Němci



Historie kontaktů s Němci
•12. století
-Soběslav II. propůjčuje pražským Němcům privilegia -Přemysl Otakar I. kolonizace pohraničí:
sedláci, řemeslníci, odborníci
-
•13. – 15. století
-osídlování vylidněných oblastí po epidemiích, válkách, náboženských sporech

•16. století
-novokřtěnci (Habáni): z německých zemí, radikální odnož reformované církve, společné vlastnictví
bez sociálních rozdílů; keramika (fajáns, 2x pálená, barevná glazura, ne antropo- a zoomorfní
vzory); J Čechy, Morava à 17. stol. Slovensko
-
•17. století
-Habsburská říše => hlavní společenské, hospodářské a politické pozice
•

•19. století
-rozvoj nacionalismu: spolky, kulturní organizace, spor o univerzitu
-
•První roky 1. republiky
-sudetští Němci, čeští Němci
-politika: vyhrocené vztahy, omezení společenského postavení, odmítnutí uznání republiky =>
obsazování sudet čsl. armádou, 1919 st. Germainská smlouva; poté 25% parlamentu, školství x
znevýhodnění podnikání
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d3/Sudetendeutsche.png

•30. léta 20. století
-hospodářská krize + politika Německa => radikalizace německého pohraničí -Sudetendeutsche Partei
(1935): Konrad Henlein •https://www.youtube.com/watch?v=LrqAsL6iFd0 -vs. běžný život: smíšená
manželství, interetnická zaměstnání a pobyty, bilingvismus
-
•
•

•Po r. 1945
-odsuny, konfiskace, ztráta nebo odmítání občanství à také čeští členové rodin => trvalý rozvrat
rodin
-neodsunutí (antifašisti, odborníci) umísťovaní do vnitrozemí s nedostatkem nekvalifikovaných
pracovních sil
-
•50. léta 20. století
-právní rovnoprávnost x místní praxe
-asimilační tlak, smíšené svazky x pragmatické důvody nepřiznání národnosti
-
-
•

•1968
-uznaná práva národnostní menšiny
-
•Od 90. let 20. století
-historické hodnocení poválečných událostí
-vyšší počet aktivit, větší propojení s německy mluvícími zeměmi
-
-

Charakteristika menšiny
-označení Němci od poloviny 11. stol. (lat. Theutonici), současně s tím kmenové (zemské)
-do r. 1945 vyšší společenské postavení
-vyšší věkový průměr
-územní rozptýlení, nejvíce Ústecký, Karlovarský     a Plzeňský kraj
-problematické vztahy: vliv historických událostí (od 9. stol.), stereotypních představ
-Č. o Němcích: strozí, přísní, systematičtí, militantní
-N. o Češích: vypočítaví, neupřímní
-
•

Statistické údaje
-1921: v ČSR 3 miliony (25% obyvatelstva)
-1950: 165 tisíc
-1980: 60 tisíc
-1991: 48,6 tisíc; 2011: 25.221
-2021: 9.128 + 14.791; JmK 334 + 613; Karlovarský kraj 1.899 + 1.799; Brno 172 + 358 -1/2020: ca
21.000 přechodný nebo trvalý pobyt
-7/2022: ca 14.000

Etnické identifikátory
-dle aktuální „nálady“ ve společnosti; minulost jako sjednocující faktor -jazyk: nářečí
hornoněmecká (J), středovýchodní (S); nezávislý na rodinném prostředí -výrazné regiony: Vyškovsko,
Brněnsko, Jihlavsko, Kravařsko, Hřebečsko, Hlučínsko; tradiční kultura ovlivněna okolím -oděv:
mužský – široký nízký klobouk, městský střih, ženský – tmavé barvy, široká zástěra

-hudba: vliv místa původu; Hřebečsko – housle a šalmaje; Jihlavsko – skřipácká muzika
-https://www.youtube.com/watch?v=aC3ZXAcsuoE -zvyky: letnice (svatodušní král nebo královna), sv.
Bartoloměj (jeřabiny), Dušičky (Heilingstrizln, obchůzky chudých)
-víra: římští katolíci

Kulturní instituce
-udržení jazyka, historického povědomí, kultury, prezentace, po r. 1990 sociální práce
-členství 25% celkového počtu
-Kulturní sdružení občanů (ČSSR) německé národnosti (1969, Praha) à Spolek Němců a přátel německé
kultury (2015): 16 měst -Shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (1993, Praha) à
Shromáždění německých spolků v České republice (2016): zastřešuje 22 spolků, měsíčník LandesEcho

-Německý kulturní spolek region Brno (1991, Brno): česko-německá spolupráce, německý jazyk
(spolupráce se školami) -Německý jazykový a kulturní spolek (2001, Brno)
-

Literatura a badatelé
•Téma odsunu z 90. let 20. století
•Tomáš Dvořák, René Petráš, Milan Sládek
•Jana Nosková: vzpomínky brněnských Němců
•Lidová kultura. Národopisná encyklopedie…
•Karel Josef Jurende (1780-1842): Hřebečsko
•Jan Vyhlídal (1861-1937): Hlučínsko
•Jan N. A. Hanke z Hankenštejna (1751-1806): Kravařško

•Miroslava Ludvíková (1923-2005): Brněnsko (oděv)
•Jaroslava Pechová: Vyškovsko (obživa, zvyky)
•Eva Večerková: J Morava (zvyky)
•