Strop


                                     (1961, r. Věra Chytilová)


                                    https://vimeo.com/260569888


             Obsah obrázku osoba, interiér, žena, dívka Popis byl vytvořen automaticky



Námět: Pavle Juráček, Věra Chytilová, Scénář: Věra Chytilová, Kamera: Jaromír Šofr, Hudba: Jan
Klusák, Hrají: Marta Kaňovská, Julián Chytil, Jaroslav Satoranský, Josef Abrhám, Ladislav Mrkvička,
jiří Menzel


Středometrážním filmem Strop Věra Chytilová absolvovala studium katedry režie na FAMU. Jde o
snímek, který vychází z životních zkušeností samotné autorky, neboť se také věnovala modelingu.
Zároveň jde o příběh neherečky Marty Kaňovské; destilát dosavadních životních zkušeností obou žen
předznamenává pro Chytilovou zásadní emancipační téma. Strop byl uvedený v kinech spolu s dalším
filmem režisérky Pytel blech a s loutkovou satirou Vladimíra Lehkého Kurs pro ženy (1962) jako
program s názvem „U stropu je pytel blech“.


1) Film býval interpretován jako příběh mladého člověka, který si z pohodlnosti stanoví strop svých
možností a tím se zbavuje možnosti žít třeba lépe a plodněji.

Souhlasíte s takovým tvrzením? Pokud ne, tak proč? Co z takového čtení vypadává?


2) Zamyslete se, jak byste charakterizovali hlavní hrdinku Martu. Co všechno se o ní dozvíme? Jaký
je její příběh? Jakými stylovými prostředky Chytilová zprostředkovává její pocity, nálady, názory?


3) V roce 1962 Aleš Fuchs napsal, že Strop je správnou a zdravou cestou pro současný československý
film, protože chce filmu vrátit jeho specifičnost výrazu. (FUCHS, Aleš. Mladé hledání. Film a doba.
1962, roč. 8, č. 6, s. 293–298)

Pokuste se vysvětlit, co filmový kritik tímto tvrzením myslí.


4) „Tvůrce, pracující docela postaru, není osočován z toho, že takové věci dělali už lidé před ním.
Běda, pokusíte-li se o opak. Leckdo nepochopí, že lidé bez rozdílu národnosti a informovanosti
mohou cítit stejně a nalézt stejnou řeč“ (Věra Chytilová)


Kromě pozitivních reakcí byla Věře Chytilové v případě Stropu vyčítána až příliš doslovná nápodoba
zahraničních vzorů. Který zahraniční film (případně filmy) z téže doby si po dosledování Stropu
vybavíte a v čem vidíte paralely?



                                            Pytel blech


                                     (1962, r. Věra Chytilová)



Obsah obrázku osoba, interiér, vsedě, žena Popis byl vytvořen automaticky

Námět a scénář: Věry Chytilová, Kamera: Jaromír Šofr. Hlasem Evy hovoří herečka Helga Čočková


Ačkoliv byl Pytel blech distribuován společně s jejím předchozím, absolventským snímkem Strop,
nevznikl již pod hlavičkou FAMU, ale Krátkého filmu Praha (jedná se tedy o Chytilové první
profesionální zakázku). Jde o kolektivní portrét učnic textilky, jejich vychovatelek a dílenských
mistrů a mistrových. Z kolektivu se postupně vyloupne jako hlavní hrdinka prostořeká, hubatá, ale
v jádru hodná Jana, která s nově příchozí Evou začne kamarádit.


1) Ve filmu cítíme paradox – na jednu stranu působí jako autentická reportáž ze života dívek, i
když jde o dílo inscenované. Které prvky se na tomto pnutí podílejí a proč (dialogy, komentář,
kamera, herecké výkony)?


2) Srovnejte si Chytilové pohled za zdi dívčího internátu s tím, jaký přináší Miloš Forman ve filmu
Lásky jedné plavovlásky. Ačkoliv oba filmy v sobě mají veristické/civilistické prvky, jde o
srovnatelné vize dívčího dospívání? Co mají společné a v čem se liší?



                                           Slnko v sieti


                                      (1962, r. Štefan Uher)



              Obsah obrázku osoba, exteriér, muž, žena Popis byl vytvořen automaticky


Scénář: Alfonz Bednár, Kamera: Stanislav Szomolányi, Hudba: Ilja Zeljenka, Hrají: Marián Bielik,
Jana Beláková, Ondrej Vandlík, Oľga Šalagová ad.

Druhý film absolventa FAMU Štefana Uhera je natočený podle scénáře známého slovenského prozaika a
scenáristy Alfonza Bednára. Nejen s ohledem na rok výroby a datum premiéry jde o „iniciační“ film
československé nové vlny. Šlo o titul kritikou oceňovaný (Cena československé filmové kritiky roku
1963) a vyzdvihovaný dalšími režiséry nové vlny. Dodnes jde o jeden z nejvýznamnějších slovenských
filmů, po němž jsou pojmenované i pravidelně udílené slovenské filmové ceny.


1) Pokud řada zdrojů hovoří o Slnku v sieti jako iniciačním filmu nové vlny, zamyslete se, proč
tomu tak je (a nejen kvůli datu uvedení). Které faktory na rovině tematické, stylové i vyprávěcí
souzní s koncepcí modernistického filmu?


2) Až do Uherova filmu převládaly ve slovenské kinematografii spíše obrazy venkova, záznamy
folklorních zvyklostí a rituálů nebo příběhy zbojníků a později partyzánů. Slnko v sieti se
odehrává částečně v Bratislavě a částečně na vesnici během letní brigády. Jak jsou obě prostředí
vykreslena? Jaký mezi nimi panuje vztah?


3) Jde o film bohatý na alegorie a symboly; dokonce natolik, že straničtí představitelé ve snímku
viděli zastřenou kritiku režimu (ponton na suchu = izolovaná strana, zatmění Slunce = soumrak
komunismu). Vy zkuste být trochu kreativnější a zamyslet se, jak film tematizuje pohled a vidění
(např. postava slepé matky, Fajolo a jeho fotografie rukou, zrcadla a rámování) či generační
rozpory nebo soulady – s kterými generacemi si Fajolo rozumí a které vidí?