(online) Škola a hodnocení Pedagogická psychologie Semestr podzim 2020 Obecné zásady hodnocení v online výuce • Hodnocení i v on-line škole musí poskytovat oporu pro učení. • Cíl - maximálně podporovat schopnost žáků sledovat a hodnotit rozvoj svých vědomostí a dovedností. • Podpora vlastního hodnocení/sebehodnocení žáků. • Zadání pro žáky formulovat tak, aby z nich byla jasná kritéria dobrého výkonu. • Podpora tvorby portfolií s pracemi žáků například v digitální podobě, ale i pracovní listy, pracovní sešity, dokumentace výrobků apod. Smyslem portfolia není uchovávat vše fyzicky, často může stačit jen například digitální fotodokumentace apod. • Nepožadovat okamžitou informaci o stavu práce žáka např. pravidelným ofocením vyplněných pracovních listů. • Podpora vzájemné spolupráce mezi žáky i při hodnocení. • Hodnocení/klasifikace (ani) v období vzdělávání na dálku nelze používat jako formu nátlaku. • Maximální pozornost věnovat poskytování zpětné vazby žákům, která jim pomůže zlepšovat učení a motivuje je k další práci (viz Zpětná vazba při online výuce). https://www.edukacnilaborator.cz/wp- content/uploads/2020/03/Infografika-ZV.pdf Mapa učebního pokroku (MUP, vývojové kontinuum) • Pomáhá prostřednictvím průběžného hodnocení sledovat pokrok každého žáka ve vybraných vzdělávacích oblastech (český jazyk, matematická gramotnost, čtenářská gramotnost, přírodovědná gramotnost, angličtina a společenské vědy) • Nástroj poskytuje učitelům, žákům i rodičům prostředí, v němž je každá vzdělávací oblast rozdělena na několik částí (vláken), která je možno sledovat odděleně • Mapu vzdělávací oblasti tvoří šest úrovní, postupných kroků, které je třeba urazit ke zvládnutí předmětu • Aktivity, projektové náměty a testy; návody, jak tyto nástroje správně používat, jak hodnotit práci žáků a jejich výkony správně promítnout do mapy • Každý žák může sledovat svou vlastní cestu, která není nijak ovlivněna výkony jeho spolužáků • Přehledné zobrazení usnadní komunikaci mezi učitelem a žákem, žákem a rodičem i učitelem a rodičem • Prostřednictvím svého profilu žák může sledovat nejen své pokroky, ale má zde zaznamenanou i zpětnou vazbu k jednotlivým úkolům, které na své cestě plnil Mapy učebního pokroku (vývojová kontinua) Proč by nás měly vzdělávací mapy zajímat? • 1) jsou nástrojem umožňujícím sledování vzdělávacího pokroku studujících • 2) Díky MUP bude mnohem snazší pochopit, v čem individuální studující nadprůměrně vynikají a v čem by se naopak mohli zlepšit • 3) podávají individuální obraz o každém studujícím, nejsou založeny na vzájemném srovnávání a dalších vedlejších vlivech, umožňují snadnou individualizaci výukových nástrojů a cílený rozvoj klíčových kompetencí, což je aspekt kurikulární reformy, který činí pedagogům největší problémy • 4) umožňují efektivní komunikaci na úrovni učitel-žák-rodič o cílech, ke kterým se výuka ubírá, umožní uživatelům (rodičům i učitelům) přemýšlet o žádoucích cílech vzdělávání a snad i rozproudit širší veřejnou debatu • 5) identifikují základní uzlové body vzdělávací dráhy a je tak možné ověřit, zda studující zvládli vše potřebné pro hladký přechod na další úroveň; umožňují přesnější ověřování než plošné testování • 6) poskytují jasný přehled také studujícím samotným o tom, co už umí a co je čeká, což zvyšuje jejich důvěru v sebe sama a také motivaci pro další rozvoj; důraz na prvky formativního hodnocení • 7) lze individuálně uzpůsobovat potřebám školy (na rozdíl od plošného testování), je možné je používat časově nezávisle i bez omezení ročníkem • 8) Např. MUP SCIO jsou doplněny spoustou vypracovaných rozvojových metod, metodikou pro učitele, návaznými aktivitami a hlavně interaktivním rozhraním, které bude studující opravdu bavit https://mup.scio.cz/Home/Downloads Ukázka mapy učebního pokroku pro jednu z oblastí čtenářské gramotnosti http://cz.literaryframework.eu/Matrix/show/upper/level1/students.html http://cz.literaryframework.eu/Matrix/show/upper/level1/students.html Digitální portfolio https://www.i-sen.cz/clanky/navody-clanky/seesaw-digitalni-portfolio https://www.coumim.cz/ Zdroje (čeština) • Dwecková, C. S. Nastavení mysli: nová psychologie úspěchu, aneb, naučte se využít svůj potenciál • Hansen Čechová, B. Nápady pro rozvoj hodnocení klíčových kompetencí žáků • KOLÁŘ, Zdeněk a Renata ŠIKULOVÁ. Hodnocení žáků. 2., dopl. vyd. Praha: Grada, 2009. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2834-6. • Košťálová, H., Miková, Š., Stang, J. Školní hodnocení žáků a studentů • Kratochvílová, J. Systém hodnocení a sebehodnocení žáků • PASCH, Marvin. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Vyd. 2. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367- 054-2. • Slavík, J. Hodnocení v současné škole • Starý, K., Laufková, V. a kol. Formativní hodnocení ve výuce • Šeďová, K., Švaříček, R. a Šalamounová, Z. Komunikace ve školní třídě • VÚP Praha. Čtyřstupňová škála pro hodnocení klíčových kompetencí žáků. Metodický portál: Články [online], [cit. 2016 -10-05]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/.html. • William, D., Leahyová, S. Zavádění formativního hodnocení. Praktické techniky pro základní a střední školy • ZORMANOVÁ, L. Obecná didaktika. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-4590-9. • Periodikum Kritické listy Zdroje (angličtina) • Andrade, H. L., & Cizek, G. J. (2010). Handbook of formative assessment. New York: Routledge. • Články Blacka, Wiliama a kol: 1998, 2004, 2005, 2010. • Earl, L. M. (2003). Assessment as learning: using classroom assessment to maximize student learning. Thousand Oaks: Corwin, Press. • Hattie, J., & Timperley, H. (2007). The power of feedback. Review Of Educational Research, 77(1), 81–112. • Heritage, M. (2007). Formative Assessment: What Do Teachers Need to Know and Do? Phi Delta Kappan, 89(2), 140–145. • Heritage, M. (2010). Formative assessment and next-generation assessment systems: Are we losing an opportunity? Washington, D.C.: Council of Chief State School Officers. • Chappuis, J. (2009). Seven strategies of assessment for learning. Boston: Allyn & Bacon • Wiliam, D. (2011). Embedded formative assessment. Bloomington, IN: Solution Tree Press.