DEMOSTHENES X nesrovnává s naší důstojností, že nedojde k válce a že všichni ocení rozvážnost a oprávněnost našich prohlášení. Těm, kteří soudí, že musíme přistoupit na všemožné nebezpečí, a nevidí hrozbu války, předkládám tuto úvahu. My ponecháváme Thébanům Órópos, a kdyby se nás někdo zeptal, abychom mu po pravdě řekli, proč to děláme, zněla by naše odpověď: „Abychom se vyhnuli válce." /25/ I Filipovi jsme nyní podle smlouvy postoupili Amfipoli a připustili jsme, aby Kardia byla odtržena od ostatních obcí na Cher-sonésu, aby se kárský vládce zmocnil Chiu, Kóu a Rhodu a aby občané Byzantia zadržovali naše lodě. Zřejmě soudíme, že klid zajištěný mírem nám přinese více výhod než půtky a sváry o tato území. Je proto zpozdilé a přímo zhoubné, abychom teď, když jsme s každým jednotlivě takto projednali záležitosti týkající se našeho majetku a životního zájmu, rozpoutali pro delfský stín válku proti všem. -7 PRO HA REC PROTI FILIPOVI (VI) Druhá řeč proti Filipovi (VI) /l/ Kdykoli, Athéňané,hovoříme o tom, jak Filip svou činností porušuje mírovou smlouvu, vždy pozoruji, že řeči pronášené v náš prospěch se vyznačují spravedlností a ušlechtilostí a že všichni, kteří obviňují Filipa, uvádějí, podle obecného mínění, vždy to, co je nezbytné.Takřka nic z těchto nezbytných opatření, pro která stojí za to tyto projevy poslouchat, se však neuskutečňuje./2/Veškeré záležitosti naší obce se naopak nyní dostaly do takového stavu, že čím více a otevřeněji je Filip usvědčován z toho, že porušuje mír, který s vámi uzavřel, a že strojí úklady všem Řekům, tím obtížnější je poradit, co je třeba dělat. /3/ Je tomu tak, Athéňané, proto, že všem, kteří usilují o výboje, je nutno čelit účinnými opatřeními,nikoli řečmi. Především my řečníci nepředkládáme písemné či ústní návrhy, abychom nevyvolali vaši nelibost, a pouze vykládáme, jak hrozných činů se Filip dopouští, a podobné věci. A potom vy, kteří tu sedíte, jste sice připraveni pronášet řeči o spravedlnosti a chápat projevy jiných lépe než Filip. Když však máte zabránit tomu, aby uskutečnil své nynější záměry, propadáte naprosté nečinnosti. /4/ Tak dochází, myslím, k nezbytnému a snad přirozenému výsledku. Čemu každá z obou ston věnuje čas a úsilí, v tom se jí lépe daří; Filipovi v činech a vám v řecích.Jestliže vám tedy i nyní stačí, že vaše řeči jsou spravedlivější, je to snadné a nevyžaduje to žádnou námahu. 151 Má-li se však usilovat o to, aby se nynější stav napravil, aby se všechno, aniž to pozorujeme, ještě dále nezhoršilo, a aby proti nám nepovstala mocná síla, proti které se nebudeme moci postavit, pak nemůžeme vést svá rokování takovým způsobem jako dosud, nýbrž všichni řečníci, i vy, kteří nasloucháte, musí dát přednost nejlepším a nejbezpečnějším opatřením před nejsnadnějšími a nejpříjemnějšími. 134 135 /6/ Především, Athéňané, jestliže někdo zůstává bezstarostný, když vidí, jakou moc má Filip a jaké území ovládá, a myslí, žc to nepředstavuje žádnou hrozbu pro naši obec, tak se divím a chci vás všechny stejně požádat, abyste vyslechli krátké sdělení mých úvah, které mě vedou k opačným závěrům, k tomu, že považuji Filipa za našeho nepřítele. Pak, bude-li se vám zdát, že vidím do budoucnosti lépe, poslechnete mne, v opačném případě se přikloníte k tém, kteří jsou bezstarostní a důvěřují mu. 11/ Já tedy, Athéňané, uvažuji takto: Co Filip nejprve ovládl po uzavření míru?Thermopyly a záležitosti Fóků. Co tedy? A jak s tím tedy naložil? Rozhodl se jednat ve prospěch Théb, nikoli ve prospěch naší obce. Proč? Protože, myslím, byl ve svých úvahách veden dobyvačností a snahou všechno ovládnout, bez ohledu na mír, klid a spravedlnost. /8/Věděl zcela správně, že naší obci a našim mravním zásadám nemůže nic předstírat ani nic učinit, aby vás přiměl obětovat mu pro svůj vlastní prospěch některé z ostatních Řeků, nýbrž že z úcty k spravedlnosti a z ostychu před hanbou, která je s takovým činem spojena, i vzhledem ke své všestranné prozíravosti, byste se proti takovému jeho pokusu postavili tak, jako kdybyste s ním byli ve válce. /9/ O Thébanech se však domníval - což se také potvrdilo -,že za prokázané výhody mu dovolí, aby nadále jednal, jak se mu zlíbí, že mu nebudou bránit ani překážet, nýbrž že dokonce s ním vytáhnou do boje, jestliže jim to přikáže. A nyní na základě stejné úvahy pomáhá Messčňanům a Argej-cům.To je pro vás, Athéňané, také nejvčtší vyznamenání. /10/Tyto skutečnosti totiž ukazují, že jste byli jako jediní ze všech posouzeni tak, že pro žádný zisk neobětujete společná práva Řeků a nevyměníte svou náklonnost k Řekům za žádnou přízeň či prospěch. A právem tak o vás uvažoval a opačně o Argejcích a Thébanech, jelikož přihlížel nejen k současnosti, nýbrž měl na mysli i minulost. /II/ Zřejmě totiž zná Z historie a dozvídá se z doslechu, že vaši předkové, i když mohli vládnout ostatním Řekům, pokud by se byli podrobili perskému králi, nejenže odmítli tento návrh, když jim jej přišel oznámit Alexandr, předek jeho rodu, nýbrž raději opustili svou zemi a snášeli všemožné útrapy. Potom vykonali takové věci, o nichž všichni vždy s oblibou hovoří, ačkoli je nikdo nemůže po zásluze vylíčit, a proto i já je právem přejdu mlčením. Vždyť jejich činy jsou tak skvělé, že je nelze slovy vystihnout. Naproti tomu zjišťuje, že předkové Thébanů a Argejců buď bojovali na straně barbarů, anebo se proti nim nepostavili./12/Ví proto, že ti i oni se spokojí se svým vlastním prospěchem bez ohledu na společné zájmy Reků. Domníval se tedy, že kdyby si vybral vás, vybral by si přátele, kteří budou dbát o spravedlnost, když se však spojí s nimi, bude mít přisluhovače své dobyvačností. Proto si jak tehdy tak nyní vybírá je a ne vás. Není to jistě proto, že u nich shledává více triér než u vás, ani proto, že vytvořil jakési panství na pevnině a upustil od vlády nad mořem a nad přístavy A také nezapomněl na projevy a sliby, jejichž pomocí dosáhl uzavření míru. /13/ Ale, při Diovi, může říci někdo, jako by to všechno znal, on to tehdy neučinil z dobyvačností ani z pohnutek, které mu já kladu za vinu, nýbrž proto, že nároky Thébanů byly spravedlivější než naše. To je však právě ten důvod, kterým se teď v žádném případě nemůže ohánět. Jak by totiž mohl človek, který přikazuje Lakedaimoňamům, aby se vzdali Messény, předstírat, že pokládal za spravedlivý čin to, že odevzdal Thébanům Orchomenos a Koróneiu? /14/ „Ale byl k tomu, při Diovi,přinucen", jen tato omluva totiž zbývá, „a souhlasil proti své vůli, když se ocitl mezi 136 DEMOSTHENES X" thessalskými jezdci a thébskými hoplíly." Výborně! Proto se tedy říká, že váhá, že Thébanům nedůvěřuje, a někteří lidé pobíhají kolem a šíří zvěsti, že se chystá opevnit Elateiu. /15/V této záležitosti váhá a bude, jak já soudím, váhat. Neváhá však s pomocí Messéňanům a Argejcům proti Lakedai-moňanům. Posílá tam žoldnéře, zasílá peníze a je tam sám s velkým vojskem očekáván. Lakedaimoňany, kteří jsou nepřáteli Thébanů, chce zničit a Fóky, které sám zahubil, chce teď zachraňovat? /16/ Kdo by tomu mohl uvěřit? Já se ovšem nedomnívám, že kdyby byl Filip jednal z donucení, proti svému přání, nebo kdyby se nyní odvrátil od Thébanů, že by se neustále stavěl proti jejich nepřátelům. Z toho, co teď dělaje přece zřejmé, že i tehdy jednal jen na základě svého přesvědčení, a ze všeho, pokud to správně posoudíme, vysvítá, že jeho veškerá činnost je zaměřena proti naší obci. /17/A k tomu je teď alespoň do jisté míry přinucen. Jen uvažte! Chce vládnout a soudí, že jen vy jste v této věci jeho odpůrci. Jedná protiprávně již dlouhou dobu a je si toho sám velmi dobře vědom. Vždyť tím, že má v moci to, co patří vám, ovládá bezpečně všechno ostatní. Kdyby se totiž vzdal Amfipole a Poteidaie, neměl by ani doma pevné postavení. /18/Ví tedy obojí, že vás ohrožuje, i že to pozorujete. Jelikož soudí, že máte zdravý rozum, domnívá se, že ho nenávidíte právem, a je podrážděn, protože čeká, že mu při vhodné příležitosti uštědříte nějakou ránu, pokud se mu nepodaří vás v tom předejít. /19/ Proto si dává pozor, je v pohotovosti a snaží se leckoho získat proti naší obci,Thé-bany a ty z Peloponnésanů, kteří smýšlejí stejně jako oni. Myslí, že z dobyvačnosti uvítají současnou situaci a že pro svou omezenost nejsou schopni předvídat budoucí vývoj. A přitom i lidé, kteří nijak nevynikají prozíravostí, mohou vidět jasné příznaky toho, o čem jsem měl příležitost pro- DRUHÁ ŘEČ PROTI FILIPOVI (VI) mluvit k Messéňanům a k Argejcům a co je snad vhodné, abych pověděl také vám. /207 „Dovedete si představit, Messčňané," řekl jsem jim, „s jakou nelibostí by byli Olynťané poslouchali někoho, kdo by řekl cokoli proti Filipovi, v té době, kdy jim postoupil Anthemús, na nějž si činili nárok všichni předchozí make-donští králové, a odevzdal jim Poteidaiu, z níž vyhnal athénské osadníky, přičemž na sebe vzal odpovědnost za nepřátelství vůči nám, a dal jim toto území k užívání? Myslíte, že očekávali, co je postihne, a že by věřili někomu, kdo by jim to vykládal? /21/ Přece však," řekl jsem, „když po krátký čas měli užitek z cizí země, teď jsou již dlouho zbaveni své vlastní země, potupně vyhnáni, nejen poraženi, nýbrž i zrazeni a zaprodáni svými vlastními lidmi. Je věru nebezpečné pro svobodné obce navazovat tak těsné styky s tyrany. /22/A coThessalové? Myslíte," zeptal jsem se, „že, když vyhnal jejich tyrany a pak jim vrátil Níkaiu a Magnesii, očekávali, že u nich bude ustavena nynější dekadarchie, nebo že ten, kdo obnovil jejich účast v pylské amfiktyonii, jim sebere jejich vlastní důchody? Jistěže ne! A přece se to stalo a všichni to vědí. /23/ A vy," pravil jsem, „pozorujete Filipa, jak rozdává a slibuje, jste-li však opravdu rozumní, modlete se, abyste pak nespatřili, jak vás oklamal a podvedl. Při Diovi tedy," řekl jsem, „obce mají různá zařízení na svou obranu a ochranu, jako opevnění, hradby, příkopy a jiné podobné prostředky./24/To všechno je dílo lidských rukou a je to nákladné. Je však jeden společný ochranný prostředek, který je přirozenou vlastností rozumných lidí a přináší dobro a spásu všem, zvláště demokratickým obcím proti tyranům. A co to tedy je? Je to nedůvěra.Tu si střežte, té se držte. Jestliže si ji uchováte, nic zlého se vám nepřihodí. /25/ Co hledáte?" , zeptal jsem se. „Svobodu. Nevidíte, že Filip s ní nemá M 111) lull Hli |] ..II I tl I I Hu /,! II III III IK) ,l, Mil K\ u Mi ■i, Hi 138 139 DEMOSTHENES již svými tituly nic společného? Vždyť každý král a tyran je nepřítelem svobody a odpůrcem zákonů. Dejte si pozor," řekl jsem jim, „abyste při hledání toho, jak se vyhnout válce, nenašli svého pána." /26/ I když to vyslechli a projevili hlasitě svůj souhlas s mými slovy a pak zaznělo mnoho dalších projevů, které pronesli poslové, jak za mé přítomnosti, tak potom později, je přesto zřejmé, že se nehodlají vzdát přátelství s Filipem ani jeho slibů. 1211 Není podivné, když Messéňané a někteří Peloponnésanč někdy jednají v rozporu s tím, co jim jako nejlepší řešena velí zdravý rozum. Ale vy, kteří jednak sami dobře víte, jednak od nás řečníků slyšíte, jak vás ohrožuje, jak vás obklopuje svými pevnostmi, budete, jak se mi zdá, pro svou dosavadní nečinnost neočekávaně postiženi všemožnými trampotami. Tak převažuje chvilkové pohodlí a lehkomyslnost nad tím, co může někdy v budoucnu přinést prospěch. /28/ O tom, co máte učinit, budete, jste-li rozumní, rokovat potom mezi sebou. Nyní promluvím o tom, na jaké patřičné odpovědi byste se teď měli usnést. Bylo by jistě spravedlivé, Athéňané, pozvat sem ty, kteří vám přinesli sliby, na jejichž základě jste vyslovili souhlas s uzavřením míru. /29/ Sám bych byl totiž nikdy nepřijal účast v poselstvu a jsem si jist, že ani vy byste byli nesložili zbraně,kdybyste myslili, že Filip bude po uzavření míru takto jednat. Jeho tehdejší slova se však značně lišila od jeho nynějších činů. A bylo by třeba pozvat i jiné? Koho?Ty, kteří tehdy, když byl uzavřen mír a když jsem po návratu z druhého poselstva vyslaného k převzetí přísah zjistil, že obec byla oklamána, a varoval jsem, přesvědčoval a stavěl jsem se proti tomu, abychom vydali všancThermopyly a Fóky,/3