~fL»• i-, r.. .tá.JL ,wř>.a, eufe
—w-»v/.«r »->—«—* C-
, ^_,^ Ku-rfi --. h----*.tf'tit~*\ >-
pd^4~-*9 ---4? WW* f%m$*mO(lp. m
*^ni^ ^<«ť«i ySfliMf+k 4n*fíQ& .p^t-4« ^v,..tnjM^
Ukázky z čes. register Zikmunda Lucemburského
Zde listiny buď in extenso, anebo mírně zkrácecny; regesty výjimečně
[T .........^   «<M>W).3^lfcH>..<^.jl..i1fc.MaX'^i>|f11 ť ij
,     , .  .. .ť .»   <: ■ (T. a..... ^.jurfw
n«Y,f>.        .   I ty,.-        u (I*-    |........-,: ... „.(.,.,.
P.j»«^.iiJ«ý —a^-^£^-t...•*-
*1T
\ l - BA
dl «.0**
■iw- yjL™_.......   ..<(....■)..' ^..... j..
v1 --3J—.wt— fi,.r... k i.....i'. (5,„f
... au* IW ftť* □>«■ ■«
i aul j***> *T*je (^r A1*0« *^v«> c^t^t^, ^> fivOTvUtac^v,^ fcwuyw tiw^HAh <f"«*«vc^»«<
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
- z doby vlády Albrechta H. - v Rakouském státním archivu jediný svazek register - rkp. M
- tento svazek je dostupný v kritické edici Heinrich KOLLER (ed.): Dos Reichsregister Albrechts II. Wien 1955
- vedle toho měl Albrecht jeden samostatný svazek českých královských register, ve kterém později pokračoval jeho syn Ladislav Pohrobek; tento dnes nedochovaný svazek byl na přelomu 15./16. století označován jako Liber XIII Alberti et Ladislai, dochovaly se z něj velmi stručné výpisy (k nim viz níže)
z doby vlády Fridricha HL v Rakouském státním archivu 11 svazků register (N-W, CC, DD), řada bohužel není zcela kompletní. Edice chybí, stručné regesty publikoval v první polovině 19. století Joseph CHMEL (ed.): Regesta chronologico-diplomatica Friderici III. Romanorum Imperatoris (RegisIV). 1-2. Wien 1838-1840. Toto dílo je součástí edičního podniku Regesta Imperii, nicméně vzniklo v jeho počátcích - ještě než jeho editoři začali používat titul Regesta Imperii.
- kromě uvedených říšských register se dochovala paralelní řada svazků register Friedrichovy zeměpanské kanceláře pro rakouské země
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin Problematika českých královských register
- dochované zlomky Karla IV. i Codex Přemyslaeus Václava IV. nasvědčují tomu, že v této době byla zřejmě společná registra pro Říši a české země x Zikmund a Albrecht oddělené řady register (další čeští králové do konce středověku již nebyli římskými králi/císaři)
- z konce 15. století - obsáhlý soubor výpisů ze starších českých register, která tehdy ještě byla uložena v české královské kanceláři (zanikla 1526 v Budíne, příp. až 1541 v Praze)
- tyto výpisy vzešly z iniciativy královské komory - proto obsahují stručné regesty pouze těch písemností, které se týkají zástav komorního a církevního* majetku věřitelům krále, případně donací, prodeje či udílení královských statků lénem x listiny, které se nijak netýkají zcizování komorních majetků, zde evidovány nejsou
*) zejména král Zikmund zneužíval postavení patrona českých církevních institucí a zastavoval svým věřitelům církevní statky
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
- výpisy z register sice vznikly koncem 15. století, ale dochovaly se až v opisech z doby kolem poloviny 16. století
- regesty listin velmi stručné, uvádějí knihu (např. Liber VIII Venceslai nebo Liber X Sigismundí), dále folio, jazyk písemnosti, statek, kterého se listina týkala, komu (a za kolik) byl zastaven/prodán/darován/udělen lénem x vždy chybí datum!
August Sedláček (po prvním pokusu Jaromíra Čelakovského): pokus o částečnou rekonstrukci register a přibližnou dataci nedatovaných zápisů; k řadě zápisů se dochovala originální listina či datovaný opis => Sedláček vycházel z předpokladu, že listiny registrovány víceméně chronologicky; pokud v Liber IX Sigismundi na fol. 50 byla listina ze září 1420 a na fol. 60 listina z října 1420, tak pokud byla něj. listina na fol. 55, musela být asi ze září až října 1420 x v registrech říšských a zejména v dochovaném svazku register českých z let 1436/37 nebyly listiny zapisovány striktně chronologick (do register se zapisovala jen část listin, opisovaly se z finální verze konceptu a často se zpožděním => mnoho listin zapsáno dodatečně, mnohdy chronologie zcela porušena)
Ukázka výpisů z českých register v rukopise České dvorské kanceláře, sign. 148
Ukázka výpisů z českých register v Sedláčkově edici tohoto pramene; údaje v závorkách jsou Sedláčkovou
rekonstrukcí
1484. f. 64 (1437, Jun.) C. Z. zap. Rackovi z Výšková ves Nezamyslí ce kl. v Lantškrouně v 350 k. gr. Česky. (Cel. 11G, č. 145, kap. XXXIII, 525.)
1485. í. 64 (1437, 22. Jun.) C. Z. zap. PeŠflcovi z Blahotic Berovice ves, 6 člověkův v Blalwticích a 7 člov. ve Pcheřech kostela (sv. Vácslava, na hrade Pražském. Česky. (Cel. 116, 6. 146, kap. XXV, 153, XXXIII, 525. — Výpis z listu v Arch Českém I, 498. — RI. XI, 11833.)
1486. f. 641) (1 .37, 22. Jun.) C. Z. zap. Vaňkovi Duršmídovi vsi Mirovicc, Zaryby a Hovorčovicc knčží kostela sv. Vácslava hradu Pražského ve 200 k. gr. Česky. (Čel. 117, Č. 147, kap. XXV, 153, XXXIII, 525. — Výpis listu d. sobotu den 10 t. rytířův jest v rkp. Gersdorfské knihovny. V kap. XXV, 156 poznamenáno: Howorczowicze non est in-venta [scil. in registris capituli].)
1487. f. — (1437, 22. Jun.) C. Z. zapisuje Janovi staršímu z Ústí řeč. Plešský a vedle nčho Menhartovi z Hradce dluh 650 kop proto, že postoupil králům dčdictví svého Ústí nad Lužnicí a na Hradišti řečeném Tábor, šesté své strany. (Arch. Český I, 496, obsah též v listu d. 1454, 5. Sept. na zápis Rečicc v Arch. míst. — RI. XI, 11832.)
1488. f. 66 (1437, 22. Juni.) C. Z. zap. Prokopovi z Hořešovic (a Janovi bratru jeho) 50 kop na lidech některých (v Čeradicích). Česky. (Čel. 117, č. 147, kap. XXXIII, 525. — Výpis z listu v Arch. Českém II, 182: V ruk. kap. XXV, 153 stojí „in certis censitis 8 aut 9". RI. XI, 11834.)
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin TAXAČNÍ KNIHY
- několik sešitů register tax z doby vlády Friedricha III., konkrétně z let 1471-1475 = vzácný pramen k poznání každodenní praxe císařské kanceláře
- poskytují: 1) představu o výši tax - poplatků za vyhotovení listin; 2) představu o šíři produkce diplomů (zdaleka ne všechny totiž registrovány!)
- pramen publikován v rámci nové řady regestů Friedricha III. v rámci edičního podniku Regesta Imperii: Paul-Joachim HEINIG - Ines GRUND (ed.): Das Taxregister der römischen Kanzlei 1471-1475. (Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien, Hss. "weiss 529"und "weiss 920"). 1-2. Wien - Köln - Weimar 2001 (=Regesten Kaiser Friedrichs III. [1440-1493] nach Archiven und Bibliotheken geordnet, Sonderband 2)
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin KANCELÁŘSKÉ ŘÁDY
- dochovány teprve z přelomu středověku a novověku, z kanceláře Fridrichova syna a nástupce Maxmiliána L; bývají ovšem do jisté míry využívány retrospektivně i pro dobu Fridricha III. a předchozí (otázka, nakolik reflektují dosavadní praxi a nakolik se ji pokoušejí reformovat)
FORMULÁŘOVÉ SBÍRKY Z doby Karla IV.:
- formulářová sbírka Jana ze Středy, kancléře Karla IV, známá pod názvem Summa Cancettarie(edice Ferdinand TADRA [ed.]: Summa cancellariae. Cancellaria CarolilV. Praha 1895)
- formulářová sbírka Jana z Gelnhausenu, původně registrátora v kanceláři Karla IV, jenž poté působil jako městský písař v Brně a zde 1380-1387 z materiálu Karlových listin sestavil sbírku Collectariusperpetuarumformátům (edice Hans KAISER [ed.]: Collectaňusperpetuarum formarum Johannis de Geylnhusen. Innsbruck 1900)
Formulářové sbírky z kanceláře Karla IV. - Jan ze Středy:
Summa cancellariae
HISTORICKÝ ARCHIV.
VYDÁVÁ
přída České akademie císaře Františka josefa
PRO VÉDľ, SLOVESNOSŤ A UMĚNÍ V PRAZE.
PÉČÍ
HISTORICKÉ KOMMISSÍ PŘI NÍ ZŘÍZENÉ. ČÍSLO 6.
SUMMA CANCELLARIAE (CANCELLARIA CAHOU IV.).
FORMULÁR KRÁLOVSKÉ KANCELÁŘE ČESKÉ XIV. STOLETÍ.
V PRAZE.
NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOSŤ A UMĚNÍ.
Summa cancellariae LXXKI. 5í)
LXXXI.
Impcraior reeipit qvendam in familiärem et consiliariiiin, nobilitat eum et
donat sibi armet. *)
In nomine Domini oc. Karolus oc. Ad pěrpetuam dc. Humane condicionis circumspecta sagacitas et bonorum operum assidua pereunctatrix sic artis in-genio naturalibus se conformare didicit, sic ex causis notabilibus effectus in-signiores producit, ut civilitatis gloria temporalis attollat et nobilitatis insigniis ad irradiandum ipsorum fame preconium faciat culciores, quos natura superior interioribus dotibus illustravit nobilibus et ipsorum animos sapiencie et seiende altitudine pre ceteris decoravit, horům nam que consilio thronus roboratur ce-sarcus et eorum virtuosis actibus imperialis sublimitatis gloria optata presidia suscipiat et salutaribus omni tempore proficiat inerementis. Sane quantum hec et alia opera virtuosa ex animi nobilitatc veniencia in honorabili N. tali consiliario oc. resplendeant, quantumve reddant ipsum dignis laudum preconiis commendatum, Imperialis nostra magnificencia tam fidedignorum testimoniis quam argumentis infallibilibus luculencius est edocta, quem non solum propter utilitatem provenientem ex animi sagacitate racionis in consiliarium et familiärem domesticum commensalcm nostrum assumptum ac consiliariorum at-que ceterorum familiarium commensalium imperialis curie nostrc consorcio
Formulářové sbírky z kanceláře Karla IV.: Jan z Gelnhausenu: Collectarius perpetuarum formarum
14. Conductus.
Karolus etc. Universis et singulis principibus1) tam eeclesiasticis qUamsecularibus,comitibusřbavonibus,vieariistrectoribus, loeumtenen-tibus, potestatibus, capitaneis, burgraviis2), ofticialibus, theolonariis, nobilibus3), militibus, clientibus, communitatibus civitatum etlocorum universitatibus, ancianis4), officialibus et iudicibus, cuiuscumque status aut condicionia existant, suÍ3 et imperii sacri fidelibus diiectis, quibus presentee littere5) exhibite fuerint, graciam suam et omne0) bonům. Honorabilem N. Spirensis7) ecclesie canonicum, notarium, secretarium, familiarem et devotum nostrum dilectum, exhibitorem presencium, in arduis nOfltria et imperii sacri legacionibus versus Romanám curiam transeuntem universitati vestre recommendamus, attente desiderantes, vos et quemlibet vestrum seriosius requirentes, quatenus prefatum notarium et secretarium nostrum cum tota comitiva et familia, equis, valesinis et arnesiis et omnibus rebus suis per terras, districtus, loca8) et dominia vestra sine exaccione theolonii, gabelle, costume, dacii, pedacii et pontbanagii et aliis impedimentis et solucionibus quibus-libet transire Ubere permittatis") ipsisque de securo conductu eundo etredeundofavorabiliter10) providere velitis, dum et quocies super eo requisiti fueritis, bonám, favorabilem et promotivam ipsis voluntatem in omnibus11) necessitatibus ipsomm et in hiis precipue, que promocionem sui itineris prospiciunt, ad honorem cesaree celsitu-dinis exhibendo gratam et multum acceptam in eo complacenciam nostro culmini facientes, ostensuri . . . Presencium etc. Datum etc.
5. Conductus pro principc electore Yeniente ad impera-torem.
Karolus etc. Venerabili etc. Princeps karisaime, TJt devocioni tue ad presenciam nostre serenitatis et ad12) visitandum imperialern curiam
nostram 13)in--loco tutus accessus, statustranquillus et recessuspaci-
ficus pateat et sub imperialis securitatis proteccione et gracia ad nos comode venire valeas, recedere et morari, animo deliberato et procerum nostrorum accedente consilio tibi et omnibus, quo3 tecum adduxeris, Jeoncedimus, quod}14) ad nos absque rerum et personarum discrimine venire possitis, morari nobiseum, necessitates et15) commoda vestra
3) fehlt G.        4) G: antiquis. ) G: im Wort comgiert, »vspriing-) G: et loca.       °) bde Ha: per-. hiia.    >2) i'ehlt G.    '*) fehlt V.
tractare et abinde sub conductu imperatorie magestatis ad propria remeare. Mandamus igitur universis principibus, comitibus, baronibus, nobilibus, civibus et universitatibus civitatum et locorum1), militibus, clientibus2), nobilibus et omnibus et singulis personis ecelesiasti-cis et secularibus, cuiuscumque status, gradus seu condicionis existant, nostris ot sacri imperii Romani fidelibus, nullo penitus excepto, qua-teuus te et omnes, quos adduxeris, ut premittitur, in accessu ad pre-fatam euriam nostram, in stacione seu demoracione3) ibidem ac eciam in recessu, donee ad propria cum eisdem reducendis reversus fueris, nulla racione vel causa, ingenio seu colore proquesitis impediant seu rnolestent4) sub pena gravis indignacionis nostre, quam facientibus in-fligere decernet nostre serenitatis sublimitas pro motu valente et iuxta demerits seu excessum qualitatem. {Presencium etc.[fi).
16. Conductus canccllarii pro socio.
Universis0) et singulis dominis, amicis, sociis et fautoribus suis, sacre imperialis aule eancellarius Johannes7) Olomucensis episcopus salutem et constantis amicicie solidům incrementum. Quia religiosus et honorabilis vir Johannes Klenkoch8) ordinis fratrum beremitarum sancti Augustini, sacre theologye magister, inquisitor, familiaris, do-mesticus et commensalis dilectus nosier, ad generále capituLum sui ordinis in civitate Florentina celebrandum proxime nunc proficiscitur, ipsum vestre universitatiy) reconmendamus ex animo, honestatem et dileccionem vestram affectuose rogantes, quatenus sibi et sue familie tam de securitate conductus quam de aliis, que itineris eius promocionem respiciunt, in transitu et reditu nostre eonsideracionis intuitu promotivam et favorabilem velitis ostendere voluntatem. Datum Prage etc.10).
17. Familiarität íiobiliuui.
Karolus etc. Consiliario etc. Quamvis regálem aulam variis qui-dem procerum et militum agminibus afluentem1 •) tocieus ampliori
') G: umvei-sitatuni civitatibus civitatuoi et locorum. a) V: baronibus, militibus, clieutibus, civibua et universitatum, civitatum et locorum
nobilibus omnibus et singulis.    3) bde Hs: in--stacioneni seu deinora-
cionem. ■») bde Hb: molestaut. &) fehlt V. B) G: Universis etc. universis ...; V: Karl ... universis. ') fehlt G. s) G: Elenboch; V: vir dominus Kleulioch. H) bde Iis: aevenitati, was natürlich ganz unmöglich ist. die Datierung in V. weiter unten neben der Ueberschriffc des folgenden Formulára. i') V: affluat, so auch ursprüngl. G.
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin Formulářové sbírky doby Václava IV.
Více formulářových sbírek obsahujících materiál z kanceláře Václava IV x nej významnější = formulářová sbírka v třeboňském rukopise č. 3, která je také opsaná v rukopise pražské kapituly č. XXXVII, a formulářová sbírka v rukopise, který se nacházel před 1. Světovou válkou v soukromé sbírce v Broumově, dnes je nezvěstný, ale existuje jeho opis v pozůstalosti B. Bretholze v MZA
Výběrová edice jednotlivých formulářových kusů z těchto sbírek (mimo tu broumovskou):
Palacký, Franz: Über Formelbücher, zunächst in Bezug auf böhmische Geschichte. Nebst Beilagen. Ein Quellenbeitrag zur Geschichte Böhmens und der Nachbarländer im 13., 14. und 15. Jahrhundert. IL Prag 1847: https://sourcesxms.fluxas.cz/src/index.php?s=v&cat=23&bookid=611
Literatura o nich:
Hlaváček, Ivan: Studie k diplomatice Václava IV. (VII. Dvě formulářové sbírky s Václavovými písemnostmi.) Sborník archivních prací 13/1, 1963, s. 146-167
Hadač, V: Summa CancellaňaeregisBohemie. Cancellaria regis WenceslaiIV. Časopis archivní školy 4, 1926-1927, s. 11-49 (o třeboňském rukopise č. 3)
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin Formulářové sbírky Zikmundovy doby
- tzv. kodex D říšských register, jenž je chybně uložen ve fondu Říšských register, ve skutečnosti se ale jedná o formulářovou sbírku notáře Zikmundovy kanceláře, Simona Ammana z Asparn, obsahující pestrou škálu vzorců listin Zikmundovy kanceláře, ale také vzorce listin z pasovské biskupské kanceláře (kde Simon rovněž působil) a listin či listů adresovaných Zikmundovi nebo psasovskému biskupovi
- dvě formulářové sbírky či epistoláře se Zikmundovými listy:
- kopiář a formulář Zikmunda Lucemburského z počátku jeho římské vlády - BAV, Cod. Pal. Lat. 701. Regestová edice: Hermann HEIMPEL: Aus der Kanzlei Kaiser Sigismunds. Über den Cod. Pal. Lat. 701 der Vatikanischen Bibliothek. Archiv für Urkundenforschung 12, 1932, s. 111-180.
- kopiář a formulář Zikmunda Lucemburského z doby Kostnického koncilu - OeStA, HHStA Wien, Cod. Blau 8 (Böhm 22). Edice: Jakob CARO: Aus der Kanzlei Kaiser Sigismunds. Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Konstanzer Konzils. In: Archiv für österreichische Geschichte 59, 1880, s. 1-175.
Ukázky z „formulářové sbírky" ze Zikmundovy říšské kanceláře (kodex RR D)
Ukázka z „formulářové sbírky" ze Zikmundovy říšské kanceláře (kodex RR
D) - též přijaté listiny a listy!
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Proměny kanceláře v pozdním středověku - od Rudolfa I. Habsburského do vlády Fridricha m. (1346-1493)
Formální vedení kanceláře:
zachován systém tří arcikancléřů:
mohučský arcibiskup = arcikancléř pro Německo
kolínský arcibiskup = arcikancléř pro Itálii
-  viennský arcibiskup = arcikancléř pro Burgundsko či Galii x Jindřich VIL spojil funkci arcikancléře pro Burgundsko s trevírským arcibiskupstvím (kde jeho mladší bratr Balduin Trevírský)
=> tři duchovní kurfiřte = tři arcikancléři
Císařská diplomatika n
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Snahy arcikancléřů (duchovních kurfiřtů) reálně ovlivňovat podobu a chod kanceláře (1):
1298 Albrecht I. Habsburský udělil mohučským arcibiskupům právo jmenovat dvorského kancléře
1308 Jindřich VIL Lucemburský toto právo potvrdil a dále rozšířil o pravomoc dvorského kancléře také odvolávat
- v praxi se obě privilegia neprosadila, dvorského kancléře si nadále vybíral král sám
- 1346 Karel IV.: zvolen hlasy duchovních kurfiřtů (a svého otce - českého kurfiřta) => nucen k ústupkům vůči duchovním kurfiřtům, kterým musel potvrdit a rozšířit jejich práva:
kolínskému a trevírskému arcibiskupovi Karel přiznal právo jmenovat kancléře pro Itálii resp. Burgundsko, což byly krátkodobě obnovené a zcela prázdné funkce
- mohučskému arcibiskupovi sice potvrdil všechna práva, ale významné právo jmenovat dvorského kancléře si vyhradil
- 1356 Zlatá bula Karla IV.: opět ryze nominální funkce arcikancléřů
Císařská diplomatika n
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Snahy arcikancléřů (duchovních kurfiřtů) reálně ovlivňovat podobu a chod kanceláře (2):
- nová vlna snah kurfiřtů o vliv na kancelář za slabé vlády Ruprechta Falckého, a pak po + Zikmunda Lucemburského
- 1438: snaha zabránit jmenování Zikmundova kancléře Kašpara Šlika kancléřem Albrechta II. - neúspěšná
- 1440: táž snaha na počátku vlády Fridricha III. - úspěšná; mohučskému arcibiskupovi Dětřichu Schenkovi z Erbachu se podařilo prosadit jmenování trevírského arcibiskupa Jakuba Siercka dvorským kancléřem => kancelář pod vlivem kurfiřtského kolegia
Fridrich III. si jednak ponechává rakouskou zeměpanskou kancelář, která je mu plně podřízena, jednak již 1443 prosazuje změnu => dvorským kancléřem opět Slik
- 1471-1475: poslední pokus kurfiřtů o kontrolu Fridrichovy dvorské kanceláře; mohučský arcibiskup Adolf H. Nassavský (1461-1475) dočasně sám dvorským kancléřem
- po jeho smrti Fridrich kontrolu nad kanceláří udržel x nová etapa boje o říšskou kancelář za jeho syna Maxmiliána
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Reálné vedení kanceláře
= dvorský kancléř
- za Ludvíka Bavora nižší duchovní
- za Lucemburků převažovali biskupové, případně preláti kapitul
- nejvýznamnějším kancléřem Karla IV. = litomyšlský a olomoucký biskup Jan ze Středy (<=; kancléřem 1353-1374, po jeho odchodu z úřadu nebyla hodnost kancléře obsazena a kancelář vedl vždy jeden z protonotářů)
- prvním kancléřem Václava IV. míšeňský biskup a pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, který již 1384 upadl do nemilosti panovníka a v následujících letech s ním král měl vyhrocené spory. Z Jenštejnových nástupců v úřadu jmenujme dva Václavovi plně oddané preláty, lubušského probošta Jana řeč. Hanek z Prahy a vyšehradského probošta a antiochijského patriarchu Václava Králíka z Buřenic. Kancléřem vzdorokrále Ruprechta Falckého byl po celou dobu špýrský biskup Raban z Helmstattu.
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
- úřad kanceláře ze Zikmunda: zprvu střídavě uherští a říšští preláti (ostřihomský arcibiskup Jan z Kanizse, někdejší uherský nejvyšší kancléř, pak pasovský biskup Jiří z Hohenlohe a záhřebský biskup Jan z Alben, který současně říšským i uherským kancléřem)
- na sklonku Zikmundovy vlády: v čele kanceláře po více než 600 letech laik: Kašpar Šlik z chebské měšťanské rodiny, která měla zřejmě rytířské kořeny (díky působení v kanceláři Slik pronikl [opět] do šlechtického, ba dokonce panského stavu; svůj vzestup ale ještě vylepšil kancelářskými falzy = listinami, které si nechal vystavit kancelářským personálem plně dle kancelářských zvyklostí a zpečetil je pravou pečetí; po smrti Zikmunda, kdy se postupně stal kancléřem Albrechta II. a Fridricha III., měl navíc uschovánu určitou zásobu Zikmundových zpečetěných blanketů -část falz tak zřejmě vznikla až za obou habsburských panovníků; některá falza určena pro Slikovy „komplice" z řad nižšího personálu kanceláře)
Šlikova falza: obsahově výjimečná, ale obvykle nenápadná, pokud jde o vnější znaky, výzdobu apod.; přesto si Šlik vystavil i několik mimořádně reprezentativních listin, ale v těchto případech jde o listiny zcela pravé (např. erbovní listina 1416 - viz výše; dále palatinátní listina 1433 níže, která vydána během pobytu dvora v Římě po císařské korunovaci, angažován kuriálni písař)
651
Císařská diplomatika n
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
- úřad kancléře za Albrechta II. a Fridricha III.: Albrecht přes odpor kurfiřtů prosadil Kašpara Šlika, Fridrich se musel nejprve podrobit požadavku svých volitelů a kancléřem jmenoval trevírského arcibiskupa Jakoba Siercka
- již 1443 se Fridrichovi podařilo znovu jmenovat kanléřem Kašpara Šlika, který postupnně (ač s přestávkou) kancléřem tří králů!
- po Slikově + 1449: hodnost dvorského kancléře asi deset let neobsazena
- 1458 kancléřem další laik, původem góppingenský měšťan a vídeňský právník Ulrich Weltzli, po jehož smrti v roce 1462 následoval po dvouleté vakanci opět duchovní, pasovský biskup Oldřich
- poté se vedení kanceláře krátce ujal byrokraticky založený císař Friedrich OL osobně (1470/71)
- poté čtyřleté působení mohučského arcibiskupa a arcikancléře per Germaniam Adolfa H. Nassavského v hodnosti dvorského kancléře (1471-1475)
nakonec opět osobní vedení kanceláře samotným císařem ve spolupráci s předním protonotářem, Janem Waldnerem; tento stav až do Friedrichovy smrti (osobní vedení kanceláře císařem se mimo jiné odráží v podobě mandačních a mandačně-konceptních poznámek Friedricha III. - převažují poznámky typu ad mandátům proprium domini imperatoris)
Císařská diplomatika n
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Zástupci kanceláře
- vicekancléř: hodnost obsazována jen příležitostně, např. několikrát za Zikmunda; i Kašpar Šlik byl nejpreve krátce (1429), a pak dlouhodoběji (1431-1433) vicekancléřem Jana z Alben
- některý z protonotářů: tak např. za Karla IV. po abdikaci Jana ze Středy na kancléřský úřad, anebo na sklonku vlády Fridricha III. (viz výše)
Nižší personál
- protonotáři: kolegium několika předních notářů, kteří zřejmě koncipovali složitější resp. významnější listiny a obvykle byli odpovědni za finální znění konceptu (tzn. vystupovali jako „konceptní úředníci")
- sekretáři: notáři působící při tajných jednáních rady, koncipování politické korespondence, různých diplomatických písemností, smluv atd.
- notáři a písaři: částečně koncipování; především však psaní čistopisů
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
- registrátoři: zápis do register, jméno uváděno (ne vždy!) v registrační poznámce
- za Karla IV. specializovný korektor a sigílátor x neujalo se taxátor: v 15. století
Příklad registračních (též registraturních) poznámek: Karel IV. ^^^^^^H^^^H^H   Václav IV.
Zikmund
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Edice císařských a královských listin - od doby franských králů do konce středověku
Monumenta Germaniae Historka (MGH)
1819: Heinrich Friedrich Karl Freiherr von Stein (=>) zakládá Gesellschaft ŕur ältere deutsche Geschichtskunde, cíl = mj. edice pramenů ke starším dějinám Svaté říše římské, která zanikla roku 1806
- jméno edice = Monumenta Germaniae Historka
(později jméno učenné společnosti)
- jednak kroniky a jiné narativní prameny, jednak také listiny a listy - především královské a císařské. Zatímco kronikám byla vyhrazena řada MGH Scriptores, měly císařské listiny vycházet v plánované řadě MGH Diplomata
Em »1
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
než mohly být listiny vydávány, nutno provést rozsáhlý přípravný výzkum v archivech:
1829 Johann Friedrich Böhmer, frankfurtský knihovník a archivář, Steinův spolupracovník, zahajuje přípravný výzkum pro zamýšlenou řadu MGH Diplomata
tištěný „katalog" středověkých císařských listin, přinášející nejen jejich soupis, ale vždy také stručný obsah. S pracemi Böhmer započal 1829, což se (nepřesně) považuje za zrod edičního podniku Regesta Imperii
Císařská diplomatika n
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Regesta Imperii (RI)
- již 1831 Böhmer vydal Regesta chronologico-diplomatica regum atque imperatorum Romanorum 911-1313; o dva roky později Regesta chronologico-diplomatica Karolorum. Die Urkunden sämmtlicher Karolinger in kurzen Auszügen - zatím neužíval název Regesta Imperii
- 1839: Regesta imperii inde ab anno MCCCXIIII[sic!] usque ad annum MCCXLVII: Die Urkunden Kaiser Ludwigs des Bayern, König Friedrichs des Schönen und König Johannes von Böhmen - poprvé pod názvem RI
- v průběhu 19. století se RI etablovala v samostatný ediční podnik, který vycházel nezávisle na edici MGH Diplomata - i po zahájení MGH Diplomata se jevilo smysluplným pokračovat v práci na RI; svůj význam má jak plnotextová edice, tak regesty
- po Böhmerovi: hlavním centrem univerzita v Innsbrucku - Julius Ficker
20. století: nejprve institucionální ukotvení na Císařské akademii věd ve Vídni (1906), později také na Mohučské akadmii věd a literatury (1967) a postupně i na dalších akademiích a univerzitách; naposledy 2011 MU v Brně
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
- postupně se pokračovalo ve zpracování panovníků, které nestihl zpracovat Böhmer (došel po Ludvíka Bavora; jeho vídeňský spolupracovník Joseph Chmel zpracoval Fridricha IIL, ale jen z register v HHStA ve Vídni): ještě během druhé poloviny 19. století zpracoval Alphons Huber Karla IV. a Wilhelm Altmann Zikmunda; Ruprecht Falcký byl zpracován mimo RI; ve 2. pol. 20. století zpracoval Günther Hödl regesty Albrechta II. a bylo zahájeno zpracování regestů Václava IV, Fridricha III. a Maxmiliána I.
- vedle toho: nové zpracování panovníků, publikovaných dříve Böhmerem či jeho spolupracovníky: postupně Karlovci, Otoni, Sálijci, Štaufové, Jindřich VIL Lucemburský, Ludvík Bavor...
dnes stav (nového) zpracování různý - u některých pracovníků máme komplexní nové zpracování (Fridrich I. Barbarossa); u jiných bylo nové zpracování zahájeno (Zikmund -mj. na MU v Brně), u jiných dosud chybí (Jindřich V); na panovnících pozdního středověku se kontinuálně pracuje...
Rl-online: přehled a skeny všech svazků, databáze regestů, rozsáhlá bibliografie (RI-
opac) = http: / / www, regesta-imperii. de
JD      [3| Über uns : Regesta Imperii X +
4r O     Gi      A Nezabezpečeno | www.regesta-imperii.de/unternehmen.html
Regesta Imperii
AKADEMIE DER WISSENSCHAFTEN UND DER LITERATUR MAINZ
Startseite      Uber uns      Regesten      Rl OPAC      Publikationen Kontakt
Uber uns
Die REGESTA IMPERII (Rl) verzeichnen sämtliche urkundlich und historiographisch belegten Aktivitäten der römisch-deutschen Könige und Kaiser von den Karolingern bis zu Maximilian I. (ca. 751-1519) sowie der Päpste des frühen und hohen Mittelalters in Form deutschsprachiger Regesten.
Das Projekt ist im Rahmen des Akademienprogramms an der Akademie der Wissenschaften und der Literatur Mainz mit 11 Teilprojekte an sieben Arbeitsstellen im ganzen Bundesgebiet sowie an der Berlin-Brandenburgischen Akademie der Wissenschaften angesiedelt. Als wissenschaftlicher Beirat fungiert die Deutsche Kommission für die Bearbeitung der Regesta Imperii. Weitere Projekte sind bei den Regesta Imperii Wien an der Österreichischen Akademie der Wissenschaften beheimatet.
Die Ergebnisse des Projekts stehen in über loo gedrucktem Bände mit ca. 145.000 Regestennummern sowie im Rahmen der Regestendatenbank von Rl-online sowie weiteren Arbeitsdatenbanke und dem Rl OPAC der interessierten Öffentlichkeit frei zur Verfügung.
O zum aktuellen Arbeitsbericht (2019)
Weitere Informationen
Ansprechpartner Beirat
Aktuelle Projekte
Abteilungen
Italienprojekt
RI-Online
Projektpartner
Geschichte
Císařská diplomatika II - Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin		
MGH Diplomata (MGH DD)		
nejprve vydány 1872 listiny Merovejců - Karl August Friedrich Pertz, syn prezidenta MGH Georga Heinricha Pertze; velmi nedokonalá edice - ostrá kritika		
-  poté 1879-1893 zásluhou vídeňského profesora Theodora von Sickela (=>) listiny Konráda I. a Otonů (911-1002)	i^^B	
-   Sickel na tomto materiálu vypracoval svou diplomatickou metodu srovnání písma a stylu a vytvořil standard zpracování diplomatické edice v rámci MGH DD		
		
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
- učenná společnost MGH byla (na rozdíl od RI) vždy institucionálně zakotvena v Německu (sídlo původně v Berlíně, od 1949 v Mnichově) x díky Sickelovi v Rakousku druhé centrum vydávání řady MGH DD - na Institutu fíir österreichische Geschichtsforschung, později na Rakouské akademii věd (v rámci celého MGH vídeňské pracoviště relativně malé, v rámci řady MGH DD však velmi významné)
- plán: dovést MGH DD do roku 1272 (poté již pouze RI a různé dílčí edice)
- chybí zpracovat některé panovníky vrcholného středověku (Jindřich V., k dokončení se blíží Jindřich VI.), a pak především jednotlivé panovníky 13. století, kde stále větší mezery (chybí Ota IV, větší část vlády Fridricha IL, Konrád IV. a Richard z Cornwallu)
dMGH - možnost prohlížení skenů a fulltextového vyhledávání ve všech svazcích vydaných před více než pěti lety: https: // www.dmgh.de
E      O MGH DD LdF 1 * H~
f    ^     G Ô   http5://www.dmgh.de/iTigli_ddJdf_1/index.htm#page/lll/mode/1 u p
O
MGH DD LdF 1
Scriptcres [Geschichtsschreiber]
I Leges [Rechtste*«]
Diplomata [Urkunden]
Diplomata {in Folio)
Die Urkunden der Merowinger
Die Urkunden der Arnulf inger
Die Urkunden der Karolinger
1: Pippin. Karlmann und Karl der Große (DD Karol I)
2,1: Ludwig der Fromme (DD LdF) Teil 1
Titelblatt: Reihe
Titelblatt Band
Inhaltsverzeichnis
Vorwort
Einleitung
Editarische Vorbemerkung
Zeichen und Abkürzungen
U rku "den
2,2: Ludwig der Fromme (DD LdF). Teil 2
2,3: Ludwig der Fromme (DD LdF). Teil 3
3: Lothar I. und Lothar II (DD Lo I
/ DD Lo IL)
4: Ludwig II. (DD Lu II.)
I Die Urkunden der burgundischen Rudolfinger
Die Urkunden der deutschen Karolinger
Die Urkunden der deutschen
□ m :: ®> ^
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
MGH Constitutiones et acta publica imperatorum et regum (MGH Const)
- edice listin římských králů a císařů, které měly normativní charakter (především skutečné zákony - constitutiones [odtud název], ale také méně významná, často jen lokální či regionální privilegia)
- řada není vydávána pouze do konce interregna (což jsou jen první dva svazky), ale především právě pro pozdní středověk
- dnes se pracuje paralelně na dokončování Ludvíka Bavora (zatím do 1339) a na době Karla IV. (zatím do 1361)
- V MGH Const XI je např. vydána Zlatá bula Karla IV. (1356): https://vvrww.dmgh.de/mgh const ll/index.htm#page/(535)/mode/lup
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Deutsche Reichstagsakten (DRTA, též RTA) ediční řada k dějinám říšských sněmů
edice začíná dobou Václava IV., i když dnes se o Říšském sněmu (Reichstag) hovoří až pro dobu Maxmiliána L, kdy se tato instituce definitivně stala politickou platformou říšských stavů, stavovskou protiváhou císaři
- v době od Václava IV. po Fridricha III. bylo určité přechodné období, kdy se starší dvorský sjezd (Hoftag, taky velký či slavnostní dvůr, solemnis curiá), tj. z vůle panovníka svolané shromáždění říšských knížat na císařském dvoře, pomalu měnilo ve stavovské fórum (přispěly k tomu mj. sněmy konané na popud panovníka, ale bez něj - tzv. kônigslose Tagé)
edice DRTA vznikla v době, kdy se i sněmy Václava IV. běžně označovaly jako říšské sněmy => název
edice obsahuje komplexní dokumentaci ke každému sněmu: korespondence ohledně termínu a místa, pozvání na sněm, seznamy účastníků, program jednání, usnesení... => logicky je zde editováno mnoho císařských resp. královských písemností, zejména otevřených a uzavřených listů
- prozatím vydáno po Albrechta II. v úplnosti, na době Fridricha III. a Maxmiliána I. se dosud pracuje; řada dostupná až do sv. 17 na portálu Czech Medieval Sources online: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.t)hp?s=v&cat=27&bookid=499
Císařská diplomatika n
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Urkundenregesten zur Tätigkeit des deutschen Königs- und Hofgerichts bis 1451 Dvorský soud - Hofgericht - založen Fridrichem IL roku 1235
- předsedal mu panovník, resp. v jeho zastoupení dvorský sudí - Hof richter
listiny dvorského soudu - ať už byl jejich vydavatelem panovník či dvorský sudí - vydávala zvláštní malá kanclář v čele s písařem dvorského soudu - Hofgerichtsschreiber či spíše Hofschreiber
- soud fungoval do roku 1451, ale již za Zikmunda, 1415, se vedle něj objevil komorní soud - Kammergericht; 1451 Fridrich III. dvorský soud zrušil a jeho funkce převzal komorní soud
- regesta písemností dvorského soudu měla být zpracována až do roku 1451, byla však dovedena pouze do roku 1410a celý ediční podnik byl bohužel zastaven
- celá ediční řada jek dispozici online v pdf; současně byly jednotlivé regesty integrovány do databáze RI-online (v rámci platformy RI-plus)
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Kaiserurkunden in Abbildungen
Edice vyobrazení císařských listin, zpracována Theodorem Sickelem a Heinrichem von Sybelem:
Kaiserurkunden in Abbildungen, Text- u. Tafelbd. Ed. Heinrich von SYBEL, Theodor SICKEL, Berlin 1880-1891.
Dnes je dostupná online, kvalita skenů (i původních čb vyobrazení) však není příliš vysoká: httx>s://geschichte.digitale-sammm^
Císařská diplomatika II
- Písemnosti a kancelář 1273-1493; edice císařských listin
Karl Friedrich Stumpf-Brentano, Chronologisches Verzeichniss der Kaiser-Urkunden des X., XI. und XH. Jahrhunderts (= í F)
- soupis císařských listin publikovaný v rámci Stumpfova třísvazkového díla Die Reichskanzler vornehmlich des 10., 11. und 12. Jahrhunderts, 1-3, Innsbruck 1865-1881
- Stumpfova čísla jsou v bádání - vzhledem k více zpracováním RI a MGH a k jejich mezerám -spolehlivým identifikátorem vrcholně středověkých císařských listin (dnes ale pro tuto dobu převažuje číslování v rámci MGH DD, tedy až na Jindřicha V a Jindřicha VI.)
Zemské/regionální diplomatáře a regestáře
- obshují edice resp. regesty císařských a královských listin pro jednotlivé země/regiony
- v českých zemích: CDB (zatím do 1283, bude do 1310), CDM (do 1411), RBM (zatím do 1369, bude do 1378), RBMV (1378-1419, zatím ne pro všechny regiony), CIM (pouze městská privilegia do 1526) a jednotlivé městské a klášterní diplomatáře...