PRAHA V ČERVNU 1953 Dělnická revolta proti měnové reformě, vyjednávání v továrnách a strukturální proměna dělnické třídy JAKUB ŠLOUF Academia Ústav pro studium totalitních režimů Praha 2021 130 přeřazeni na horší práci.364 Sankce se dotkly i komunistů. Vedení strany nařídilo plošnou prověrku chování vsim.I] (•lénu \ doliř měnové reformy. Prověřovací komise do listopadu 1953 vyloučily na Praze IX celkem 504 členů a vyškrtly dalších 191. Převážnou většinu z nich tvořili předúnoroví komunisté dělnických prolivší. TEZE K OBECNEJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH 131 1 1953, aSfS^ä"t °bvod*íh° výboru KSČ Praha IX 17. 6. 365 Do stra™na01SfwStanisla™ Zíbara. reformy osvMQhr TnlľS P^ímany os°by, které se během měnové Praha IX la 12 íosTS■ ť ZaP-'S 26 Schůze Obvodního výboru KSČ 1953, diskusní příspěvek s. Bajera. STRUKTURA REVOLTUJÍCÍCH ZAMĚSTNANCŮ Údaje Bezpečnosti a justice poskytují dnešnímu badateli důležitý pramenný materiál o věkové, genderové, profesní i politické struktuře revoltujících zaměstnanců. Jako výchozí vzorek pro takovou analýzu však není vhodné použít prostý seznam souzených osob, protože Státní bezpečnost často uplatňovala při výběru demonstrantů k trestnímu stíhání třídní kritéria. Výsledky by 2 toho důvodu mohly být značně zkreslené a dnešní historik by bez kritického odstupu pouze reprodukoval pokřivenou interpretaci revolty, kterou účelově vytvořili vyšetřovatelé v roce 1953. Existuje však možnost, jak toto nebezpečí alespoň částečně zmírnit. Analýzu lze rozšířit na všechny osoby, které byly kvůli demonstracím zadrženy, ať již na ně později bylo podáno trestní oznámení, či nikoli. Tímto způsobem je možno do výzkumu zahrnout maximální množství těch, kteří se aktivně zapojili do demonstrací a nebyli trestáni jen' za svůj třídní původ či politické názory. TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH Je však třeba mít na paměti, že ani takto široce vymezené pole výzkumu zdaleka neodpovídá skutečnému složení protestujícího davu. K zatýkání v Praze IX totiž v drtivé většině případů nedocházelo přímo při samotných demonstracích, ale převážně až ve dnech následujících po jejich skončení. Klíčovou roli při identifikaci podezřelých před zatčením proto nehrály bezpečnostní složky, ale největší měrou se na tomto procesu podíleli straničtí i odboroví funkcionáři a vedoucí pracovníci .' dotčených továren. Ztotožňování zpravidla začínalo tak, i že představení všech oddělení dostali za úkol nahlásit jména rozpoznaných účastníků nepokojů. Mnozí z nich při tom postupovali podle svých subjektivních sympatií a na seznamy umisťovali přednostně ty své podřízené, kteří jim dlouhodobě připadali podezřelí, nebo s nimiž dokonce měli již dříve spory.366 Zatčena proto byla řada pracovníků, kteří sice nepatřili k hlavním hybatelům protestních akcí, ale zúčastnili se jich a měli tu smůlu, že byli pod pečlivějším dohledem svých nadřízených, Ji proto byli dodatečně identifikováni.367 ~ Mezi takovými osobami, jak ještě uvidíme, figurovala zejména řada soustavných „potížistů" různého druhu i zcela různorodé ideové orientace. Jako typický příklad lze uvést dělníka Josefa Markvarta, kterého nadřízení hodnotili jako neustálého „opozičníka", jenž již v minulých letech na schůzích veřejně kritizoval redukování přídavkových lístků pro těžce pracující či zavádění vícesměnného provozu. Přes své vysoce nadprůměrné pracovní výkony jim tak dlouhodobě ztěžoval prosazování shora zadaných úkolů.m lit PAoctt"ároda' e-badatelna, rozhovor s Josefem Sýkorou, 24. 7. 2012. Mv SpráVa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1469 iKD a X'.!práva ° Prošetíení případu Václava Beránka, 29. 6. 1953. AHMf< f- Ovesní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2T 140/1953^ protokol výpovědi Karla Bohuslava sepsanv na Krajské správě StB v Praze 28. 7. 1953. Do zcela jiné větve výše zmíněné kategorie problémových zaměstnanců náležel například bývalý policista Gustav Tůma, kterého jeho okolí na rozdíl od společensky aktivního Markvarta hodnotilo jako notorického „ulejváka a šmelináře".369 Oba se však - ačkoli z odlišných důvodů - těšili dlouhodobějšímu intenzivnímu zájmu svých nadřízených a to v daný moment zvyšovalo jejich šance, že budou nahlášeni. Druhou výraznou skupinu zatčení pak tvořila dodatečná udání učiněná během výslechů podezřelých i svědků na Státní bezpečnosti. Také tyto případy ovlivnila do značné míry osobní známost jednotlivých pracovníků továrny napříč různými stranami konfliktu. Bez ní by totiž funkcionáři nebyli s to obličeje stávkujících vůbec rozpoznat a později identifikovat. Naproti tomu jen málo protestujících bylo zatčeno a ztotožněno^ bezpečnostními složkami přímo během stávky. Analýza vzorku všech zadržených tak sice nezrcadlí zcela věrným způsobem strukturu účastníků revolty, zato však nabízí jiné přednosti - odráží totiž podobu dlouhodobějších vztahů na pracovištích ve sledovaných podnicích. V tomto směru se shromážděná data o pražské revoltě výrazně liší například od údajů o nepokojích v Plzni, tam totiž docházelo k masovému zatý- kán s ončení. Proto plzeňské údaje o něco věrněji odrážejí °zeni účastníků konkrétní demonstrace, zatímco praž-zase výrazněji zrcadlí některé aspekty obecnějších 1 p v průběhu protestních akcí, nikoli až po jejich ské poměrů v továrnách, které revoltu nepřímo ovlivnily.^ 369 Opakovaně byl přistižen při spánku na nočních směnách. Tamtéž, protokol o výslechu Josefa Baráka sepsaný na Okresní prokuratuře ,7njPrazel7.10. 1953. 0 SLOlJF. Jakub: Spřízněni měnou. Genealogie plzeňské revolty 1. cerv-na 1953, s. 225-241 134 ■ V souvislosti se stávkami proti měnové reformě bylo zadrženo celkem 95 zaměstnanců průmyslových závodů v Praze IX.371 Jejich průměrný věk byl poměrně nízký, 32 let. Nejvýrazněji mezi nimi byly zastoupeny osoby ve věkové skupině 26 až 30 let, které tvořily více než čtvrtinu (25,26%) všech zadržených. Značný podíl na pražské revoltě měla ale také mládež ve věku do 20 let (14,74%) a zástupci střední generace staří 36 až 40 let (13,68 %). Pražské poměry se tedy značně lišily od západočeské Plzně, kde mezi zadrženými demonstranty jednoznačně převažovala mládež do 25 let a všechny věkové kategorie nad 30 let byly zastoupeny pouze okrajově.372 Tento rozdíl však pravděpodobně nebyl dán odlišným složením protestujícího davu na obou místech, ale daleko spíše tím, že v Plzni byli ve větší míře zatýkáni hlavní protagonisté samotných násilných akcí v ulicích, rekrutující se namnoze právě z řad mládeže, kdežto v Praze šlo naopak převážně o dodatečně zadržené stávkující, kteří představovali obecnější ideové zázemí revolty. Zajímavé informace přinášejí statistiky také o prioritách pražské Státní bezpečnosti a prokuratury. Ze srovnání vzorku osob propuštěných bez podání žaloby s těmi, které byly skutečně souzeny, vyplývá, že ve zvýšené míře byla bez dalšího stíhání propouštěna mládež do 25 let. Téměř všichni z této věkové kategorie se dokázali soudu vyhnout. Bezpečnostní aparát tedy projevoval I vůči mladým dělníkům značnou shovívavost. Naopak zadržené osoby v produktivním věku 26 až 35 let již 371 ABS, f. Historický fond Státní bezpečností, sv. H-193, zpráva KS StB v Praze zaslaná MNB z 24. 6. 1953; AHMP, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2T 113/53, 2T 139/53, 2T 140/53, 2T 062/54. 21 111/54 a 5T 662/53. 372 ŠLOUF, Jakub: Spřízněni měnou. Genealogie plzeňské revolty 1 ■ června 1953, s. 280-288. nízký věk evidentně nechránil, a proto čelily žalobám ve statisticky nadměrné mixe. Obvinění proti nim tvořila dokonce 56,25% všech podaných žalobních návrhů. Údaje o věkové struktuře zadržených jsou uvedeny v tabulce na následující straně. Z politického hlediska byly protestní aktivity mladistvých obzvláště citlivým tématem. Stranické elity si uvědomovaly, že významná část pražské mládeže včetně té manuálně pracující má spíše chladný vztah k budování socialismu. Materiální zabezpečení poskytované státněsocialistickou diktaturou nevnímala jako benefit či závazek, ale jako samozřejmost. Nezřídka se vůči oficiálně propagovanému životnímu stylu dospělých dokonce vymezovala prostřednictvím inspira-te západní populární kulturou (móda, filmy, hudba). Množily se také případy, kdy se mladiství dostávali do konfliktu se zákonem.374 Jen v průběhu roku 1952, spáchali mladiství ve středočeském kraji celkem 1 636 trestných činů a 495 přestupků - většinou krádeží.375 Protesty proti měnové reformě pak představitelům státu » dosud nebývale názorné podobě ukázaly, že ideový 373 ABS, f. Historický fond Státní bezpečnosti, sv. H-193, zpráva KS StB v praze zaslaná MNB z 24. 6. 1953; AHMP, f. Okresní (Lidový) soud pěstní Praha, sp. zn. 2T 113/53, 2T 139/53, 2T 140/53, 2T 062/54, J,l1!/54a5T 662/53. i7i AHMP f vcň u , , schŕ nu ~ obvodnl vyt>or Praha 9, k. 110. inv. č. 735, zapiš ze Sfast "h níh° vÝboru Ksč Praha IX 26. 11. 1953, projev Josefa Na ok ^0TALIK' Matěj: „Páskové" a „chuligáni" proti režimu? al tradičních konceptů odboje a rezistence. In: Odboja odpor . omunistickér. ,3 Praha 2°™. s. 225-232. 375 2 ^\vn>°n'Tisticlcému režimu v Československu a ve střední Evropě. celk 2010' S- 225~232- irorinfľ*0 P°etU deliktů bylo 51,7% krádeží, 15,8% rozkrádání o majetku, 6% ublížení na zdraví, 3,5% ohrožení jednot-io plánu, dočeský^U^r-" Linů proti re Kv KSČ Prah- - -^b~- Praha' k' 164' záPis scnůze předsednictva nŔho ho---1 ' V a 2 3%°Spod^skeri0 plánu, 3,4% trestných činů mravnostních )rjĽ,°. ústných činů proti republice. SOA v Praze. f. KSČ - Stře- a6-8. 1953. TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH í 13? zápas o formování mladé generace prohrávají. Na stranických schůzích se otevřeně hovořilo o tom, že při de- Struktura revoltujících monstracích „včele nespokojenců a kverulantů, vedle zaměstnanců třídních nepřátel a pravých úchylkám, byli neuvědomělí a zpupní výrostkové"?76 Naprostá většina zadržených se rekrutovala z řad mužů (73 případů). Žen bylo zatčeno pouze 22, netvořily tedy ani celou čtvrtinu postižených. Tato nerovnovážná genderová struktura zcela odpovídala dobovému složení osazenstva zkoumaných strojírenských a hutních továren, v nichž jednoznačně převažovali zaměstnanci mužského pohlaví.377 Bezpečnost projeve^ vala k ženám podobnou benevolenci jako k mladistvým a drtivou většinu z nich (19 případů) propustila bez podání žaloby.378 Nesmírně důležité jsou rovněž údaje o profesním a třídním složení účastníků revolty. Nejprve se zaměřme na popis aktuálního profesního zařazení. Drtivá většina zadržených (74 případů) pracovala manuálně na dělnických pozicích. Více než pětina všech postižených (21 případů) se však rekrutovala z řad administ- 376 SOA v Praze, f. KSČ - Středočeský krajský výbor Praha, k. 164, zápis schůze předsednictva KV KSČ Praha 6. 8. 1953. 377 Například ve zmiňované továrně Aero Vysočany bylo v dubnu 1953 zaměstnáno 76,3% mužů a 23,7% žen. V dalším ze zkoumaných podniků, v Automobilových závodech Klementa Gottwalda, tvořili v dubnu 1953 osazenstvo ze 76,11 % muži a z 23.89% ženy. AHMP, t KSČ - obvodní výbor Praha 9, k. 127, inv. č. 802. zápis ze schůze předsednictva Obvodního výboru KSČ Praha IX 24. 6. 1953, zpráva o situaci v Aeru, červen 1953; tamtéž, zápis ze schůze předsednictva Obvodního výboru KSČ Praha IX 11. 5. 1953, zpráva o situaci v závodě Auto Praga z 11. 5. 1953. 378 ABS, f. Historický fond Státní bezpečnosti, sv. H-193, zpráva KS StB v Praze zaslaná MNB, z 24. 6.1953; AHMP, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2T 113/53, 2T 139/53, 2T 140/53, 2T 062/54, 2T 111/54 a 5T 662/53. TÍZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH rativniho a technického úřednictva. Výjimečně se do-Koncedo revolty zapojily i osoby na řídících postech, například vedoucí výzkumné laboratoře ČKD Stalingrad ing. jln Haškovec.379 Zjištěný podíl zadržených náľQnf1 /' pnbIižně odpovídal božnému členění personálu tehdejších velkých průmyslových koncernů, kde redmci tvořili jednu čtvrtinu až jednu šestinu veškerého osazenstva.3-" Lze proto konstatovat, že pražské protesty proti měnové reformě nebyly záležitostí jediné n -SiiSkupiny- ale že se na nich přes početní domi-anci dělníků přiměřenou měrou podílela široká palet; zamestnancu od nekvalifikovaných pomocných děl niku pres ty kvalifiko-— -* • -r^xj, aie ze s zamL?--ník.Ů Přirněřenou měrou podílela široká paleta kvalifikovaných pomocných děl-^vauuKované až po nižší administrativní _§ technické úřednictvo.381 ZAČLEŇOVÁNÍ BÝVALÉ BURŽOAZIE 00 DĚLNICTVA íľlt ,Zá5adněJáí udaje poskytuje analýza třídní struktu-pptrnCZwyCh; P°iem "máa" zd* chápeme jako nástroj ferpn? , Vn ° sociálně-profesního členění, který di-• v nhH i! fdince P°d]e jejich postavení v povolání iemľľ,P ^orem 1948. Právě tak totiž tento po-> ■ vw. letech v praxi užíval dobový oficiální diskurz, MV^DínfnPvlVav.VyŠefř0Vání SfB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1469 3- 6. 1953 VyPověd' Jiřího Haškovce sepsaný na KS StB v Praze. 380 ahmp i k f- Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1903 MV; protokol výpovědi Vladimíra Váni sepsaný na KS StB, 1. 6. 1953. 142 TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH Nešlo však zdaleka o jediný typ reakce na vznik stávky. Mnozí další příslušníci buržoazie si naopak byli vědomi toho, že se dlouhodobě těší zvýšené pozornosti nadřízených kvůli své nežádoucí minulosti, a proto si dávali velmi záležet na tom, aby jejich podíl na protestu byl ryze pasivní. Agilněji se zapojovali pouze do ranních diskusí na pracovišti před vypuknutím nepokojů. V těchto debatách svým rozhledem v některých případech nechtěně vyčnívali.39" Poskytovali svým kolegům rychlou analýzu vývoje cen zboží a životních nákladů.391 Vně dílen byli již většinou ostražití a drželi se vpovzdálí. Přes jejich v zásadě loajální postoj je však vyšetřovatelé kvůli sociálnímu původu nezřídka zařadili mezi domnělé organizátory stávky. Jako jediný důkaz proti nim mnohdy uváděli právě angažmá v předchozích diskusích na pracovištích, nikoli přítomnost na samotných demonstracích na nádvořích továren a v ulicích. Typickým příkladem takového zatčeného byl bývalý úředník ministerstva vnitra vykonávající profesi frézaíe v ČKD Stalingrad Bohuslav Šmídek.392 Třetí skupina příslušníků buržoazie měla k politicky motivované rezistenci proti poúnorové diktatuře daleko nejen z hlediska míry svého aktivního zapojení do protestů, ale rovněž z důvodů ideových. Jejich vztah k funkcionářům podniku ani k novému pracovnímu zařazení nebyl totiž výslovně odmítavý. Po únoru 1948 dostali možnost podílet se v plné míře na životě 390 ABS, f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 My, trestní oznámení Krajského velitelství StB v Praze zaslané Krajské prokuratuře v Praze, 23. 7. 1953. 391 AHMP, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2T 140/53. w? PIb e1 °hIavním lfčení 9-10- !• 1954, výslech BohuslavaŠmídka. yf' SPráva vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 MV, protokol o hlavním přelíčení u Lidového soudu trestního v Praze, sp. zn. 2T 140/53, z 9. 1. 1954, výpověď Bohuslava Šmídka. továrny, zastávali nižší výrobní či odborové funkce.39* jjjjjjjjjj, Nežili tedy v žádné vnitřní emigraci či PrinclPia nl £iélniMa opozici. Případné politické pochyby chápali jaKo ryze soukromou záležitost a omezovali se například na poslech zahraničního rozhlasu. V pondělí 1. června 1953 se mnohdy dokonce pokoušeli o uklidnění nejradikal-nějších konfliktů. Za typický případ takového úspěšné integrovaného pracovníka lze považovat výše j»e°-ov^ ného úsekového rlňv»mílr«. pnu Veřeir sjně činní byli také rodinní příslušníci některých odsouzených. Například manželka obžalovaného Ladislava Šebka Marie v minulých letech dokonce Předsedala závodní radě podniku Kovošrot Praha.395 Při analýze účasti bývalých příslušníků buržoazie na dělnických protestech je také třeba brát v úvahu neprávem opomíjenou skutečnost, že řadu z nich přilákaly do továren pozitivní mzdové a statusové pobídky a že zdaleka ne všichni takový přesun vnímali jako „trest".396 Tuto hypotézu podporuje též skutečnost, že naprostá většina zadržených zaměstnanců ČKD Stalingrad pobírala vysoce nadstandardní mzdy v rozmezí 6 000 až 9 000 Kčs čistého měsíčně.397 Průměrné 393 Paměť národa, e-badatelna, rozhovor s Libuší Musilovou, 1. 7. 2008 394 ABS, f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 MV. rozsudek Lidového soudu trestního v Praze, sp. zn. 2T 140/53. 10. 1. 1954. 395 AHMP, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2T 140/53, prípis závodní rady skupiny ROH Kovošrot Praha 21. 9. 1953 396 ABS. f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-14b9 MV, protokol výpovědi Karla Muziky sepsaný na KS StB v Hráze. 2- 6. 1953; tamtéž, sv. V-1903 MV, protokol výpovědi Josefa Masna sepsaný na KS StB, 4. 6. 1953; Paměť národa, e-badatelna. rozhovor s Františkou Vlčkovou, 6. 11. 2019; tamtéž, rozhovor s Vladimírem Linhartem 30. 7. 2014. „_ ,,„,«., 397 AHMP, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp.zn. 21 14U/M, přehled o mzdách zadržených zaměstnanců 8. 1. 1954. TEZE K DBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH nhiín* Vy ky Ve Ve,kých strojírenských podnicích úředn . .Zna?ě Převyšovaly mzdy administrativních "7U- a byly dokonce srovnatelné s příjmy technic--^Ke inteligence.398 vPn!áTálni PráCÍ V Průmyslu tedy rozhodně nevnímala hl'pH i TVé Přícnozi'ch z finančního a statusového v/ta S° P°dřadn°u.^ Pro mnohé naopak byla itanou příležitostí, jak zastavit společenský propad vat ľ V- minuJém nedělnickém povolání a restarto-DŮvnH rOZenou ka"éru.400 Nabízela zajištěný a oproti P oanim pracovištím nezřídka relativně bezstarostnosti^t INezaP°mínejme, že řada rolníků či živci ľ" x ZVyklá na mn°nem tvrdší fvzickou prá-očišfCaS7 ^^ější pracovní dobu. Práce v továrně ntPv- i nežádoucí politické minulosti a navíc svírala prístup k některým výhodám, například při 398měsíín^zVdim:á'^ ^e.r° Vysofiany dostávali dělníci průměrnou strativní a cs' techničtí úředníci 8 333 Kčs a admim- obslula s 7!%Zl 182 KČS- ZWáštní kateS°rii tvořila pomocná mobilovr Já, j J? 3 závodní stráž s 6 095 Kčs. V továrně Auto-níků 6 161IKP K,lementa Gottwalda činil průměrný výdělek dSl-a průmrrn,-,, JÍTměniý Přl>nl technických úředníků 6 855 Kčs f KSČ-ľ Telek administrativních úředníků 4 541 Kčs. AHMP, předsedn^V° ouVýbor Praha 9' k- 1Z7- inv- C- 805, zápis ze schůze íoSíSfrvýboru Ksč praia ix 4 5 1953'zprá- Predspdn.vľ rvT Sokolov°. 16. 5. 1953; tamtéž, zápis ze schůze oľituaív A °bV0dníh° Výboru KSC Praha IX 24. 6. 1953. zpráva tva OhvnH„íiľm' ?,eTven 1953; tamtéž, zápis ze schůze předsednic-v závodě A«í° pyb°rU KSČ Praha ,X 13 5- «* *P«*a o situaci Hospodář 83 ?"■»■ 1953- Srov. PRŮCHA, Václav a kol.: Období 7 °^ocla,ní dějiny Československa 1918-1992. Díl 2: 399 paméf jr*°~*992, s. 608. 400 AHMpTnV e"badatelna- rozhovor s Josefem Sýkorou, 24. 7. 2012. Protokol o M ^ (IT'doVý) Soud tresmí Praha, sp. zn. 2T 140/53, Smídka aVmin Jíeení 9- 1. 1954, protokol výslechu Bohuslava jednání s úřady nebo při přihlašování dětí ke studiu.401 V podmínkách regulovaného pracovního trhu představoval nábor do výroby často též jedinečnou možnost, jak se vyvázat z nechtěných pracovních závazků i proti vůli dřívějších zaměstnavatelů. Celé škále dalších dával možnost vymanit se z příliš těsných rodinných pout.402 V neposlední řadě bylo dělnické zařazení mnohdy pouze dočasným odrazovým můstkem k pozdějšímu kádrovému ospravedlnění nároku na jinou, kvalifikovanější pozici.403 Řada nově příchozích byla skutečně Po nedlouhé době díky svým schopnostem v rámci Podniku přeřazena a dostala na starosti odborné úkoly, či dokonce řídící pravomoci.404 Možnosti adaptace^ se u konkrétních jedinců výrazně lišily podle jejich věku a Předúnorového společenského postavení. Relativně snadná byla například situace mladých učňů z malo-buržoazních rodin, jiná naopak pozice bývalých ministerských úředníků v předdůchodovém věku. Tyto skutečnosti jsou patrné také z fragmenty zabavené osobní korespondence účastníků protestů. Mezi bývalými příslušníky buržoazie bylo například pred vyhlášením měnové reformy rozšířeno přesvědčeni, ze se jich nadcházející vládní opatření nedotknou pnlis drasticky právě z toho důvodu, že budou před jejich důsledky kryti svou novou dělnickou identitou.405 4°1 Srov. např. BOHÁČ, Miloš: Sedlákem, kulakem, dělníkem. Vlastním nákladem, Plzeň 2007. ,, 11 4°2 Paměť národa, e-badatelna, rozhovor s Petrem Millerem, 14. u. 2019. *03 PLZÁK, Jan: Létal jsem u Třistajedenáctky, s. 71. «W Pamětnároda, e-badatelna, rozhovor s Libuší Musilovou. 1. 7. 2Uub. 405 AHMP, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha. sp. zn. 2T 62/54. au pis Josefa a Milady Maškových rodičům 29. 5. 1953. Začleňování bývalé buržoazie do dělnictva 17 TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH Dopis manželů Josefa a Milady Maškových rodičům 29. 5. 1953 Drazí rodičové?* tak už zase píšeme, to pro pořádek, protože na Vás denně myslíme. Situace je u Vás asi stejná jako tady. Totiž už přes týden jsou všechny obchody volného trhu zavřené, bud dělají inventuru, nebo provádějí adaptace. A tak je naše snaha marná. Dnes bylo otevřeno několik obchodů uzeninami a dávají 20 dkg volného salámu. To znamená, že do 1. června už se to asi nezmění. Jinak se toho povídá hrozně moc, ale jak to bude opravdu vypadat, to neví nikdo. Podle našeho názoru předpokládáme, že nemáte žádných 100 000 [Kčs] a [že] to, co jste si ušetřili, to Vám jistě v případě výměny nechají, protože pracujícím jistě udělají nějaké úlevy. Vtom případě se dají ty potřebné věci nakoupit dodatečně, protože zboží v obchodech je. A kdyby ten kurz výměnný byl opravdu nízký, tak by jistě podstatně snížili ceny na trhu. Ovšem co se zdá být pravděpodobné, [je], že přestanou platit body, pokud byly {ceny] uvolněné. Tož tedy, rodičové drazí, nezbývá než zachovat klid a rozvahu, neukvapovat se, a pokud budeme zdrávi, tak to ostatní se vydrží. Snad 406 Rodiče Josefa Maška, Josefa Anna Maškovi, žili v Klatovech. Otec byl zaměstnán v továrně jako obuvnický dělník a matka se starala o domácnost. AHMP f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha. sp. zn. 21 62/54, protokol o výslechu Josefa Maška sepsaný na Okresní prokuratuře v Praze 17. 10. 1953. se to již v pondělí dozvíme, jinak jsme v pořádku, pilně pracujeme a jezdíme do Oleška pěstovat zeleninu, pokud nám počasí přeje. Rodiče v Olešku4"7 žijí také dosud poskrovnu, právě je tady táta, zase mu psali kvůli daním, tak to přijel vyřídit, jak vidíte, o starosti není nouze. Tak Vás ještě jednou zdravíme, držíme palce, abyste dobře dopadli, kdyby přece k něčemu došlo, a těšíme se na Vaše další dopisy. Zdravia líbají Vás Josef Moc zdravím, už spěcháme na směnu, tak jen ještě jedna rada - hlavně nemít peníze doma, raději na knížce v záložně. Líbá Míla™ Smíšenou třídní strukturu zatčených je možno chápat jako doklad toho, že státem řízená transformace společnosti po roce 1948 měla vládou nezamýšlený důsledek. V průmyslovém prostředí postupně došlo k rozsáhle kulturní interakci mezi původními zaměstnanci továren a nově příchozími pracovníky z jiných oborů. V roce_ 1953 tato výměna pokročila přinejmenším do té míry, že obě skupiny byly schopny společných protestních akcí k obhajobě svých kolektivních zájmů. Při těchto -nepokojích jednotlivci uplatňovali ve prospěch celku své specifické zkušenosti z minulosti, byli například «17 R0dice Milady Maškové, Čeněk a Anna Hilští, žili v Praze. Otec byl bývalý obchodník zaměstnaný v roce 1953 jako vrátný a matxa p čovala o domácnost. AHMP, f. Okresní (Lidový) soud ttesttl r» ha. sp. zn. 2t 62/54, protokol o výslechu Milady Maškové sepsaný na Okresní prokuratuře v Praze 17. 10. 1953. j„ 408 AHMP, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2t 62/54, o pis Josefa a Milady Maškových rodičům 29. 5. 1953. Začleňováni' bývalé buržoazie do o e i ni cm TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH í> to analyzovat ekonomické důsledky reformy, rozpoznávat tajné policisty či organizovat dav. Masa zaměstnanců továren však již při stávkách jednala jako jeden celek, bez ohledu na třídní původ. Výrazní jedinci respektovaní okolím pro svůj rozhled se snadno stávali vudciči rádci davu a nijak tomu nebránila skutečnost, ze někteří z nich byli bývalými příslušníky buržoazie. Detailní rozbor třídní strukturv zadržených demonstrantu je uveden v tabulce.409 409 ABs, f fj- s ssswap ~Ä5riässf äks VYLOUČENÍ KOMUNISTÉ MOTOREM REVOLTY? Ještě zajímavější a překvapivější obraz situace v průmyslových podnicích ukazují statistiky politické příslušnosti zatčených demonstrantů. Naprostá většina 2 95 zadržených zaměstnanců nebyla nikdy členem žádného politického subjektu. Tito bezpartijní tvořili dokonce 61,05% celého zkoumaného vzorku. Ostatní osoby vykazovaly aktuální či minulé členství přinejmenším v jedné politické straně, v některých případech hned v několika po sobě. Častý byl přestup z národněsocialistické strany po únoru 1948 do strany komunistické. Z dochovaných údajů je přitom zřejmé, že revolta nebyla odbojovým aktem, alespoň ne v antikomunistickém smyslu, jak ji obyčejně chápe česká polistopadová historiografie.^o pfes určitý předvýběr zadržených ze strany funkcionářů podniku se totiž mezi postiženými vyskytoval pouze jeden současný a devět bývalých národních socialistů, dva bývalí lidovci, dva bývali sociální demokraté a jeden bývalý člen fašistické Vlajky. Naproti tomu se mezi zatčenými ocitlo hned Pôt aktuálních členů Komunistické strany Československa a dalších třiadvacet (!) bývalých komunistu. Téměř třetina zatčených demonstrantů tak během svého života prošla komunistickou stranou. Souhrnné_ ro téma československé poúnorové rezistence není zatím k dispozici žádné skutečně souborné a široce respektované dílo. Za zmínku však stojí některé pokusy o syntézu či souborv dílčích studií zahrnutých do kolektivních monografií. Srov. např." VEBER. Václav: Třetí odboj. ČSR v letech 1948-1953. Univerzita Pardubice, Pardubice 2014; VILÍMEK, Tomáš - TŮMA, Oldřich: Projevy a podoby proti-režimni rezistence v komunistickém Československu 1948-1989. Vyloučení komunisté motorem revolty? i "'Jí'^í' k'' Poslušnosti postižených jsou uvedeny '?' p(,|i,il k"!l" hlediska i..,h pražská revolta čerpala P'-'-Viizne / r,,,i někdejších komunistů, vvškrunitÝch či JZ °Uřn^ch Ze strany Pro neplnění svých povinnosti C° VÍC6' tUto skuPinu vnímali jako jednoho z hlavních viníků nepokojů především samotní funkcionáři podniku, kteří takové osoby ve zvýšené míře oznamovali Bezpečnosti. Za dlouhodobé potížisty byli otiz na jednotlivých pracovištích často považováni Pravě takoví jedinci, kteří sice působili v oficiálních odborových či branických strukturách a byli k systému v obecné rovině loajální, ale nebáli se v rámci 411 abs, f. Historický fond Státní bezpečnosti, sv. H-193, zpráva KS StB v Praze zaslaná MNB z 24. 6. 1953; ahmp, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2t 113/53, 2t 139/53, 2t 140/53, 2t 062/54, 2t 111/54 a 5t 662/53. 412 Srov. KAŠKA, Václav: Neukázněni a neangažovaní. Disciplinace členů Komunistické sírany Československa v letech 1948-1952. USTR-Conditio humana, Praha - Brno 2014, s. 115-189. TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÍCH dostupných platforem ostře kritizovat postup vedení Vyloučeni nebo razantně prosazovat své osobní zájmy. komunisté Pro vysvětlení tohoto jevu uveďme několik konkrét- mot»reJ1 nich příběhů. Například výše zmíněný vůdce démon- rev0 ty' strantů od II. brány ČKD Stalingrad, svářeč Alois Melichar, byl z komunistické strany vyloučen v roce 1952 pro hlasité protesty proti tzv. zpevňování pracovních norem.413 Další z účastníků nepokojů, brusič kovů Václav Turek, byl do roku 1951 předsedou základní organizace KSČ.414 Na svém pracovišti přesto soustavně ztěžoval práci nadřízených funkcionářů. Stavěl se například Proti přesčasové práci vyhlášené za účelem plnění pětiletého plánu a prohlašoval, „že je to blbost, že mu naši tátové vybojovali osmihodinovou pracovní dobu a že on [přesčas] dělat nebude".™ Jiný z protestujících, Ladislav Zálusky, vystoupil z komunistické strany v roce 1951 z vlastního popudu, protože tak chtěl nadřízeným vyjádřit nesouhlas se svým přeřazením z úřednické pozice do výroby.416 Údržbář Oldřich Jindra ukončil členství v komunistické straně v roce 1948 na protest proti tomu, že mu nebyl pro rodiče přidělen byt.417 Členství v KSČ tak bylo/ ^ pro mnohé současníky především praktickým nástrojem k obhajobě skupinových či individuálních potřeb, 413 abs, f. Správa vyšetřování StB - wšetřovací spisy mv, sv. V-1469 MV, protokol výpovědi Aloise Melichara sepsaný na KS StB v Praze. 5- 6. 1953. 414 ahmp, f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2t 140/53. Připiš předsedy MNV v Bořanovicích 6. 1. 1954. 415 abs, f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 MV, kádrový posudek na Václava Turka, 7. 7. 1953. 416 Tamtéž, sv. V-1469 mv, protokol výpovědi Ladislava Záluskéíio sepsaný na KS StB v Praze, 2. 6. 1953. 417 Tamtéž, sv. V-1677 MV, protokol výslechu Oldřicha Jindry na Kb MB v Praze, 1. 7. 1953. nevnímal, ,e nezbytně jako veřejnou manifestaci osob-, . svôJ°názoru. A už vůbec nemuselo být vyjádřením )<|)ic.h subjektivní podpory represivním mechanismům, Které státněsocialistická diktatura užívala. Strana pro yto aktéry naopak hrála roli komunikační platformy íi garanta statusových výhod.418 Společnost nebyla v červnu 1953 rozdělena žádnou neprostupnou bariérou politické příslušnosti. Stranic-e průkazy nevylučovaly své nositele žádným defini-ivnim způsobem z okolní populace. Byly pouze jednou z mnoha složek jejich osobností vedle ostatních kolektivních identit - například věkových, genderových, procesních třídních či náboženských. Tyto atributy naopak spojovaly straníky s různými částmi okolní společnosti, uraiita identit přitom nemusela u členů komunistic-e strany nutně produkovat permanentní vnitřní kon-loajaht, fungovaly totiž spíše jako dispozice pro ngazma v odpovídajících oblastech a jejich působení oylo vazano na specifické společenské role a situace «9 ono důvodu komunisté nezřídka projevovali podob-h™m?USnahy hájit své sociální zájmy jako ostatní oezpartijni Členové dotčených společenských skupin. 418 Podobné motivy pro vstup do KSČ a vystoupení z ní byly v počáteční fázi státněsocialistického režimu zcela běžné. Desítky takových členů KSČ byly ve druhé polovině roku 1953 ze strany vyškrtnuty či vyloučeny pro sympatie s protesty proti měnové reformě. Srov. AHMP, f. KSČ - obvodní výbor Praha 9, k. 127, inv. č. 805, zápis ze schůze předsednictva Obvodního výboru KSČ Praha IX 15. 7. 1953, návrhy základních organizací na vyloučení a vyškrtnutí členů a kandidátů KSČ. 419 Srov. např. SHOW, David A. - McADAM, Dough: identity WorkPro-cesses in tne Context of Sociál Movenwnts. Clarifying the tdenti-ty/MovementNexus, s. 41-67. TEZE K OBECNEJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH V některých situacích k tomu dokonce disponovali Vyloučeni mnohem účinnějšími prostředky.420 konuinis,e Do komunistické strany vstupovali jednotliví účastní- mtar™ ci revolty ve značně různorodých situacích a z pest- reva ré škály důvodů. Určitá část z nich získala stranickou 'egitimaci v době extenzivního náboru členů v roce 1948. Komunistická strana se tehdy po převzetí moci Pokoušela integrovat do svých řad tu část maloburžoázie, která doposud podporovala její politické konkurenty. Chtěla se stát celonárodní stranou a mít své stoupence ve všech společenských vrstvách i na všech pracovištích a úřadech. Po přechodnou dobu několika měsíců proto nabízela členství a tím i preferované Postavení téměř komukoli bez ohledu na jeho minulost. V některých institucích dokonce nábor probíhal Pod nátlakem.421 Tato část komunistů členství ve straně často využívala jako prostředek ke snazší integraci d° poúnorové společnosti. Mezi zatčenými stávkujícími v červnu 1953 ale zároveň figurovalo značné množství předúnorových komunistů. Někteří dokonce pocházeli z tradičních komunistických rodů, například organizátor stávek v továrně Automobilové závody Klementa Gottwalda Vysočany Josef Sprinzel byl synem zakládajícího člena KSČ z roku 1921.422 Některé osoby se tak v 50. letech dostávaly do konfliktu se stranickými orgány pravděpodobně také z toho důvodu, že různá opatřeni vlády 42°Pro komplexnější analýzu tohoto problému srov. např. BÍLY. Matej - LOŽI, Marián - ŠLOUF, Jakub: Nervová vlákna dihtotmy. Regionálni elity a komunikace uvnitř KSČ v Mech 1945-19äb «1 Srov. např. MAŇÁK, Jiří: Komunisté na pochodu k moc,-V^P* četnosti a struktury KSČ v období 1945-1948. USD AV CR. Praha 1995. . «2 ABS. f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV. sv. V-iuj MV, životopis Josefa Sprinzela sepsaný na KS StB v Praze. j. ■ či vedení podniků nebyla kompatibilní s jejich představou komunismu. Předúnorovým členem komunistické strany byl dokonce i jeden z nejaktivnějších vůdců stávky, hlavní řečník demonstrantů v továrně Aero Vysočany, bývalý policista Vladimír Váňa. Komunistou byl v letech 1945-1946.423 Na fungování systému se aktivně podílel i po únoru 1948, jeho politická stanoviska se však zřejmě postupně měnila. Do roku 1949 působil v rámci Sboru národní bezpečnosti u útvaru Jestřáb, který střežil uranové doly na Jáchymovsku včetně tamních trestaneckých táborů. Zároveň si však na Váňu nadřízení důstojníci začali stěžovat, že pravidelně poslouchá západní rozhlasové stanice. Ve svém nejbližším okolí se netajil názorem, že poúnorový politický režim dlouho nevydrží a že to brzy „praskne".424 Údajně odešel od policie do výroby dobrovolně. Takové osudy do značné míry problematizují dicho-tomickou perspektivu převažující v české polistopadové historiografii. Černobílé nadčasové kontrasty mezi domnělými protiklady komunismu a opozice, kolaborace a odboje nebo i dělníků a buržoazie se při bližší analýze ukazují jako do značné míry uměle vytvořený konstrukt. Ten sice pomáhal po roce 1989 zpětně legi-timizovat činnost některých vybraných společenských skupin, které se představitelé nového liberálnodemokratického režimu rozhodli proklamovat za své předchůdce, učinil však zdánlivě nesrozumitelným jednání mnohých dalších aktérů, jež mělo v původním kontextu 423 ABS, f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1903 MV, protokol výpovědi Vladimíra Váni sepsaný na KS StB, 1. 6. 1953. 424 ABS, f. Personální spisv MV, č. 5151-21 (Vladimír Váňa), posudek strážmistra SNB Ryšavého, 29. 5. 1949. TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH inte°TV631" srovnatelnou míru logiky i morální obvft i rX1Stoval-v Přitom značně rozsáhlé skupiny na n 7? SG ve siedovaném období pohybovaly 0D07°meZi buržoazie a dělnictva, někdejší politické néhn'C h3 omunistické strany či loajality a příležitost- Vyloučení komunisté motorem revolty? ieiirn °dp£m" ^icil životní strategie ani posloupnost °ezzásadovédnUtí přUom nebvly niJak rozpolcené ani mh rozhodnutí přitom oezzasadové. naHm™ Z ti°hot° duv°du je pro hlubší poznání minulosti nadmíru důležité j-*»íii*-*^..i.._ ____ ^---.----J-—■------------- důležité detailní studium jevů, které se zmíněným zjednodušujícím hranicím vymykají. Jedním 2 nich je právě pražská revolta 1. června 1953, která byla největším protestem obyvatel na území československé metropole od září 1948 a zároveň mezi jejími oběťmi z politického hlediska dominovali bývalí komunisté. Byla sociálně motivovanou dělnickou stávkou, a přitom se jí hojně účastnili i četní zástupci bývalé maloburžoázie. I oni byli mnohdy současně někdejšími (často poúnorovými) komunisty. Pražská revolta spolu s protesty v jiných částech republiky destabilizovala dočasně státněsocialistickou diktaturu, a přitom v drtivé většině svých projevů nevybočila z mezí loajality vuci danému politickému systému. Nejnebezpečnější výzvu Pm vedení komunistické strany představoval z dlouhodobého hlediska její pokus alternativně interpretovat některé klíčové pojmy oficiální ideologie, vztahující se k právům a privilegiím průmyslového dělnictva. Bylo by samozřejmě možné nad takovými uda os mávnout rukou a označit je za nevýznamné, protože nevedly ani nesměřovaly k nastolení kapitalismu a liberální demokracie dnešního typu. Sami bychom se vsaK takovým postojem ochudili o možnost studovat společnost 50. let v jejích komplexních souvislostech a oy namickém vývoji. Československá společnost z červ 1953 nebyla táž jako v únoru 1948. Obyvatelstvo nebyle 156 nastolením diktatury KSČ uspáno do žádného stavu hibernace, ale jeho sociální struktura se naopak fundamentálním způsobem přetvářela v čase. Zcela zásadně se přitom měnily i skupinové identity, individuální způsoby obživy, politické legitimace i názory aktérů. DLOUHODOBÉ DŮSLEDKY KULTURNÍ INTERAKCE V TOVÁRNÁCH Jak jsme viděli v předchozích kapitolách, československé tovární prostředí mělo tu podstatnou vlastnost, že dávalo nově příchozím příležitost do značné míry retušovat „skvrny" nežádoucího třídního původu a bylo _pro bývalé příslušníky buržoazie odrazovým můstkem adaptace. V první polovině 50. let proto fungovalo jako svébytný „melting pot" všech myslitelných dobových ^identit. Součástí tohoto transformačního procesu se stávaly dokonce i osoby trestané dříve za politické delikty. I ty byly v průmyslových závodech nuceny hledat záchytnou síť pro stabilizaci svých otřesených životů. A také ony zde recipročně ovlivňovaly smýšlení pracovních kolektivů. Dřívější oběti politické perzekuce figurují i v seznamu zatčených pražských demonstrantů z června 1953. Například bývalý řezník Karel Janů byl na podzim 1948 stíhán v souvislosti s protesty během státní tryzny za zesnulého prezidenta Edvarda Beneše.425 Dělníka Karla Rohlíčka odsoudil v roce 1949 Státní soud ke třem rokům odnětí svobody za to, že neudal jméno /ido - 425 ABS, f Snr, ilíV, profnl- , vykování SIR ÚSUÄaren,: P°s/^rTĽ™l Z S'B V P™• ' * 3. 6. fvroce osoby, která pomohla jeho synovi ilegálně uprchnout do zahraničí.426 Bývalému radistovi RAF Janu Plzákovi tentýž soud v roce 1949 uložil trest osm měsíců odnětí svobody pro neoznámení údajné ilegální činnosti svých kolegů pilotů.427 Někdejší obchodní příručí Maxmilián Petzlbauer byl v roce 1950 odsouzen na šestnáct měsíců odnětí svobody za pobuřování a hanobení vládních činitelů.428 Zámečníka Aera Vysočany Jana Švarce zadržela Bezpečnost, protože na oslavách 1. máje 1953 Při řazení pochodové formace odmítl nést státní vlajku. Na výzvu k jejímu převzetí navíc ironicky odsekl, „že Ponese raději obraz [prezidenta USA Dwighta] Eisen-howera".vlň _ Paradoxem dějin tak zůstává, že zatímco komunistická strana po únoru 1948 lákala a tlačila desetitisíce bývalých příslušníků nedělnických společenských tnd k přechodu na manuální práci v průmyslu, aby je Prevychovala pro účely budoucí beztřídní společnosti, v továrnách skutečně začala pozvolna vznikat nova kolektivní identita průmyslového personálu, jejíž zdroje ovšem byly o poznání pestřejší, než vedení strany původně předpokládalo. Noví zaměstnanci totiž přinášeli do továren zkušenosti z jiných prostředí, které zpětné Přispívaly ke kritičtějšímu a informovanějšímu pohledu dělnictva na sociální a politické poměry. Některým bývalým úředníkům, živnostníkům a zemědělcům se dařilo postupně získat si na pracoviS Dlouhodobé důsledky kulturní interakce v továrnách 426 ABS, f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV. sv. V-1469 MV. protokol výpovědi Karla Rohlíčka sepsaný na KS StB v Praze. 14. 7. 1953. 427 Tamtéž, protokol výpovědi Jana Plzáka sepsaný na KS StB v Praze. 3- 7. 1953. 428 Tamtéž, sv. V-1903 MV, protokol výpovědi Maxmiliána Petzlbauera sepsaný na KS StB, 3. 6. 1953. 429 Tamtéž, seznam zadržených z Aera Vysočany. 5. 6. 1953. TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH ruspekt ostatních dělníků i nadřízených.430 Mnozí se dokonce úspěšné začlenili do komunistické strany a odborového hnutí. Mezi někdejší buržoazií a nižšími organizačními stupni KSČ nestála ostatně žádná nepřekonatelná zeď, ale naopak poměrně široké pole sdílených zkušeností. Podstatnou část funkcionářské-kádru totiž již v roce 1953 tvořili poúnoroví členové strany, sami mnohdy nejednoznačného třídního jxivodu. Důvodem bylo, že zaměstnanci obecně neprojevovali zájem o nižší neolar^á a~i------ bylo no»WJ< 159 — .uutjin Dylo, že zaměstnanci obecně neprojevovali zájem o nižší neplacené funkce, a proto je bylo nezřídka nutné obsazovat osobami spolehlivými po organizační stránce, ačkoli jejich minulost nebyla z kádrového hlediska bezchybná.431 Důsledky této kulturní výměny přitom byly dlouhodobé a značně přesahovaly význam jednorázových protestních akcí, jakými byla revolta proti měnové reformě. Stopy takových interakcí lze vysledovat i v každodenním běhu továrního života, byť máme k dispozici jen omezenou škálu dochovaných pramenů, které se zaměřují převážně jen na příklady z politické sféry.432 Někteří manuální pracovníci ČKD Stalingrad například běžně v okruhu svých přátel na pracovištích diskutovali o informacích z vysílání Rádia Svobodná Evropa.433 V řadě 430 PLZÁK, Jan: Létal jsem u Tľislajedenáctky, s. 71. 431 ahmp. f. KSČ - obvodní výbor Praha 9, k. 127. inv. č. 805. srfpisW schůze předsednictva Obvodního výboru KSČ Praha IX 15. 7. 1953, diskusní příspěvek s. Růžičky. 432 Antonín Kabele vzpomínal například, jak se v učení v ČKD Sokolovo setkal s bývalými letci RAF. Paměť národa, e-badatelna, rozhovor s Antonínem Kabelem, 26. 7. 2019. 433 abs, f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 MV, protokol o hlavním přelíčení u Lidového soudu trestního v Praze, sp. zn. 2T 140/53, z 9. 1. 1954, výpověď Stanislava Michla. témat navíc souhlasili s kritikou poúnorové diktatury ze strany západních médií.434 Nechuť pracovat s oficiálními informacemi se otevřeně projevovala nejen mezi bezpartijními dělníky, ale také v řadách členů komunistické strany. V podnicích ČKD Stalingrad, ČKD Sokolovo a Automobilové závody Klementa Gottwalda Vysočany například na počátku června 1953 stovky zaměstnanců odřekly odběr Rudého práva, ačkoli se jednalo o pravidelně kontrolovanou a vymáhanou povinnost každého straníka. Komunisté tak reagovali nejen na diskreditaci oficiálních médií způsobenou měnovou reformou, ale také na dlouhodobější posměšky svých bezpartijních kolegů, že „nesmí věřit všemu, co se píše v novinách"'a že -oni si nahoře dají do novin, co se jim zlíbí".™ V celém obvodu Praha IX poklesl odběr Rudého právana počátku června v porovnání s dubnem z 5 236 na 3 927 výtisků, tedy o 25 %.43b Nově příchozí se také začleňovali do kulturního života továren a navštěvovali různé formální i neformální zájmové kroužky.437 Známý je například umelecky okruh spoluzaměstnanců, který kolem sebe soustředil výtvarník Vladimír Boudník, jenž od roku 19^2 Pra~ coval v ČKD Stalingrad v oddělení propagace. Poradai v dílnách své výstavy a dokázal pro uměleckou tvoi 434 Tamtéž, sv. V-1469 MV, protokol výpovědi Ladislava Záluského se- psaný na KS StB v Praze, 2. 6. 1953. «5 AHMP. f. KSČ - obvodní výbor Praha 9, k. 127. inv. č. 805, zápis ze schůze předsednictva Obvodního výboru KSČ Praha IX 15. 7. 1953, diskusní příspěvek s. Pecháčka. 436 Tamtéž, zápis ze schůze předsednictva Obvodního výboru KSC, Praha IX 15. 7. 1953, zpráva o odběru stranického tisku na obvode Praha IX, červenec 1953. 437 Paměf národa, e-badatelna. rozhovor s Libuší Musilovou. 1. 7. 200». Dlouhodobé důsledky kulturní Interakce v továrnách 38 75 nadchnout své okolí. Blízké osobní vazby s ním udržoval například spisovatel Bohumil Hrabal nebo v úvodu citovaný básník Egon Bondy.438 Vzájemnou interakci zaměstnanců obzvláště názorně zachycují spontánní nápisy, které pracovníci ČKD ^zanechávali na zdech pánských toalet. Tento vzácný typ pramene se dochoval díky jednomu ze zatčených demonstrantů, bývalému úředníku ředitelství státních drah Stanislavu Michlovi, který si po přeřazení do výroby v průběhu roku 1952 systematicky opisoval hanlivé a humorné slogany ze záchodků na svém pracovišti.439 Následně je „jako dokument doby" rozmnožil na psacím stroji, údajně z toho důvodu, „že mu manželka podobné věci vyhazuje".™ Zdi záchodků představovaly v podmínkách stalinské diktatury zcela výjimečný druh komunikačního kanálu. Byly totiž - díky povýtce privátním okolnostem vzniku textů - velmi svobodnou, a přitom zároveň - v dopadu na potenciální publikum -naprosto veřejnou diskusní platformou. V necenzurované podobě tak zrcadlí dobovou mentalitu dělnického prostředí. Z těchto důvodů si dochovaný celek básní a hesel zaslouží bližší pozornost. Citlivější čtenáře je ysak třeba předem varovat, že následující text obsahuje radu vulgarismů, jež byly vlastní jazyku zkoumaného segmentu společnosti. Z tematického hlediska se ve většině textů organickým způsobem prolínala sociální a sexuální témata."' 438 Srov. BONDY, Egon: Básnické spisy I., 1947-1963. 439 ABS, f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 MV, protokol o hlavním přelíčení u Lidového soudu trestního v Praze, sp. zn. 2T 140/53, z 9. 1. 1954, výpověď Stanislava Michla. 440 AHMP. f. Okresní (Lidový) soud trestní Praha, sp. zn. 2T 140/53. protokol o výslechu Stanislava Michla sepsaný na Okresní prokuratuře v Praze 17. 10. 1953. 441 Podobné texty opsané na toaletách v průmyslových podnicích uvádějí i jiní autoři. Srov. NEJEDLÝ, Jan-ŠOFAR, Jakub: Po práci legraci. TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH 1B1 Jako typický příklad může posloužit báseň „Plat máš Dlouhodobé inl- „z„j-.'7. _. , , , .... i ax -xi-~<,nS t-p- důsledky ku důsledky kulturní interakce v továrnách jak uříd"í ťl"wc"J mundj" ' w[dal bys jak úderník. Až přineseš re verš vedl' a " šahnout na kundu."™ Citovaný ie np,„nl SVe erotické linie zároveň zřetelně vyjadřu-vSSŠST? děIníkŮ S raateriálními a Platmi ^centov °Psaných básní je patrné, že dělníci ze do tak r*18'6"" státněsociabstické diktatury pou-astatusn °,Ve.mirv' v íaké jim poskytovala materiální vnímali 'IkIdeologické nároky režimu naopak Pánských ° ]nutn^ zto a v necenzurovaném prostředí r Vijalet je komentovali se sžíravou ironií. Jako . s^W-S mŮŽe P°sl°užit heslo „Ser rychle -po- ch^UnS~0Vé děInictvo také brzy po únoru 1948 po- Zovg ňovacíh' 26 S8 V rozP°ru s prohlášeními z doby znárod-vlastní° procesu let 1945-1948 nestane skutečným komun em,továren- Začalo proto k celostátním elitám Podn'V^10 strany i k managementům národních ziváleč .PřÍStuP°vat Podobně jako k někdejším me-tům 4« tS? Pp^tidkým a hospodářským prominen-soci'l *;nici si 'asně uvědomovali, že jejich vlastní j a,n' záJmy nejsou tak docela totožné se zájmy ve-stát mnkci°nářů strany. „Dělnické" představitele tříd11 T0?^ mnondy považovali za odrodilce dělnické ča V zapomněli na svůj třídní původ a zavádějí vysloveně protidělnická opatření. Toto poznání r*j*» lidové tvořivosti z dob socialismu. Svazek II. BizBooks. 442 £ 0l7'S- 83- \,->T-U.nýa ,e výTaz označující nevycvičeného jezdeckého koně, uží- ^aSfi^^ávka. • '• aprava vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV. sv. V-1677 . protokol o hlavním přelíčení u Lidového soudu trestního v Pra- 444 Tarrttéž" ^ 140/53, z 9- *' 1954> výpověď Stanislava Michla. 445 Q • MOV. HEUMOS, Peter: „ Vyhrňme si rukávy, než se kola zastav/-, "činící a státnísocialismus v Československu 1945-1968, s. 65. K OBECHtjSÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH 163 nacházelo své vyjádření v zesměšňování vládnoucích elit. Za typický je v tomto směru možno považovat verš ..Dělník trpí hladem, Gottwald puká sádlem" .m U některých zaměstnanců průmyslových závodů se dokonce začala v průběhu 50. let projevovat zrejmáaver-ze vůči komunistické straně jako instituci. Tento proces patrně do určité míry akceleroval příchod některých jedinců dříve nedělnického původu do výroby. Takové protistranické postoje reprezentují například verše „Odzápadu stačíkejchnout, bo/šánimaj'strach, všichni se ted hledí zdejchnout, dřív než přijde krach Z textů zachycených na záchodcích v průmyslových podnicích si tak můžeme udělat bližší představu o kulturní výměně, která v továrním milieu probíhala. Dochovaná poezie totiž v jednotlivých sloganech kombinovala sexuální, fekální, sociální i politická témata do svébytného amalgámu. Jadrný jazyk dělnictva přitom prostupoval i politická prohlášení přinesená do dílen pravděpodobně z buržoazního prostředí. „Serte rychle -je tu průvan, za půlroku je tu Tnimaiŕ* Díky tomu se tovární poezie tematicky i užitými expresivními formami značně podobala tehdejším samizdatovým dílům československých surrealistických tvůrců z okruhu zmíněného Egona Bondyho. Nápisy na toaletách v továrnách byly sice individuálními díly, která nemusela nutně reprezentovat ná- 446 abs, f. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 MV, protokol o hlavním přelíčení u Lidového soudil trestního v Praze sp. zn. 2T 140/53, z 9. 1. 1954, výpověď Stanislava Michla. 447 Tamtéž. 448 Harry Truman (1884-1972), 1945-1953 prezident Spojených států amerických. 449 abs, i. Správa vyšetřování StB - vyšetřovací spisy MV, sv. V-1677 MV, verše nalezené bezpečností závodu u dělníka" ČKD Stalingrad Stanislava Michla v červnu 1953, květen 1952. zory všech dělníků, zároveň však jasněukazujú s jakými JJJ* myšlenkami byli zaměstnanci průmyslových podniku konfrontováni na každodenní bázi v první polovine vtovárnách 50. let. Nemuseli s texty snad přímo souhlasit, ale většina z nich přinejmenším nepociťovala nutnost proti šiřitelům podobných nápisů zasahovat. Na rozdíl od oh-ciálních médií ostatně hovořili tito anonymové jejich vlastními dělnickými výrazovými prostředky. Na závěr uvádím edici celého textu souboru nápisu: Sbírka nápisů na zdech toalet v ČKD Stalingrad, květen 1952450 „.Záchodové kvítí' /ne podle Nerudy/™ krasopisně opsal pro potřebu současných i budoucích inkoust-delniic jedné velké továrny. Vyhláška: Nařizuje se, že každý člen Unie buzerantu jest povinen zde napsati alespoň jeden versi* denně: Plat máš jak učedník, mrdal bys jak úderník. Až přineseš remundu, smíš si šáhnout na kundu. Ser a oči vyvaluj, jen tu nepiš, ani nemaluj- 450 Tamtéž. . básník „ovinář a kritik, mimo jiné autor 451 Jan Neruda (1834-1891), M'"^" básnické sbírky Hrmtovní kvítí iw Tady se to pěkně sere, vítr fouká do prdele. Pytel se mi třese jako šiška v lese. Metla bába na ulici, našla čurák jak hadici. Čurák je to - přirození, ted tu leží pohozený, je to čurák mého muže, já ho poznám podle kůže. Včera mu stál jako kámen, dnes už je s mrdáním amen. Kunda černá jako dábel včera jsem se po ní válel. Kunda měla bál, pytlík vybíral. Andulka je hezké děvče, ve tvářích má důlky. Když já jí ho tam dám celej, chce tam ještě kulky. Když tu sedím a dumám, tu mi přišlo na mysl, jak asi za našich dob sral tehdy náš Přemysl. Serte rychle - je tu průvan, za půl roku je tu Tru man.. Pryč s rudým terorem... TEZE K OBECNĚJŠÍ SITUACI V TOVÁRNÁCH Ser rychle - posílíš mír! Od západu stačíkejchnout, bolšáni maj strach, všichni se ted hledízdejchnout, dřív než přijde krach. Co je soudruh, to je prase, svoboda tu bude zase. Až přijde Truman, KSC sprdnem. KSCje pěkná banda, až to prdne, bude sranda. Dělník trpí hladem, Gottwald puká sádlem. Soudruzi, šest let jsme na Vás čekali a sto let nás to bude mrzet. Květen 1952" Patří k velkým dluhům české historiografie, že se ďcK^^ sud nepokusila systematicky analyzovat důsledky setkávání různých společenských skupin a jejich kultur v průmyslových závodech první poloviny 50. let. Během překotné industrializace evidentně docházelo v to- i várnách k transformaci identit, z nichž se rodila zcela j nová hybridní sebepojetí, například výše citovaný „in-/ koust-dělník". Zároveň se průmyslové prostředí obohať covalo o nové podněty. Analýza této kulturní výměny není však významná zdaleka jen pro objasnění vlivu na protestní aktivity Dlouhodobé důsledky kulturní interakce vtDvárnách 34 dôlnictva v červnu 1953. Je nesmírně důležitá též pro pochopení společenského vývoje v následujících desetiletích. Z dělnického milieu totiž prostřednictvím studia při zaměstnání ve druhé polovině 50. let vyrostla nová technická inteligence, která se v 60. letech ujala důležitých hospodářských funkcí a stala se hlavní oporou hospodářských reforem. Tito technokraté odvozovali své postavení od zkušenosti výkonu dělnických profesí, ale zároveň stavěli svou kariéru na vzdělání. Vystudovali v 50. letech při zaměstnání vysoké školy. Začínali nezřídka na postech zámečníků či soustružní-ků, ale během studia se přes úřednické pozice vypracovali až do vedení podniků. Při studiu odborné literatury hleděli v mnoha záležitostech se zájmem na Západ, obdivovali manažerskou kulturu kapitalistického střihu a odvažovali se být k fungování československého národního hospodářství značně kritičtí.452 Jejich habitus již viditelně nebyl ryze dělnický. Z průmyslových závodů se tak rekrutovala technokratická vrstva, která se stala jedním z hlavních hybatelů Pražského jara v roce 1968.45:1 Je přitom doposud nestudovanou otázkou, do jaké míry bylo smýšlení této generace technické inteligence ovlivněno výše nastíněným třídně a politicky smíšeným továrním prostředím 50. let. 452 Srov. SOMMER, Vítězslav: Manažerská odysea. Teorie řízení v Československu v padesátých až osmdesátých letech 20. století. In: Soudobé dějiny, 2017, č. 3, s. 285-310. 453 Srov. ŠLOUF, Jakub: Samosprávný socialismus v československém průmyslu (1968-1969), s. 9-57; KOVANDA, Karel: Zápas o podnikové rady pracujících 1968-1969. ÚSD AV ČR. Praha 2014. ZÁVĚR Revolta vysočanských dělníků proti měnové reformě J- června 1953 byla nejrozsáhlejším protestem obyvatel na území hlavního města Prahy po roce 1948. Do stávky se zapojila drtivá většina osazenstev několika sousedních podniků, které měly v souhrnu více než 20 000 zaměstnanců. Nejradikálnější část pracovníků ČKD Stalingrad a Aero Vysočany dokonce vyšla ven z areálů továren a připravovala protestní pochod do centra metropole a na Pražský hrad. Takový čin by měl zcela nedozírné politické důsledky. Nakonec však nebyl uskutečněn a demonstranti se vrátili vyjednávat do nitra průmyslových závodů. Díky tomu se pražský konflikt začal vyvíjet odlišně od jinak velmi podobných známých nepokojů v západočeské Plzni. Klíčovým faktorem pro rozhodnutí přesunout se zpět do nitra závodů byl příslib možnosti diskutovat o reformě přímo s ministrem těžkého strojírenství. Protesty proto vyvrcholily uvnitř areálů jednotlivých podniků v podobě živelně svolaných celozávodních schůzí zaměstnanců, kterých se vedle nejaktivnějších demonstrantů zúčastnily i ostatní, umírněnější složky továrních kolektivů. Díky tomu pražská revolta poskytuje jedinečný materiál 77