LYRICKÁ POEZIE



OBDOBÍ AUTONOMIE (1809-1905)
•1812: hlavním městem Helsinky
•literární rozdělení:
•A) turkuská romantika (Turun romantiikka) – konec 1827
•Adolf Ivar Arwidsson (1791-1858)
•
•Svenskar äro vi inte längre, ryssar vilja vi inte bli, låt oss alltså bli finnar!
•
•B) helsinská romantika (Helsingin romantiikka) – 30. a 40. léta
•Lauantaiseura: J. V. Snellman, Z. Topelius ml., U. Cygnaeus, J. L. Runeberg…
•

ELIAS LÖNNROT (1802-1884)
•1822: studuje v Turku, pak v Helsinkách
•1833: lékařem v Kajaani
•1828-1844: celkem jedenáct cest za sběrem lidové poezie
•1840: vydává Kanteletar (lidová lyrika)
•1853: profesorem finského jazyka a literatury v Helsinkách (do 1862)
•vydal také sbírku přísloví, hádanek a zaříkadel; velký finsko-švédský slovník; knihy o finské
historii a botanice; časopis Mehiläinen
•ovlivnili jej: H. G. Porthan, Reinhold von Becker, Friedrich August Wolf, Friedrich Robert
Faehlman
•

KALEVALY
•pět Kaleval:
•a) Sikermä-Kalevala (1833, Kalevala v cyklech)
•b) Alku-Kalevala (1833, Proto-Kalevala) – 5 052 veršů
•c) Kalevala taikka vanhoja Karjalan runoja Suomen kansan muinaisista ajoista, „Vanha Kalevala“
(1835-1836, Kalevala aneb Staré karelské básně z dávných dob finského národa, „Stará Kalevala“) –
12 078 veršů
•d) Uusi Kalevala (1849, Nová Kalevala) – 22 795 veršů
•e) Koulu-Kalevala (1862, Školní Kalevala) – 9 732 veršů

Johan Ludvig Runeberg (1804-1977)
•z Pietarsaari (Jakobstadu)
•Král Fjalar, Lovci losů (1832), Příběhy praporčíka Ståla (1848, 1860, odtud budoucí hymna Vårt
land + Lotta Svärd)
•pochází od něj současný význam slova „sisu“
•5. 2. = „vlajkovací den“ (liputuspäivä), Runebergova cena za literaturu
•

Johan Vilhelm Snellman (1806-1881)
•filosof, státník, národohospodář, fenoman („yksi kieli, yksi mieli“)
•národní literatura:
•psána jazykem národního společenství
•vyjadřuje duchovní rozvoj národního společenství
•je národně uvědomělá
•dává národnímu společenství příklad
•udržuje národní duch a podporuje vzdělání
•Matti Klinge: protestantská etika, blízkost přírodě, identifikace s „prostým“ finsky mluvícím
lidem
•ředitel školy v Kuopiu (noviny Saima), od 1856 profesor filozofie, 1863 senátorem → kielireskripti
+ 1865 marka
•

Zacharias Topelius ml. (1818-1898)
•z Nykarlebyy (Uusikaarlepyy)
•Felčarovy povídky (Fältskärns berättelser, 1851-1866)
•pohádky pro děti (Čtení pro děti (Läsning för barn), lyrika, historické romány, učebnice (Boken om
vårt land, 1875)
•Koivu ja tähti: http://s1.doria.fi/helmi/bk/1800/fem19980058/slides/219.html

Vzestup finské literatury:
Aleksis Kivi (1834-1872)
•vl. jménem Alexis Stenvall
•zakladatel moderního finského románu, dramatu a částečně i poezie
•dvanáct divadelních her (Kullervo 1859/1864, Lea – premiéra 1869, komedie Ševci z Nummi
(Nummisuutarit, 1864))
•SEDM BRATŘÍ (Seitsemän veljestä, knižně 1870)
•
•

„Moderní průlom“ ve Skandinávii
•doba realismu a naturalismu
•Georg Brandes (1842-1927) – Dán, literární kritik a esejista, 1871 – přednášky na Kodaňské
univerzitě o soudobé evropské literatuře:
•
•„Literatura má předkládat problémy k diskuzi.“
•
•vliv mj. na Henrika Ibsena a Augusta Strindberga (Červený pokoj, 1879)
•
•

•programově od 80. let 19. století
mladofinové kolem Päivälehti (dnes Helsingin Sanomat)
X
starofinové/ kolem Uusi Suometar/Uusi Suomi
•kansankuvaus x vlivy ze zahraničí (Ibsen, Bjørnson, Lev Tolstoj)
•literární salóny – dva v Kuopiu:
„Škola Järnefeltových“
Salón Minny Canth
•Minna Canth (1844-1897)
Dělníkova žena (Työmiehen vaimo, 1885), Děti smůly (Kovan onnen lapsia, 1888), Pastorova rodina
(Papin perhe, 1891)
REALISMUS VE FINSKU