R.M. Rilke:  HERBSTTAG


Herr: es ist Zeit. Der Sommer war sehr gro3.

Leg deinen Schatten auf die Sonnenuhren

und auf den Fluren la3 die Winde los.


Befiehl den letzten Früchten, voll zu sein;

gib ihnen noch zwei südlichere Tage,

dränge sie zur Vollendung hin und jage

die letzte Sü3e in den Schweren Wein.


Wer jetzt kein Haus hat, baut sich keines mehr.

Wer jetzt allein ist, wird es lange bleiben,

wird wachen, lesen, lange briefe schreiben

und wird in den Alleen hin und her

unruhig wandern, wenn die Blätter treiben.




PODZIMNÍ  DEN     Josef Tkadlec 1930




Jest, Pane, čas.  Veliké bylo léto.

Teď stín svůj polož na sluneční hodiny

a vichry vypusť v roviny, ať všude prověje to.


Posledním plodům pokyn dej, ať nalijí se již,

jen jižnější dva dny jim ještě pošli,

vybídni je, by uzrály a došly

a sladkost poslední vžeň v plných hroznů tíž.


Kdo nyní domu nemá, již ho nevystaví.

Kdo teď je sám, ten dlouho cítit bude chlad

a bude bdít a číst a dlouhé listy psát,

a v alejích toulati se do únavy

neklidně, ve větru, jenž listí bude rvát.






PODZIMNÍ DEN    Ivan Slavík 1971


Pane: je čas. A léto bylo bez hrází.

Svým stínem pokryj terč slunečních hodin

a dovol větrům na polích, ať vyrazí.


Posledním plodům přikaž, aby dozrály;

dva jižní dny ať jsou jim přány,

poslední sladkost tlač v nich k dokonání

a šťávy donuť, aby do vín ztěžkaly.


Kdo nyní nemá dům, už nevystaví jej.

Kdo teď je sám, i v příštích dnech to zjistí

a bude bdít a číst, psát dlouhé listy

a křížem krážem v alejích a přes alej

neklidně bloudit ve vířícím listí.