liílil" HiPP     ' *v«wn ^.u«t«« .inM<nu i™^™^------w  ( ^
\ i^aMnlUi <«i|i*«m«rrJh' nrt — TI ■ i 'i j r-iii-y tu MjLwiinn   ;,iuu| lni C«v jr« ^"f^*"'' ""^ •XLU'WÍwh : yjL u.«Ki«w '^►y* uMW «í^r; y
ti ř>—A
Středověká diplomatika
Jaro 2021 7) Počátky diplomatických písemností v českých zemích
• mľ Jkc^ToÍ. iflpwiHS^wrfu W *femJ» jvlifla (otuBwA? .Imnír liit. ali rmort f lajjirnr .ínml irinuf mipciif Uit ífAlw-" iWfH* n"w m^ ««A«4^«««ÍWV- |g« A «H -Mír AtKflf fm optal,fit 4»MJÍ
' I  .nmBffUuU'imilu ^(fra-lů »mjc.l Mjt^^tAjý^toýjCT P^l^f^*^'
.iiuij^iitaj . ilrT
rpii,.ui' Ido .hit i|,|<pnrMn       micríriif Alnn Cxl'ir g qiK jvlixi"! ui.Uk» i«rnli.i.™r; Lrr.mi. riftriun
* v«f. s1 jpi.17 >|f m«w C.1WU- i|o^»|.- Ur taji .<•«« «f fme rifaTum fift: Jorra e. „in cai' áfi^c *,.....om
TJunu.riirii.,™.. jw(rdpif,pninir.i imuimj.-|Ř:-A|lmt*é< (.*l£fc>Í J»n>wn-Jt.^fÍrlmaK^t Pnnrunl.: njln ri řH"- 7f"n(.. llrtiuiut ' !,......>., mlUní,G*«t- i^Mh tmmJj^Méfl* Um4< IfmrT H\Ah,.i- ■
»"* 1 ■■•i-""""-'"       Wr      -""S-n- -   r    ■   - ..T-i.,n»fiSÍjWJ"íliVcir-:.-i.i,.. mnuf fnftinci'tr   *»■ i   ». Iki/ilU jdtaipi Si t j^l* imr'ďm jbfiii^tfijuijki: jer rrJé..^á-nflifaiiif
UUt    " ■ '\.r.. \U  ."'wi W-J'iyvt1*'^  f JPlff^T'T', HV>J »4qor Cítit. Jjrrr trflicaj* i
li .rrořruiufrutf- (noKirrSrfttrlřV-rrf-uft rp1^ toMMiléné cdTfnfum nutloro.~řr Bff ťrt'inutf. . 9uBHfŕ íufcrftjc.v hocfŕf> iracrrc+'.wr.TÍ-mc^iforňik InhiVimuf nťccTUTttr ftrrcruírcrprriTtum řuclnanccui>»ítm.r
X-\ u.TftPpŕ nct luftw nwnívm.TitufA ornnifa *>uolttrunr.rř fab1;!1.1 nuUo mořCft^wn^TUTitlf-. CtUOmtmrf nfř ucluruirccnf lítctnic' .vfuř (?fih«f fimu \!u2m(MactrTi\>rctfícít.Tflicr j"utró vtlwx'il. ílftrjtucfvr)nítr.f ••
W TA .vrriť M iíh H|PniMinwhi-T> €UťR6H TIS5I01O ťC •ŤCÍSíliWO
THforťmco Mcmťfv -ječ chm I r—c«Lxtn-..tixj,tuf. niinrfiiHiiniiif
fíftl*iaHnrf jcrarfií řnírff flu^mu''
Äraŕrwr?- aot    .'ť.'l I frUrctum- • • v-\iwttrímrf (ÍWufí- uiAC| .'mpHitxum lttí«!m:naorclulT feticuř •řjxqnior.iif - • ÍI>-.líc« .rcfr-.Nxorlik-rfc
ajrrimwtíK Änfp fuouíforirvillí
V
C x^rľquir^'etrbjtŕlntuvrŕr*-
fíf^rŕ ^tT fijtlnjÄKrrmrŕ- tu+i(" r^ŕflvTui tuťfaKT - - '"LL^Uu m Bicft-t«i:pirtírN'. (:ax Inyt^ytH* humtlff;-
rtcnucL-c lrrřf#srá)«iř <nwmpxv.Ti mir.;|1| g iicfr t fuJI C ngncniuumttif.
>í^íSnmuf- u*r tťruicnřnfi'-' rpyvTiTu dli řtutnuruf emufflum. *s n<wcrrtic.\ irufocNnKrŕ UrtarKTum ftctrtSŕ crmc
£ »t IS-uftc Tluw ( ťmJirrľftimlnhj; «ř luujrt?' yurHvf ntfnvI'Cá itmramr
Dii TA vvč cB iu»i ihp vm-"Oll-řCTC i-lO?Vft1TO
TUT- CHO Í-IOKI    o COÍt" T1 -
M I   *ŕ.ccTifRr.Ttí«fr aÄfe 1+
rrwrtccpfn|tf unucumíÍTtuítfrw
mín.TS- cKn^-.^řrmcnř- luctflařrífí-fínrrí- ři>-,c>muf. uicniř řiuř^CTiíT
K txlu'iu peru*! .ituuu ľm lwrcÍTr(f- • -.xif jd|^"feťt( huluf ptT^tftbí tftoxí
;1W
První listiny a listy přijaté na českém území
Vládci a církevní představitelé Velké Moravy jako příjemci především papežských listin a listů
- více listin z 9. a počátku 10. století, částečně dochovány v Reg. Vat. 1, částečně v jiných rukopisech
- po pádu Velké Moravy minimálně část moravských listin v originálu či opise převezena do Čech; Kosmas se např. odvolává na jakési Privilegium moravské církve a na Epilog téže země a země české] prvním dokumentem by snad mohl být list Industrie tue papeže Jana VIII. z roku 880 (CDBI, č. 24), v němž papež přijal Svatopluka pod ochranu sv. Petra, zřídil moravské arcibiskupství, ustanovil Svatopluka arcibiskupem a Wichinga nitranským biskupem, nařídil zřízení dalšího sufragánního biskupství a především povolil slovanskou liturgii; druhý dokument by mohl být totožný s listem Quia tezelo papeže Štěpána V. z roku 885 (CDB I, č. 26), v němž papež obnovil podřízení Moravy svatému Petru a naopak zakázal slovanskou liturgii - tento list, možná zčásti upravený odpůrci Metoděje, byl v Čechách prokazatelně znám na přelomu 10. a 11. století, kdy byl opsán do právního rukopisu, dnes uloženého v klášteře Heiligenkreuz v Rakousku
Heiligenkreuzský rukopis č. 217- začátek listu Quia tezelo
ErtSlOlA'StďHAttt p.\Pf AHIV'1'no Pcli
itíVi'w'Vf'l'ifiviuf f<Tji>-u-n K Juouooj .
apfrrum prvuipi p«r<> ulJ«llí<.Vrr.jjn ífl^* ťlAUijeff «>>nm «ieu.>C:ono Jnuuifn aufy mCAiium pairtCTifltuiurr""^ "        f<J> pnr. ctpibufpniikipAlcni pAirtmum clcjiflttíq; rťťuwprtmAuk: ax r«-Hiquo u-rrr-tKfuIo nu. cwrtt |Uni comnufríh ■ co«nnui| fab; cta UniTum Miniím larýito^on ororAmuf in iffiufmumwf{ufňap^inciuaffunt oň.-. inwnin MUKtmtf <íuAUAtAu»i!w *mču»
clonil: Aplorum rnr.c«r» V«Ti
bolicij' muniAnf wíiáuf- S.-rírp»P» iWp»c*tt-
Irtcru uMn.mA A-rf-'-- twwf AletVi«wi*
bo-tif^rtK- Jc.srAJiq-pfrtuo. feluu**-*»„*rtf-N<5|V.A.r..,;<, íJuiCAP»««'««- J
fu ,t5,m,T.<U.tí ,*U«tu J«r rrr
Aif*íutcnt tuA" ynníttr <& AuNiliAiitr ^tt^o-en. .nuen^fmcmni; QuČ otyjí*
t- C«W Aru ftttf »u«1
aí rogAut-fte ncUit'toAt ň^"' *»**•
d«iť r^joniíi infipiciif'mtAnium AixJeat bU/pínucí>Af»fii mfr^« utp*n )'«
První listiny a listy přijaté na českém území
listiny došlé do přemyslovských Čech v souvislosti se vznikem pražského biskupství
(domnělý) list papeže Jana XIQ. (965-972) z roku 967 (CDB I, č. 371), jímž měl povolit knížeti Boleslavovi (I.) zřízení biskupství při kostele sv. Víta a Václava a ženského benediktinského kláštera při kostele sv. Jiří; dochována pouze v opise v Kosmově kronice
rozsáhlé diskuse o (míře) pravosti této listiny
- část staršího bádání list (až na některá místa) hájila (František Palacký: Kosmas list dobře znal a ve své kronice jej citoval po paměti - to by mohlo vysvětlit některé nestandardní pasáže; Václav Hrubý: list je pravý až na jeho arengu a zmínku o klášteře sv. Jiří, což je pozdější interpolace)
- část staršího bádání list zcela odmítala jako falsum (např. Gustav Friedrich v CDB L: falsum 11. století)
- novější bádání: předběžný souhlas papeže Jana XIII. se zřízením biskupství zřejmě existoval, ale ne ve znění dochovaném u Kosmy (v tomto smyslu např. Zdeněk Fiala, Rostislav Nový a Dušan Třeštík, který se vrátil k Palackého úvaze, že Kosmas list citoval po paměti a literárně jej upravil - což v jeho době zcela běžné)
První listiny a listy přijaté na českém území
Listiny došlé do přemyslovských Čech v souvislosti se vznikem pražského biskupství
otázka existence listiny papeže Benedikta VI. (973/74; nebo VH. 974-983) a diplomu Oty I. (936-973; nebo H. 973-983), týkajících se zřízení pražského biskupství, anebo potvrzení jeho hranic po připojení Moravy, Pováží a Krakovská v době druhého pražského biskupa sv. Vojtěcha (za prvního pražského biskupa Dětmara měla Morava vlastního biskupa, který se spolu s Dětmarem 976 zúčastnil mohučské synody; za Vojtěcha však byla přičleněna pod pražské biskupství)
- uvedené listiny nejsou dochovány; jejich existence je známa z listiny císaře Jindřicha IV. pro pražského biskupa Jaromíra Gebharta z roku 1086 (MGH DD HIV, č. 390), která se dochovala v pozdějším opise v Kosmově kronice, ale také v soudobém opise v archivních fondech mohučského arcibiskupství; Jindřich IV potvrzuje hranice pražského biskupství z doby sv. Vojtěcha, kdy zahrnovalo Čechy, Moravu, Pováží, část Slezska, Krakovsko, Červeňské Hrady; vil. století to dávno neplatilo x biskup Jaromír se snažil zpochybnit obnovení moravského biskupství
- formulace v listině Jindřicha IV. (1086): .. .quodBragensis episcopatus, qui db inicioper totum Boemie acMarauie ducatum unum et integer constitutus et tam a papa Benedicto quam a primo Ottone imperatore sic confirmatus est...
- Kosmova kronika navíc uvádí, že Jaromír císaři předložil.. .privilegium olim a sancto Adalberto episcopo, suo antecessore, confirmatumQ tam a papa Benedicto quam a primo Ottone imperatore (otázkou je, kam máme umístit čárky; pokud se jedná o konfirmaci nějakého Vojtěchova privilegia papežem a císařem, nepřipadá v úvahu Ota L, ale jedině Ota II.; pokud je zde chyba a šlo o nějakou listinu Oty II., muselo by se současně jednat o papeže Benedikta VIL; vyloučit však nelze ani to, že Jaromír předložil falsa Oty L a Benedikta VI.)
Soudobý opis listiny Jindřicha IV. pro pražského biskupa Jaromíra Gebharta z roku 1086: zejména v eschatokolu napodoben layout originálního císařského diplomu Jindřicha IV. včetně grafických znamení; ta nápadně podobná s několika diplomy pro špýrské biskupství z téhož roku
tU Jt-iT,. ..mnu ;v*rftni" <t
(i Ť
První listiny a listy přijaté na českém území
Otázka pravosti listiny papeže Jana XV. (985-996) pro břevnovský klášter z roku 993 (CDB I, č. 38)
dochována ve vidimátu Přemysla Otakara I. z roku 1224 zpečetěném Přemyslovou zlatou bulou
samotný vidimát částečně zpadělaný - po jménech svědků ještě doplněno imunitní ustanovení, které je jistě dodatkem doplněným bez vědomí vydavatele
daleko spornější je však autentičnost listiny Jana XV.: dle popisu v Přemyslově listině měla být psána na papyru, což odpovídá době; v dataci je ale nesmyslný údaj o 15. roce pontifikátu papeže Jana, což snad lze vysvětlit špatnou čitelností papyrového originálu
-   jak ale ukázal již Gustav Friedrich a Václav Hrubý, nověji pak Josef Žemlička: listina obsahuje celou řadu věcných interpolací, nemyslitelných v 10. století (imunity, právo nosit mitru atp.); patrně byl zpadělán již papyrový originál a odtud chyby převzaty do této listiny; rekonstrukce původního textu Janovy listiny prakticky nemožná, zřejmě šlo o velmi stručnou protekční listinu
IflÉíHíi ft)
i t (T1.
1 f*no(r ■
^-h.*™^4**^-4»p*Ť-*«pjt- —s-,fiř^^tio.w^,r^'-r,,,, f
jj1 '/   1    " " ^ ** 7 *J "K"*-^ ýf-r-- C-««.*^W.O«1pU - pH.' ■Annn T^ay—tr- «- -t       ^ -
* -dt-K— n5—r-<*J-r-*-i-<mtyjďätt^fi■-(ř-fWfc^f*—Uja.'
<M^b*,——j—^'«J-ŕ í—***wí■*H<- ™ T6- "f™;p-^-..f*-. — í—ř-^p-Tw
*s<t--><sr «f>-<-«"'fn^ W-«—^^--■^^^^^u^p'^^i^Uiiwi.^^ "*~"JT^"r~"si"oŕ"™ ^p^^pwH^f 0: i <^r~ i -H—t -J-ŕ^-v-.ií. . .tr T,,,^. ,,^^^.,v„ .... ^.................
Í** ■■ t. «*»^H. b ..„ 1—• ™ w^r ™. U l'^ r-"Wi-      »I'm       ...ú 4j- ,™a £w Jnfa        ^.. 1
v—^ -> *—•    *-1*—~      »i*r        -• ——     f ■^ftf*#'fi*^"*T^"qP»«fj>
<ftí<*l iJiimlll *^^« fnť^w ™ÍU~ hon ™4iun Jr»~ ^t*» i—mu i™ j nl^ť *jTn■! niT f—      j Ili mu =r» ffv >(n n
Wfr-f •™*Jl'',^»f ™ v-Hi (ôK.-, p^|i. ^ m,« q. r;,.,„,.™ K, v*!- f w     .«™ 4^. (^-uc ,w f;*i.. ■ ,v .|U.i,^
Romu. ..A...- >•:...,■■ >.™,., r»',^ ™L —u ip —T .pw: —f II— —  im "W Jff, (™'
1 f T'l-'f >»W™f^..*3TW wŕ-lyUf -t" ^+P-*l~^"»'*-íl™l"n»i j^U-r.   A-»Umi >r.
h»pU»w- jgnu. f™-w5 fj*-* p—-jKr.^. ^ 4^»—.-,^^   1 iiiH-t*-^—.
j —g f-ftn w —-yj. 14,y^        Vť vS--. \— ^flt. .-'t ,. lirSiyimn^m 1™ f„- t-.^."-*.™
(Ja ^ ^J.,^. —j R^*ŕ^ —« -*-**A, (- t HnT" —T*— «M«r. p .U. j. -'íl y&x f. .fr-J*--
. ~U-«f f -™ wW i.™™ «.w,llnar-- ,.U«V4~*~1 ff^V^ f " W^l+ií k^ ^ >^
Í.y.^: V-   ^ —»  ' -©w-tt S .MM— "M XUi, íýw».t-».(1U -ufr. l^m^ ^'(u
U>7%^-(i» fcwi*w. Pyw W)-y.V       f    ■»r íU^ŕŕ^lJ-™.. <n(u»v» Wn™"        -"^i J""t"t*
■M^wwtiuW'í^f^jpwrAnl v«J. (nfjyM. ^^W»nk -.ignt o~t W H> ti,H-«ý **r fn- f**™- H-™ ptfti
«^W»r iWífrnnn). i miht^ ■^.-inia««*r-, mwtj]j*i ■       hfciŕ »• >iitf tup Mtiui- (bim-*,        (t"^~ »™ i»-"»pi y/ňr
.-«™lHT [ii.wh.M-nr fcw ^npiur. r«r ^.1^». fmyrj. \iki*r Ň rin ^jaiK|(—J U^fco^- W KÍň".«  ^ ^.(fť-Uh. V w»
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - pamětní záznamy
Otázka autentičnosti listiny Boleslava H. pro břevnovský klášter z roku 993 (CDBI, č. 375)
- v dochované podobě falzum 13. století: privesená pečeť vydavatele se inspiruje panovnickými pečetěmi 12. století; pís. ruka velmi podobná listině Přemysla Otakara II. z roku 1255, která Boleslavovu listinu konfirmuje
- Přemyslova konfirmace uvádí, že Boleslavova listina je velmi špatně čitelná, což nesedí -dochované falzum čitelné i dnes bez problému =>
- Jiří Pražák objevil ve starých archivních inventářích břevnovského kláštera údaj o tom, že ještě v 16./17. století existovalo v archivu privilegium pervetustum Bolezlai regis Bohemiae a vermibus corrosum, tedy zřejmě původní písemnost, podle níž vznikla konfirmace Přemysla Otakara II. i falzum Boleslavovy listiny =>
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - pamětní záznamy
dle Pražáka: prastaré privilegium „krále" Boleslava bylo zřejmě pamětním zápisem, obsahujícím soupis majetkového nadání kláštera knížetem Boleslavem, ke kterému byla někdy koncem 12. nebo poč. 13. století dopsána imunitní ustanovení
- ve 13. století byl tento mnohovrstevnatý dokument jednak kaligraficky přepsán a zpečetěn (= dnešní falzum), jednak konfirmován Přemyslem Otakarem II. (konfirmace dle Pražáka vznikla podle původního dokumentu, protože obsahuje drobné textové rozdíly oproti dnešnímu falzu)
- diskuze se dodnes vedou o tom, jak staré bylo ono prastaré privilegium knížete Boleslava: zda jeho nejstarší vrstva skutečně byla pamětním zápisem z konce 10. století, anebo i toto jádro vzniklo až s jistým odstupem od založení kláštera
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - pamětní
záznamy
- v Pražákově interpretaci Boleslavovo falzum = typický příklad pamětního či tradičního záznamu, jeho pozdějšího doplňování a nakonec přetavení do formy vrcholně středověké panovnické listiny - ergo listinného falza
- v Břevnově více takovýchto příkladů, hlásících se do doby Břetislava I.:
- 1043: Eppova donace (ves Sebranice na Boskovicku darována bílinským kastelánem Epponem, což v samostatném odstavci potvrdil kníže Břetislav) - dnes pouz opis z 16. stol. (CDB I, č. 378)
- 1045: Břetislavova donace (újezd v prácheňském kraji a „cela" [klášterní provizorium] na opuštěném hradu Rajhrad na Moravě se svými statky) - dnes dva domnělé originály z 13. století v břevnovském a rajhradském archivu (CDB I, č. 379)
- 1048: Břetislav podřizuje jím založený rajhradský klášter, jehož majetkové nadádní je podrobně pospsáno, Břevnovu - domnělý originál z 13. století v rajhradském archivu (CDB I, č. 381)
- patrně existovaly v Břevnově (a Rajhradu) pamětní záznamy o těchto donacích, které ve 13. stol. zpracovány do listinné formy = dnešní falza; věčná otázka = rozsah a stáří původních pamětních záznamů x rozsah pozdějších přípisků a interpolací falzátora ve 13. století
Ukázka domnělé listiny Břetislava I. pro Břevnov z roku 1045 - dvě vyhotovení z břevnovského (NA; vlevo) a rajhradského (MZA; vpravo) archivu
Ukázka domnělé listiny Břetislava I. pro Břevnov z roku 1045 - detail obou vyhotovení z břevnovského (NA; nahoře) a rajhradského (MZA; dole) archivu
nuiom ccdW to&wi** inl><m«r ťn hůln íocmxcr $emif ^ omnium ttmowm xtvi\ xv ctmíYa. -i eidem ^mw        lať vilUť mm Ww^   emim j^ncntuť detn. *tn,W.
jmi p tr Ér/ [paus íft^í
■
^Jgsvxx^V^i •Vmťmrm trmtfcmm numt* mce~ ymrnuro^ xntorům t» cořpmr' cm(rn*n- -i citem u
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - pamětní
záznamy
Tzv. zakládací listina litoměřické kapituly (asi po 1057)
- v českých zemích více prípadu, jako je pojednaný břevnovský (a rajhradský) - tzn. více falz 13. až 14. století, jejichž základem pravděpodobně původní pamětní záznam
- o to cennější je tzv. zakládací listinná litoměřické kapituly = pamětní záznam vzniklý zřejmě bezprostředně nebo krátce poté, co kníže Spytihněv II. založil na knížecím hradě v Litoměřicích kapitulu; datace založení - dle pozdějších místních tradic 1057 nebo 1058
- písemnost dochována ve trojím znění: A, B a C = další přednost litoměřické „zakládací listiny" => můžeme porovnat původní pamětní záznam s pozdějšími přípisky (A; CDB I, č. 55/A), jeho text v konfirmaci Přemysla Otakara I. z roku 1218 (B; CDB I, č. 55/B; Přemyslova listina v CDB II, č. 169) a přepracování do domnělého originálu/falza z 1. poloviny 14. století (C; CDB I, č. 383)
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - pamětní
záznamy
tzv. zakladací listina litoměřické kapituly (asi po 1057) - verze A
- pergamenový list formátu charta recta, popsaný knižním písmem (textové zrcadlo zasahuje až ke &ajům; text částečně i verso), asi ve 13. století opatřený pečetí, jejíž šňůrky procházejí posledním řádkem textu (pečetní obraz dnes nezřetelný)
- jádro vzniklo ve 2. polovině 11. století, základem pamětní záznam o fundaci litomyšlské kapituly Spytihněvem II., který je objektivně stylizován, není datován (= typický pamětní záznam)
- k němu posléze připsány další stručnější pamětní záznamy: u spodního okraje darování poddaného Zlatoně s jeho rodinou neznámým donátorem někdy na konci 12. století, verso: darování pozemků jistým Pavlem a Vlachem, i tyto donace zapsány asi na konci 12. nebo počátku 13. století a to česky = nejstarší české věty
- pomocí rasur byl částečně interpolován i původní text; to se zřejmě týká především přípisku o darování Zlatoně, který koncem 12. století nahradil původní text neznámého obsahu z 11. století (dle Zdeňka Kristena však několik slov zřejmě ponecháno a využito v novém textu - to vysvětluje určité podobnosti v písařském duktu nejstarší vrstvy a přípisku o donaci Zlatoně, které v minulosti vedly k úvahám o tom, zda celý text není falsem z konce 12. století)
Tzv. zakládací listina litoměřické kapituly (asi po
1057) - verze A recto
ti
1 «mc m
dno iioítutr ViIir.Hfv< cUpfľim JrY^^liin\li#«&i«r»í»7al»iíť ijqp mu 4*ííľmicij. wyni nunc Jcjrtpŕu/u prv n^nif liti rjcifteiTT-ŤÍ umrt1 pfW"0 tffnlnnbřťalc niiiAi'l^viKnfWV'.(ftn A     ^ir4Ív"ff(.' nu ainčwkfir .tfytmjv
; irll.\ ppdtflčí.xxx íi]tw^-c*mii tfctftp* Tt»nilti|..Qi^( Hiy.i ,hľ xxtjl.r.v iii^iuíPlU. Íjjw WiLi.i .u>/il.»„,'
aoripřTuÍTi ixíiclř cx-ří)r <jilř A      J*«fU-l v/tl>i ijilua p»i$í44>ui. J/Vf^A v 1 nitr.ur^pfeKíjíllfň f «ťla cjciia: dm j\ .vir A/ r.iíia ijltkťť}> vi|»4 ibuámirt 11 panr ppcfno-úuvriů:iámiw Nr\iriuri.niiaii..rv clrtMpp»j^;iVfřruií (ií>i porpcLinĎř nu.m.uifun přJJó ÚW Jua ^bfnr fripíif ecij Hi^trgir|jfrlu£p- mflir-)[rf?rw.uir runr ti^injfatpfo tirtiiK.iii.ui .Vhlk m* u.uir u. miW m-yíM ;Am«Wp nnt*fcp4pu ijrr m<\ir<~ .Wipc* pfcíutrrm.iljjftró v <\2fb nnrmr xh dft>rtnt.\ on
pH»:..ui lilo .i.n .j.jTnrí^p. Aihw mJ. tjrSrnf vi-f/W fjtlnfg cpu ^cnMiuUíMuUíriioni^vLrřiim./tírtri
de vnľ. <i -ap.4 nf .rnnlť> c*iÍrf<f«r™|: W r^ u*f fme éiTxffi frřb: d«rru ř      cru rtqp 15c nm
^1™^:^ ^ ťn^nnL: „.,1,, '1
cum ijnff třrtfo* AÍu/rwn mnul fiiftinr^'rr
tc. .^TtfWlciiír Conir. JJrrr jrflic"). •
Tzv. zakládací listina litoměřické kapituly (asi po
1057) - verze A verso
tlfiht {.-(.nimi [MíVimtununi- ! luu.-iur. i .    m n..
l tuf Li. J i^in jj<      j -Hnnr;^       u : - .- »|tU     SAr-fo^ JfAr -i:ir n tmljiTf UviuW Jr,iľ -ň;,...
t—1—*
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - pamětní
záznamy
tzv. zakládací listina litoměřické kapituly (asi po 1057) - verze B
- text v konfirmaci Přemysla Otakara I. z roku 1218
- někteří badatelé zpochybňovali i samotnou Přemyslovu konfirmaci, dnes převážně považována za pravou, avšak vzniklou v příjemeckém prostředí litoměřické kapituly
- znění „zakládací listiny" v této konfirmaci patrně vzniklo až v souvislosti s onou konfirmací, jde o výrazné rozšíření textu A o další donace (O otázka, zda některé z nich nejsou založeny na starších pamětních záznamech, uvedených původně na jiném médiu než text A)
tzv. zakládací listina litoměřické kapituly (asi po 1057) - verze C
-   snaha přetvořit původní pamětní záznam (využita verze A i přepracovaná verze B) do podoby vrcholně středověké panovnické listiny - subjektivní stylizace, květnatá arenga..., přesto na konec, až za aprekaci (amen), zařazen i český dodatek o Pavlově a Vlachově donaci
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - pamětní
záznamy
Vývoj pamětních záznamů do 13. století
- přestože i v Čechách a na Moravě se již v 11. století začala objevovat zpečetěná listina či chirograf a ve 12. století již plně rozvinutá dispozitivní listina - starší pamětní záznamy paralelně užívány až do 13. století
- tyto pamětní záznamy mívají objektivní, ale i subjektivní stylizaci (přesto: chyběl ověřovací prostředek, stylizováno v perfektu => řadíme k aktům)
- některé dochovány v původním znění („originálu"), jiné v opisu, a to buď prostém opisu v kopiářích či dokonce kronikách, anebo v ověřeném opisu v pozdějších vidimátech a konfirmacích, jiné (pravděpodobně) využity při tvorbě listinných falz 13.-14. století
- možnost identifikace nových, dochovaných i nedochovaných pamětních zápisů: fragmenty v knižních vazbách, důkladný rozbor humanistické či barokní historiografie, kde pamětní zánamy občas citovány, důkladná analýza listinných falz
Ukázka pamětního záznamu 2. poloviny 12. století - akt Hartmana z Mírkova: nejde o donaci církevní instituci, ale o záznam o sporu šlechtice se syny, který řešen před králem Vladislavem (tj. po 1158); pamětní záznam o tom zřejmě vyhotoven v kladrubském klášteře, teprve později se dostal do archivu pražské kapituly, kde je uložen dnes
I) ammfn oww/»°pfmnÉ?«**mn*.<jtwd JP utdáu?
ÍUu\i. vv^íumf mJ.mmlh manili *ce*t*éA tfndem \<xv.nmm.Lň{xMh-meo pjďrt^onto AupLxfitv. I       yenm . \i J um actnd\i$nnatir: cunambuím ♦
pjucoíi • »«/ m«!/ij cenu ry   . r«"*É yrmcipth šťt? Amnm.\iu} x&momo pfenďAaanr. ^
cZUvfríťaf trítlbv. far- QoZmi. flerwlr.
11.ucm.i„mi'i/ i fflvfr. äumínm'fnm mhKts limit.eo&untf mw.imníli mw. iti its»Q*m qmaem ^a,-.nn«m. J.wif M L meo p.rni,ti,mw íM** pJ>tV.
fducml ■ »i/ "in»n ow» r«r  - r«"«É pruutpto xrv Xnu,. i,,:,' itftirónio $máh><m«:. 4e *** £<£s JcrftyoK**. TJtf Anáraf.žvik .víÍ4v/ŕíi/iVfn/)i/íav. r«r: £oZmi. Jíntofe-.
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
K počátkům listiny v době Vratislava n. (I.)
- ani jedna listina z Vratislavovy dob v originálu => zčásti pozdní opisy, zčásti falza
- Otázky: odpovídají opisy textově originálům, anebo bylo jejich znění interpolováno? Pokud jde o falza, vznikla na základě skutečných listin či nikoliv?
Zakládací listina kláštera Hradiště (dnes Hradisko) u Olomouce z 3. 2. 1078 (CDBI, č. 79)
- vydavatelé: bratr knížete Vratislava II., olomoucký údělný kníže Ota L, a jeho manželka Eufemie zakládají klášter a darují mu statky
- listina dochována pouze v opisech: v nejstaším hradišťském kopiáři z 15. století (tzv. budapešťský kopiář; původní znění i interpolované znění), v klášterních kopiáři ch a kronikách 17. a 18. století (interpolované znění)
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
- hradišťská listina má zvláštní intitulaci: Otto Deigrácia id quod estnn
- v arenze se listina sama označuje jako chirograf: .. .sub huiusmodi cyrographo : jednalo se skutečně o chirograf? Pečeť není ohlášena a v opisech není zmíněna => forma chirografu se nabízí
svědečná řada; v čele svědků kníže Vratislav a moravský biskup Jan
- poměrně květnatá datace, na kterou navazuje prípis o předání listiny (= traditio chartae) opatu Janovi při konsekraci klášterního kostela dne 5.2. 1078
- mimořádný vliv Otovy manželky Eufemie Uherské, která je spoluzakladatelkou kláštera a daruje část statků => patrně klíč k pochopení listiny: uherské prostředí právně vyspělejší, listiny - zejména právě chirografy - zde byly již pravidelně vydávány (podařilo se dokonce identifikovat uherský vzor pro hradišťskou zakládací listinu - zakládací listina kláštera Szad, z níže převzato i slovo chirograf - samotná listina pro Szad přitom zřejmě chirografem nebyla...)
- problém tzv. nákalského odstavce: donace Nákla a řady dalších lokalit doplněná o rozsáhlou imunitu -pochází z listiny Vladislava I. pro Hradiště z roku 1160, odkud bylo později převzato do listiny Oty a Eufemie, tato interpolace však původně tvořila zřejmě jen přípisek za textem Otovy listiny, kde byl také připsán pamětní záznam o donaci Kyjova; teprve novověkými kopisty byl nákelský odstavec včleněn do opisů listiny (na rozdíl od aktu o donaci Kyjova)...
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Konfirmace hradišťské fundace knížetem Vratislavem a rozmnožení jejího nadání z 5. 2. 1078 (CDBI, č. 80):
- dochováno opět pouze v opise (vidimát olomoucké kapituly z roku 1527, který sám teprve v konfirmaci Ferdinanda III. z roku 1645)
- popis listiny ve vidimátu z roku 1527: Vratislavova listina měla být zpečetěna pečetí knížete přitištěnou v levém dolním rohu
- vzhledem k předpokládané uherské inspiraci Otovy listiny lze snad totéž - alespoň do jisté míry - konstatovat i o listině Vratislavově
- přesto: od Vratislava pocházejí, resp. se k němu hlásí ještě další písemnosti listinného charakteru, které sice v dochované podobě nejsou pravé, ale mohou vycházet z pravých listin
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Zakládací listina vyšehradské kapituly (CDB I, č. 387): dnes 4 verze (A, BI, B2, C) - vše falza 12./13. století
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
- založení kapituly a její bohaté nadání statky
- listina nedatovaná
- řada diplomatických i historických nesrovnalostí, např. ve svědečné řadě osoby, které se nemohly potkat
- v literatuře byla listina zpravidla odmítána jako falzum, které mělo někdy na konci 12. století kodifikovat vyšehradskou paměť o založení kapituly a z tehdy dostupných pamětních záznamů či soupisů statků převzalo údaje o darovaných majetcích
- Lukáš Reitinger nedávno ukázal, že paměť o založení kapituly je zde na rozdíl od jiných vyšehradských pramenů poměrně stručná; dále jsou zde (ve verzi A) důsledně obsaženy jen takové majetky, které nebyly předmětem jiných donací 12. století - pravděpodobně se jedná o původní Vratislavovo obvěnění - odkud jinud by jej na konci 12. století na Vyšehradě mohli znát, než z některého Vratislavova dokumentu? Dále Reitinger doložil, že ještě v 15. století existovala Vratislavova listina v pěti exemplářích x byl tento pátý exemplář původní listinou panovníka anebo pátým falzem? => Existovala na Vyšehradě pravá listina s pravou Vratislavovou pečetí, která se stala vzorem pro čtyři imitativní kopie a jejich pečeti? Anebo zde byl alespoň pamětní záznam z Vratislavovy doby, který dal vzniknout celkem pěti falzům? Otázka zůstává dosud otevřena.
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Listina o založení opatovického kláštera králem Vratislavem (CDB I, č. 386)
- hlásí se do roku 1073, ale Vratislav se tituluje jako král (tím byl od 1085)
domnělý originál (který byl dlouho ztracen a teprve v 60 . letech 20. století znovu nalezen v Hornorakouském zemském archivu v Linci) pochází jednoznačně z doby kolem poloviny 12. století
- byl opatřen visutou pečetí panovníka, která dnes nezvěstná, existuje však její fotografie (přivěšená pečeť neodpovídá situaci vil. století; pokud Vratislav skutečně pečetil, pak přitištěnou pečetí)
opět stojíme před otázkou, zda falzum založeno na původní listině, anebo spíše pamětním záznamu
Problematická listina knížete Břetislava o založení a majetkovém nadání Boleslavské kapituly (CDB I, č. 382) - zřejmě falzum 12. století dochované až v opise ze 17. století; dle Václava Hrubého se mělo jednat také o listinu Vratislava, přepadělanou na Břetislava; obecně neuznáváno
Facit: existuje minimálně jedna pravá listina Vratislava II. - pro Hradiště u Olomouce. Proto nelze vyloučit, že i některým falzům znějícím na tohoto panovníka byla předlohou pravá listina. Především lze uvažovat o zakládací listině vyšehradské kapituly, méně pravděpodobnou se jeví existence pravé opatovické listiny.
x Celkově lze konstatovat, že listina v Čechách Vratislavovy doby ještě nebyla dostatečně zdomácnělá, převažovaly pamětní záznamy; po smrti panovníka se institut listiny každopádně na delší dobu vytrácí
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Panovnická listina za knížete Soběslava I. (1125-1140)
Listina Soběslava I. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1130 (CDBI, č. 111)
- zřízeny tři nové kanonikáty, potvrzeny statky kapituly, přidány nové
- dochován (domnělý) originál, paleograficky lze datovat do širšího intervalu kolem poloviny 12. století
- k listině je ale přivěšenu pečeť Soběslava II. (1173-1178)
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Gustav Friedrich vysvětloval nejprve tak, že jde o opis pravé listiny vzniklý v době Soběslava II. (imitativní kopie); posléze tak, že jde o originál, který měl být původně zpečetěn přitištěnou pečetí v pravém dolním rohu, nakonec však ke zpečetění nedošlo => za vlády Soběslava II. dodatečně zpečetěno a potvrzeno vládnoucím knížetem; za důkaz pravosti považoval Friedrich také fakt, že z listiny čerpal Kosmův pokračovatel, tzv. Kanovník vyšehradský, který psal svou kroniku na poč. 40. let 12. století
Václav Hrubý písemnost označil za falzum z doby Soběslava II.; jednak v listině spatřoval stylistické shody s listinami uvedeného panovníka pro různé vydavatele, jednak tvrdil, že listina v některých ohledech čerpá z Kroniky Kanovníka vyšehradského
novější bádání: navazovalo na Hrubého x nejnověji Lukáš Reitinger mj. i pomocí analýzy kroniky tzv. Kanovníka vyšehradského Soběslavovu listinu přesvědčivě rehabilitoval jako pravou (s jejím zpečetěním lze dát za pravdu Friedrichovi)
Druhá (nedatovaná) listina Soběslava I. pro vyšehradskou kapitulu (CDBI, č. 393)
obsahově navazuje na první, dochovala se až v konfirmaci z roku 1251, do nedávna téměř beze zbytku považována za falzum
Reitinger ji spolu s první listinou považuje za pravou; vnímá ji jako jisté resumé první listiny doplněné o Soběslavovy následné dispozice ve prospěch Vyšehradu
pokud považujeme obě Soběslavovy listiny pro Vyšehrad za pravé, existuje silnější kontinuita mezi počátky panovnických listin za Vratislava a jejich zdomácněním za Vratislavova vnuka Vladislava; také se mírně zmenšuje dříve zdůrazňovaný význam olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka pro definitivní prosazení listiny v českých zemích (Soběslav se Zdíkem sice úzce spolupracoval, ale na vyšehradských listinách není Zdíkův vliv patrný)
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Počátky biskupské listiny za olomouckého biskupa Jindřicha Zdĺka (1126-1150) a Zdíkův vliv na rozvoj panovnické listiny
- Jindřich Zdík: nejspíše studium v zahraničí, evropský rozhled a kontakty, snaha o zavádění církevních reforem (doba po wormském konkordátu, rozvoj imunit církevních institucí, období šíření římsko-kanonického práva do zaalpské Evropy etc.)
- poměrně rozsáhlý soubor diplomatických písemností Jindřicha Zdíka:
- čtyři listiny (dva originály; CDBI, č. 115 a 116, dva opisy CDBI, č. 156 a 163)
- tři listy (opisy; CDB I, č. 160 - opatu Wibaldovi ze Stabla, č. 165 a 166 - opatu Gottschalkovi z Želiva, oznamuje mu brzkou smrt a prosí jej o modlitby)
- jedna autentika (potvrzení o pravosti ostatků svatých vložených do oltáře - není v CDB,v opise v olomouckém rukopise 15. století objevil Flodr)
všechny písemnosti nedatované
nmmmmu......b^rnm* •
:f$ii ^L^^s,JL..........UJúlíUL
lit Jfflt^-^JlJ
áJJMJ^UH,..............ILÍLU
ljJ])rXpijfL'Líi;-.i-.
-tífi'
a... ť   '     -I-' -I-'.. jA«ll*|..-.-l<lÍ)if i a+mfvtsBf-! n ifUBBC ni Ij(wU.' si 1 Anud
raJoTMi-Hamáno* i—. n-flú! i InWiri-W*'"'"' ■>/■
•V: rwmi    \\. Jjmtň-m ŠjJUiW lva I j^* ILhJufalf t.l Fo*iaf> Jaufejul
u
lui oivoi :,j..„ j tudbUri mí ÍAnr ml .-aU
W^B^a£pmar^pmo[iHV<Vfr:d;i ,'kíC!i. r^j-.^'. fa., u.ti .j'^. ... .i/fhiifctiAra
tlfiiiOf jJ Sf-mg^uon;"t&tjti!^nitws i i:,™ni«i.JcafltLr-Xiiiiiui' O-awth.-rthTBaí. r:^i !'db: IuAcIU     ■ Vruní-!
^■Klu. v-SW< Uj.Uw íií«**
< OlUr 4 ..,J1r„<ri:-"..-.í'o'p jinum 8>^"P" -VlK* Afiň-ŇiiXft, ;„ jj^.^rrmafctfriajiu: .tViÍMiB»*'ul>»Ů
Jmi nhť: ■. |., ■ - hr,, j",.' ÚI1   11 ■ S K... i'.; ■ :!. ■!,:.
™btíinftnTmu «df lutnTaatnb&nf*
Originální listiny Jindřicha Zdíka (CDB I, č. 115 - vlevo, č. 116 — vpravo)
i'tiri:MtGi^
i.....i-44y|w
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
CDB I, č. 115:
Zdík přenáší biskupské sídlo od kostela sv. Petra ke kostelu sv. Václava a nechává sepsat všechny biskupské a kapitulní statky: soupis statku tvoří jakýsi dodatek a jde o první písemnost v českých zemích, která vykazuje znaky urbáře; klíčový pramen pro topografii Moravy 12. století
- listina zpečetěna vtištěnou biskupskou pečetí
- komplikovaná datace - možná jen na základě historických souvislostí
Gustav Friedrich klade do doby po roce 1131 (= datum vysvěcení kostela sv. Václava podle Análů hradišťsko-opatovických)
- Jan Bistřický - navrhl přesvědčivou dataci do 2. poloviny roku 1141 anebo počátku roku 1142 (do 1141 klade dokončení kostela, přenesení biskupství i založení kapituly letopisec Vincencius - pokud byl kostel skutečně vysvěcen již 1131, šlo ještě o kostel nedokončený; na počátku 1141 křížová výprava proti pohanským Prusům: dle Kroniky Kanovníka vyšehradského Zdík sňal kříž z oltáře biskupského kostela sv. Petra; 1142 konflikt Zdíka s moravskými údělnými knížaty - poté již akt přenesení biskupství nemyslitelný)
- po Bistřickém pokusy o předatování do 2. poloviny 30. let x zatím většina historiků přebírá Bistřického dataci
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
CDBI, č. 116:
Zdík zřizuje při kostele s v. Václava novou kapitulu o 12
členech, do které začleňuje arcikněze stojící v čele šesti arcikněžských obvodů (olomoucký, přerovský, spytihněvský, břeclavský, brněnský, znojemský)
-  úzce souvisí s předchozí listinou -rámcová datace nepochybně stejná (Friedrich po 1131 x Bistřický 1141/42)
Model románského Zdíkova paláce v Olomouci (dlouho mylně označován jako Přemyslovský palác) = společné sídlo biskupa a kapituly; jedno z dochovaných romáských oken
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
CDB I, č. 163
- Zdík vydává řád svěcení kněžstva v olomoucké diecézi
- dochován v opise v olomouckém rukopise z 12. století
- Friedrich na dataci rezignoval, Bistřický kladl do let 1138-1141
CDBI, č. 156
- Zdík „vypráví" o založení strahovského kláštera (Zdík, pražský biskup Jan, kníže Vladislav II. a jeho manželka Gertruda Babenberská)
- dochován pouze opis v urbáři Strahovského kláštera z roku 1410
- Friedrich datoval 1143-1148, Bistřický upřesnil 1143/44
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Společné znaky Zdíkových listin:
- písmo obou originálů = diplomatická minuskula mohučského duktu (písař byl jedním z cizinců z oblasti Porýní, které Zdík přivedl do Olomouce a kteří zde utvořili skriptorium); první užití diplomatické minuskuly na českém území (jen u CDB I, č. 115 - výčet statků knižním písmem)
listiny mají silně narativní charakter - narace jen volně přerůstá v dispozici
- listiny nemají typickou koroboraci
=> Bistřický označil za „akty na nej vyšším stupni vývoje"
x Dalibor Havel: některé Zdíkovy písemnosti přece jen disponují určitou koroboraci (min. CDB I, č. 115 a 156) - Zdík odvozuje platnost svých písemností od autority papeže a mohučského metropolity, od nichž předtím získal souhlas s příslušnými právními akty => minimálně tyto Zdíkovy písemnosti přece jen listinami
- dle něm. typologie nastíněné v obecném výkladu o soukromé diplomatice (pamětní záznam/Traditionsnotiz - zpečetěný pamětní záznam/Siegelnotiz - zpečetěná
listina/Siegelurkunde - příp. chirograf - dispozitivní listina/dispositive Urkunde) bychom se asi nejspíše nacházeli na stupni zpečetěná listina/Siegelurkunde
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Listiny Vladislava H. (I.) (1140-1172)
o vliv Jindřicha Zdíka na definitivní prosazení panovnické listiny
- Zdík také příjemcem papežských a císařských listin a listů:
soubor listů papeže Evžena IQ. Zdíkovi (dochovaných v dobových i pozdních opisech) diplom krále Konráda m. pro Jindřicha Zdíka a jeho kostel z roku 1144 - CDBI, č. 138
- obsah: římský král potvrzuje olomouckému biskupovi navrácení hradu Podivína knížetem Vladislavem II, uděluje mu právo na tomto hradě razit minci a uděluje olomouckému biskupství imunitu
- listina byla někdy vnímána jako zásah římského krále do „kompetencí" českého (pražského) knížete, což bylo vysvětlováno slabými počátky^ Vladislavovy^ vlády a jeho spory s moravskými údělníky x ve skutečnosti: postavení Čech v rámci Říše, do nichž patřily, nebylo nijak vyjasněno; podobné zásahy vyplývaly z momentální situace, ze zájmu příjemců (zde Zdík) i ochoty vydavatele (zde Konrád III.)
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Listina Vladislava H. pro Jindřicha Zdĺka a olomoucké biskupství - CDB I, č. 157
- navazuje na kníže vrací olomouckému kostelu hrad Podivín, dříve okupovaný pražskými biskupy, obnovuje právo biskupů razit v Podivíne minci, osvobozuje poddané kostela od veřejných dávek a povinností
listina dochována v originálu, ale nedatovaná (dle Friedricha 1146-1148, Hrubý aj. 1146/47) nej starší zcela nesporná panovnická listina dochovaná v originálu (viz ale nejnovější poznatky o listině Soběslava I. 1130!)
- listina má jak vtištěnou pečeť (dochován její zbytek), tak koroboraci, v níž je ohlášena = nejstarší originál panovnické pečeti (byť poškozený), na reverzu (který je dochován podstatně lépe) sekret biskupa Jindřicha Zdíka
eiiřraitii
i .rpitíUI CNriH--iřt™ <fM h
wjjXlmnnintÍíiiľit pf«wimlJĹiniii^o*|m"" -JLeoiniLiriirawumwin tu pWfW |JmI Jľwi»- ^nara caJLijre ^onrawi AÄrHuiwm napru do sul ttrrrowTtMfT-ujkifw^^oitiiidímtimť trointfiií nwrnanci |wium> otniwm daun nmiociyUcaf Hy< <jw*f dtwT Mmuí Jn
*  I ■ < ' "Ä7* *4,    "     TI   lil   'A    I     f-I    T-.J1. t-*, P........JI___
aur .pudr iwitom iwitJbntrířnJLini draL p, tií*^ Jú <pi ndLsiiu ncwnr nan^Ajimv pnmt iu£ liunc wjItvk. umírni -K <LnJr iiťmill um iiu fllIKUfl oLrwnX tpt mnmm fJJL™ lOth*, oLmuW äÍcL 5hnnm Víte JLlif Jwv prwmti     ^rlw«pfflnn rftLturi*' <\n?miifjií'Ltn
mt<ii .jim- -Sj^-ť---"~"rf"f£        *fr Í^^WfcM^"^
^   r-4« -L.vL 4,,™-'«^ Ján-wsrryMf vJ^frT i ■1H*'r,r
^„'„'Unr^ri tirUL. LĽW L^r JL»-«J««» J ^-nm, .»«*«-*
UU^UfŕtJLOXiíiwiti. LttJUg řfiin^-^rr ILUV 7^JÍ UAL LĽX E8LĽ  WtliLw- j& U A'liMUiJi
M
'i
i
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
vznik Vladislavovy listiny v příjemeckém (olomouckém) prostředí - stylistické shody se Zdíkovými listinami, zároveň také inspirace listinou Konráda III.; nadto snaha napodobit diplomatickou minuskulu Konrádových diplomů (konkrétně Konrádův notář Heribert, který zřejmě psal Konrádovu listinu z roku 1144), ačkoliv nápodoba není příliš zdařilá (jednoznačně jde však o jiného písaře, než který 1141/42 vyhotovil listiny CDB I, č. 115 a 116)
(Falsum Vladislava II. pro olomoucké biskupství na donaci libického újezdu - CDB I, č. 158:
- dochováno v opise ze 14. století
- nedatováno, Friedrich kladl do let 1146-1148
- Friedrich považoval za pravé, Hrubý označil za falsum z 13. století, což potvrdil Šebánek -stylisticky notář Otacarus 5, tj. 1. polovina 13. století)
Další Vladislavovy listiny dochovány až z jeho královského období (po 1158; samotné propůjčení královského titulu Vladislavovi Fridrichem I. Barbarossou - slavnostní diplom AČK, inv. č. 1 = CDB I, č. 186)
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Listina Vladislava I. pro waldsasský klášter - CDB I, č. 204
- datována do r. 1159 bez denního data
- dochována v opise, přesto považována za pravou
mezi svědky královský kancléř, vyšehradský probošt Gervasius (předtím známe dva Vladislavovy kancléře z kronik - Alexandr a Bartoloměj)
Listina Vladislava I. pro klášter Hradiště u Olomouce - CDB I, č. 208
- datováno do roku 1160
- dochováno v originále v ANM, zpečetěno přitištěnou pečetí, z níž dochován fragment
- písmo knižní, snaha je přizpůsobit diplomatické minuskuly
- poprvé datace s formulí datum per manus - v ní uveden kancléř Gervasius
- Hrubý odmítal jako padělek kvůli tzv. nákelskému odstavci (donace Nákla a dalších statků s imunitním ustanovením), který známe už jako interpolaci v zakládací listině hradišťského kláštera x dle většiny badatalů listina 1160 i včetně nákelského odstavce pravá!
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Listina Vladislava I. pro míšeňské biskupství z roku 1160 - CDBI, č. 210
- dochováno v originále ve stát. archivu v Drážďanech
- přitištěná pečeť
- formule datum per manus
- donace vesnice na Budyšínsku (pozdější Horní Lužice)
Listina Vladislava I. pro waldsasský klášter z roku 1165 - CDB I, č. 227
- dochováno v originále ve státním archivu v Amberku
- poprvé oboustranná; poprvé přivěšená pečeť na proužku pergamenu
- formule datum per manus
- donace vesnic v Sedlecku a Žatecku
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Listina Vladislava I. pro pražské johanity asi 1159-1169 - CDB I, č. 245
- dochováno v originále v NA
- pečeť přivěšena na hedvábných nitích
- donace statků
Listina Vladislava I. pro pražské johanity 1169 - CDB I, č. 246
- dochováno v originále v NA
- pečeť přivěšena na hedvábných nitích
- donace dalších statků
Všech pět originálních listin = různé písařské ruce (od knižního písma po diplomatickou minuskulu)
První waldsasská a míšeňská listina dle stylu zřejmě příjemecká vyhotovení, jinak zřejmě kancelářská vyhotovení (z toho listina pro Hradiště a druhá waldsasská = týž stylizátor, který se zřejmě podílel také na stylizaci některých písemností pražského biskupa Daniela)
1> ■mm írwtmbuf M f ?VuJnuwTifc p5 jff U« jra^K Vurawm^nbjs^itnn^ {mim ft^iifimto.Titt>v. (nhcrr tmuíy unaLiru mn TÍUmm iiiunmUrii-iftyu bt uiáíWwíwjôir t jf wUfWT rnijimliť omu ílla nťnd opa >«'fi» fcUrinme fmnTOmwnifpr' inyofimwmP tiutnuUilniť ■ imitlilnť ad yif *JumVinftw cmywrat jnfjW Igmmtf m#Atf Artjtulupnr. nd rrum rtrldumcK tmW ' nfipuucuitf anniWmijtu ijS arfam ii^rtn^'«l«Wr'iii|wiwif' Iwn'íujK Hijmm amť&cuifMp cm 115; itw^imí munidlijm(jumnjjcm ^iKtuc'iulcn• jbfltóai&am artunt rWjnnlfany iraraurnii jymp ^ rtmrm nW»fin nirnnnl mn*'uinnň-řam tnů«Um A - vití nýtu innjpnnnittjSjf "tnnajwmVlir4<nú intn
U jhIW- |řn ndnn ume ymw rojt prAátiir Jtó* aiVifirm mfc U»,yuW mu jíIiU^tow, -amm
ínj>^or'ejnbcm vtlbm .ujum iwu abrnmumu jmitour wtiuiir- jftrnrrn Jfcinnrmnim ndrm imullř junaiwtl ffí&cQwtrnnncuAc* rjfirmi plWwcí (me'rammr Iwotnn ftu kurnumu-rmeV WirjK-tWiíirnimi'uiiT'jpftiw j^InViiíU; <nunb* tm ň^u^im^inřcraitrolh-r mmŠÍMmčmk Krmu nu y«)fcnwnf{ ^jWuiiWTjn ic^utTicrfmrJi! |pfifclMÍ fŕtiroun ru'mäb; rarmnítiiliTtliuk ímcnuttlíB. jm^^f^-qfvAjf fmťujjrainru (W^- ftirnfuufc rJjmuiu unffJtif jmctr'Wimi- ^ Ěíttá* ^7^nm»nlíf nvllť'raiii jiimn'aami mmla *f *»*ur TUvmmf ^ toni m ftna ruŕimw t
ifelhťwfc-feWW-yni.. j « , |J|N ...... i^inn^i^
Ukázky originálních listin Vladislava II. s přivěšenou pečetí - obě listiny pro pražské johanity
Detaily kontextového písma:
i>
oním
|tmm f^t&nwy mety. fnW Unufij unoíuru mn 7 Aimra luk jt' tuttmť i imprrilHr omti ilU quf'tut nna mr'íii* Mniflinw fmm
«L.iLu 1
r» c^3» RfT i«*«df-f|#mm j-sn» «mcl»< <to|.Lilu ifr-xaf ifullíw Jmnon <JuLafe
p|MMMM otři juyviwí^iíCt^      « J«
^^|-«.ljii:L»í Jí^B RJT L™t'llonim í>n» aučlf \dlj? fCnri ^ jimipf j> apmfj.oj'* marnil ^ múr mi-uclmftrt amU«
f.iupim a tBwr""^vf" "'^ ■* ~)^7)"} 1 „C-JfLc.viíiBÍo^nJí <jJ.Ut«i.<ii.i..i<-r.l«J.. WmoUliiH f«aiA..no«ť «W
(, JrtU (3)«.t .uouk <JrUi> C^'fjU .l<U 41U- .1«- .|nu~™l «- ©■ '-Jw •»"»» "
í
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Rozvoj biskupské listiny za pražského biskupa Daniela I. (1148-1167)
celkem čtyři autentiky (dvě v originále a dvě v opise) a dva listy do saského kláštera Corvey
autentika z kostela v Bohnicích - CDBI, č. 182 autentika z kostela v Jakubu u Kutné Hory - CDB I, č. 230
- opis autentiky pro kostel sv. Ondřeje na Starém Městě pražském
- opis autentiky pro kostel v Řečanech na Pardubicku
Dle Hrubého: autentiky biskupa Daniela spolu s Vladislavovými listinami pro Hradiště a druhou waldsasskou listinou = týž stylizátor; dle Hrubého Danielův kaplan a známý letopisec Vincencius; písemnosti mají vykazovat vlivy italského notářského instrumentu (např. datum na počátku písemnosti); někteří badatelé dokonce uvažovali, že originální autentiky psány Vincenciovou rukou.
Autentika biskupa Daniela pro kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory
(ANM Praha)
MUSEA
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Rozmach listinné kultury y českých zemích poslední čtvrtiny 12. století Panovnická listina:
Soběslav H. (1173-1178) - 4 pravé listiny, jedna podezřelá listina (Soběslavovo privilegium pro pražské Němce, přesněji pro německé osadníky kolem kostela sv. Petra na Poříčí - CDB I, č. 290; dochováno pouze v pozdějších opisech; patrně původní jádro + četné pozdější interpolace)
Bedřich (1178-1189), Konrád U. Ota (1189-1191), kníže-biskup Jindřich Břetislav (1193-1197) -
po několika listinách; Vladislav Jindřich (1197) - jedna listina
- převažují listiny pro duchovenské instituce a příjemecká vyhotovení (výjimka = listina knížete Bedřicha pro Hadmara z Kuenringu)
- výrazný soubor listin pro klášter Plasy v západních Čechách (plasské skriptorium, kde Hrubý vymezil několik písařů a diktátorů, nej významnější = P6; tvorba listin pro Plasy i pro jiné kláštery!)
Nejstarší listiny českých kněžen: kněžna Alžběta pro pražské johanity (1186), kněžna Helicha pro plaský klášter (1189)
Listina kněžny Alžběty pro pražské johanity (1186) a zakládací listina
knížete Konráda Oty pro loucký klášter (1190)
^ Anno difict mcanuno?»lclrrvnr(^ tu&MKrlluciffocmic fitdiauw-ftqufl^ udhju auufat tturwi mtt.quc domu bofynhf ]a»6bmiram ftm| dilfvtr -.ymomr-iq rbibnum ttligwii jpftmodumfufccpr.'ointandomuAnuit-ramjrtfaic ,p modulo mro .•qit : it In* que m pnapAtu m» poflWiqtitcUm iidtm domui-emftnfn mn mn U131 n fum $ili«r adum quam cdiftam m i<xo ubi tnumptamr mr nfeV 1 nam ma-Hi intrant uniim rmiLim auocuttr rwrttr.qtm<iuu que flip album uar-ajjmtcnn-: alum utlum q'uocuur tfba m.pinnai qitr uocuur Cruwiio- - rami uilUm quoa ntr ^nubtf-1 qtutium mf in uilU que uocimr fcta-mtn *BcnK-(btt onitt ur rm j mtonaifla jjiranntr/uir nis ftylh fui impflix •%nmur." 1 cjp mco. rntnS bmnc pfan'Si* cpc-ifam donjnonc fub ncimumcinoc wfutr-
ra^iaiimi^ ft j
j BsjfflUmutUmtóf. Jupuníkn^uUofXiu,JJotJtputjL uimajAniVL ctnol<.JinnnunrnraJrunun-i inunjIIJpiljmw[WnrctT rnfor^:^ntnnimt>«h J!*
11-2^ íť^h^
V :^-4"?r-" ......--------'i^miMfttjum^notK- mmianotirWunrVldi:
fnLalrtiv-ik ;,. vil muíjJfnm -Útlou. ;.W*o !i„,"J1; , luntj ttlkl >>ijrji» • annevfilHincanunatc .r Inbáont vw Coticvh Cpalxtiii iVt^ttnouft^^infmjiiuannLniflauni.
Diplomatické písemnosti vzniklé na českém území - listiny
Listina biskupská
- po Danielovi celkem pět listin pražských biskupů Bedřicha (1169-1179) a Jindřicha Břetislava (1182-1197)
- v olomouckém biskupství po Zdíkovi po celou 2. poloviny 12. století mezera v listinné produkci
Listina šlechtická
nej starší = listina velmože Miroslava o založeni sedleckého kláštera (nedatována, asi 1142-1148)
- vznik listiny O Jindřich Zdík; pečeť - Jindřich Zdík a kníže Vladislav II.
na konci 12. století - první šlechtické listiny pečetěné šlechtickou pečetí: 1197 závěť Hroznatý Tepelského = založení tepelského kláštera (dílo plaského notáře P6)
- první listiny šlechtičen - Anežka z Potvorova pro plaský klášter 1193 (použita pečeť knížete Přemysla I.)