266b,
10
15
20
25
30
lučiechu kopími, nikoli jich nemuožechu ranili, avšak mnoho jich zbili sú a druzí vešli sú do jezera. A když bieíe druhé nočnie bdienie, rychle přišli sú k nim berani bieli, větší nežli býkové, s velikým řvaním a třesúce iíjemi svými na nč. Ale rytieri přitekše na né, vzchopivše je na své oitř-py, i zbichu je.
Tuto divoké íeny a vepřové vyblhli sú na vojsko úprkem. Kapitola 87. /
Potom přitekly sú svině divoké divné velikosti, jichžto kly na loket biechu vzdélí, a s nimi lidé divocí a ženy biechu přimiešeny a každý z nich jmějieše äeat rúk, s nimižto potkavše se rytieři, na osidla schytavše, i zbichu je. Teskliv bieše Alexander i všechno jeho vojsko. Tehdy přikáza, aby zažhli ohně podlé jezera. Potom přijide k nim hovado velmi veliké, silnejšie nežli slon, a biele podobno k koni a bieše hlava jeho veliká a na čele jeho rohové, a to hovado slovieSe jazykem indičským odentetiranus. A prvé nežli poře piti z jezera, i přiteče na ně vojsko. Ale Alexander sem i tam běhaje, svých rytieřuov posilovášc. A to hovado přelité zamordovalo osm a dvadceti rytieřuov a potom je zabi-chu.
Tuto myši a netopýrové eyŠedJe, i jediechu těla mrtvá. Kapitola 88.
Potom vyjidechu z toho ťřtie myši veliké jako lišky a jediechu těla mrtvých, a kterékoli zvieře uzřely, hned jest umřelo. Ale jich uhryzenie nižádnému ani lidem neškodilo. Tu také počechu netopýrové létati jako holubové, jichžto zuby biechu jako člověčie, a je tepiechu a rytieře také v tvář, jedněm otečechu nosy, druhým uši, / některým ori, rozličně je ranichu. A když se blížieše ke dni, přiletéchu ptáci velicí jakožto supové, barvy črvené, majíce nohy a pysky črvené a črné, ale nelkodichu jim. A obsedíe
vežken břeh jezerní, vytáháchu z jezera ryby a je přede všemi jedli sú.
Tuto Alexander, opustiv nebezpečná miesta, i přijede do krajin luktuanských.
Kapitola 89. 5
Potom hnuv vojskem Alexander, opustiv miesta nebezpečná, i přijede do krajin luktuanských, jenž mají hojnost zlata. Ale ti lidé té země milostivě jej přijechu a mnoho sú jemu pohodlé učinili. 1 přeby tu dní třidceti. A biechu tu lidé, ješto slovu Seres. Stromové tu mějiechu listic 10 jakožto bavlnu, jenžto lidé ji sbieráchu. Ale rytieři Alexandrovi biechu udatnější pro vítězstvie, jenž sú měli nad hovady a nad zvieřaty.
Tuto Alexander mši jest opit boj s Porrem Indiíským a zabil jej. 15 Kapitola 90.
Potom hnuv Alexander vojskem, i přítrže k městu, kdežto Porrus s svým vojskem ležieše. Tehdy Alexander zjednav roty, stáše na svém koni Bucifalovi, a vytek přede všemi, i káza trúbiti u vojenské trúby a tak poče mužsky bojovati 20 i padáchu Indičšď v boji. A uzřev to / Porrus, ano jeho 267a, hynú, stal jest přede všemi a velikým hlasem vece: „Alexandře, neslušief ciesarovi tak nadarmo hubiti lidu svého, ale sám sebú má boj počieti a skonati. Stuoj lid tvoj s jedné strany a muoj s druhé strany a my sami bojujme. A jestliže 25 mě přemuožeš, budu tobě poddán. Pakli tyvmú rukú zahyneš, lid tvój k mému lidu bud přivinut." A to jest proto řekl, tupě postavu jeho pro malost života jeho, nebo Alexandrova postava bieše tří loktuov zvýší, ale Porrus ufaje výsosti těla svého, jenž bieše pěti loktuov zvýší, že 30 by Alexandra tudy přemohl. To uslyšev Alexander, radostné k tomu svolil jest. A ihned přestachu bojovati obě
95
vojítě. Tehdy oba krále poŕechu s sebú převelmi bojový ukrutně, jeden před druhým postúpi ti nethtieše. Tcbd> v tu chvíli rytieři Porrovi vysokými hlasy početbu voUti. Uslyšev Porrus trik svých rytietuov, chtě zvědřti, co by ra 5 bylOj i obráti svú tváf k nim, a hned Alexander ubJtcby to i přiskočiv k ní mu, občma rukama sebrav sílu, udefi mt-čem v hlavu jeho a hned jej zabi. Ale uzřevk to Tndičltí, počechu s Macedonskými ukrutní bojovati, jimi tg v«t Alexander: „Biedníci, jenžto po smrti krále vašeho usilujte 267a* !0   bojovati, i zdali neviete,    íc kdež z plávce nenie, vdlter.
lid jest roztržen?" OdpovedČchu jemu a rkúcc; „Lťpejesr nám mužsky bojovati a na polí zahynuti neži) vidrti záhubu lidu svého, abychom sboiic i vlasti byli oblúpeni."jinifto vece Alexander: ,,Boj váS přestaň a svobodu míjte idc svých obydlí navraťte se veselí, nebo zajisté ižádnťho bti-právíe od nás nebudete trpět i, neb ste se mužsky bránil:." Tehdy Indicätí povrhie bran svú, poéechu Alexindra ii kožto boha chválit!. Ale Alexander rozbiv tu stany, urin: obĚtí vítězné bohóm a píikáza, aby téla zbitých byla pochována. Ale ték> krále Porra poctivé jest pochovaiťhrr.r-1
15
20
25
30
Tuto ÁUxandet přitrhl jtsi k SÍdTnchéml tí slasti. Kapitola 'j\ . scquituT.
Odiud pohnuv Alexander vojskem, ptitrhí jcsl k Sidň-chóm, ale Sídrachové sú zajisté lidé, v jichžto mysli iíádni pýcha nepanuje- Také slovu Cirozofisté, tiť nebojují ani sr vadle. Nazí chodie, mest nemají, ale v chalupách a v jesJty-niech horních přebývají. A když uslyiechu o pHjezct Alexandrovu, poslachu k nému list takto vinící.
Tuto Sidraehové pih list Alexandrovi. Kapitola 92.
Porušeni Cirozofisté človéku Alexandrovi pííeme. Sly5el[ sme, že na nas táhneš s vojskem, jemužto se divíme, wlx;
na nás nic / nebudeä moci micti ani vyváleti, nebo poňavadž 26?^ nic nemáme, jedno čím svá těla živíme. Co od nás vezmeS, ai budeš chtieti proti nám váleti, vědas že n asie obyčejné sprostnosti nikoli neopustíme?
Tuto Alexander přijel jest k nim u pokoji. 5 Kapitola 93.
Přečet Alexander jich list, posla k nim a řka, že k nim jede u pokoji, A přijev k nim a spatřiv, ani chodie nazí a bydlejí v j esky ni ech a v katrčiech, ale syni a ženy zvláště chodie za dobytkem, otáza jich a řka:   Máte-li hroby?'1 JO Ale oni ukázavše katrče a jeskyně, v nichžto bydléchu, vecechu: ,,Tuto po vše časy bydlíme." Potom jim vece Alexander: ,,Proste, cožkol 1 chcete ode mne, a dám vám." Oni vecechu: „Daj nám nesmrtedlnost, neb nic jiného nežádáme." Odpovědě Alexander; , .Poňavadž sem sám 15 smrtedlný, nemohuť vám nesmrtedlnost i dáti." Ale oni vecechu: „Biedníče, poňavadž se pravíš smrtedlným být i, proč sem i tam těkáš a tak veliké nešlechetnosti pášeš, nebo to všetko od svrchovaného přezvěděni e jest zf iezeno?" Odpovědě Alexander: ,jNeviete-li, že moře samo sebe neza- 20 rmútí, leč od větruov nočních bude pohnuto? Chtěl-li bych tak u pokoji přebývali, ale jiný duch, jenž mému / duchu 267b2 a smyslu panuje, a toho nám učiniti nedopúštie." A to řka, odjel jest, nechav jich u pokoji.
Tata Alexander nalezl šlápy dm fíerkuUfona, 25 jeden zlatý, druhý střUbrný. Kapitoia 94.
Jiný den hnuv vojskem, í přijede k městu, kdežto biechu slúpové Herkulesovi, jeden zlatý, druhý stfiebmý. A biese jich výsost d vanadcte loket nahoru a ztlustl dvú loket. 30 Uzřev je Alexander, i kaz a je průdlabati, chté zvĚdětí, jsú*li ztrcpilí. A když je prodlabachu, uzřev, že jsú ztřepilf, při-
96
97