Učitel / žáci v managementu vyučovací hodiny z pohledu pedagogické psychologie Pedagogická psychologie (pro informační pracovníky) Vystupování učitele •CO učitel provádí •JAK učitel realizuje výuku • •Aby vyučování přinášelo žákům žádaný efekt, učitel musí jednat s jistotou, uvolněně, sebevědomě, cíleně a tak, aby vzbuzoval zájem o výuku •Učitel „vyzařuje“ očekávání, že žáci budou během vyučovací hodiny dosahovat dobrých výsledků • •Signály: •Učitelův výraz obličeje, řeč těla a vnímání otázek kladených žákům •Pohyb učitele po učebně / jiné učitelovy aktivity a žákovo vnímání svědectví o významu vyučování • • • • Dobré signály •Spjaté se zkušeností, praxí, vliv osobnosti učitele •výraz tváře •tón hlasu •styl řeči •navázání očního kontaktu •gesta •postoj těla Verbální činnosti učitele •Evokační otázka: •Které verbální činnosti provádí učitel ve vyučovací hodině? • • • Výklad •Informování, popis a vysvětlování •Dovednost učitele výstižně se vyjadřovat •Výstižnost výkladu (nejvíce) přispívá k dosažení dobrých učebních výsledků •Formou otázek a rozvíjením odpovědí žáků •proč a), b)…? • • Úvodní část vyučovací hodiny •Funkce výkladu: •Upoutat a udržet pozornost žáků a jejich zájem o hodinu •Navození kladných postojů, pozitivního očekávání žáků •Zajistit soustředěnost žáků •„evokace“ dle E-U-R – výklad proložen otázkami na účel a téma hodiny •Vést žáky k uvědomění si kontextu s předchozí výukou •Pokyny učitelovy •Tón a síla hlasu • • • Efektivní výklad •Proložen otázkami •Složitost výkladu (úroveň mluveného projevu) musí odpovídat kognitivním schopnostem žáka jednotlivce – klíčová dovednost (začínajícího) učitele •Klíčový aspekt – dovednost rozhodnout, jak velkými kroky mohou žáci postupovat od kompetencí začátku hodiny k cílovým kompetencím hodiny • •5 znaků efektivního výkladu: •Výstižnost, jasnost, plynulost •Projevu důrazu a zájmu •Používání příkladů •Organizace •Zpětná vazba • Kladení otázek •Klíčová dovednost pro efektivní výuku •Najdeme jiné povolání, kde se tolik času věnuje kladení otázek, na které známe odpověď? J • •Proč klade učitel žákům otázky: Psychodidaktické aspekty efektivity kladení otázek •Dovednost zapojit otázkami celou studijní skupinu do aktivní činnosti •Dovednost napovídat a pomáhat žákům při hledání odpovědi •Dovednost správně načasovat otázky a pauzy mezi nimi •… •Dovednost efektivně využívat písemných otázek • •Doporučení pro kladení otázek •Odpovídání žáka na otázky před spolužáky – emoční náročnost •Jak tuto situaci zvládat? •Dbát na to, aby se žáci nevyhýbali odpovědím a komunikaci s učitelem • • • Jak formulovat otázky směrem k žákům? •Nejprve otázka, poté oslovený žák s prosbou o odpověď •Proč? •Reformulace otázky – kdy, proč? •Ptát se na odpověď se zájmem + řeč těla •Pomoc s odpovědí, nápověda – co je jejím smyslem? •Kontrolovat, JAK žák ke své odpovědi dospěl • Diskuse •V výuce řízená učitelem •Kdy začíná diskuse? J •Učitelovo řízení diskuse – s jakým cílem? •Práce učitele s dynamikou skupiny, s chybami žáků • Učební úkoly •Činnosti organizované učitelem •Důležité prvky v rámci dynamiky třídy i procesu a výsledku učení •Zadání - kritéria •Očekávání od žáků •Smysluplnost •Provazba s žitou praxí žáka •Odpovědnost žáka za výsledek své práce •Věnovat pozornost učebním dovednostem žáků spíše než úkolům samotným •Jaký smysl má diskuse v malých skupinkách? •Jak se ze zadaného textu získají potřebné informace? • Kooperativní činnosti •Proč je učitel zařazuje do výuky? a)… b)… • •Různé postoje učitelů ke kooperativním činnostem •Aktivní učení • Přizpůsobení práce učitele schopnostem žáků •Příklad: •Školní inspekce – začínající učitel – uspokojování vzdělávacích potřeb především žáků s průměrnými schopnostmi • •Problém: Jak uspokojovat potřeby žáků schopnějších/nadaných? •Praxe? •Práce žáků v homogenních / heterogenních skupinách •Rozhodnutí učitele, jakého pokroku mohou žáci dosáhnout v dané hodině / hodinách NE zadávání úkolů na takové úrovni, kterou jsou žáci schopni s úspěchem zvládnout •Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky), „lešení“ (V dětském věku je dobré jen takové učení a vyučování, které předbíhá vývoj, vede vývoj za sebou) Průběh výuky a práce s potřebami žáků •Pečlivé sledování pokroku žáků •Zjišťování míry porozumění učivu prostřednictvím OTÁZEK •Žákovo (ne)porozumění učivu a samostatná práce •Ostych žáků •Učitelova iniciativa (sledování učebních postupů) NE žákovo odhodlání ptát se •Verbalizace učitelových očekávání směrem k žákům (kvalitnější práce, větší pokrok …) •Žitá zkušenost žáků v učivu •Individualizovaná pracovní schémata – význam instrukcí pro práci Management vyučování •Dovednosti učitele, jejichž uplatňování mu pomůže řídit a organizovat učební činnosti tak, aby žáci strávili co největší část vyučovací hodiny produktivní prací •Učitel „pod tlakem“ řešit několik úkolů současně • •Začátky •Přechody •Ukončení • Fáze začátku hodin •Dochvilnost učitele •Připravenost učitele •Psychodidaktika „mrtvého času“ výuky •? •Signály začátku společného učení •Řečové •Neverbální •Otázky • Fáze přechodů v hodině •Plynulost VERSUS trhavost •Obsah učebních činností •Řazení učebních činností • • •Zvažování přechodů mezi činnostmi za konkrétních situací (samostatná práce - další plánovaná učební činnost / práce ve skupinách - diskuse) •Zvážení poskytovat pokyny individuálně NEBO frontálně • • Fáze ukončení hodiny •TŘI důležité faktory řízení výuky • •1) včasný konec hodiny •2) příprava žáků na ukončení hodiny •3) přesun z učebny jinam Podpora aktivního zapojení žáků do výuky •A) činnosti účinné ze vzdělávacího hlediska •B) Činnosti účinné z hlediska udržení aktivní účasti žáků na výuce •Jaká je praxe? • •Sledování pokroku žáků •Aktivní •Pasivní • •Tempo a plynulost výuky •Tzv. překrývání – simultánní činnosti učitele: vyrušování žáků, naslouchání jednomu žákovi a sledování celé skupiny) •Přepínání pozornosti (Strategie řízení třídy, s. 69) Kurátorský výběr zdrojů •CANGELOSI, James S. Strategie řízení třídy: jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Vyd. 4. Přeložil Milan KOLDINSKÝ. Praha: Portál, 2006. Pedagogická praxe (Portál). ISBN 80-7367-118-2. •FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele. Vyd. 4. Přeložil Karel BALCAR. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0741-2. •PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Přeložil Jiří FOLTÝN. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0367-4.