Scanned with CamScanner
t
-nohavici
neb kalhotek polovina zMavtlaměPbernaHýna.
.• !  •   ' ,   \> V' ••'   ....... M
Scanned with CamScanner
Scanned with CamScanner
Scanned with CamScanner
WĚffl
,,Vari odtud — vy tuláci! Zde se žebrat nevyplácí!" ,,]en nebud tak nakvašený jsme příbuzní tvojí ženy!"
Scanned with CamScanner
v
■
Dodo:
■
■
< ■
Ve škole za sf© Jel.
(Pokračování.)
„Prosím den. Letěli jsme výletním stratosférickým letadlem a to stavělo jen v Kapském Městě." „Kde jste bydleli?"
„Ve Shackletonvillu, prosím, v hotelu „Jižní hvězda". Bylo to tam dost laciné — já měl ještě poloviční slevu jako student."
„Vidíte. A přece Amundsen, když objevil jižní pól, netušil, že tamn krajiny budou sloužit středoškolákům za výletní místo."
Žactvo jevilo zdvořilý zájem.
Tu cosi cvaklo a na projekční ploše v popředí třídy se rozběhl film. Viděl jsem skupinu saní, tažených psy, ujíždějících rovně — stále rovně sněhovou plání. Pak se obrázek změnil — na plátně bylo několik mužů, kteří stavěli malý stan.
Konečně byl stan hotov. Norská vlajka zavlála na vrcholu. Muži pohybovali ústy — jistě něco mluvili, poněvadž" nebyla právě chvíle, vhodná k jídlu.
Film najednou skončil. Neměl jsem ani čas přemýšleti o tom, jak by zhotoven, poněvadž profesor řekl:
„Ted dostanete všichni injekci historie objevu  jižního pólu."
Tohle mi bylo zase nějak divné. Proto jsem se obrátil na hocha, který seděl vedle mne, s dotazem, co to má znamenat.
Podíval se na mne trochu udiveně, ale přece vysvětloval:
„Když se nám nechce učit, tak dostaneme injekci výtažku látky, která se právě probírá."
Tohle je krásná vymoženost!
„A jak se ten výtažek dělá?"
„No — to^je krev myší, jež, se krmí listy papíru, na kterých 3e zvláštním inkoustem napsáno to, co máme umět."
■ ■      • - ■
■
■
-■
Scanned with CamScanner
První lavico již vstávaly a přistupovaly ke katedře, kde pan profesor obratně zacházel s injekční stříkačkou. Bylo mi z toho pohledu všelijak, poněvadž — je to sice hanba — se myší hrozně štítím.
Tu přišla řada na mne. Náhle jsem se rozhodl. Vyskočil jsem a vrhl jsem se ke dveřím třídy. A profesor s vyhrnutými rukávy za mnou.
„Počkat —čekejte!"
Ani jsem příliš nečekal a byl jsem ihned dostižen. Polovina třídy kroutila hlavou, druhá polovina na mne se smíchem hleděla.
Byl jsem přiveden ke katedře— můj odpor k myším byl však příliš veliký. Vytrhl jsemjse znovu a znovu jsem byl dopaden.
„Poslouchejte — co je to s vámi? Stále se na vás dívám a vy ruky nezvednete, nepřihlásíte se, jen vyjeveně se rozhlížíte kolem. A ted tohle — to musím oznámit panu řediteli." \
A tak jsem byl odveden k panu řediteli. — Co asi se mnou udělají, až poznají, že sem nepatřím I
, Ředitelna byla přísná místnost. Na stole, opatřeném.mnoha knoflíky a malými žárovkami, stál mikrofon ... Na otáčecím křesle seděl starší bělovlasý pán a cosi psal. Když jsme vešli, obrátil se od své práce a otázal- se:
„Přejete si, pane kolego?"
Bylo mu vysvětleno mé dnešní podivné a trestuhodné chování. Pozoroval mne chvíli shora svým.skřipcem — a potom se zeptal:
\ i
„Proč jste utíkal před injekcí?'
Mlčel jsem.
Zavrtěl hlavou, potom cosi tiše rozmlouval s profesorem, Který mne přivedl.
„Poslouchejte—"obrátil se znovu na mne — „vy vypadáte úplně duševně nepřítomný — jako ve spánku. Vzbudte se!"
Tu se se mnou všechno zatočilo. Slyšel jsem ještě několikrát „Vzbud-te se" — a tlumený smích.
A probudil jsem se.
Nade mnou stál náš němčinář — třída se smála.* „Pán si trochu zdříml ? A nad německými významy 1 Tó je musí jistě veííni dobře umět. No, přesvědčíme se!" Ale za ten sen to stálo.
■ '• v Ml   -   ■ \
KONEC.
-
lsti
■
■ ■
Scanned with CamScanner
PUNTOVY HÁDANKY A ZER
Ve třetí třídě se paní učitelka ptala, která ví, co znamená slovo sknouti M štěstí vyvolala mne. Jelikož má moudrost ještě tak daleko nesahala, ttevěrtél
a jserr
jak mám odpověděti. Paní učitelka mně chtěla pomoei-a-řekla: „Čím slynula Libuše?" • "^'v
Tu slyším ze zadní lavice hlasí „Slinami." Bez rozmýšlení jsem to řekla á sklidil jsem bouři smíchu.
CíseiÍa.
/
1 23 41 567 8910 vyprávěl, • -   Že 1 2 3 4 11 5 67 89 10 nelze okamžitě zastaviti.
(•pnopat 5{B[a - pnopaAjjEj^)
S „k*
II
s „v s ,,h'
záménka,
■
obib' musí míti
na hlavě můžeš zřítí
dobrý má vždy býti.
(•sbj[| 'sbja 'sbj}{)
výpustka.
Josef Kubíčka.
Z loutky vypusť jednu hlásku, najdeš na ní sedmikrásku.
(•BJinoí 'Bsnnon)
2ÁMĚNKA.
S „y" kytka pro nevěsty je„ s „a" dívka tak se jmenuje.
ft----.....________—'--
„Příroda dala hlemýždům na ochranu ulity. Ví ještě někdo nějaký takový ochranný prostředek?" . '
Kadrnožka: „Rak!" „Dobře. A ty, Hniličko?" „Prosím, sardinky!'
■
■
. ■
Aby si získal žáčky hned prvního dne, vypráví jim pan učitel pohádky, dává jim hádanky a končí vyučování veselou básničkou. Pak smějí jít školáčkové .domů. Malý Toník před odchodem jde k panu učiteli, zatahá ho za rukáv a šeptá inu; '
„Poslouchej, mózná, že zítra přijdu zas!"
\
Tísk/a a vydává „ROOIN'X", nakladatelská akciová společnost v Praze. — Kresiíi R, Klapač
Zvýšení ceny povoleno výměrem Nej vyššího úřaau cenového ze. dne 23. října 1940,
č. j. 70355-6/III-1940.
i
-
■
■ 2
wt - - • .
■
.1
■
. . Mi
■
Scanned with CamScanner