80. A 90. LÉTA
VE FINSKÉ LITERATUŘE


80. LÉTA A NÁSTUP POSTMODERNISMU
•svoboda a bloudění
•globalizace
•postmodernismus
•Jean-François Lyotard (1924-1998): Postmoderní situace (1979)

POSTMODERNISMUS
•charakteristika:
•obrat zpět k jazyku
•obtížná interpretovatelnost/mnohost interpretací
•mísení žánrů (literární pastiše, koláže…)
•metaliterárnost/sebereflektivnost
•fragmentárnost + nedůvěra k „velkým příběhům“
•autor vs. čtenář (viz Roland Barthes: Smrt autora, 1967)
•

PRÓZA 80. LET
•hlavní rysy:
•zájem o povídku
•ústup domácí problematiky
•obecná perspektiva bez idejí/iluzí
•úsilí o nová formální řešení
•ex. Matti Pulkkinen (1944-2011): Romaanihenkilön kuolema (1985)

•nové žánry
•esej: Erno Paasilinna (bratr humoristy Arta P.)
•sci-fi: Leena Krohn: Tainaron, Durman (2001), Johanna Sinisalo
•vzestup sámské literatury – Nils-Aslak Valkeapää: Slunce, můj otec (CSR 1991)
•linie tunnustusproosa – autobiografické, hodně autorky: Tytti Parras, Pirkko Saisio, Anna-Leena
Härkönen: Akvárium lásky (2000), Anja Kauranen-Snellman: Byla tady Soňa O. (1981)
•

PRÓZA 90. LET A NULTÝCH LET
•medializace spisovatelů a komercionalizace
•témata:
•autobiografie a autofikce
•gender a vztahy
•hledání identity
•zpochybňování tradičního podání dějin
•relativizace „vyšších“ a „nižších“ žánrů

1)Kari Hotakainen: Buster Keaton: život a činy (1991), Klassikko (1997); Pirkko Saisio alias Jukka
Larsson alias Eva Wein; Helena Sinervo: V domě básnířky (2004) – o Eevě-Liise Mannerové
2)A) A. Kauranen: Čas dotyků (1993), Härkönen, Pirjo Hassinen: Silné ženy (1996), S. Oksanen:
Stalinovy krávy (2002)
•B) obraz finského muže: Juha Seppälä (*1956): Velké příběhy (2000), Kari Hotakainen (*1957): Na
domácí frontě (2002), Chrám sv. Izáka (2004), Role člověka (2009), Hannu Raittila (*1956): Canal
Grande (2001); Petri Tamminen (*1966): Strýčkova ponaučení (2006)
•

3)Imigrantská literatura: Ranya ElRamly Passonen: Auringon asema (2002), Zinaida Lindén; Maarit
Verronen: Pimeästä maasta (95), homosexualita (Sinisalo: Ne před slunce západem (2000), Pentti
Holappa: Ystävän muotokuva (1998), Oksanen: Baby Jane, 2005)
4)Seppälä, Liksom: Kreisland (1996)
5)Leena Lehtolainen (detektivky s Marjou Kallio) + Antti Tuomainen, Sinisalo („finské podivno“)

•Laura Lindstedt: Oneiron (F 2015)
•Helena Sinisalo: Jádro Slunce
•Rosa Liksom: Prázdné cesty, Život je jen náhoda, BamaLama, Paní plukovníková
•Katja Kettu: Porodní bába, Sběratel dýmek, Vlčí růže
•Sofi Oksanen: Očista (F 2008)

Zobrazit zdrojový obrázek
•Pasi Ilmari Jääskeläinen: Literární spolek Laury Sněžné, Den falešné kočky
•Tuomas Kyrö: Mrzout
•Pajtim Statovci: Moje kočka Jugoslávie, Bolla (F 2019)
•Kjell Westö: Chiméra 38 (CSR 2014)
•Jussi Valtonen: Oni nevědí, co činí (F 2014)

KDE ČERPAT INFORMACE O SOUČASNÉ FINSKÉ LITERATUŘE?
•literární ceny: fi.wikipedia.org/wiki/Luokka:Suomalaiset_kirjallisuuspalkinnot
•Finlandia (Finlandia-palkinto)
•Runebergova cena (Runebergin palkinto)
•Cena Severské rady
•ediční plány nakladatelství
•finské: WSOY, Tammi, Otava
•české: Argo, Kniha Zlin, Host… server iliteratura: kirja : Finsko - iLiteratura.cz
•literární/kulturní agentury
•FILI: www.finlit.fi/fili
•Elina Ahlbäck: www.ahlbackagency.com
•www.theparisreview.org/blog/2018/07/16/how-finland-rebranded-itself-as-a-literary-country