1 r i 1 , ,
I 1 zil 1íI t
a, hlavně poté,
a é A ii, ale
i i př d ěJ. odezi
Mithradatem ím ý lou.
dané ituaci takřka pře ______, odithradatovi
svého osvo._,.._,..::::=___
-----...i·...---..a, zastánce spojenectví mez·
eidónios vylíčil. Text se nám •·........., ..,......,...,.., ~,,..nni,P~■
, 21 ld-215b = frg. 36 Jacoby .
_...,.·_úíky peripatetika Erymnea pa
-,ir~. .;•,IW _____ga tudiem filozofi~. Jednou zakoupi
ou. Bud' z tohoto, anebo jiného spojení se ji# ----
a tejnéjméno jako pán, u kterého byl vychován - Athén · " .
se naucil č/ ta psát a později společně s matkou doprovázel n
ji me it{ 1e. tárlého pána. Po jeho smrti pak zdědil jeh
zákonne se dal zapsat mezi athénské občany. Oženil se s p
polu se rozhodli živit se výukou filozofie - tati l
mladíků, kteří nevěd{, co s volným časem. Živnost Jr
a v thessalské /Jár{\·e, a sotva 7,f,ohatl, vrátil s do tl "
„ v
e ene
.
1 , to 7 au1a-
tech 30lo
p ,,~ i , radatovi, Athéňané zvolili Athénzóna vým vyslan''le.
Tam se Athénión vetřel do královy přízne, stal e jed„
l a získal velké výhody. Svými dopisy, v nich neopomněl
ůrazňovat, jak velký vliv on sám na Kappadocana má pak
pob ' 7 , poluobčany a ujišťoval je nadějí, že se nejen budou moci bavit
s ,élio daňového břemene, ale že také obnoví občanskou emokratic
é zřízení a získají četné výhody pro sebe i pro ob e
Athénané sami se s těmito myšlenkami ani netajili, neboť na
ní, ve římské panství se začíná hroutit.
Kd "' Mithradatés získal na svou stranu již celou Asi·.
na zpáteční cestu do Athén. Nenadálá bouře jeho l
rysteie. Athénané, tito potomci Kekropovi, 1
se to
nejen loď, ale téz stříbrem vykládaná nosítka.
1
J -
branami ho vítá snad cel
zi!.asný zvrat štěstěn :
teď do mesta vnášejína
1 é koberce, ač si v
barvě dosudjen n h
odiv je. te ani žádn u,....
a 1 fi 'hni . i ríkají.
v-.l(\'ť t nhl .i ,ho p
l'_ú,kou -.a pt ní'. , a t
,·cnlú ,,_ k_,; n otesanec [...].
udí zvědavost spatřit onen
města nabyl nezákonné
Z inujípřed ním nacho~
tdků mohl o nachové
tt e neodvážil nosit na
~ - muži, ženy, děti _
Mlthradatés vzkazovat.
co si musel vydělávat
vou a nafukuje se jako
J n ._'t 'a s prodírá davem a za n
ri. ·r n t rr-f po verejné oblibě: každý se snaží dot
h >..- ztu.: Ale on Jiz stoupá na tribunu, kterou římští vojevadci
Jr i A tt llo1 _"m portikem. Stane nahoře, rozhlédne se po shromáure,=
v p 1 - pohl de,n upřeným přímo před sebe pronese: 'Athéňané! Vážnojt
Ý --hr{! a ájem vlasti mě nutí, abych vám sdělil vše, co vím. Avšak to, o
v hy tá1n ríci, je tak velkolepé, že jen stěží nacházím slova a jejich vážna
bráni promluvit. ' Všichni kolem hned jako jeden křičí, jen ať si dodá, odv~
a nebojí se. 'Tak tedy,' pokračuje Athénión, 'mohu vám oznámit to, v Ci
se snad nikdy neodvážili doufat a co jste si snad nedokázali předstaw
1· těch nejodvážnějších snech: v této chvíli Mithradatés je již pánem B
nie, severní Kappadokie a všech sousedních asijských krajů až po P
a Kilikii. V jednom šiku za ním pak stojí nejen vládci Arménie a Persie,
také králové vládnoucí kolem Maiótského Jezera [tj. Azovského moře]
lého Pontu [tj. Černého moře] v okruhu tisíce parasang. [....]3 Římský p
tor Quintus Opp ius se vzdal a v okovech je teď veden mezi Mithradato
zajatci. Bývalého konsula Mania Aquilia - toho, který kdysi slavil triumfza
svá sicilská vítězství4
- ted' vláčejí pěšky za koněm na jednom řetěze spolu
s polozvířecím barbarem od Dunaje. A ostatní Římané? Někteří se vrhají
k sochám bohů a prosí o ochranu, jiní už odhodili své římské šaty do kopřiv,
přestrojili sevza Řeky a už převlečeni do řeckého pláště o sobě prohla v ují, že
vlastně ani Rímany nejsou. Kam se Mithradatés hne, vycházejí mu ob 'vatelé
měst vstříc a prokazují mu pocty nikoli lidské, ale baž ké. Přicházejí ě tby
ze všech stran a předpovídají mu nadvládu nad světem. K Thrákii a Makedonii
se stahují veliká vojska a v evropských krajích j ou mu vichni příznivě
nakloněni: dorazili k němu také poslové Jtaliki, a Punů a v vichni mu
nabízejí spojenectví, aby byl zničen Řbn!'
Athénión se odmlčel, aby svýni posluchači,m poskytl chvíli oddechu a oni
si mohli přebrat ty neuvěřitelné novinky, které právě u lyšeli. Pak si promnul
čelo a pokračoval: 'Co vám tedy navrhuji? Je především třeba skoncovat
s naším vlastním bezvládím, které nám řírnský senát vnutil tím, že se neuzna-
rvi:)vJ.U. ...... .I. l
ITI .
o rokářského řádu
11 a jak b chom měli sami \'ehe .\pravovat! Nelze déle
.i ou uzavřeny, tělocvičny prázdné, divadlo pusté, soud-e
pahorek Pnyx, bohy určený za shromai,di ~té lzdu, osi'le
nášet, že posvátný Iakchův hlas umlkl, že přístup ke sval
n ~ch bohyníje zatarasen, že utichly rozmluvy filo7.ofú. Takové
dl ten, který kdysi patřil mezi domácí otroky. Davy mu v 'ak tle i
dle, kam se pak namačkaly, Athénióna prohlásily rc ním e i.
l 1 o-b ·ojen ,ch sil. A tenhle peripatetik se tam procházel po scé1 é }a o
„ 10 .. ,,
6
a Athéňanům k volbě blahopřál: 'Nyní opět vládnete amz o é
snávet to ~
ní d1 ory z
rel.:
j „ j s ojiln i-e vašem čele. A budete-li stát při mně, moje síl b e ~
spol c szlou.' Nato dle vlastního výběru navrhl jména dalsí
a l c /O sr je davem schválit.
O é olik dní později se tento filozof prohlásil samo l ,
r07po YAristotelovým a Theofrastovým učením, zato v ·
di o t1 přísloví, že 'malým dětem některé hrač?v1° ru h
al šechn) rozumné občany a potom d~~ trezit hn
kte ~r oba é z dalJího běhu událostí chtelz z,"'. -~
h h / · / ari zl Jl· radeb spoustét po provazech. At enwn n ,
ala: některé dal o r vit mé v ř t vze h d 1 1
e