Romové Historie kontaktů s Romy •Do konce 15. století -1399 – popravčí kniha pánů z Rožmberka - -1416 – Staří letopisové čeští -původně vstřícný nebo neutrální postoj à cizí původ, vzhled, způsob obživy a postoj k náboženství => negativní -označení cikán není etnické ale sociální • • 04 Popravčí kniha pánů z Rožmberka a •16. – 18. století -Čechy: pronásledování, fyzická likvidace, vypovídání z území => kočovné skupiny -Morava: mírnější, na konci 18. století první usazená rodina -Slovensko: vstřícný postoj šlechty (muzikanti, kováři), hromadné usazování od 16. století -nerovnoprávnost -prameny pouze neromské provenience 35 •Osvícenectví -snaha panovníků o usazování (Marie Terezie v Uhrách, Josef II. na Moravě) -samovolné usazování na J Moravě (Strážnice, Svatobořice, Horňácko) -konec fyzických trestů, právo k životu na území narození - •19. století -zákony upravující pobyt Romů (domovské právo) - •1. republika -uznána národnost, ale jde spíše o statistickou kategorii cikán -způsob obživy podle vztahu k územnímu pohybu: usedlí (kováři, hudebníci, nádeníci, práce s organickým materiálem, žebrání, polní pych) x kočovní (prodej zvířat, podomní prodej, věštění, drobné krádeže) -zákon 117/1927 O potulných cikánech: nižší občanská kategorie (cikánské legitimace, zákaz vstupu, výchovná opatření, vykazování a zákazy pobytů) -vysoká míra integrace na Moravě (první VŠ student), relativně dobré soužití na Slovensku, Čechy více problémy – kočovné skupiny - •2. světová válka -Romové z území protektorátu v koncen- tračních táborech à 90% předválečné populace zahynulo -na Slovensku výrazné zhoršení životních podmínek • •2. polovina 20. století -po válce samovolné i státem řízené migrace za prací do pohraničí (S Morava a Čechy, Z Čechy) a průmyslových oblastí -asimilace řízená státem: sociálně-patologická skupina, narušení komunit, neoficiální zákaz používání jazyka, kultury -1958 zákaz kočování -1965 likvidace romských osad na Slovensku, bez efektu -1968-73 první romská politická strana u nás Svaz Cikánů-Romů - • •80. léta 20. století -integrace: povolení kulturních aktivit, oživení jazyka • •90. léta 20. století -1991 poprvé v status národnostní menšiny -vlna etnoemancipace a občanské angažovanosti x zvyšující se nezaměstnanost a sociální propad -1993 s rozpadem Čsl. nemožnost nabytí českého občanství (status cizinců => horší životní podmínky) • Charakteristika menšiny -historická menšina x dlouhou dobu není soužití s majoritou => historické determinanty vzájemných vztahů -správné označení Romové (z označení v romštině, Rom = muž) x exoetnymum cikáni (používané též v historických souvislostech) -jediná menšina bez „původního“ státu -vnitřní dělení na subetnické skupiny = není homogenní etnikum: 85% slovenští R., 10% olašští R., zbytek moravští, čeští, maďarští, Sinti (skupina z Německa) • • -výrazná sociální segregace -nízké vzdělání => sociální úpadek a nerovnost, dnes pomalé navyšování SŠ a VŠ (tzv. romská elita) -vyšší koncentrace v průmyslových centrech, městech -vysoké procento do 20 let (mýtus vysoké porodnosti) -vztahy s majoritou ovlivněny oboustrannými negativními stereotypními názory -R. o sobě: důležitá rodina, kolektiv -Češi o R.: výrazná polarita (hluk x umí si užít život; nemyslí na budoucnost x bezstarostnost; bezohlední x rozdali by se atd.) -Romové o Č.: svázaní pravidly, vysoký individualismus Etnické identifikátory -předěl po 2. světové válce: ztráta dosavadních hodnot, marginální nabývání hodnot majority -Romipen (= „romství“, tj. co dělá Roma Romem): proměnlivé -jazyk: stejná jazyková větev jako čeština x velké odlišnosti, pasivní znalost, písemná forma není kodifikována (u nás východo- slovenský dialekt) -náboženství: „osobní“ víra à kostel jen na důležité svátky; prvky animismu (duše zemřelých) - -hudba a tanec: pro vlastní komunitu a pro majoritu; nejvýraznější identifikátor pro většinovou společnost •https://www.youtube.com/watch?v=y7YakLcZO6I •https://www.youtube.com/watch?v=7bEvZQVOkD8 -zvyky: rodinné v okruhu velkorodiny, nákladné = způsob ukázat možnosti rodiny (svatby, křty, pohřby); výroční přizpůsobené majoritě se specifickými rysy (Vánoce – jídlo duším zemřelých za okno nebo na hrob) • Statistické údaje -1783: první sčítání, monarchie -1. republika: Čsl. 70 – 100 tisíc Romů -1942: 6.500 na území protektorátu -1945: 583 Romů -1991: 32.900; 2011: 13.681 -2021: 4.458 + 16.846 (kvalifikované odhady 250 – 320 tisíc); JmK 307 + 1.193; Ústecký kraj 837 + 3239; Brno 191 + 829 • Kulturní instituce -výrazný podíl institucí, které založili a/nebo provozují (také) neromové -hlavní cíle: boj proti diskriminaci a rasismu, sociální práce, vzdělávání, právní pomoc, rozvoj a prezentace kultury -Muzeum romské kultury (Brno, 1991): specifikum v ČR– pouze o národnostní menšině, dnes státní (Ministerstvo kultury), rozsahem a fungováním i ve světě -Slovo 21 (Praha, 1999): mezinárodní romský festival Khamoro -Romea (Praha, 2002): od 2012 zpravodajský server, časopis Romano voďi -Drom (Brno, 1988): v sociálně vyloučené lokalitě -IQ Roma servis (Brno, 1997) -Společenství Romů na Moravě Literatura a badatelé •19. století – jazykověda, z ní zjištění původu •Antonín Jaroslav Puchmajer (1821): první práce o romštině •Jožka Černík: Cikánské písničky (1921) – nejstarší notové a textové záznamy z Moravy •Vincenc Lesný: Jazyk cikánů v ČSR (1934) – kapitola v Československé vlastivědě •Ctibor Nečas, Bartoloměj Daniel, Jiří Hanzal, Jana Horváthová – historie • • •Milena Hübschmannová – indoložka, slovesný folklor, zakladatelka semináře romistiky na UK (1991) •Hana Šebková – 60. a 70. léta, rodina, komunita, slovesný folklor •Eva Davidová – 2. pol. 20. stol., etnografka, hmotná (řemesla) a duchovní (hudba) kultura •Dušan Holý – hudba (Jožka Kubík) •Romano džaniben, Bulletin Muzea romské kultury (recenzovaná periodika) •www.romea.cz