7. tematický okruh:  Předfrankonská notace



7.1  Základní inovace

        -     grafické odlišení longy a brevis

-          zavedení semibrevis

-          zavedení ligatur sine proprietate – sine perfectione a cum opposita proprietate

-          brevis se stává jednotkou měření času v hudbě (=tempus)

-          užití pomlk různých délek na místě diviso modi

-          nový způsob zápisu hlasů


7.2  Zápis tenoru

            pomlky – typy ligatur – convenientia modorum (slučitelnost modů)


7.3  Zápis vrchních hlasů

imperfekce – alterace – charakter a funkce semibrevis - plica


7.4  Prameny hudební

  Codex Montpellier H 196 – 354 kompozic – 8 svazků

Edmond de Coussemaker: L´art harmonique aus XII^me^  et XIII^me^ siècles, Paris 1865

  Codex Bamberg – 100  motet

Pierre Aubry: Cent Motets du XIII^me^  siècle, Paris 1908


7.5  Prameny  teoretické

Johannes de Garlandia: De musica mensurabilis positio (Couss I/97)

  Anonymus VII: De musica libellus (Couss I/378)

[Hieronymus de Moravia]: Discantus positio vulgaris (Couss I/94)

Magister Lambertus (Pseudoaristoteles): Tractatulus de Musica (Couss I/ s. 251)


 7.6 Literatura

       Apel, Willi: Die Notation der polyphonen Musik 900 – 1600, Leipzig 1962, s. 318 – 342

                           (též anglická mutace)

       Rybarič, Richard: Vývoj európskeho notopisu, Opus, Bratislava 1982, s. 89n


 Terminologie:

 tempus, Codex Montpelier H 196, Codex Bamberg, convenientia modorum, simile ante

 similem perfecta, plica longa, plica brevis, ligatura cum proprietate, ligatura cum

 perfectione, ligatura sine proprietate, ligatura sine perfectione, ligatura cum opposita

 proprietate, ligatura obliqua, proprietas, perfectio, imperfekce, alterace