Maďaři



Historie kontaktů s Maďary
•Do r. 1918
-součástí Rakousko-Uherska
-na našem území jedinci àarmádní služba
-
•1. republika
-po r. 1920 (vymezení hranic Maďarska) značný počet na území cizího státu – J a V Slovensko
-migrace pracovní
-
-

•1945-1949
-Košický vládní program => ztráta občanství, konfiskace majetku, odsuny do českého pohraničí
-politická (nedobrovolná) migrace
-jako důvod uváděn nábor pracovních sil, ve skutečnosti snaha o řešení etnického problému
-50 tisíc Maďarů
-reslovakizace
-1948 navrácení občanských práv à 95% zpět
-5% = základ pro „českou“ část menšiny
-

•János Esterházy – † 1957 v mírovské věznici
•
•1968 zákonem oficiálně uznaná menšina
•
•90. léta 20. století
-migrace pracovní, studenti
-„maďarská“ část menšiny
-ze Slovenska, Maďarska i jiných zemí

Charakteristika menšiny
-obchodníci, živnostníci, SŠ a VŠ vzdělání
-smíšené i endogamní sňatky
-nejsou regionálně koncentrovaní, města
-vysoká integrace à středoevropanství, občanské vědomí

Statistické údaje
-1980 i 1991: cca 20 tisíc; 2011: 9.365
-2021: 5.969 + 5.214 (+ česká 2.698), odhad menšiny 19–20 tisíc; JmK 642 +
472                                         Praha 1.479 + 1.530; Brno 357 + 61
-1/2020: ca 7.700 trvalý nebo přechodný pobyt
-7/2022: ca 10.000
•

Etnické identifikátory
-etnické povědomí v rámci rodiny
-jazyk: obvykle bilingvní
-hudba, tanec: čapáše, čardáše
•https://www.youtube.com/watch?v=zfDzgBlNTvw
-strava: paprika, perkelt, karhonya, halaszlé

Kulturní instituce
-Vysokoškolský kroužek svatého Jiří (Praha, 1925)
-Sarló (= srp; Praha, 1928): levicové hnutí
-Corvina (Brno, 1921): studenti techniky
-Kafedik (Brno, 1969): Studentský klub Ference Kazinczyho (spisovatel)
-Svaz Maďarů žijících v českých zemích (Praha, 1990): později pobočky ve městech =>
-Svaz Maďarů – Brno (1993): zachování a rozvoj kultury, jazyka, tradic, prezentace maďarské
kultury, rozvoj česko-maďarských vztahů => Maďarské kulturní a informační centrum, Dny maďarské
kultury; kateřinské zábavy
-Soubor Kőris (Brno, 2007)
-

Badatelé a literatura
•Tomáš Dvořák – historie po 1945
•Jakub Holas, Helena Nosková, Robert Pejša