Prozodické vlastnosti litevštiny Litevská slabika Litevská slabika povinně obsahuje alespoň jeden vokál. Samotný konsonant slabiku není schopen vytvořit. Slabika je dlouhá, pokud obsahuje dlouhý vokál, dvojhlásku nebo jednu z 16 smíšených dvojhlásek „sonora + vokál" (al, am, an, ar etc). Slabika je krátká, pokud obsahuje krátký vokál. Přízvuk Litevský přízvuk je volný: může být na kterékoliv slabice ve slově. Poloha prízvuku se během ohýbání může (ale nemusí) měnit a tyto proměny jsou individuální vlastností dotyčného slova, nikoliv ohýbacího vzoru (deklinace, konjugace), ke kterému ono slovo patří. Několik příkladů: stalas (stůl) N. sta-las G. sta-lo D. sta-lui A. sta-la^ I. sta-lu L. sta-le V. sta-le kamienas (kmen) ka-mie-nas ka-mie-no ka-mie-nui ka-mie-na^ ka-mie-nu ka-mie-ne ka-mie-ne žuvis (ryba) žu-vis žu-vies žu-viai žu-vj žu-vi-mi žu-vy-je žu-vie doryti, daro, dare (dělat) aš dar-au tu dar-ai jis, ji da-ro duoti, duoda, dave (dát) duo-du duo-di duo-da Poloha přizvukuje zásadním faktorem litevského slova a má fonologickou funkcí, tzn. slova se můžou lišit pouze polohou prízvuku - přízvuk je v litevštině významotvorný. giria {chválí) giria (les) puta (pěna, Nom. sg.) puta (pěna, Voc. sg.) dienos (den, Gen. sg.) dienos (den, Nom. pl.) kasa (ryje) kasa (cop) karti (věšet) karti (hořká) Intonace To je způsob artikulace dlouhých prízvučných slabik. Rozlišujeme intonaci stoupavou a klesavou. Při stoupavé intonaci intenzita hlasu během vyslovování prízvučné slabiky stoupá. Při klesavé intonaci intenzita hlasu během vyslovování prízvučné slabiky klesá. Stoupavá intonace: šaullU-k (křič); laullU-k (přič); kallltas (vinen) Klesavá intonace: ščtclauk (střílej); lctclauk (čekej); kctclaltas (dláto) Intonace je v litevštině významotvorná: může sama o sobě rozlišovat dvě slova. 1 Příklad: Klesavá intonace (tzv. akut): šáuk; láuk; káltas Stoupavá intonace (tzv. cirkumflex): šaúk, laúk, kaltas Krátká slabika může nést prízvuk, ale nemá žádnou intonaci. Pro odborný zápis v tomto případě se používá znak „gravis", např.: ranka (ruka). 3.2. Cvičení: Labá diená! KaTp Jusi} vařdas? Läbas! Kaip Jusi} pavardé? Viso gěro! Sveikas! Máno vafdas... Kaip távo vařdas / pavardé? Viso labo! Sveiká! Máno pavardé... Koks Jusi} vafdas / pavardé? Sudiě! Sveiki! Aš esu... Koks távo vafdas / pavardé? Iki pasimatymo! Sveikos! Kuč> Jus vardú/pavarde? Iki! Läbas rýtas! Kuč> tu vardú/pavarde? Labanaktis! Läbas väkaras! 2 o b o a ~V~~7-C-1 r(xn Icq sioupa vq_ ■s a. c/ k •sa.uk 3