Bulhaři Historie kontaktů s Bulhary •konec 18. století -Slovensko, Zakarpatská Ukrajina: krátkodobě a v malém počtu pěstitelé a prodejci zeleniny - •polovina 19. století -Praha: studenti -myšlenky panslavismu, utlačovaný národ -oboustranný zájem - •20. léta 20. století -ekonomická migrace: „zelináři“, „zahradníci“ -sezónní práce (březen – říjen) -organizovaný postup z východu na západ: Atanas Kalev z Brna à vlastní i bankovní kapitál, nevyužité prostory, pronájem půdy -učeň => dělník => gazda (=> pěstitelské závody) -předpoklad krátkodobého pobytu => • nezájem o usazení, integraci (strava, zvyky) • x přizpůsobení se (oděv, jazyk) -1931 1340 sezónních zahradnických dělníků - •Po 2. světové válce -studenti, reemigranti, odborní pracovníci -smíšená manželství („plážová“) • •90. léta 20. století -ekonomická migrace • Charakteristika menšiny -„zelináři“ původně nízké vzdělání, již u druhé generace vyšší stupeň vzdělání à dnes VŠ a SŠ -rozptýlené osídlení celé republiky, hlavně města -návaznost na předchozí znalost terénu, semknutá komunita -povědomí o Bulharsku, rodině -vysoká integrace x zachování svátků, jazyk -smíšená manželství od 2. generace zelinářů -náboženství: pravoslaví nebo žádné -Č. o Bulharech: pracovitost, skromnost, soudržnost x temperament Statistické údaje -1991: poprvé možnost se přihlásit k bulharské národnosti, dnešní ČR cca 3.500; 2011: 4.999 -2021: 6.073 + 1.588 se dvěma nár. (+ česká 1147), JmK 448 + 226 Praha 1803 + 559; Brno 245 -1/2020: ca 17.000 trvalý nebo přechodný pobyt -7/2022: ca 17.500 • Etnické identifikátory -jazyk: Bulharská základní škola a gymnázium (Praha, od 1948) -zvyky: Velikonoce jako pravoslavní (obřadní pečivo – kozunak), Vánoce podle gregoriánského kalendáře (obřadní pečivo – banica), Baba Marta (marteničky), Trifon Zarezan (patron vinařů, polovina února); Dny bulharské kultury -strava: zelenina, pita, sarma, vařené a pečené Výsledek obrázku pro kozunak Výsledek obrázku pro banica Kulturní instituce -Bulharská sedjanka (Praha, 1880): česko-bulharský osvětový spolek, podpora ze strany českých umělců, přednášky o Bulharsku, kultuře, udržování jazyka, členové v Bulharsku šířili znalosti o Češích -Sv. Georgi (Brno, 1919): spolek bulharských zelinářů -Bulharská kulturně osvětová organizace (Praha, 1948): celostátní působnost => • -Bulharské kulturně osvětové sdružení, Bulharský klub, Bulharský kulturně osvětový klub: v různých větších městech -Vazraždane (Praha, 2001): jazykové kurzy, nejmladší generace; časopis Balgari -Pirin (Brno, 2001): taneční soubor, výuka tanců -Zaedno (Praha, 2002): taneční soubor Bulgari, oslavy Trifon Zarezan; časopis Kamarádi (2012) https://www.youtube.com/watch?v=F2izHBcS_AY • -Bulharská beseda (Praha, 2008): studenti, umělci -Křesťanské sdružení Bulharů v České republice Svatého Nikolaje Mirlikijského Divotvůrce (Praha, 2009): křesťanské pravoslavné tradice -Asociace bulharských spolků v ČR (Praha, 2014): 9 regionálních klubů z měst; časopis Roden glas (= Rodný hlas, od 1971) • Badatelé a literatura •Jiří Král, Jan Húsek – 30. léta Slovensko •Ján Podolák – 80. léta Slovensko •Miriam Motejlová-Manolová – historie, česko-bulharské kontakty •Mirjam Moravcová •Helena Bočková a Jana Pospíšilová – Brno •Zuzana Maxová •Rumyana Georgieva