Přístupy k vědeckému poznání jazyka Přednáška 2: Gramatika a mysl: o psech, zlatu a nábytku Mojmír Dočekal 2022-11-23 1 Úvod Background • nepočitatelná jména vs. počitatelná jména (1) a. voda, zlato, prach b. chlapec, pes, kniha 2 Background • nepočitatelná jména vs. počitatelná jména • intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance, vlastnosti (1) a. voda, zlato, prach b. chlapec, pes, kniha 2 Background • nepočitatelná jména vs. počitatelná jména • intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance, vlastnosti • počitatelná jména … ohraničená, individua, objekty (1) a. voda, zlato, prach b. chlapec, pes, kniha 2 Background • nepočitatelná jména vs. počitatelná jména • intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance, vlastnosti • počitatelná jména … ohraničená, individua, objekty (1) a. voda, zlato, prach b. chlapec, pes, kniha • křižovatka jazyka (gramatika), myšlení (konceptualizace) a znalostí o světě 2 Background • nepočitatelná jména vs. počitatelná jména • intuitivně: nepočitatelná jména … neohraničená, substance, vlastnosti • počitatelná jména … ohraničená, individua, objekty (1) a. voda, zlato, prach b. chlapec, pes, kniha • křižovatka jazyka (gramatika), myšlení (konceptualizace) a znalostí o světě • přednáška: lingvistické hledisko (+ psycholingvistické experimenty) 2 Osnova 1. Kognitivní vs. lingvistický základ substancí/nepočitatelných jmen 3 Osnova 1. Kognitivní vs. lingvistický základ substancí/nepočitatelných jmen 2. Nepočitatelná jména vs. počitatelná jména (lingvistika) 3 Osnova 1. Kognitivní vs. lingvistický základ substancí/nepočitatelných jmen 2. Nepočitatelná jména vs. počitatelná jména (lingvistika) 3. Falešná nepočitatelná jména 3 Kognitivní nebo lingvistický základ • slova pro tekutiny, hmoty, kameny, … → nepočitatelná jména (2) a. voda b. těsto c. zlato d. písek 4 Kognitivní nebo lingvistický základ • slova pro tekutiny, hmoty, kameny, … → nepočitatelná jména • intuitivní myšlenka: takové třídy slov denotují substance (2) a. voda b. těsto c. zlato d. písek 4 Kognitivní nebo lingvistický základ • slova pro tekutiny, hmoty, kameny, … → nepočitatelná jména • intuitivní myšlenka: takové třídy slov denotují substance • substance mohou být spojeny nebo rozděleny (2) a. voda b. těsto c. zlato d. písek 4 Kognitivní nebo lingvistický základ • slova pro tekutiny, hmoty, kameny, … → nepočitatelná jména • intuitivní myšlenka: takové třídy slov denotují substance • substance mohou být spojeny nebo rozděleny • prototypická nepočitatelná jména (2) a. voda b. těsto c. zlato d. písek 4 • nekanonická nepočitatelná jména (3) a. falešná nepočitatelná jména: nábytek, nádobí b. abstraktní jména: krása, znalost c. slovesná podstatná jména: skákání, stavění (počitatelná abstraktní jména: ctnost, víra, počitatelné výsledky: jeden skok, jedna budova) 5 Dávná myšlenka: Quine (1960) • dávná otázka: (4) Můžeme derivovat počitatelná/nepočitatelná jména z Quine (1960): referenční rámec vzniká skrze jazyk počitatelná/nepočitatelná jména jsou založeny čistě lingvisticky 6 Dávná myšlenka: Quine (1960) • dávná otázka: (4) Můžeme derivovat počitatelná/nepočitatelná jména z (i) lingvistiky (gramatika: pluralizace, kvantifikátory) Quine (1960): referenční rámec vzniká skrze jazyk počitatelná/nepočitatelná jména jsou založeny čistě lingvisticky 6 Dávná myšlenka: Quine (1960) • dávná otázka: (4) Můžeme derivovat počitatelná/nepočitatelná jména z (i) lingvistiky (gramatika: pluralizace, kvantifikátory) (ii) kognice/realita Quine (1960): referenční rámec vzniká skrze jazyk počitatelná/nepočitatelná jména jsou založeny čistě lingvisticky 6 • dobře zapadá do Quineova uvažování: relativismus, holismus (5) Gavagai is sleeping. 7 • dobře zapadá do Quineova uvažování: relativismus, holismus • (5) není pravda/lež, protože koresponduje s jednoduchou atomickou skutečností (5) Gavagai is sleeping. 7 • dobře zapadá do Quineova uvažování: relativismus, holismus • (5) není pravda/lež, protože koresponduje s jednoduchou atomickou skutečností • ale protože koresponduje mezi přesvědčením (+ jazyk) a světem (5) Gavagai is sleeping. 7 • dobře zapadá do Quineova uvažování: relativismus, holismus • (5) není pravda/lež, protože koresponduje s jednoduchou atomickou skutečností • ale protože koresponduje mezi přesvědčením (+ jazyk) a světem (5) Gavagai is sleeping. • Quine: celý kvantifikační aparát lidského jazyka (pluralizace, členy, …) měří svět 7 • Quineova teorie osvojování jazyka (6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti 8 • Quineova teorie osvojování jazyka • děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích (6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti 8 • Quineova teorie osvojování jazyka • děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích • nerozlišený rámec reference (6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti 8 • Quineova teorie osvojování jazyka • děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích • nerozlišený rámec reference • Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná (6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti 8 • Quineova teorie osvojování jazyka • děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích • nerozlišený rámec reference • Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná (6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti • poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka, předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům) 8 • Quineova teorie osvojování jazyka • děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích • nerozlišený rámec reference • Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná (6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti • poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka, předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům) • celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo, … 8 • Quineova teorie osvojování jazyka • děti se rodí bez jakékoli představy o objektech/substancích • nerozlišený rámec reference • Quine: pro děti jsou všechna jména nepočitatelná (6) “mama” označuje jakoukoli část mama-zkušenosti • poté, co se děti naučí celou gramatiku jejich jazyka, předpokládají objekty (rozumí počitatelným jménům) • celý gramatický systém: determinanty, jednotné/množné číslo, … • dobře zapadá od Quineova Sapir-Whorf relativistického postoje (každý jazyk si libovolně odřízne kognitivní prostor) 8 Experimentální falzifikace • Quineova myšlenka je prostě špatná 9 Experimentální falzifikace • Quineova myšlenka je prostě špatná • série experimentů kognitivních psychologů 9 Experimentální falzifikace • Quineova myšlenka je prostě špatná • série experimentů kognitivních psychologů • Soja, Carey, and Spelke (1991) 9 Experimentální falzifikace • Quineova myšlenka je prostě špatná • série experimentů kognitivních psychologů • Soja, Carey, and Spelke (1991) • přibližně ve dvou letech (dříve před třetím rokem, kdy dochází k osvojení gramatiky mateřského jazyka) mají děti strukturované očekávání o rozdílu mezi objekty a substancemi 9 Soja, Carey, and Spelke (1991) • tři experimenty (7) Zda ontologické rozlišení mezi objekty a nepevnými substancemi podmiňuje promítání významů slov před tím, než děti zvládnou syntax počitatelných/nepočitatelných jmen. 10 Soja, Carey, and Spelke (1991) • tři experimenty • výzkumná otázka: (7) Zda ontologické rozlišení mezi objekty a nepevnými substancemi podmiňuje promítání významů slov před tím, než děti zvládnou syntax počitatelných/nepočitatelných jmen. 10 Soja, Carey, and Spelke (1991) • tři experimenty • výzkumná otázka: (7) Zda ontologické rozlišení mezi objekty a nepevnými substancemi podmiňuje promítání významů slov před tím, než děti zvládnou syntax počitatelných/nepočitatelných jmen. • metoda: neznámé objekty a neznámé substance v úkolu učení slov (word-learning task) 10 Experiment • zkoušení objektů a substancí 11 Experiment • zkoušení objektů a substancí • nová slova jako blicket, stad, mell, doff, tannin, fitch, and tulver (náhodně pro objekty a substance) 11 Experiment • zkoušení objektů a substancí • nová slova jako blicket, stad, mell, doff, tannin, fitch, and tulver (náhodně pro objekty a substance) • ten, kdo provádí experiment: This is my blicket, … 11 Experiment • zkoušení objektů a substancí • nová slova jako blicket, stad, mell, doff, tannin, fitch, and tulver (náhodně pro objekty a substance) • ten, kdo provádí experiment: This is my blicket, … • úkol: identifikovat správný druh objektu (Point to the blicket) 11 Figure 1: Soja, Carey, and Spelke 1991 12 Výsledky: • děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky 13 Výsledky: • děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky • dvouleté děti ví, že: 13 Výsledky: • děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky • dvouleté děti ví, že: • objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu 13 Výsledky: • děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky • dvouleté děti ví, že: • objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu • substance nikoli 13 Výsledky: • děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky • dvouleté děti ví, že: • objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu • substance nikoli • děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu (bez ohledu na materiál) 13 Výsledky: • děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky • dvouleté děti ví, že: • objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu • substance nikoli • děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu (bez ohledu na materiál) • objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy) 13 Výsledky: • děti rozlišují mezi objekty a substancemi předlingvisticky • dvouleté děti ví, že: • objekty mají hranice, pohybují se jako celky podél souvislých cest, zachovávají svoji identitu při vzájemném střetu • substance nikoli • děti zobecňují nové jméno na ostatní tokeny stejného objektu (bez ohledu na materiál) • objekty: zobecňování podle tvaru (ne materiálu a barvy) • substance: zobecňují podle materiálu (bez ohledu na tvar) 13 Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou lingvistické projekce do neklasifikovaného světa • podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass (zobecňování podle materiálu) 14 Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou lingvistické projekce do neklasifikovaného světa • podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass (zobecňování podle materiálu) • může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě 14 Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou lingvistické projekce do neklasifikovaného světa • podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass (zobecňování podle materiálu) • může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě • ale je to jazykově nezávislé 14 Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou lingvistické projekce do neklasifikovaného světa • podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass (zobecňování podle materiálu) • může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě • ale je to jazykově nezávislé • podobné důkazy nalezené u opic druhu Makak rhesus: Hauser and Spaulding (2006) 14 Přímý argument proti Quine (1960): objekty/substance nejsou lingvistické projekce do neklasifikovaného světa • podle Quina by se ke všem stimulům měli chovat jako k mass (zobecňování podle materiálu) • může to být kognitivní znalost nebo reálná znalost o světě • ale je to jazykově nezávislé • podobné důkazy nalezené u opic druhu Makak rhesus: Hauser and Spaulding (2006) • opice očekávají, že objekty mají odlišný identifikační profil od tekutin 14 • objekt/substance je kognitivní (předlingvistické) rozlišení (experimentálně prokázáno) (8) Jak je kontrast objekt/substance mapována na lidský jazyk? (9) a. základní nepočitatelná jména: zlato, voda, prach b. počitatelná jména: pes, kniha, dítě c. falešná nepočitatelná jména (nepočitatelná morfosyntakticky, počitatelná sémanticky): nábytek, nádobí, obuv 15 • objekt/substance je kognitivní (předlingvistické) rozlišení (experimentálně prokázáno) • lingvistická otázka: (8) Jak je kontrast objekt/substance mapována na lidský jazyk? (9) a. základní nepočitatelná jména: zlato, voda, prach b. počitatelná jména: pes, kniha, dítě c. falešná nepočitatelná jména (nepočitatelná morfosyntakticky, počitatelná sémanticky): nábytek, nádobí, obuv 15 • objekt/substance je kognitivní (předlingvistické) rozlišení (experimentálně prokázáno) • lingvistická otázka: (8) Jak je kontrast objekt/substance mapována na lidský jazyk? • nejméně tři způsoby rozlišení: (9) a. základní nepočitatelná jména: zlato, voda, prach b. počitatelná jména: pes, kniha, dítě c. falešná nepočitatelná jména (nepočitatelná morfosyntakticky, počitatelná sémanticky): nábytek, nádobí, obuv 15 Lingvistický popis Lingvistický profil nepočitatelných jmen Intuice (už Quine (1960)): • substance mohou být spojeny nebo rozděleny (10) nepočitatelná jména a. část zlata = zlato divizivita b. zlato + zlato = zlato kumulativita (11) počitatelná jména a. část zlatého prstenu ≠ prsten ¬ divizivita b. prsten + prsten ≠ prsten (2 prsteny) ¬ kumulativita 16 Lingvistický profil nepočitatelných jmen Intuice (už Quine (1960)): • substance mohou být spojeny nebo rozděleny • objekty nikoli (10) nepočitatelná jména a. část zlata = zlato divizivita b. zlato + zlato = zlato kumulativita (11) počitatelná jména a. část zlatého prstenu ≠ prsten ¬ divizivita b. prsten + prsten ≠ prsten (2 prsteny) ¬ kumulativita 16 Lingvistický profil nepočitatelných jmen Intuice (už Quine (1960)): • substance mohou být spojeny nebo rozděleny • objekty nikoli • lingvistická terminologie: (10) nepočitatelná jména a. část zlata = zlato divizivita b. zlato + zlato = zlato kumulativita (11) počitatelná jména a. část zlatého prstenu ≠ prsten ¬ divizivita b. prsten + prsten ≠ prsten (2 prsteny) ¬ kumulativita 16 1) přímá kombinace s (běžnými) čísly … nemožné pro nepočitatelná jména (12) a. dvacet jedna prstenů/upírů/stolů b. #dvacet jedna zlata/krve/vody substance nemohou být počítány 17 1) přímá kombinace s (běžnými) čísly … nemožné pro nepočitatelná jména • nazýváno “signature property” dle Chierchia (2010) (12) a. dvacet jedna prstenů/upírů/stolů b. #dvacet jedna zlata/krve/vody substance nemohou být počítány 17 • signature property je nezávislá na označování plurálu (13) a. The robbers were three. b. #The gold was three. c. The gold was two kilograms. (14) a. Yhdeksän omena-a Nine-nom apple-part-SG b. #Yhdeksän vesi-a Nine-nom water-part-SG [finština] 18 • signature property je nezávislá na označování plurálu • měrové fráze dovolují počítání substancí (13) a. The robbers were three. b. #The gold was three. c. The gold was two kilograms. (14) a. Yhdeksän omena-a Nine-nom apple-part-SG b. #Yhdeksän vesi-a Nine-nom water-part-SG [finština] 18 • the signature property je univerzální napříč různými typy jazyků: (15) a. #san rou three meat [mandarinština] b. san three bang CL rou meat ‘three pounds of meat’ 19 • the signature property je univerzální napříč různými typy jazyků: a) jazyky s klasifikátory (15) a. #san rou three meat [mandarinština] b. san three bang CL rou meat ‘three pounds of meat’ 19 b) číselně neutrální jazyky (16) a. #solaghe bër five meat b. solaghe nedadhi bër five pound meat [Dënesųłiné] 20 2) Univerzální vlastnosti pro jazyky rozlišující jednotné/množné číslo (17) a. That blood is yummy. b. #Those bloods are yummy. c. Those humans were yummy. d. That gold weighs two kilograms. e. #Those golds weigh two kilograms. 21 2) Univerzální vlastnosti pro jazyky rozlišující jednotné/množné číslo a) pluralizace je obecně zakázána pro nepočitatelná jména (17) a. That blood is yummy. b. #Those bloods are yummy. c. Those humans were yummy. d. That gold weighs two kilograms. e. #Those golds weigh two kilograms. 21 Provizorně • mapování z nepočitatelných jmen na počitatelné (viz dále) (18) a. 71% of Earth’s surface is covered with water. nepočitatelné b. We bought three waters. počitatelné (19) Epesan Fell-3pl nera water-pl-neut-nom sto on-the kefali head-neut-sg mu my ‘A lot of water fell on my head.’ 22 Provizorně • mapování z nepočitatelných jmen na počitatelné (viz dále) • intenzifikace množného čísla nepočitatelných jmen v některých jazycích: Tsoulas (2006) (18) a. 71% of Earth’s surface is covered with water. nepočitatelné b. We bought three waters. počitatelné (19) Epesan Fell-3pl nera water-pl-neut-nom sto on-the kefali head-neut-sg mu my ‘A lot of water fell on my head.’ 22 b) citlivost determinantů (20) a. the/some boy b. the/some boys c. the/some water (21) a. a/every boy b. #a/every boys c. #a/every water 23 b) citlivost determinantů • některým determinantům na tom nezáleží: (20) a. the/some boy b. the/some boys c. the/some water (21) a. a/every boy b. #a/every boys c. #a/every water 23 b) citlivost determinantů • některým determinantům na tom nezáleží: (20) a. the/some boy b. the/some boys c. the/some water • některé jsou akceptovány pouze s jednotným číslem počitatelných jmen: (21) a. a/every boy b. #a/every boys c. #a/every water 23 • další kombinace pouze s množným číslem počitatelných jmen a nepočitatelných jmen (22) a. #most/all boy b. most/all boys c. most/all water 24 • další kombinace pouze s množným číslem počitatelných jmen a nepočitatelných jmen (22) a. #most/all boy b. most/all boys c. most/all water • “determinátory nepočitatelných jmen” se kombinují (v množném čísle) s množným číslem počitatelných jmen a jednotným číslem nepočitatelných jmen (čeština všechno, hodně) 24 c) derivační morfologie (23) a. mobile (one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo b. mobili (>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo c. mobilia furniture nepočitatelné (derivační morfologie) 25 c) derivační morfologie • inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write (23) a. mobile (one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo b. mobili (>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo c. mobilia furniture nepočitatelné (derivační morfologie) 25 c) derivační morfologie • inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write • derivační morfologie: writes vs. writer nebo dog vs. doghouse (23) a. mobile (one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo b. mobili (>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo c. mobilia furniture nepočitatelné (derivační morfologie) 25 c) derivační morfologie • inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write • derivační morfologie: writes vs. writer nebo dog vs. doghouse • některé jazyky rozlišují jednotné číslo, množné číslo a nepočitatelná jména v inflektivní a derivační morfologii (23) a. mobile (one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo b. mobili (>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo c. mobilia furniture nepočitatelné (derivační morfologie) 25 c) derivační morfologie • inflektivní morfologie: dog vs. dogs nebo writes vs. write • derivační morfologie: writes vs. writer nebo dog vs. doghouse • některé jazyky rozlišují jednotné číslo, množné číslo a nepočitatelná jména v inflektivní a derivační morfologii • italština: (23) a. mobile (one) piece of furniture počitatelné, jednotné číslo b. mobili (>1) pieces of furniture počitatelné, množné číslo c. mobilia furniture nepočitatelné (derivační morfologie) 25 čeština: (24) a. list-0 počitatelné, jednotné číslo b. list-y počitatelné, množné číslo c. list-í nepočitatelné • další typologické omezení (nekanonická nepočitatelná jména), viz Grimm and Dočekal (to appear) 26 Vlastnost mapování • dle Chierchia (2010, s. 105) (25) In any language L, substances are coded as mass by the tests prevailing in L. 27 Vlastnost mapování • dle Chierchia (2010, s. 105) (25) In any language L, substances are coded as mass by the tests prevailing in L. • základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování: 27 Vlastnost mapování • dle Chierchia (2010, s. 105) (25) In any language L, substances are coded as mass by the tests prevailing in L. • základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování: a) jazyky s jednotným/množným číslem 27 Vlastnost mapování • dle Chierchia (2010, s. 105) (25) In any language L, substances are coded as mass by the tests prevailing in L. • základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování: a) jazyky s jednotným/množným číslem b) jazyky s klasifikátory 27 Vlastnost mapování • dle Chierchia (2010, s. 105) (25) In any language L, substances are coded as mass by the tests prevailing in L. • základní výrazy pro substance (krev, voda, zlato) jsou kódovány jako nepočitatelná jména, ale konkrétní jazykové mapování: a) jazyky s jednotným/množným číslem b) jazyky s klasifikátory c) jazyky s neutrálním číslem 27 Jazyky s klasifikátory • v jazycích s klasifikátory se žádné jméno nemůže kombinovat s čísly (26) a. #san nanhai three boy [mandarinština] b. san three ge classifier nanhai boy ‘three boys’ 28 Jazyky s klasifikátory • v jazycích s klasifikátory se žádné jméno nemůže kombinovat s čísly (26) a. #san nanhai three boy [mandarinština] b. san three ge classifier nanhai boy ‘three boys’ • žádné označení čísla na jménu 28 Jazyky s klasifikátory • v jazycích s klasifikátory se žádné jméno nemůže kombinovat s čísly (26) a. #san nanhai three boy [mandarinština] b. san three ge classifier nanhai boy ‘three boys’ • žádné označení čísla na jménu • všechna jména se chovají podobně jako nepočitatelná jména v jazycích označující číslo 28 Jazyky s klasifikátory • v jazycích s klasifikátory se žádné jméno nemůže kombinovat s čísly (26) a. #san nanhai three boy [mandarinština] b. san three ge classifier nanhai boy ‘three boys’ • žádné označení čísla na jménu • všechna jména se chovají podobně jako nepočitatelná jména v jazycích označující číslo • ale stále rozlišují mezi nepočitatelnými a počitatelnými jmény 28 • klasifikátory počitatelných jmen jako ge se kombinují pouze s jmény denotující objekty (27) wu fiwe bang pounds rou meat ‘five pounds of meat’ (28) san three bang pound de de shu book ‘three pounds of books/three pound book’ 29 • klasifikátory počitatelných jmen jako ge se kombinují pouze s jmény denotující objekty • klasifikátory nepočitatelných jmen (27) wu fiwe bang pounds rou meat ‘five pounds of meat’ (28) san three bang pound de de shu book ‘three pounds of books/three pound book’ 29 • klasifikátory počitatelných jmen jako ge se kombinují pouze s jmény denotující objekty • klasifikátory nepočitatelných jmen • nebo měrové fráze vynucují interpretaci nepočitatelných jmen (27) wu fiwe bang pounds rou meat ‘five pounds of meat’ (28) san three bang pound de de shu book ‘three pounds of books/three pound book’ 29 Jazyky s neutrálním číslem • chybí označování čísla (29) tth’ay dish thiłtsi perf-1SG-make-SG-O si perf ‘I made one dish’ (30) tth’ay dish ghigha perf-1SG-make-PL-O si perf ‘I made several dishes.’ 30 Jazyky s neutrálním číslem • chybí označování čísla • chybí klasifikátory (29) tth’ay dish thiłtsi perf-1SG-make-SG-O si perf ‘I made one dish’ (30) tth’ay dish ghigha perf-1SG-make-PL-O si perf ‘I made several dishes.’ 30 Jazyky s neutrálním číslem • chybí označování čísla • chybí klasifikátory • Dënesųłiné z Wilhelm (2008) (29) tth’ay dish thiłtsi perf-1SG-make-SG-O si perf ‘I made one dish’ (30) tth’ay dish ghigha perf-1SG-make-PL-O si perf ‘I made several dishes.’ 30 • ale ani číselně neutrální jazyky nemohou počítat nepočitatelná jména (31) a. solaghe dzoł five ball b. solaghe k’asba five chicken c. #solaghe bër five meat 31 • ale ani číselně neutrální jazyky nemohou počítat nepočitatelná jména (31) a. solaghe dzoł five ball b. solaghe k’asba five chicken c. #solaghe bër five meat • syntax čísel identifikuje nepočitatelná/počitatelná jména 31 Posun počitatelná jména ↔ nepočitatelná jména • nepočitatelná jména na počitatelná jména jsou běžnější, ale stále limitované (32) We bought three waters/#bloods. (33) a. They sell three wines: Rioja, Riesling and Veltliner b. In this Zoo you can see three bears: panda, grizzly and brown bear. 32 Posun počitatelná jména ↔ nepočitatelná jména • nepočitatelná jména na počitatelná jména jsou běžnější, ale stále limitované (32) We bought three waters/#bloods. • angličtina dovoluje posun z poddruhů s nepočitatelnými i počitatelnými jmény (33) a. They sell three wines: Rioja, Riesling and Veltliner b. In this Zoo you can see three bears: panda, grizzly and brown bear. 32 Posun z počitatelných jmen na nepočitatelná jména je vzácný • angličtina dovoluje více (chudá morfologie) než většina ostatních jazyků (34) a. There was dog/#bicycle all over the road. b. Much missionary was eaten at the festival. (35) The cook added pig into the salad. #nepočitatelné jméno 33 Falešná nepočitatelná jména • kognitivně počitatelná jména (kumulativní, ale nejsou divizivní, na rozdíl od pes): (36) a. nábytek + nábytek = nábytek kumulativní b. část židle ≠ nábytek ¬ divizivní (37) a. #I bought two furnitures. b. #Those furnitures weigh 500 kilograms. 34 Falešná nepočitatelná jména • kognitivně počitatelná jména (kumulativní, ale nejsou divizivní, na rozdíl od pes): (36) a. nábytek + nábytek = nábytek kumulativní b. část židle ≠ nábytek ¬ divizivní • ale lingvisticky jsou nepočitatelná jména: (37) a. #I bought two furnitures. b. #Those furnitures weigh 500 kilograms. 34 Jazykové rozdíly • na rozdíl od substancí ↔ mapování nepočitatelných jmen (38) angličtina: baggage, beachwear, bedding, change, crockery, cutlery, footwear, furniture, hardware, jewelry, luggage, mail, silverware nepočitatelné (39) němčina: a. Gepaeck nepočitatelné b. Wechselgeld nepočitatelné c. Schuhwerk nepočitatelné d. Moebel počitatelné e. Schmuck nepočitatelné 35 Jazykové rozdíly • na rozdíl od substancí ↔ mapování nepočitatelných jmen • falešná nepočitatelná jména jsou více divizivní (38) angličtina: baggage, beachwear, bedding, change, crockery, cutlery, footwear, furniture, hardware, jewelry, luggage, mail, silverware nepočitatelné (39) němčina: a. Gepaeck nepočitatelné b. Wechselgeld nepočitatelné c. Schuhwerk nepočitatelné d. Moebel počitatelné e. Schmuck nepočitatelné 35 • jejich skrytá počitatelná sémantika se odhaluje se stubborn distributive predicates (Schwarzschild (2007)), stubs: small, large, cubical, big (40) a. Those violets are small. distributivní, stub b. Those violets occupy little space. distributivní/kolektivní c. That furniture is small. distributivní, stub d. #That gold is small. 36 Experimentální důkazy pro povahu počitatelných jmen falešných nepočitatelných jmen Barner and Snedeker (2005) • série experimentů (dospělí a děti) s několika výzkumnými otázkami: 37 Experimentální důkazy pro povahu počitatelných jmen falešných nepočitatelných jmen Barner and Snedeker (2005) • série experimentů (dospělí a děti) s několika výzkumnými otázkami: 1) falzifikace Quineovy hypotézy o mapování (počitatelná jména → individua; nepočitatelná jména → neindividua) 37 2) zkoumání interpretace falešných nepočitatelných jmen 38 2) zkoumání interpretace falešných nepočitatelných jmen • úkol: “zda by dospělí a děti zacházeli s objektovými nepočitatelnými jmény jako s počitatelnými jmény a kvantifikovali by přes individua, nebo zda by s nimi zacházeli jako se substancovými nepočitatelnými jmény a nekvantifikovali by podle čísla (např. a zvolili by podle objemu jako u nepočitatelných jmen)” 38 Figure 2: Barner and Snedeker (2005) 39 Výsledky: • “účastnící důsledně kvantifikovali přes nepočitatelná jména pro nepočitatelná jména jako kečup, ale přes čísla pro počitatelná jména jako bota a objektová nepočitatelná jména jako nábytek” 40 Výsledky: • “účastnící důsledně kvantifikovali přes nepočitatelná jména pro nepočitatelná jména jako kečup, ale přes čísla pro počitatelná jména jako bota a objektová nepočitatelná jména jako nábytek” • pěkná empirická podpora pro teorie, které považují falešná nepočitatelná jména za množná čísla počitatelných jmen 40 Výsledky: • “účastnící důsledně kvantifikovali přes nepočitatelná jména pro nepočitatelná jména jako kečup, ale přes čísla pro počitatelná jména jako bota a objektová nepočitatelná jména jako nábytek” • pěkná empirická podpora pro teorie, které považují falešná nepočitatelná jména za množná čísla počitatelných jmen • ale mnoho problémů s designem experimentu 40 Závěr Závěr • kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi 41 Závěr • kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi • jemnější rozlišení v přirozených jazycích: 41 Závěr • kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi • jemnější rozlišení v přirozených jazycích: a) nepočitatelná jména 41 Závěr • kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi • jemnější rozlišení v přirozených jazycích: a) nepočitatelná jména b) počitatelná jména 41 Závěr • kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi • jemnější rozlišení v přirozených jazycích: a) nepočitatelná jména b) počitatelná jména c) falešná nepočitatelná jména 41 Závěr • kognitivní rozdělení mezi objekty a substancemi • jemnější rozlišení v přirozených jazycích: a) nepočitatelná jména b) počitatelná jména c) falešná nepočitatelná jména • ale i to je příliš hrubé (pluralia tantum: džíny, agregáty: hranolky, počitatelná-nepočitatelná jména jako skála, provázek, …) 41 Větší závěry 1) rozlišení mass vs. count je předlingvistické 42 Větší závěry 1) rozlišení mass vs. count je předlingvistické 2) každý typ přirozeného jazyka má strategii na rozlišení mezi mass a count 42 Větší závěry 1) rozlišení mass vs. count je předlingvistické 2) každý typ přirozeného jazyka má strategii na rozlišení mezi mass a count 3) falešná nepočitatelná jména mají morfosyntax mass, ale sémanticky se chovají jako count 42 Reference i Barner, David, and Jesse Snedeker. 2005. “Quantity Judgments and Individuation: Evidence That Mass Nouns Count.” Cognition 97 (1): 41–66. Chierchia, Gennaro. 2010. “Mass Nouns, Vagueness and Semantic Variation.” Synthese 174 (1): 99–149. Grimm, Scott, and Mojmír Dočekal. to appear. “Counting Aggregates, Groups and Kinds: Countability from the Perspective of a Morphologically Complex Language.” In Counting and Measuring in Natural Language, edited by Hana Filip. Cambridge: Cambridge University Press. Hauser, Marc, and Bailey Spaulding. 2006. “Wild Rhesus Monkeys Generate Causal Inferences about Possible and Impossible Physical Transformations in the Absence of Experience.” Proceedings of the National Academy of Sciences 103 (18): 7181–85. Quine, Willard Van Orman. 1960. Word and Object. MIT press. Schwarzschild, Roger. 2007. “Mass Nouns and Stubbornly Distributive Predicates.” In Harvard Colloquium Series. Soja, Nancy N, Susan Carey, and Elizabeth S Spelke. 1991. “Ontological Categories Guide Young Children’s Inductions of Word Meaning: Object Terms and Substance Terms.” Cognition 38 (2): 179–211. Tsoulas, George. 2006. “Plurality of Mass Nouns and the Grammar of Number.” In 29th Glow Meeting, Barcelona, 5–8. Wilhelm, Andrea. 2008. “Bare Nouns and Number in dëne sųłiné.” Natural Language Semantics 16 (1): 39–68. 43