76 ľ l.tmdýii>% v listopadu i Memorandum sepsané A'. (.'' Srton-Watuitvm na :á- kladi rotterdamsko konferenci spraf, Masvrykem v druhé pídi iljtta 1914, V nimž sc podává jednak Masarykova informace o smýšleni a ppmirech v Ceckách (se* jména o rozhovoru s mistudrzitelem kn. Thtmem), jednak Maxar\knv prvý projekt samostatného státu československého .v výkladem o podminkáeh a problémech jeho snovuzilseiti}) - HHfHekf KWřtjltU Setún-Watson v „Tht Starvuie Ui-.iiu" v bř.-:nu fpJj (Vůl lil.. AV p, str. tiif—ťt.'i).') Můj informátor') uvedl své poznámky osobní příhodou, charakteristickou pro celou situaci v ("echách, ľŕi návratu /. jeho {.rviií návštev) v MokunUku koncem záři á-kala jej úřťilni výstraha loliotn obsahu: „Vaše noviny }|pi1 každým zpii-ok-m „neloyálni". Jesté jedna kon- '» 'I "l n r ,lnr. \Vcf»tadt v Xail revoluci, mc. IV'., lOSo—3?, »ir. i|$ 11. pod názvem „Masarykův n Sctoti>\Vai«oi:uv prvý projekt Mirnuttainýcli Cech x r. l«>i.»" Tam se zejména laků upozorňuje na různé po-xdrjll pn>jc\y Masarykovy o otázce iltitnl formy iiaíclm obnoveného státu (monarchie — repoMika) a otázce dynastické, t nlchi je |4irm-, juk a proč ic Masaryk slilc zfcjméjl slavél na program republikánský. ') T. j. prof, Masaryk, jehož jméno bylo — jak vysvětluje Seton-Watson — zamlčeno x krajní opatrnosti, ačkoli kopie memoranda Kotlaly se jediné do rukou Georj(e Clerkuvi v zahraničním itíinič (isonUJihmi brittkfena vyslanci v Prste) a ll w Stec- dovi. lahr, rednktoru ,.TImc»" K r orné toho bylo prý memorandum ukázáno jcíté dr. S M. Hiirrowsovi, rektoru londýnské unlver- • 5« b o: flákače n budou docela saftaveny.'*) Véda, Ic výstraha přišla přímo od místodržitclc českého, knížete Thuna, vyžádal -i 11 ného soukromou rozmluvu a ho-vnřil > ním o celé situaci i velkou otevřenosti Dva nebo tři dny před tímto setkáním odcházel na haličskou frontu pražský _»8. pluk n při jeho odjezdu projevili jak vojáci, tak obecenstvo iVC* -liivanskc city zptisľilxm velmi pozoruhodným; nejenom žc bylo * ticj-vétšim nadšením zpíváni) „Ilej Slované" 1 s veršem „Kus je s námi", ale před plukem hyl nesen dokonce bily prapor, na němž hyl napsán zvláštni VCřj v tom -myslit, že „jdeme proti Rusům, ale nevíme proc"l°) Úřady se neodvážily jej odstranili nebo užiti represálií [triiti davu Kníže Tlum zaslal do Vidné důvěrný raport n relé příhodě, a můj informátor našel možnost sc/.uati z dilveryhodného pramene obsah jeho ranortu o tak požnul Thtmovo stanovisko i byl s to za jejich rozmluvy postavili proti nitmi jak jen možno projev svého mi- neW) Mluvil proto s Tlmnem docela otevřené. Jeho |m.-známky mohou být shrnuty \ těchto odstávcích: iiv (KíOffr Ciillrxr) :i A ľ. \Vli\-.iivi. pOtKUid a jiřitrli Sním-WjUsdtMIVtt, nikomu v*ak jliKmti. — K tomu j>ři|>u:nliiáinc Ma-Mtiykovo mICIcni ívc Svůl. revoluci, »ir. ló—17), ic memorandum li.vlii iláim (patrni- |i«>il trvale t* hrnnl-l ml) [- ■ 1' 1 ■. U>ii 1 \ ladám v I.< 11111> 11 •"•. 1'afiii 11 IVIroIiriidé n to nifckómii ministra /nhramťiiich \čel Sutonovu i< od tví dal otolmt nroi Vlnognulov, když ji-i / rVnčIkt 1I0 Petrohradu, (Srov. dopU Sii.«n-\S'iiiM»iiiiv Matarykovi t 1,1. III. 1*115. citovaný v Masarykové vzkazu do ľrahy * JI. III. ti»l5. tiilčnŕm nic pod i. 5.) ') Mimu dťiiik „ťat", který !•>■! \c lltUtcJnúftti úředne .-aM-iirti (pro DCpKnatliiv .| juaiii) teprve A. srpna i>i:' ') Jde tu patrné o mÄmŕ tlvoJVetril: „Červeny nitečku, koktu m lot, my jdeme na Rma, mrvíme, pioé I" !> Pramenem Mniarykovy informace l>yty nepodivíme i tentokrát opi«y úiťilnlťli iiki n / tajin' opatřoval komorník miniMra vnitra llardtta Htthohlft, t< Juliím Kovanda i. Všecky české Rakousko. Ani jedna strana nedala k tomu souhlasu. Staročeskv orgán „Hlas m- j.'i) ťótln" plk prou Rusku, ale pravé on nercprcsčriuijc pravého stmelení A;\T'<>'cské sírany, jež múzo hýli méně vysil mih- mi-'íi!-|v.. učni nikterak méně ui oi'iUkč žádné jiné noviny nejsou ani adalekii protiruské, nikoli 0\ 5etU ladné nemohou volnú psali \e prospěch Ku>ka. Zprávy o vzbouřeni kolující v aalttnnícmtn tisku jsou nesprávné. Nebylo výtržnosti v Sadnem spnsóbu, ani žádných poprav, vyjma pro vojenskou neposlušnost Je-iliir. .'i-k\ vAdce ví vezeni je pan Klofáě, .Mému informátoru bylo možno leznatí obsah policejního raportu n KI' •iái'1. \é zatčení. Zakládá sc it;i c I • nnuéléiu anar- cliismu (jakýchsi zachycených dopisech, jez um byly adresovány osobami anarchistického smýšleni ve Švýcarech) a na dalším tvrzeni, že predkladal své řeá v rakouské delegaci ke schválení srbské vládě drive než byly proneseny. Cechy se naprosto nemohou htlOUti, dokud nepřijdou Kusové, avšak jc sotva nádržkou, tvrdímc-li. že smyšleni je tak jednomyslné ve prospěch spojenců, 2e vc skutečnosti i Cechové ve -liižl>ě [Kiliccjni sympatisuji \ soukromí - Ruském. Múj informátor nebyl i to vystupován určitě jako mandatář, ježto naše schůzka byla zamýšlena spíše jen jako výprava na obhlídku, jež má připraviti pudu. Nyní se vrátil a chopí sc další, rozhodnější akce. jež bude později blí/.c udána. Jakmile však situace dovolí, louži odejiti do Anglie a Francie, abv vešel v osobni stvk - oběma spojeneckými vládami a š ruským velvyslanectvím v Bordeaux a Londýně, a kdyby sC to ukázalo možným, uvažuje i o tom. jiti osobně do Petrohradu přes Londýn, jakmile by se mohl poraditi s těmi. jejichž Spolupráce je nezbytná. Zatím skutečné mluvil před svou první ná\štévou v Holandsku, ač ne doslova jako tuaudaiář. - vud.-i f stran •< iali»tické, ) >tátoprávni n victnO&lí klápli odpor v ODVOdu kolem Krakova /. mnoha přičiň, politických i hospodářských. Jejich zásoby uhli, železa a soli závisí na jeho držení, Rozhodná rána může hýli Prusku zasazena dvojím způsobem — hutí přímo nebo skrze Rakousko. Oslabili nebo rozdrtiti Rakonsko-Uhersko je účinný způsob zeslabeni Německa. Celá politika Bismarckova hvla založena na úsili zabrániti, abv tato teorie nebyla uváděna v prnksi; a i jeho nástupci, přes svou neschopnost diplomatickou, jsou si dohře M'iii.mi strategického významu Cech. Pro Rulko Je obiazeni Vidné a Pešti pouhým zdáním, kdežto obsa/cní Prahy je skutečnosti; udrži se déle ve Vídni, jestliže dobudou nejprve Prahy. Nesměji však žádným zpiVn- ") J«lc o první audienci rn>k>ch Cechů u cara v moikevukém k:iii.'ii jo (7.) »i|iit:i 1914j v llcptttfd l»>"li ppi Alll. Uralu', Swi-t«>|iliik Koníček a Ludvik Tuček, xáMupci čcikčho kotnltttu v \i„.kvr. (Vli ...mu 111.> -•"i J bem vkročili do Cech, leč aby tam zůstali: neboť následky by mohly hýti naprostú osudné. Je jisto, žc by se potom sáhlo k téže politice jako ve Sréinu, kde r.v kouskchuherské úřady soustavné \ y hlazovaly všecky vesnice, které vítaly Srby. Rusko sc inusi za každou cenu vystřihati pouhé politiky „vpádů", jako byl v posledním měsíci vpád do Mannarošské Sihoti. IUz ro/liodné |>orážky Německa nemůže hýli mv.á-\Mých Cech; avšak bude-li jednou Německo poraženo, mohou hýli utvořeny \ maximálních hranicích. V tomto případe správný postup by byl obnovit] historické Cechy, Moravu a Slezsko a připojiti k nim slovenské kraje uherské (Slovensko). Jižní hranice nového státu by pak sledovala hranici mezi nynějšími provinciemi Čechami .1 Moravou na jedné a Horními a Dolními Rakousy na druhé straně, ačkoli by mohly hýti provedeny některé malé změny na jihozápad od líudějnvic a mezi (ímiin-dem a Znojmem na základě elnogralickém Hranice by potom sledovala řeku Moravu až k jejímu úsii do Dunaje, poté tok Dunaje samého na sever od Žitných ostrovů až k ústi řeky Ipoly. Dále by sledovala tok 1|k>Iv až téměř k jejim pramenům a odtud co možná nejtěsněji národopisnou hranici mezi Slováky n Maďary a dále mezi Slováky a Rusíny. Zahrnovala by ledy Rra-lislavti a Kosici, avšak Tokaj a jeho vinice by zůstaly (Jhrám, kdežto ľžlmrod, Mukačevn a Mannaroš-ká Sihfii by byly přivtéleny k ruské říši. Podle jeho míněni nový stát by mohl hýti toliko krá-lo\ >ivím. nikoli republikou; bylo by to přániin rozhodné většiny národa. \* zájmu budoucnosti a především v zájmu budoucnosti vztahů rusko-éeských — na to kladl silný důraz — bylo by moudřejší neuvádéti na trůn ruského velkoknížete, nýbrž raději nějakého západního prince, nejlépe dánského nebo belgického. Je toho mi- 1 1 učni, že \ tom případě důvěrné -tyky R Ruskem spišr potrvají — jakkoli M ta mii.'i zdát in |>rvni pohled paradoxní — než v prípade* přímé vlády ruského panovníka,'1) což by vedlo jen k tomu. že by vyloupila ŕfiznost názorů Volba panovníka má však zcela zvláštni důležitost, jestliže má hy'ti obnoveno historické království! neboť pak liy v něm byla vwiuiimá menšina 3 a/. .| milionů Němců, kteří by pŕij.di dát íki\\0, nikdy vfok ruského knížete. Se /í vtelení k tomu treba poznamenali, že Němci z Cech obraceji sice dnes zraky k Berlínu, aviak přestanou tak činítí. jakmile moc Pruska bode jednou rozdrcena, zatim CO české menšiny v severních nemeckých krajích ("ech zvednou rázem hlavu za nového režimu. Šetrná a umírněná správa pod knížetem pečlivé zvoleným, ponechávající náležitou volnost :k"-lám l ústavům némeekýin, avšak zárovní mihu \«<(\y>< rující české menším, má vybudovati konsolidované < e-Ch) daleko dříve než by ^e Berlín, je-stližc viibec kdy, mohl opět stati hrozivým. Tento nový stát hude miti dva nové sousedy — autonomní Polsko a Rusko samotné; a pro zdar plánu je nezbytné; aby Rusko hraničilo přímo s Čechami. Toho \ š ik může hy'ti docíleno jen tehdy, jestliže ruská armáda obsadí celé území, o než Ikv.í. a bude je držeti do,ti dlouho, aby hylo možno provésti predbežnou or-yanisaci. 1 lospodáí-ká a správni strátika problému je krušnější než stránka politická, jež závi-d především na úspěchu ruských vojsk. Na hospodářských důvodech zakladá můj informátor svůj hlavni argument pro to. aby bylo počítáno s německými kraji severních Čech, a to jednak K zřetelem ke skutečnosti, že v těchto krajích i on promyslová -tn-diska. bez nichž by Cechy nemohly hýti sohéstačné, jednak proto, že bude nutno, aby nový w) V originále: direel Ku>tiait tovcrdgmy. tál prevxal marnou <'á-t rakouského dltitiu, b * tom případě turné 111/ kily jindy mů/e si dovolili /tiálu né-í.i '.'cli najbohatších krajfi země. tím unné. že hospodárske podmínky, ať by byla hraníce vedena jakkoli, bUdOU nepochybné dále pfisobttí vytrvalý přírůstek če.--kých průmyslových menšin \ severních krajích Cech. Plti (ech) bylo by nutno— po přikladu Uher 1 roce 1S07 - píťwiti i'á-t rakouského dltihtii jenž, jak bc počítá, bude činili |I0 připočteni válečných nákladů k (lo-iv.idmiuu dluhu na 30 miliard korun. /. toho by připadlo aspoň šest miliard na ('echy. Moravu a Slezsko; poněvadž vlak by pravděpodobně bylo nutno platiti zvláště za plné osvobozeni, může hýti částka odhadnuta okrouhlou číslici 9 neho 10 miliard. Múj informátor se tabývá za pomoci odborných kruhů finančních vypracováním nutných podrobných výpočtu, jež budou poruče. ■ 1/ přijde pravý Sál, Příjmy Tech spadaly by pod tato záhlaví: 1. dosavadní dané; _*. uhelné doly (novy -tát by učinil některá opatřeni, jež by mu zajistila určitý příjem z tohoto zdroje), tuha. cukr a textilní průmysl: 3; elektrotechnika je schopna velkého rozvoje; 4- nemovitý majetek — velkostatek (Grossgrundbcsitz) a svěřenské statky (Fi-deikotnis) Stát by zajisté ovsem musil koupí převziti rozsáhlé oblasti od nynější šlechty, jež by se většinou rozhodla /ustati ve Vídni. Informované kruhy v Cechách by si nesporně přály přijetí franku, ježto tato měna by hýla pak vhodná jak pro západ tak pro Rusko (40 franků = 15 rublů). Poukazuje se k tomu, že pro usnadnění finanční situace na počátku mohlo by hýti využito ohromného nadšení, jež by vzbudilo utvořeni samostatných Cech, ku zavedení jakési dané z majetku (Verm6genSStCUer), ]*)-dobné té, jaká byla zavedena nemeckým říšským mé- metni To hy zahranilo děláni nových dluhů na samém tku a je t" jisté opatřeni, jež hy v pozdějším údobí mohlo vzhuditi daleko vice odporu. V případe ruského obsazeni Prahy okupátori by nej-->[>ířc povolali některé české vůdce za své rádce. Vhodné osoby pro lento úkol by byly: dr. Kramář za mlado-čechy, p. Svchla za agrárníky, p. Klofáč. nebo p CIioc /.a národní socialisty, profesor Masaryk za realisty. Můj informátor klade velmi silný důraz nu to, aliy Kusové, jestliže jsou s to vpadnouti do ("ech (to by platilo ještě .silněji o slovenském území — li. W. S.- W.), nepokoušeli se tvoriti nunýilenou českou nebo „husitskou" legii po způsobu legie polské. Učinili by dobře, kdyby S tím ttočkali až do období poněkud pozdějšího a |k)užili, jakmile budou skutečně v Čechách, sokolské organisace k udrženi pořádku. Sokolové by -e tedy stali jakousi milicí ucho občanskou gardou a tak i jádrem budoucího českého vojska. O takové myšlence bylo již jednáno > některými z ncjvážnéjšich členu So-kula a doSlfl u nich pŕiziiivéliu přijeti. Zamýšlí jednati o věci s jeho vůdcem") práve nyní po návratu domú. Další výhodou je. že mají značné zdroje peněžní, jež jm m v bezpečných rukách a jichž muže býti použito. kdykoli bude potřebí.") Poznámka. — Jeho důvod) ve prospěch historických CeČlli Moravy n Slezska plus kraje slovenské v protivě k novému československému státu národníma") spočívají v tom. že je krajně nesnadno tresti udržitelnou hranici na základě etnografickém. Kdyby však důvody ") Kozumčj j firem Scheíiicretn. ") Ponlčji se utá/alo, ie tcchio prostředků užití nelze. Masaryk o mm ve svých pamětech (sir 24) praví jen: „Pomýšleli j»mc (romiRJJ s drcni Scltciitcrcrtt) na pcnl/c 01>cc Sokolsko, které pomUJI jaknusi právnickou trnriiakci liyly ImohílilovAny, ." ") V • rijíitiile: r a c I n i Stale. ve prospěch národopisné hranice při úpravě nabyly převahy, připouští, že by mohly byli učiněny ústupky na jihozápadě Cech vůči lioruiui Kakutisům a ve Slezsku, jehož německá část by mohla býti spojena s německým Sle/skcm, zatím co jeho polská čá-t, právě tak jako jsol-ská část tohoto, by mohla připadnout] novému autounin-lúiuu ruskému I'(tisku. Severní Cechy však. dovozuje, jsou nezbytné k cksistenci a prospíváni nového Mátu jnk se A.itiuviska hospodářského tak v zájmu českých národních") minorit. 77 V Lundýnč v kzřtnu 70/5.1) Masarykovo důvtrné memorandum „Samostatné Cechy" („Independent Bohemia") napsané Ü Londýn,- v kvčtnu fa 5 [•id britského ministra zahranit nich viď Hdzardu (i r eye. I'i> ../mí iiiitttiiki rýink t :hulnaruinim tHfi'ki'ut Matarykj- I radní poznámka. Toto memorandum podává program znovuzřizeni Čech jakožto samostatného státu. Ie to program všech českých politických stran kromě katolick\'ch klerikálú. Vorhin podrobností a méně dň- ") V •>l'ÍKHlÚlc: 1. li ') Mruiiir.iiiiliini samo dftlOvAtlQ um! foto jediný ncbovMlý ckscmpláí 1 i.iuVIi 4 výlisků, jci liyly na jaře 1015 poltiny »In l'raliy (vil I. 70). (Bylý tiitäny im tenkém ptipírn, nby íc snadno stěny kuím \ Za-■ I jej ilr. Wcrsiaill (jemni dr. Bcttcj před útěkem »n hranu-»< ilcvidal nicnu>iaiiduin a první ílsla rcvtic ..l.a Nation Tchétpie") 1 lílolll je) v Archu 11 mir. osudm/ciil. — Oriniiiiil"l RUgMcký tekst mctn