UWHGIO VAAAPI
maloval Paolo v kostele Carmine pro kapli sv. Jeronýma, (Híglijskýni, oltář sc sv. Kosmou a Damianem. V domě iddlal tem|«rou na platné několik výjevů sc zvířaty, jež v i ihlibc, a vynaložil veliké úsili, aby je udělal co nejlépe; id měl i doms vždy plno ohradu ptáků, korek, psů a vše-^vliišmich zvířat, jež nemohl mít živá, ;iíí-,i,-,:ľ by! rhmK, ispoň nakreslil, Nejraději ze všeho mél však ptáky, a proto ilo Paolo Ucccllo, Paolo Ptáček. V připomenutém dome namaloval kromě jiných zvířecích výjevů také několik vezi sebou zápas! s tak desivou hbitosti a zuřivostí, re ako živl. ZvláSŕ vzácny vsak byl výjev s hadem, který lvem a přitom prozrazoval nezkrotným pohybem svou dštil z chřtánu a očí jed, zatímco opodál bylo vidět ven-vče, které hlídalo vola, namalovaného v překnisné per-zkratce; Paoluvu vlastnoruční kresbu k němu mám ve kreseb zároveň s kresbou k té venkovance, jež se plná ivá před těmi zvířaty na útěk. Bylo tam také několik "ozeně namalovaných pastevců a krajina, jež se tenkrát za velice pěknou; a na dalších plátnech namaloval Paolo zbrojencc na koních, s radou podobizen podle skuteč-í mu bylo zadáno několik výjevů v ambitu kláštera Santa /cíla; první, hned u vchodu do ambitu, představuje «tvo-* nekončeným množstvím různých vodních, sudiozcm-tjlcldi živočichů. A poněvadž Uccello hyl velice nápaditý jak už jsme řeldi, s velikou zálibou zviřata, vyjádřil ve ř! sc užuž na sebe sápají, veškerou jejich nezkrotnout h i danefeh zase hbitost a bázlivost, nemluvě o nesmírné cích a rybácli sc vším jejich peřím a šupinami. S velikou iŕŕJ tam udělal v pěkném stylu také stvořeni muže a ženy. obraze maloval s velkým zaujetím barevné stromy, jez nenulovaly přílií dobře; a tak byl první, kdo si ze sta-íi získal jméno tím, že dělal krajiny a že je maloval doko-krirtkcíli před nim, i když po něm přišli malíři, kteři je ješié dokonaleji, protože on jim přes veškerou námahu tdy dát tu měkkost a jednotu, kterou dostaly v naši dobé maluji olejem. Ale velice dobré bylo už to, že je pomoci
ZlYOT ttiiXtiyrSKĚHU MAURE PAOt.A iĽĽtxLLA
perspektivních zákonů maloval, jak sc zmenšuji a ubíhají, tak jak tomu je doopravdy, i když dělal všechno, co viděl, zorané pole, příkopy a další podrobnosti přírody, tím svým strohým a tvrdým stylem; kdyby si byl na věci zvolil jen to dobré a uplatňoval právě ty stránky, jež jsou v malířství vhodné, byly by jeho krajiny naprosto dokonalé.
Když s tlm byl hotov, namaloval v témže ambitu pod dvěma výjevy z rukou jiných ještě Potopu a Nocmovu archu a zobrazil tam s takovou péči a píli a s takovým uměním mrtvoly, bouři, zuřící vichry, blesky a hromy, lima jící se stromy a děsid se lidi, že se to nedá vypovčdčt; mimo jiné tam udělal v perspektivní zkratce nebožtíka, kterému havran klove oéi, a utopené dítě, jehož tělo plné vody sc nesmírně nadmulo. Vystihl také různé lidské city, například to, jak dva bojujicí jezdd nedbají na hrozlci vodu, nebo jak sc muž a zena sedíd na hřbetě buvola, který se už zadkem potápí, nesmírně děsí smrti, protože už ztrácejí veíkerou naději na záchranu. Celé to dílo bylo tak skvělé a výtečné, že mu vyneslo nesmírnou slávu. Postavy namaloval opét tak, žc se perspektivně zmenšuji, a velice pěkně sc na takové malbě vyjímají i jeho mazzo-echi a ostatní věci toho druhu. Pod tímto výjevem j ľ ještě opilý Noc, jak se mu posmívá syn Chám, ve kterém Paolo zpodobil svého přítele, florentského malíře a sochaře Delia, a jak ho obnaženého přikrývají dva dalžl synové Sem a Jafct. V tomto obraze namaloval Uccello také perspektivné sud, který se točí na všechny strany, což se pokládalo za velice krásné, a loubl plné hroznů, jehož přitesané trámy sc zmenšuji k úběžnlku; dopustil sc však chyby, neboť rovina, na níž spočívají nohy figur, a loubi ubíhají shodně, zatímco sud z těchto ubíhajících paprsků vybočuje, což mé velice udivilo, protože bych u někoho tak přesného a pečlivého takový velký omyl neěekaL Namaloval tam také Nocmovu oběť s otevřenou archou, provedenou perspektivně s řadami vysokých a řádné srovnanýdi hrad, na nichž sedl ptáci, kteří odlétají v různých perspektivních zkratkách; na obloze je vidět Uoha ()tcc, který se zjevil nad obětujícím Noem a jeho syny, a tato postava bybí zc viech, jež Paolo na obraze namaloval, nejol .říznější, protože B ú h letí 5 hlavou podanou vc zkratce směrem ke zdi s takovou silou
z4°
ju pitmtf kajHÍďu FftrtitfynA G/wwutfíí Atti/j - anglického kondotiéra Johna Hawkwooda (ijjo—ijm)í který byl vc florentských službách ■ vyznamená) íc zejména v birv-i u Casciny r, i = :.■.(. Frtska by!a o Vikťlnina r, i.j?6; f. 1K.11 byla přenesena na plátno, <id t, 1947 Je xrifJTU rul lvem místí ve lli rrnl^ki-n dumu, Jejl [ii.l-.l n;: popis připojil Vasan v z. vydaní ŽirotS.
ti/trnlk st Stytmi >Ui *w<" - V iv v, dnr» silni pfcrrndiivaiii, prrd*Mvuj[ proruky a jitou poTíicjlIllo data, j 11 :'-riíí t r. 1444, kdy UcccILo vytvořil takt kartóny pro dvi Liuhovl okn* kupole.
/h»ť/ ia^JJm Maaif/n tam mtnntíatai — obrazy le nedochovaly; jejich popil byl doplněn v 1. vydáni 2hatti.
OIOUGIO VASAttl
a reliéfhostJ, že se zdá, jako by ji měl co nejdřív prorazit. Kromě toho má Noe vedle sebe nekonečné množstvi různých překrásných zvířat; /králka a dobře, Uccello vložil do této své práce tolik půvabu, re je nesrovnatelně lepfi a dokonalejší než všechny ostatní z jeho ruky, takže sklízela chválu nejen tehdy, ale sklízí ji i dnes. V kostele Santa Maria del Piore namaloval na paměť kapitána Plo-rcnťanů Giovanniho Aeuta, zemřelého roku 1393, zelenou hlinkou neobyčejně velkého koně, který se považoval za překrásnou vec, a na něm kapitánovu podobiznu, provedenou serosvítem v barvě zelené hlinky; obraz, vysokí deset loktů, sc nachází uprostřed jedné steny zmíněného kostela, na níž Paolo namaloval v perspektivě také velký sarkofág tak, jako by v nim bylo uloženo tělo, a nad něj pak umístil zmíněnou podobiznu samého kapitána ve zbroji a na koni. Obraz sc pokládal a dodnes pokládá za velmi péknou práci svého druhu; a kdyby byl Paolo toho koně nenamaloval, jak zvedá najednou obé nohy na téže straně, což koně přirozeně nedělají, poněvadž by upadli, a k čemuž došlo nejspíš proto, íc nebyl zvyklý jezdit na koni, ani sc v konich nevyznal tak jako v jiných zvířatech, byla by to věc naprosto dokonalá, neboť jeho proporce, i když je tak obrovitý, jsou velice krásné. Na jeho podstavci stoji napsáno:
PALTL1 UCCHLLT OPUS
Zároveň s tím namaloval Paolo v temže kostele na vnitřní stěně nad hlavním vchodem barevnou treskou ciferník se čtyřmi hlavami v rozích. Zelenou hlinkou vyzdobil pak lodžii v zahradě kláštera Santa Maria dcgli Angel), obrácenou k západu; pod každým obloukem tam namaloval jeden ze skutků a ne j významnějších příběhů ze života opata Benedikta až po jeho smrt. Mezi mnoha překrásnými místy je tam také klášter, který se sesouvá dáblovým pričinením, 2 pod kamením a dřívím zůstává ležet mrtvý mnich; neméně pozoruhodný je další mnich, který prchá pln strachu v překrásně vlajících šatech, jež obepínají nahé tělo. To dalo umělcům takový podnět, že pak v tom stylu pořád pokračovali. Překrásná je také postava s v. Benedikta, jak pln vážnosti a zbožnosti křis! před očima svých mnichů rnrtvého bratra. Místa, jež stoji za pozornost, jsou
í»'i)7 ľlOBtlXT&tEItt) M.lUfiK t'AÔLA ver.mUA
ostatně na všech těchto výjevech, zejména pokud jsou pfttj perspektivně až po cihly a tašky na střechách. Velmi péki i někteří nemocní a scälf z výjevu smrti s v. Benedikta, i. trh světce přifili podívat, zatímco jeho mniči ho oplakávaj! n ľ pohřeb; v nulách těch, kteří ho milovali a uctívali, ito|l M iiust starý mnich se dvěma berlemi pod pažemi, plny |"><Ih neho citu a naděje, že se světce zase uzdraví. Toto dílu k ttr ŕuJĽ barevnými krajinami ani množstvím staveb nebo oht perspektiv, zato víak velkolepou kresbou a řadou d.d h h ností. V mnoha florentských domech je z Paolovy ruky pil spektívnlch obrazů určených pro výplně lehátek, lůžek 4 věci; a v Gualfondé jsou od něho v altánu na zahnulo. \v) Bartoliniúm, zejména čtyři bitevní výjevy na dřevě, pW ozbrojenců v překrásných tehdejších krojích, Jsou mďi ulil dobeni Paolo Orsini, Ottobuono da Parma, Luca da Gulu minský vladař Carlo Malatesta, vesměs významní vojcvúdi 1 by. Protože malby velice utrpěly a byly zničené, svěřili )c době k opravě Giuliunoví Bugiardinimu, ale ten jim \\A\ ui než prospěl.
V Padově, kam Paola pozval Donato, když tam praruval, loval u vchodu do domu V i taliu zelenou hlinkou několik kteří jsou tak krásní, že si jich nesmírně cenil Andrra Miir jak jsem se dočetl v jednom latinském dopise, který njph.il lamo Campagnola filozofovi panu Leonicu ToffiCOfi V Pcruzziů zase Paolo vyzdobil perspektivní freskou imjnhcliil klenbu a v rozích namaloval do ětvereů čtyři živly, ka/.ly kým příhodným živočichem, zemi 5 krikern, vodu s rvi n m se salamandrem a vzduch s chameleónem, který se jim Živl q všechny barvy; protože víak žádného chameleónu nikdy \\ namaloval velblouda otvírajícího hubu a polykajícího \/<Uu si jim naplnil břicho, což je ovšem nesmírná prostoduchí #[. místo malého suchého Živočicha podobného ještěrce natt takové veliké a nevhodné zvíře jen proto, že maji podithná
Paolo se věnoval malířství opravdu s velikou pili u nakrmí tolik, že po sobě zanechal příbuzným, jak jsem sc dozvedel od nich, plné truhlice kreseb. Ale i když kreslení znamená i
•.IOKV.lt> r AS Alt J
žc se zdí, jako by ji míl co nejdřív promy.it. Kromě txr vedle sebe nekonečné množství různých překrásných k ritka a dobre, Ucccllo vložil do této své práce tolik půva-nesrovnatclné lepši a dokonalejší než všechny ostatní z jc-, takže sklízela chválu nejen tehdy, ale sklízí ji i dnes. i S.mu \\.:í\x ůti Fioct namaloval na parnu kapitána Flo-Irtovanniho Acuta, zemřelého roku i$9i, zelenou hlinkou nč velkého koně, který se považoval za překrásnou vte, \ kapitánovu podobiznu, provedenou serosvitem v barvě linky; obraz, vysoký deset loktů, se nachází uprostřed ny /míněného kostela, na níž Paolo namaloval v perspek-i velký saikofág tak, jako by v nim bylo uloženo telo, :j pak umístil zmíněnou podobiznu samého kapitána ve na koni. Obra/, se pokládal a dodnes pokládá za velni: jráci svého druhu; a kdyby byt Paolo toho koně nenama-í zvedá najednou obé nohy na téže stráni, což koně přidělají, poněvadž by upadli, a k čemuž doälo nqspiš pnmi. zvyklý jezdit na koni, ani se v koních nevyznal tak jako zvířatech, byla by to vře naprosto dokonalá, neboř jeho ; i když je rak obrovitý, jsou velice krásné. Na jeho pod-jjí napsáno:
PAUU UCCELLI OPUS
:ň s tím namaloval Paolo v temže kostele na vnitřní stene líni vchodem barevnou freskou ciferník se čtyřmi hlavami /.clenou hlinkou vyzdobil pak lodžii v zahradě kláštera iria dcgli Angcli, obrácenou k západu; pod každým oblou-i namaloval jeden zc skutků a nej významnejších príbehu opata Benedikta až po jeho smrt. Mezi mnoha překrásný je tam také klášter, který se sesouvá Jáhlovým přicinč->d kamením a dřívím zůstává ležet mrtvý mnich; neméně >iltiý je daíií mnich, který prchá pln strachu v překrásně hilech, jež obepínají nahé telo. To dalo umělcům takový >.c pak v tom stylu pořád pokračovali. Překrásná je také v. Benedikta, jak pln vážnosti a zbožnosti křísí před očima uch ú mrtvého bratra. Místa, jež stojí za pozornost, jsou
&\0I ľLfifíHVlSľľ.JIO MALÍŘE F AULA VCV.ttt.LA
ostatně na viech těchto výjevech, zejména pokud jsou provedena perspektivné až po cihly a ra&ky na střechách. Veimi přkni jsou i néktcří nemocni a sesli z výjevu smrti sv. Benedikta, kteři se na světce přišli podívat, zatímco jeho mniSi ho oplakávají a chystaj) pohřeb; v radách těch, kteří ho milovali a uctívali, stojí za pozornost starý mnich sc dvěma iwrlemi pod pažemi, plny podivuhodného citu a naděje, že se světec zase uzdraví. Toto d Ho sc nevyznačuje barevnými krajinami ani množstvím staveb nebo obtížných perspektiv, zato vsak velkolepou kresbou a řadou dalších přednosti. V mnoha florentských domech je z Paolovy ruky plno perspektivních obrazil určených pro výplne lehátek, lůžek a jiných věcí; a v Gualfondě jsou od něho v altánu na zahradě, jez patřila Bjxtoliniům, zejména čtyři bitevní výjevy na dřevč, plné koni a ozbrojenců v překrásných tehdejších krojích. Jsou mezi nimi zpodobeni Paolo Orsini, Ottobuono da Parma, l.uca da Canalc a ri-minský vladař Carlo Malatesta, vesměs významní vojevůdci té do by. Protože malby velice utrpěly a hyly zničené, svĚfili je v nosí dobé k oprave Giulianovi Bugiardinimu, ale ten jim spiš uškodil, než prospel.
V Padově, kam Paola pozval Dona to, když tam pracoval, namaloval u vchodu do domu Vitaliú zelenou hlinkou několik obrů, kteíi jsou tak krásni, že si jích nesmírné cenil Andrea Mantegna, jak jsem se dočed v jednom latinském dopise, který napsal Giro-lamo Campagnola filozofovi panu I.conicu Tomcovi. V domě Peruzziú zase Paolo vyzdobil perspektivní freskou trojúhelníkovou klenbu a v rozích namaloval do čtverců čtyři živly, každý s nejakým příhodným živočichem, zemi s krtkem, vodu s rybou, oheři se salamandrem a vzduch s chameleónem, který sc jim živí a střídá všechny barvy; protože vsak žádného chameleóna nikdy neviděl, namaloval velblouda otvírajícího hubu a polykajícího vzduch, aby si jím naplnil břicho, což je ovšem nesmírná prostoduchost, neboť místo malého suchého živočicha podobného ještěrce namaloval rakové veliké a nevhodné zvíře jen proto, že maji podobná jména.
Paolo se věnoval malířství opravdu s velikou píli a nakreslil toho tolik, že po sobě zanechal příbuzným, jak jsem se dozvěděl přímo od nich, plné truhlice kreseb. Ale i když kresleni znamená hodně,
141
O/ři biltrai týjrn - diľa ic nedochovala; ač by tomu popil, tlnf>írtrný ■v i. vydaní Žieníi), rrajvrdčovml, nehte o řjtámč obrazy liitty n Sum Rumanu. Jejich ri«nurimr, malíř Ciutmna Uughu-dini (H7Í" ijj-O- ínwvovuny f i týnit li v Ih vydAni, byl Mlchťlangclův pMlcI i ipolupracnvnJk při tnntbť Sktinílti ktplt. Vwwn mu vrnoml íamoititný žWotoptj v J. cšsri *vfch itim/ň (U Qptrt VI, w>i).
I' l'.-«!ůa\ ínin /Wa podliti Dmutu -I) r.itdln pracoval v Hatluvč nu J»'i(JcťJ.r uple Gauamelairivř * iui oltííi pti» cliíiltu Sant'Antonio v Ittcrli 1444—1449; IJccellův pobyt »padl ÓVj r, 1441 « vru In tu o nám doplnit Vaswi v í, vydání /ttotil. Ufiťdlmvy pmtov&kc pnicc sc nezachovaly.
CinUm Campagpn!* - padovský notář n vřilec, o»ee ninliíc A medirytec Graliiua Carnp*ftlU>lY (nor. T. 1402). Giroljuno je jiucuu-m řatty latinských a italských spílku, * nichž nčktcrr potjlottíiíy Vamrinui jako pramen, Itjmcňfl p K psáni iivntnpisu Aridiry Montegnl, luL *c r> Cámpagnuloví hovoří jaimi; r»tn je táke opit tet o podovilojri! profdOfu řtíiiny a lilo)^^^^L■ NiccoLuvi I.cihiícdví 'ľuiiKovi,
ílyři *ivlj - dtto M llcdochovnlo.
iSfimirmi pretlůdurlntit - anekdotu \c valožcna na podfihtioeti jtilikfch jmtn velblouda, íamaíh, s chamclctitiUj
ClItfíUĽWttt.
Pud* h ľfnei-M mmtffttrí - celý odttavvc hyl duplnčn v 2. ■.■yJ.n- i 2it*iä, vťrtnr
í4i
mlftjf o jiojobífcoadi piti význatnich urnilni, jrf Vaiurl v i. vydinJ pH)**! Mj.vjcclnvi, Obnx, Una v Louvnj, n; duchov al v tikovém itivu, #e oi&ekn nutom hv cřika [inzhodncítjf.
fxalwwr Mami ti - v t, vyilinJ áí»/JÍ |._ v t rihoijŕ ■ näpfcem na purtrŕm úi t-.lOu íprivnč Ailtonlft Manem; jJe ncpoehyhrif o tkttťnnkčho rní:řnuiiJ:.i, aidiíteku a ip<w>v»tde Antonia MincHihrj <li Tucáo        —UV7). ktťréimi íl- |iŕipi.»i>t .ila novelu '"t fr*l7tlfi 'ľítinfochúvi a fivotopis Filipjja H ľmiL-IJťcchihn.
tr, 7«r*ŕf - tlllo »<" nedochovalo.
Ztmřtl roku f 4) i - Pinlo UcccUo wmh'l skoro o pút stqjiitl poultjl, to. fmwince l+7íí ve viku 7B kt, Jak ctrtkliUU p&vmm i rigistru /emrelje.h, *, byJ pochován r kastele Suito Spirita.
Zantthůt p* tebt 4ttm - jmenovala *e Artttinla, niffHlitii se r. 144d a iteinŕĽÍa ti 1491, jak Time z ti-Rintni ícmfrfýdi, kile je uvedena jako malíllu.
ClOHGift ľASAfíl
malováni znamená vje, protože hotové dílo žije déle než kresba na papíre. V mé knize kreseb je řada jeho včd, figur, perspektivních pohledů i podivuhodne krásných ptáků a zvířat, ale ze vieho nej-lepši je mazzoechio nakreslené pouhou linkou a tak krásne, že by je nikdo kromě Paola, 5 tou jeho trpělivostí, nedokázal. Ale i když byl Paolo podivín, dovedl ocenit nadáni svých druhú, a aby po nich zůstala potomkům vzpomínka, namaloval na podlouhlou desku vlastni rukou podobizny pěti význačných umělců, již si pak nechal na památku doma; prvni byl malíř Giotto, představující svědo a počátek umění, druhý Filippo, syn scra Brunellcschiho, za architekturu, dále pak Donatcllo za sochařství, on sám za malbu perspektiv a zvířat a konečne za matematiku jeho přítel Giovanni Manetti, s nimž rozmlouval a diskutoval o Euklidovi.
Vypravuje se, že jednou měl Paolo malovat nade dveřmi kostela San Tommaso na Starém trhu obra* sv. Tomáše dotýkajícího se Kristovy rány, a tak se pustil do práce s veškerým úsilím, pnitožc cjitčl, jak sám řekl, ukázat celé své umění a včdČní. Aby obraz nikdo neviděl, dokud nebude hotov, dal si udělat z prken ohradu. Kvůli nl mu jednou Donato řekl, fedyí ho potkal samotného: „Copak jc to za obraz, íz ho tak ukrýváš?" Paolo odpověděl: „Počkej, a uvidíš 1** Donato nechtči naléhat, protože si myalcl. Že to bude jako obvykle něco podivuhodného. Za nějaký čas si byl jetlnou zrána Donato na Starém trhu koupit ovoce a u vide i Paola, jak zrovna odkrývá to své dílo. Paolo Donata zdvořile pozdravil a zeptal sc, co říká obrazu, protože byl zvědav na Donatův soud. Donato si obraz pořádné prohlédl a pak řekl: ,,Paolo, ty ho odkrýváš, piávě když bys ho měl zakryti" A tu sc PaoJo velice zarmoutil, poněvadž pochopil, že mu jeho poslední práce vynese víc hany, než za ní očekával chvály; byl z toho lak sklíčený, že se už neodvažoval ani vycházet, a tak se zavřel doma a věnoval se perspektivě, která ho držela v chudobě a chmurách až do smrti. Dožil se vysokého věku, ale neměl přllia spokojené stáři. Zemřel roku 14) z v třiaosmdesáti letech a byl pochován v kostele Santa Maria Novclla.
Zanechal po sobě dceru, která sc vyznala v kresleni, a ženu, která často vyprávěla o tom, jak Paolo trávil celé noci v pracovně
Život rianstrrsKĚno sialIřk paola vi-i:títtA
nad problémy perspektivy, a když ho volala, aby ícl '.pil, „Když ta perspektiva je tak sladkál" A byla pro rttho d*t* sladká,neméně milá a užitečná však byla jeho přičiněními kteří se jí zabývali po něm.
Konec Života malíře Paola Uccella