Menšiny Právní ochrana menšin •17. a 18. století – souvisela s ochranou náboženských menšin, konkrétní skupina na konkrétním území, tolerance nikoliv rovnoprávnost • •19. století – Balkán (po rozpadu Osmanské říše) • •Do 1. světové války neexistoval celosvětový systém ochrany menšin •1915 tzv. kongresy potlačených národů -právo na sebeurčení národů ǂ právo na samostatný stát • •1919 pařížská mírová konference -hranice nových států -10. 9. 1919 malá smlouva saint-germainská à hranice a národy bývalého Rakouska-Uherska • •1920 Společnost národů -menšinová otázka nedeklarována -konec SN – 30. léta 20. století; oficiálně 1946 => zánik smluv na ochranu menšin • •1922-3 konference v Lausanne -Řecko x Turecko • •1945 Organizace spojených národů -hlavní sídlo v NY -193 členských zemí -17 cílů •Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin -příslušníci menšin musí respektovat vnitrostátní právní řád a práva ostatních -aplikační přednost před zákonem - •Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace • •Mezinárodní pakt o občanských a politických právech • •Úmluva o ochraně lidských práva základních svobod Národy v Habsburské monarchii •Dominantní pozice Němců •Vztah Čechů a Němců: -do konce 18. století slabá pozice Čechů -přelom 18. a 19. stol. národní obrození -od 2. poloviny 19. století obavy Němců o pozici => zhoršování vztahů -1905 moravský pakt à dvě národnostní kurie, rozdělení mandátů podle národností •Sčítání lidu: od 1880 rubrika jazyk (obcovací, mateřský) = národ(nost), možný pouze jeden Menšiny v ČSR •Národ(nost)ní menšina = jazyková menšina •Němci – komplikovaný vztah, odmítání příslušnosti k českému státu •Maďaři (a „maďaroni“) – spor o území, boje à negativní postoj státu •Poláci – spor s Polskem o Těšínsko, boje à chladné, ale korektní vztahy •Rusíni – otázka autonomie Podkarpatské Rusi •Ústava z r. 1920 – národ ani národnost nespecifikovány; národní; právo sebeurčení pro národy nikoliv menšiny •- Hlava VI. Ochrana menšin národních, náboženských a rasových (§128-134): -označení národní záměrné -volné užívání všech jazyků x možnost omezení z důvodu veřejného pořádku a bezpečnosti -menšinové školství -zákaz násilného odnárodňování •Hanobení národa nebo národní menšiny, státní občanství •Sčítání lidu 1921: •- národnost není vázána na jazyk •65,5% Čechoslováci (z toho Slováci 14,5%) •23,3% Němci •5,6% Maďaři •3,4% Rusíni a Rusové •1,3% Židé •0,5% Poláci •0,06% cikáni •1927 Zákon o potulných cikánech -původně sociální s etnickým přesahem -cikánské legitimace a kočovné listy Menšiny u nás po r. 1945 •Odsuny kolaborantů, politicky nepřijatelných •Po únoru 1948 Československo společný stát Čechů a Slováků, menšiny nedeklarovány •Činnost spolků omezena, kontrolována •K různým etnikům různý přístup •V roce 1968 ústavní zákon č. 144 – čtyři národnostní menšiny: Němci, Maďaři, Poláci, Ukrajinci (Rusíni) •Neexistence státních institucí pro řešení problémů menšin Menšiny u nás po roce 1989 •Sčítání lidu v r. 1991 – některé národnosti poprvé •Zákon č. 273/2001 Sb. -příslušník národnostní menšiny = občan ČR -jazyk menšiny v úřední komunikaci, volby, veřejná označení, příjmení, vzdělávání, šíření -sdružování -udržování kultury -účast na řešení záležitostí •Rada vlády pro národnostní menšiny •Dům národnostních menšin v Praze •Koordinátoři pro národnostní menšiny – kraje, města - •V současnosti 14 národnostních menšin •Bělorusi, Bulhaři, Chorvaté, Maďaři, Němci, Poláci, Romové, Rusi, Rusíni, Řekové, Slováci, Srbové, Ukrajinci, Vietnamci • •Sčítání lidu, domů a bytů 2021 -zahrnuje osoby s „obvyklým pobytem v ČR“ -statistika nemusí odpovídat skutečnosti => kvalifikované odhady (spodní a horní hranice) -možnost dvojí národnosti -národnost nejen podle národnostních menšin -národnost česká, moravská a slezská (majorita) •Kulturní aktivity: -spolky a organizace jednotlivých národností bez ohledu na státní příslušnost, států, bývalých států, regionů -festivaly, pravidelné akce (Brno: Babylonfest, Den národnostních menšin) Literatura •Petráš, René: Menšiny v meziválečném Československu. Právní postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodněprávní ochrana. Praha: Karolinum, 2009. •Gabal, Ivan a kolektiv: Etnické menšiny ve střední Evropě. Konflikt nebo integrace. Praha: G plus G, 1999. •Bittnerová, Dana – Moravcová, Mirjam: Etnické komunity v české společnosti. Praha: Ermat, 2006. •Bittnerová, Dana – Moravcová, Mirjam: Etnické komunity v kulturním kontextu. Praha: Ermat, 2008. •Bittnerová, Dana – Moravcová, Mirjam: Etnické komunity v kulturní a sociální různosti. Praha: FHS UK, 2010. •Bittnerová, Dana – Moravcová, Mirjam: Etnické komunity. Integrace, identita. Praha: FHS UK, 2011. •Bittnerová, Dana – Moravcová, Mirjam: Etnické komunity. Kontinuita kulturní reprodukce. Praha: FHS UK, 2012. •Sokolová, Gabriela a kolektiv: Soudobé tendence vývoje národnostní v ČSSR. Praha: Academia, 1987. •Rada vlády pro národnostní menšiny. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rnm/historie-a-soucasnost-rady-15074/ •Český statistický úřad. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/scitani2021/narodnost •Cizinci 3. zemí se zaevidovaným pobytem na území České republiky a cizinci zemí EU + Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska se zaevidovaným pobytem na území České republiky. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/cizinci-s-povolenym-pobytem.aspx