f
Lekce i o
Participium aktiva.
Syntax participia I: přívlastkové a příslovečné3
1. Řecká věta často a bohatě využívá participií. Participium, jakožto jmenný tvar slovesný, je blízké slovesu např. v tom, že rozlišuje slovesný rod a čas (prézens, futurum, aorist a perfektum) a má předmět v temže pádu jako slovesné tvary určité, jménu je blízké zase v tom, že jeho tvary vyjadřují gramatický rod a číslo, skloňují se a lze je substantivizovat pomocí členu (srov. lekce 3.9 a 7.6).
2. Tvary participia prézentu, futura a aoristu aktiva se v maskulinu a v neutru skloňují vždy jako -vt- kmeny třetí deklinace, ve femininu pak podle první deklinace (podle typu Só§á, Só^rjs, lekce 4.2). Tvar vokativu je vždy totožný s tvarem nominativu. Participia nemají nikdy augment.
3. Koncovky participií prézentu aktíva odpovídají zároveň tvarům participií slovesa EÍvai být: cov, oůoa, óvjsoucí (jsa, jsouc). Srov. deklinaci participia TraioEÚcov, -ouaa, -ov vychovávající (vychovávaje, vychovávajíc):
	m.	f.	n.	m.	f.	n.
sg.	TraiSeÚGavb	TraiSeúouaá	ttcciSeOov	gov	oúaä	ov
	Trai5EÚovT05	TraiBeuouaris	TTaiSEÚOVTOS	ÔVT05	oúar)5	ÔVT05
	TraiSeúovTi	TraiSEuoúor)	TTaiSEÚOVTt	ÓVTl	oúarj	óvti
	TTaiSsúovTa	TraiSEÚouoäv	ttch&euov	óvTa	oůaáv	óv
PL.	-rrai5eúovTE<;	TraiBsuouaai	TraiSEÚovxa	óvtes	oůaai	óvxa
	TraioEuóvTcov	TraiSEuouaabv	Trai8EUÓVTGDV	ovtcov	oůocov	ovTcov
	TraiSEÚouai(v)	Trai5Euoúaai5	Trai5EÚouai(v)	oůoi(v)	ouoaij	oůoi(v)
	TratSeúovTás	TraiSEuoúaäs	TraiSEÚovxa	óvt05	oůaas	óvTa
" K tvarům participií viz nnv 162, sm 300-6; k syntaxi viz nnv 462-5, 469, sm 2039-69, 2079-87.
b Prízvuk v nominativu maskulina odpovídá pravidlu pro prízvuk u sloves (tj. je na předposlední slabice, protože poslední je dlouhá), v dalších pádech a rodech se však řídí pravidly pro přízvuk adjektiv, tj. snaží se zůstat na téže slabice, pokud mu v tom nezabrání délka
Participium aktiva. Syntax participia I: přívlastkové a příslovečné
4. Tvary participií futura jsou stejné, pouze kmen přibírá o: TraioEÚocov, TraioEÚ-oouoá, TraiSEOaov hodlající (hodlaje, hodlajíc) vychovávat. Končí-li kmen slovesa na raženou souhlásku, chová se a ve futuru podle pravidel uvedených v lekci 5.7. Např. äyco vedu, ä£cov, á^ouaá, á^ov; tteíOco přemlouvám, tteíocov, TTEÍoouaá, tteTcjov; pXáTTTGo škodím, fáAáycov, (3Aávpouačc, pAáyov.
5. Pro participium sigmatického aoristu aktiva je typická příznaková slabika -oa-(stejně jako v indikativu). Srov. deklinaci participií TratOEÚaás, TraiBEÚoáaá, TratoEÍí-oáv vychovavší (vychovav, vychovavši):
	m.	f.	n.
sc.	-rraiSEÚaäg	TratSEÚoäoá	TraiSEuoáv
	Trai6EÚoávT05	Trai5Euoáor)5	TraiSEÚaávTOS
	TraiOEÚaävTi	TraiSEuaáarj	TraiSEÚaävTi
	TraiSEÚaävTa	TratBEÚoäaáv	TraiSEuaáv
PL.	TraiSEÚaävTES	TraiSEÚoäaai	TraiSEÚoávTa
	TraiSEuoávTcov	TraiSEuoäocôv	TraiSEuoávTcov
	TraiSEÚaaai	Trat8Euoáaai5	TraiBEÚaäai
	TraiSEÚoávTas	Trai8Euoáoa5	TraiSeúoávTa
Také zde platí, že končí-li kmen na raženou souhlásku, chová se příznak -o- podle pravidel uvedených v lekci 5.7: (3Aáyäs, pAáyäaá, piAá^äv uškodivší dXá.
U participií aoristu plynných/nosových kmenů (tj. kmenů zakončených na A, p, u, v) dochází k týmž změnám jako např. v indikativu, totiž vypadnutí a a náhradnímu dloužení předcházející slabiky: lieívôs, LiEÍväaô, LiEiváv, gen. LiEÍvavTOs, uEiváaris, LiEÍvavTog atd.
6. Aorist asigmatický čili druhý (srov. lekci 6.7-9) má ve všech tvarech - a tedy i v participiu - koncovky shodné s prézentem (kromě indikativu, kde se koncovky shodují s i m perfektním i). Např. Aauf3ávco beru, aor. EAa(3ov vzal jsem, part. Aapkóv, Aa{3ouaa, Aa(3óv vzavší (vzav, vzavši). Přízvuk je vždy v nominativu singuláru maskulina a neutra ostrý na poslední slabice:
sc.			PL.		
m.	f.	n.	m.	f.	n.
Aa(3cóv	Aa{3ouaa	Aafjóv	Aa(3óvT£<;	Aafiouaat	Aafiovxa
Aapóviog	Aaf3oúor|s	Aa(3óvTos	AafáóvTcov	Aa(3ouačov	AafióvTcov
AajoóvTi	Aafáoúar]	Aa(3óvn	AafioOoi(v)	Aafáoúaaig	Aa(3o0ai(v)
Aa|3óvTa	Aa(3ouoav	Aa(3óv	AafióvTás	Aa(äoúaä<;	Aa(3óvTa