Vergilius Bakalářský interpretační seminář D:\Users\10362\Downloads\vergilius.jpg Vergilius •zřejmě vůbec nejznámější latinský básník a Augustův dvorní autor •podle Suetonia: 15. 10. 70 (Mantova) – 21. 9. 19 (Neapol) •Mantua me genuit, Calabri rapuere, tenet nunc • Parthenope; cecini pascua rura duces. (Vergiliův autorský náhrobní epigram) • • • • • •podle frg. epikúrejce Filodéma z Gadar byl Vergilius spolu s přáteli žákem neapolského filozofa (snad Siróna) Bucolica ~ 42-39 (35) Georgica ~ 37-29 Aeneis ~ 30-19 BUCOLICA • Idyla •eidyllion: obrázek krátká báseň čerpající náměty z pastýřského prostředí •latinsky: carmen bucolicum, další název: eklogé (soubor kratších básní) • •zakladatel: Theokritos ze Syrákús •působil v Syrákúsách u Hieróna II. a u Ptolemaia II. v Alexandrii •dílo: •nejúplnější rukopis (Ambrosiana, Miláno): 30 idyl •papyrus 31 (Bereníké) a Syrinx •dělení: •pastýřská poezie (1, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11), •mímy (2, 14, 15), •enkómia (16, 17, zlomek Bereníké), •epická poezie s mytologickým obsahem (13, 18, 22, 24), •pederastické básně obsahu (12, 29, 30, 31) •25 epigramů (autorství???) •možné vzory Theokrita: Héróndás (mímiamby), Sófron (mímy) •další idylici: Moschos a Bión eidyllion carmen bucolicum eklogé Bucolica Prima Syracosio dignata est ludere versu Nostra neque erubuit silvas habitare Thalea. Ecl. 6,1-2 •D: dialog •M: monolog Bucolica •Vzory: •Kallimachos (helénistické malé žánry / hříčky: Ecl. 1 ludere, tenuis avena; Ecl. 6: recusatio zpěvu o králích a bitvách: tj. velkých žánrů: epiky / přitom aluze na Aitia, konkrétně prolog 1-5 a 21-24: zde Apollón domlouvá básníku: oběti mohou být tučné, Múza ale útlá) •Theokritos (Sicílie: Ecl. 2: siculi montes; Ecl. 4: Sicelides Musae; Ecl. 6 syrákúský verš; Ecl. 10: fluctus Sicani; Arethusa: původně arkadská Múza, která uprchla na Sicílii; literární odkazy na jednotlivé idyly) •Aluze (jmenovité i obrazné): •Cornelius Gallus (Ecl. 6,64/69-73; 10), C. Asinius Pollio (Ecl. 3,86), Alfenus Varus (Ecl. 6 /9), L. Varius Rufus (Ecl. 9), C. Helvius Cinna (Ecl. 9) •Bavius? a Maevius? (Ecl. 3), Arión (Ecl. 8), Euforión z Chalkidy (10) •Kónón ze Samu, Eudoxos z Knidu (3) •Kallimachos (Ecl. 1, Ecl. 6), Artemidóros (Ecl. 1: Tytire… avena) •Hésiodos (Ecl. 6: Pierides, Ascraeus senes) •Lucretius (Ecl. 6: úvod do De rerum natura) •Pollio (Ecl. 4, 8) Tityre, tu patulae recubans sub tegmine fagi Silvestrem tenui Musam meditaris avena… Ecl. 1,1-2 Bucolica •Reálná předloha: •pravděpodobně souhrnná edice Bucolica Artemidóra z 1. pol. 1. stol. př. Kr. (paralela: Artemidórem identifikované Theokritovy kanonické idyly: 10 básní /1,3-11/ a 10 Vergiliových idyl) •učená narážka: Tytire, …, avena (řec. kalamos: ve scholiích se zachovala poznámka o pokusech vykládat jméno Tytiros etymologicky jako synonymum ke kalamos: a tento názor měl zastávat právě Artemidóros: Vergilius tak rozehrává hru aluzí nejen na žánr, ale i na konkrétního editora; sic Cairns 1999/Holzberg 2006, 26) •Topika: •střídavý pastýřský zpěv (i soutěžní) •pastýřské prostředí a venkovská krajina •láska a její útrapy (dívky i chlapci) •Inovace: •aktuální politická situace v Římě •Octavianus Augustus •furor •Autobiografie: •zabavení rodinného statku v Mantově r. 41 (díky Asiniu Pollionovi, Alfenu Varovi a Corneliu Gallovi mu by vrácen) •Realita (konfiskace, občanské války) i alegorie (bůh, spasitelské dítě) • • • …ludere quae vellem calamo permisit agresti… /deus/ Ecl. 1,10 Bucolica Bucolica •Pastýřské prostředí a venkovská krajina: •Arkádie: •rodiště boha Pana: 4,58f. •reálné místo: 10,31-43 •topos ideální pastýřské krajiny: Ecl. 7 (Arkaďané Korydón a Thyrsis) a Ecl. 8 (maenalská píseň) •Láska: •Nešťastná: •2,5: studio iactabat inani •8,41: malus … error •10,36 / 60: furor; 10,43: insanus amor •Spalující a klamavá: •2,69: Corydon, Corydon, quae te dementia cepit! •6,46f.: virgo infelix, quae te dementia cepit •8,18: indigno … deceptus amore; 8,47: saevus amor; 8,80: ignis •Toužebná a čarovná: •magie 8. eklogy • • • Bucolica •Politická situace – válečné náhrady, exil: •Ecl. 1 •patriae finis et dulcia linquimus arva •exsul, ibimus Afros •impius miles, barbarus •Ecl. 9 •„haec mea sunt; veteres migrate coloni.“ •Sed carmina tantum / nostra valent, …, tela inter Martia quantum / Chaonias dicunt aquilla veniente columbas •tantum scelus •Mantua vae miserae nimium vicina Cremonae •Politická situace – svoboda: •Ecl. 1: •LIBERTAS •Politická situace – strach, neštěstí •Ecl. 1,71f.: …en quo discordia civis produxit miseros! •Ecl. 4,17: pacatumque reget patriis virtutibus orbem •Ecl. 4,31: pauca tamen suberunt priscae vestigia fraudis •Ecl. 10,75: gravis umbra • Bucolica •Alegorie – bůh: •Ecl. 1: •deus •iuvenis: „pascite ut ante boves, pueri; summittite tauros.“ (bis senos cui nostra dies altaria fumant) •Ecl. 6: non iniussa cano •Ecl. 9: •Ecce Dionaei processit Caesaris astrum: REALITA •Alegorie – chlapec, spása: •Ecl. 4: •puer, iam nova progenies caelo demittitur alto, ille deum vitam accipiet •ultima aetas •Alegorie – návrat do bezpečí •Ecl. 10 •Ite domum saturae, uenit Hesperus, ite, capellae. • Bucolica •Interpretace Bucolica: Ecl. 1 Bucolica: Ecl. 1 Bucolica: Ecl. 1 Bucolica: Ecl. 1 •Pozadí: roku 41 př. Kr. byli veteráni odměněni za účast v bitvě u Filipp (získali půdu zkonfiskovanou městům, která se připojila na stranu Bruta a Cassia) •Vergiliově rodině byl zkonfiskován statek v Mantue, ale na přímluvu Asinia Polliona, Cornelia Galla a Alfena Vara si Vergilius mohl statek ponechat •Pestrost zobrazované krajiny (téměř odborná): •Dendrologie: fagus, corylus, quercus, viburna, cupressi, pinus, salictum, ulmus, pirus, vitis, cytisus, salix, limosus iuncus, frondes, poma, castaneae •Nauka o krajině: arva, umbra, silvae, arbor, silex, agri, pascua, palus, fontes, arbusta, rura, lapis nudus, flumina, pabula, rupes, aether, freta, litus, creta, aristae, tugurium, segetes, antrum, dumosa rupes, lac, montes; •Zoologie: ovilia /adj./, boves, agnus, capellae, canes, catuli, haedi, tauri, pecus, Hyblaeae apes, palumbes, turtur, cervi, piscis •Kontrast idylické scenérie „locus amoenus“ a nejistoty z vyhnanství: •Konkrétní místa na samém okraji Říma i světa: Arar /Saône v Galii/, Tigris, Afri, Scythia /kraj mezi Dunajem a Donem/, Oaxes /? asi Amudarja/, Britanni •Svoboda kontrastuje s nedobrovolným odchodem •Obrazně jako láska ke Galatee („jako mléko“) jako zotročující versus láska k Amaryllidě („jiskřivá“) jako osvobozující (pozadí: Galatea byla Nereovna zaslíbená Polyfémovi, ve zpracování Filoxena z Kythéry byla milenkou Ákida, kterého P. zabil: byl to snad výsměch syrákúskému tyranovi Dionýsiovi a jeho milence G.) •Je možné, že Vergilius zde odkazuje právě na Filoxena a jeho ironické zpracování: Galatea by tu byla synonymem tyranidy •Den na pastvině má protiváhu v nadcházející dlouhé noci (maiores umbrae) Bucolica: Ecl. 1 •Literární program: aluze na Kallimacha (ludere, meditari tenui avena), Theokrita, odkaz na zřejmý přímý pramen: Androníkovo vydání, vymezení se vůči vzorům a římská specifika •Slovní důraz: •nos patriae fines / nos patriam fugimus •deus / semper deus •libertas •Galatea reliquit /Galatea tenebat •ipsae pines / ipsi fontes / ipsa arbusta •hic / hic, nec / nec •impius / barbarus •ite meae, … ite capellae • • • Bucolica: Ecl. 4 Bucolica: Ecl. 4 Bucolica: Ecl. 4 •Pozadí: roku 40 byl C. Asinius Pollio, velký Vergiliův dobrodinec, zvolen konsulem •Pro Vergilia symbolizuje jeho konzulát naději na změnu, respektive uklidnění poměrů •C. Asinius Pollio pomáhal dojednávat mír M. Antonia a Octaviana (r. 41), který byl potvrzen sňatkem Antonia se sestrou Octaviana Octavií •Očekávaný potomek, který má být bohem, je velmi pravděpodobně očekávané dítě obou •Vergilius vychází ze Sibylliných věšteb (Sibylla Kúmská: Virgo), že se vrátí zlatý věk (Saturnia regna, gens aurea) a zopakuje se cyklus dějin • •Kontrast nízkého / obyčejného žánru a vznešeného tématu / osobnosti •Budoucí blaho a klid (ordo, concordia) je protiváhou stop minulých provinění (vestigia priscae fraudis, vestigia sceleris nostri: opakuje se dvakrát) •Literární proklamace: může soupeřit přímo s Pánem a porazí ho, sama pastýřská múza to rozhodne • Bucolica: Ecl. 4 •Literární program: i malý žánr může mít velké téma: tj. poukaz na inovaci žánru •Sicelides Musae, paulo maiora canamus! •Non omnis arbusta iuvant humilesque myricae ; •si canimus silvas, silvae sint consule dignae. • • • •Velké téma začíná příslibem zrození dítěte s velkou budoucností, graduje prostřednictvím popisu celého budoucího světového cyklu •Příslib služby Vergilia ve prospěch adresáta básně (tu, Pollio) do konce života a následně již zmíněné srovnání s Orfeem, Linem, a dokonce i Panem: básnictví obecně se prostřednictvím Pana a zmínky o Arkadii konkretizuje v žánr idyly •Pomyslný vrchol je sdělením literárním: příslibem naprostého vítězství Vergiliových básnických kvalit, odehrává se jakoby ve věšteckém vytržení •Kontrastní závěr: opět jakoby návrat k „malému“: malému dítěti usmívajícímu se na matku, metaforicky malému žánru s „malým tématem“ maiora: téma velkého žánru arbusta/humiles myricae: idyla (zde metaforicky ozn. jako nízký žánr) silvas, silvae: repetitio + penthemimerés uprostřed pro jeho zdůraznění GEORGICA • Georgica •didaktický epos v duchu helénistické tradice •inspirace: •Hésiodos: Erga kai hémerai (Práce a dny): •Georg. 2,176 (Ascraeumque cano Romana per oppida carmen) •Níkandros z Kolofónu: Georgica; Arátos ze Soloi: Fainomena •Lucretius: epos De rerum natura: •je asi o dvacet let starší •je prvním dochovaným didaktickým eposem v latině •je to ovšem filozofický didaktický epos: sleduje tradici Xenofanés, Parmenidés, Empedoklés a samozřejmě tradici římské epiky: Ennius •M. Terentius Varro: De re rustica: •tematické rozčlenění látky, obsah • Georgica •typický začátek eposu: •vymezení tématu a dedikace •Quid faciat laetas segetes, quo sidere terram •vertere, Maecenas, ulmisque adiungere vitis •conveniat, quae cura boum, qui cultus habendo •sit pecori, apibus quanta experientia parcis, •hinc canere incipiam. … • •dedikováno Maecenatovi •4 témata ~ 4 zpěvy: •rolnictví (pěstování obilí) •sadařství (ovocnářství) a vinohradnictví •chov skotu i bravu •včelařství • Srov. Varro Res Rust. 1,1,11 : Quo brevius de ea re conor tribus libris exponere, uno de agri cultura, altero de re pecuaria, tertio de villaticis pastionibus,… Varronovy 3 knihy mají trochu jiné členění : •zemědělství •pastevectví •chov na statku Hésiodos: Erga kai hémerai Arátos ze Soloi: Fainomena Georgica •typický začátek eposu: •vzývání božstev (invokace: 1,5-23) •clarissima mundi lumina (Sol, Luna) •Liber et alma Ceres •Fauni, Dryades •Neptunus, cultor nemorum (Aristaeus) (Aristaios, ochránce dobytka a včel, syn Apollóna a nymfy Kyrény) •Pan; Minerva •monstrator aratri (Triptolemos); Silvanus •dique deaeque omnes, •studium quibus arva tueri • •inovace v závěru invokace: •budoucí bůh Caesar (1,24-42) •da facilem cursum atque audacibus adnue coeptis Srov. Varro Res Rust. 1,1,4-7: Et quoniam, ut aiunt, dei facientes adiuvant, prius invocabo eos, nec, ut Homerus et Ennius, Musas, sed duodecim deos Consentis; neque tamen eos urbanos, quorum imagines ad forum auratae stant, sex mares et feminae totidem, sed illos XII deos, qui maxime agricolarum duces sunt. Primum, qui omnis fructos agri culturae caelo et terra continent, Iovem et Tellurem: itaque, quod ii parentes, magni dicuntur, Iuppiter pater appellatur, Tellus terra mater. Secundo Solem et Lunam, quorum tempora observantur, cum quaedam seruntur et conduntur. Tertio Cererem et Liberum, quod horum fructus maxime necessari ad victum: ab his enim cibus et potio venit e fundo. Quarto Robigum ac Floram, quibus propitiis neque robigo frumenta atque arbores corrumpit, neque non tempestive florent. Itaque publice Robigo feriae Robigalia, Florae ludi Floralia instituti. Item adveneror Minervam et Venerem, quarum unius procuratio oliveti, alterius hortorum; quo nomine rustica Vinalia instituta. Nec non etiam precor Lympham ac Bonum Eventum, quoniam sine aqua omnis arida ac misera agri cultura, sine successu ac bono eventu frustratio est, non cultura. Iis igitur deis ad venerationem advocatis ego referam sermones eos quos de agri cultura habuimus nuper, ex quibus quid te facere oporteat animadvertere poteris. in quis quae non inerunt et quaeres, indicabo a quibus scriptoribus repetas et Graecis et nostris. •božstva spojená se zemědělstvím ~ záruka zdaru aktivit zemědělce i autora textu •inspirována Varronem: 12 zemědělských božstev • •chybí Iuppiter a Tellus / Robigus a Flora / Venus/ Lympha a Bonus Eventus •osloveni namísto toho „divocí“ bohové „divoké přírody“ (Neptun, Satyrové i Dryády, Pan, Silvanus) i její krotitelé (Aristaios, Triptolemos…) Georgica •didaktický epos s promyšlenou výstavbou: •1. zpěv: 514 veršů •2. zpěv: 542 veršů • •3. zpěv: 566 veršů •4. zpěv: 566 veršů • •jeho adresátem nejsou zemědělci, ale elitně vzdělané intelektuální publikum •adresná oslovení v úvodu zpěvů: •1. Maecenas, budoucí bůh Caesar •2. Maecenas •3. budoucí triumfátor Caesar, Maecenas •4. Maecenas botanika zoologie 1,1-42: předmluva 2,1-8: předmluva + 2,39-46 3,1-48: předmluva 4,1-7: předmluva 1,466-514: závěr 2,458-542: závěr 3,478-566: závěr 2,315-566: závěr •úvodní invokace: •1. bohové, budoucí bůh Caesar •2. Bacchus (refrén: pater, o Lenaee) •3. Pales, Apollón •4. numina, Apollón Georgica, 1 •úvod: •1,1-5: téma práce •1,5-42: invokace: 12 bohů se vztahem k básni, ostatní, Caesar •práce (labores, arvorum cultus: 2,1): •1,43-203: •1,50-117: setba •1,117-203: námaha a možná nebezpečí (choroby obilí, škůdci…) •1,125nn.: Juppiter jako strůjce údělu namáhavé péče o obživu •1,160nn.: výčet zemědělského nářadí • •dni (sidera, sidera caeli): •1,204-465: příhodná znamení k jednotlivým pracím •1,231-258: popis nebeských a zemských zón: uspořádání do dvanácti znamení •1,259-350: všední činnosti mimo pole •nepřízeň počasí, zima, noc •bouře, s přímým podílem Jova (316-334) •slavnosti k poctění Cerery (k zajištění úrody) •1,351-465: znamení k předpovídání počasí (ut certis possemus discere signis) •znamení Měsíce (424-437), znamení Slunce (438-465) •závěr: •1,466: zatmění jako projev smutku z vraždy Caesara a Vergiliova současnost (války s Germány) •1,498: invokace: di patrii se vztahem k Caesarovi (mají ho podpořit v jeho úsilí) začátek polních prací: březen připomínka březnových Íd téma se vrací do výchozího časového bodu metafora koloběhu zeměd. aktivity Georgica, 2 •úvod: •2,1-3: téma minulé a současné knihy •2,4-8: invokace Bakcha (prezentovaná bukolicky s refrénem: huc pater, o Lenaee) •rozdělení stromů a způsoby rozmnožování: •2,9-21: divoce rostlé •2,22-38: člověkem rozmnožované, užitkové (podmětem je usus): končí výzvou k obhospodařování půdy, tj. zalesňování •odbočka: obrat k Maecenatovi (výzva k pokračování cesty): 2,39-46 •2,47-82: štěpení, roubování, očkování •2,83-108: odrůdy •prostředí (vhodná a nevhodná klimata pro příslušné plodiny) •2,109-133 •oslava Itálie (včetně Caesara: 2,170) jako cíl askerské písně (tj. i literární stanovisko) : 2,134-176 •půda: •2,177-314: druhy a jejich vliv na způsob sadby •2,315-345: roční období a půda •péče o stromy: •2,346-396: sadba a odměna Bakchovi za ochranu sazenic révy •2,397-457: další práce s révou i ostatními stromy •závěr: •2,458-474: oslava zemědělce, který chápe své místo v řádu (je šťastný) a podoba tohoto řádu (ideální / spravedlivá krajina) •2,475-489: invokace Múz: prosba o pochopení principů světa a příčin, lucretiovské ozvuky •2,490-542: šťastný je ten, kdo zná příčiny věcí a nebojí se, šťastný je o ten, kdo ctí venkovská božstva (invokace Bakcha), kontrast ideální minulosti a současnosti (boj) metafora básnické inspirace v rámci jara: 2,325nn.: pater omnipotens fecundis imbribus Aether coniugis in gremium laetae descendit, et omnis magnus alit magno commixtus corpore fetus. srov. Lucretius (1,10nn.) důraz na cykličnost: práci na vinici není nikdy konec Georgica, 3 •úvod: •3,1-2: invokace bohyně Pales a Apollóna (pastýř od Amfrýsu) •3,3-11: všední téma versus snaha o výjimečnost (temptanda via est, qua me quoque possim / tollere humo victorque virum volitare per ora) •3,12-48: obraz triumfu básníka v triumfu Caesara (ekfraze triumfálních výjevů v chrámu): literární předobraz Aeneidy •skot (krávy, koně): •3,49-122: výběr chovných kusů •3,123-156: péče o chovná zvířata, samce i samice, zvl. březí •3,157-189: péče o telata a hříbata •3,190-241: krocení a kultivace (odvracením od pudovosti) •3,242-283: negativní projevy sexuální apetence •brav (ovce, kozy, prasata): •3,284-294: upozornění na všednost tématu kontrastující s vysokým žánrem (cesta, kterou dosud nikdo nešel) a další invokace Pales •3,295: kozy a způsoby jejich chovu u různých národů (obraz libyjského pastýře versus římského vojáka: 339-348) •3,384-403: ovce a vlna, kozy a mléko •3,404-413: psi •3,414-477: prevence úrazů (uštknutí), péče o stáje, hygiena, choroby a léčba •3,478-566: zkáza epidemické nákazy dobytčího moru (jediným lékem je oheň: sacer ignis) • •odkaz k Enniově epitafu, v němž poprvé metafora básnického vzletu a věčnosti ASPICITE, o ciues, senis Enni imaginis forman. hic uestrum panxit maxima facta patrum. nemo me lacrimis decoret nec funera fletu faxit. cur? uolito uiuos per ora uirum •Vergilius odkazuje na autora Annales, tj. velkého latinského eposu, jako předzvěst Aeneidy, kde téma novosti (primus) a návazně vlastní velikosti rozvinuto dále Georgica, 4 •úvod: •4,1-2: téma medu a oslovení Maecenata •4,3-7: mores et studia et populos et proelia dicam (znovu motiv obyčejného tématu: leves res, tenuis, přesto přinese slávu, význam); invokace numina laeva a Apollóna •úly: •4,8-50: vhodné prostředí pro úl, úprava krajiny a vhodná podoba úlu •4,51-115: rojení, lákání do úlu (boj dvou královen, výběr královny, usazení včelstva), osázení okolí vhodnými rostlinami •4,116-148: odbočka (praeteritio): dílo se chýlí ke konci, jinak by pokračoval líčením díla starce z Kóryku (částečně vylíčí), ale musí pokročit •vlastnosti včel (odměna Jova za jejich pomoc): •4,149-196: společné děti a sídla, domov, stabilita, práce pro obecnou potřebu, dělba práce a skvělá organizace (příměr ke výrobě kyklópských blesků pro Jova), společný oddech •4,197-202: nejpodivuhodnější vlastnost: vyhýbání se páření •4,203: smrt jednotlivce je častá, ale rod je nesmrtelný •4,210: královna, úcta, ochrana •4,219: včely mají podíl na světové duši (filozofická odbočka: Bůh proniká vším, k němu se vše vrací, není místo pro smrt) •4,228: otevírání úlu a vytáčení medu: vhodná doba a sebeobětování včel na obranu medu •4,239: zazimování •4,251: choroby a léčba •4,281: příběh (epyllion) o pastýři z Arkádie, Aristaeovi, a jeho zrodu včelstva z tlející krve mrtvého býka (spoutal Prótéa, aby mu poradil) •katalog nymf, příběh o Orfeovi a Eurydiké •odprosil nymfy pomocí oběti čtyř volů: v nich se zrodila včelstva •závěr: •4,559: příměr skládání básně a Caesarova tažení k Eufratu •4,565-566: intertextová připomínka bukolských veršů, které také složil Georgica •chaos versus kosmos: •práce zemědělce kultivuje svět, vnáší do něj řád - divoká příroda má totiž schopnost „učit se“, nejen se podrobit zemědělci •pokud člověk přírodu nekultivuje, znovu upadá do chaosu: •1,199n.: sic omnia fatis / in peius ruere ac retro sublapsa referri (důraz pomocí umístění na klíčové místo v textu, předěl mezi „práce“ a „dni“) •Georg. 1,466…: nezkrocená příroda: chaos přírodních katastrof / chaos válek: zdivočelá příroda •1,505nn.: … tot bella per orbem, tam multae scelerum facies, non ullus aratro dignus honos, squalent abductis arua colonis, et curuae rigidum falces conflantur in ensem. •2,35-37a: mollire / cultus / agricola / colere: mollire je zde synonymem kultivování •2,37: neu segnes iaceant terrae (zem nemá ležet ladem) •2,61: scilicet omnibus est labor impendendus, et omnes / cogendae in sulcum ac multa mercede domandae (všechny stromy se musejí kultivovat) •2,284: sázení do řad prospívá růstu •3,163-165: domestikace mláďat jako součást kultivace (mladé zvíře uvykne řádu lépe) •řádu v průběhu děje „přibývá“, vrcholí ve vrcholně organizovaném společenstvu včel, které dávají světu med (med: Lucretiův nosič léku na neznalost) •ozvuky občanské války: •svár mezi bratry: 2,496 (infidos agitans discordia fratres) •souboj býků: 3,219-223 •boj dvou včelích královen: 4,67-90 •spoutání Prótéa Aristaeem: 4,438 •vášnivá láska (sexuální zvůle, tj. i podrobení se ženě) jako negativní síla a příčina svárů •3,209…: upevnit síly dobytka lze jen odklonem od návalů lásky (pudů) •3,242-283 (saevus, saevior, pessima, saeva, vulnera, durus amor, moritura virgo, proelia, furor) •3,285: capti circumvectamur amore Vergilius moralizátor: válka působí, že se příroda vzdaluje řádu Georgica •Caesar (Augustus): •vztah rolníka a Caesara: oba dělají stejnou práci: •agricola incuruo terram molitus aratro; gravibus rastris: 1,494n. / hunc saltem everso iuvenem succurrere saeclo: 1,500n. •rolník orá s velkou námahou, aby původní pole zpustošená boji mohla znovu být oseta, stejně jako Caesar pracuje na obnově řádu •vztah Vergilia a Caesara: Vergilius je učitelem, provází/vede Augusta: •mecum… ingredere (Georg. 1,41n.): pojď se mnou (Vergilius zve na literární cestu „krajinou obnovy zemědělství“, tj. řádu) •possum multa tibi veterum praecepta referre / ni refugis tenuisque piget cognoscere curas (Georg. 1,176n.): Verg. může Augusta mnoho naučit, pokud ovšem nepohrdne obyčejnými (tenuis) starostmi •Haec super arvorum cultu pecorumque canebam (Georg. 4, 559-562) et super arboribus, Caesar dum magnus ad altum fulminat Euphraten bello victorque volentes per populos dat iura viamque adfectat Olympo. •Caesar je středobodem skladby: •„in medio mihi Caesar erit“ (Georg. 3,16): doslova (přesně uprostřed textu) i obrazně •Georg. 1,25; 1,503; 2,170; 3,16; 3,47; 3,48; 4,560 •Maecenas: •adresát a inspirátor (podporovatel) •1,2 •2,39-48: tuque ades inceptumque una decurre laborem, (Homérovská inspirace, viz dále) o decus, o famae merito pars maxima nostrae, Maecenas, pelagoque uolans da uela patenti. non ego cuncta meis amplecti uersibus opto, non, mihi si linguae centum sint oraque centum, ferrea uox. ades et primi lege litoris oram; in manibus terrae. non hic te carmine ficto atque per ambages et longa exorsa tenebo. •3,40n.: … sequamur / intactos, tua, Maecenas, haud mollia iussa: / te sine nil altum mens incohat. •4,2: … exsequar: hanc etiam, Maecenas, aspice partem. • Vergilius praeceptor Augustus „žák“ zde má Maecenas přihlížet Vergilius je spoluautorem řádu stejně jako Caesar Maecenas se prochází spolu s Vergiliem textem Georgica •podpora Augustovské obnovy řádu: •důraz na rodinu, rodinné zázemí (zdroj radosti): •1,291-296: idylický obraz zimního večera (muž i jeho manželka: uxor svorně pracují) •2,325n.: „hieros gamos“: pater omnipotens fecundis imbribus Aether coniugis in gremium laetae descendit… •2,523: interea dulces pendent circum oscula nati (sladké potomstvo „visí otci kolem krku“) •3,125: chovný samec koně je maritus •důraz na těžkou poctivou práci: •polím dovede poručit jen ten, kdo oral vícekrát (1,97n.: imperat arvis) •labor (1, 118-203: námaha lidí /i býků/ je z vůle Jova a je motivační a aktivizační: 133 ut varias usus meditando extunderet artis / paulatim) •1,145: labor omnia vicit; 1,325: boumque labores •práce neustává ani v noci: 1,287nn. (manžel dělá louče, žena tká či vaří); 1,390 (dívky předou); 3,401 (pastýři v noci dělají sýr) •nec requies (2,516) •tvrdost a síla jako podstatná vlastnost při kultivaci: •homines: durum genus (1,63: v souvislosti s připomínkou mýtu o Deukaliónovi, lidé jsou z kamene) •quae sint duris agrestibus arma (1,160; nástroje rolníka ~ zbraně) •v rozmezí třiceti veršů třikrát použije přímo adj. durus a obraz tvrdosti navozuje i dalšími obraty (2,340-370) •fortes coloni (3,288) •zbožnost, čistota a poctivost: •in primis venerare deos (1,338) •casta pudititiam servat domus (2,524) •4,197nn.: illum adeo placuisse apibus mirabere morem, quod neque concubitu indulgent, nec corpora segnes in Venerem solvunt aut fetus nixibus edunt. (nejobdivuhodnější vlastností včel je bezpohlavnost reprezentují ideální stát) •změna oproti vzoru (Lucr.): hlavní roli má mužský princip : všemocný otec, namísto matky manželka v podřízeném postavení (descendere), srov.: nam simul ac species patefactast verna diei et reserata viget genitabilis aura favoni, aeriae primum volucris te, diva, tuumque significant initum perculsae corda tua vi. (Lucr. 1,10nn.) Georgica •návaznost na Bucolica: provázání Vergiliovy lit. tvorby: •přítomnost nezušlechtěné přírody •2,4-8: invokace Bakcha (bukolický refrén: huc pater, o Lenaee) •4,281: epyllion o pastýři z Arkádie •Georg. 1,500: hunc saltem euerso iuuenem succurrere saeclo / ne prohibete. •přímý odkaz v pečeti na konci Georg. 4,559-566: •Haec super arvorum cultu pecorumque canebam et super arboribus, Caesar dum magnus ad altum fulminat Euphraten bello victorque volentes per populos dat iura viamque adfectat Olympo. Illo Vergilium me tempore dulcis alebat Parthenope studiis florentem ignobilis oti, carmina qui lusi pastorum audaxque iuventa, Tityre, te patulae cecini sub tegmine fagi. iuvenis: Buc. 1,42 (4,46/52) Tityre…: Buc. 1,1 Georgica •Intertexty: •Georg. 2,39-46: •tuque ades inceptumque una decurre laborem, o decus, o famae merito pars maxima nostrae, Maecenas, pelagoque uolans da uela patenti. non ego cuncta meis amplecti uersibus opto, non, mihi si linguae centum sint oraque centum, ferrea uox. ades et primi lege litoris oram; in manibus terrae. non hic te carmine ficto atque per ambages et longa exorsa tenebo. • •Georg. 1,106-110: •deinde satis fluuium inducit riuosque sequentis, et, cum exustus ager morientibus aestuat herbis, ecce supercilio cliuosi tramitis undam elicit? illa cadens raucum per leuia murmur saxa ciet, scatebrisque arentia temperat arua. • Homér, Ílias 2,488-490: Nemoh bych sdělit ten počet a jmenovat všechny, i kdybych desatero měl úst a v ústech jazyků deset, kdybych měl nezlomný hlas a v prsou kovové plíce… Homér, Ílias 21,257nn. Georgica •Intertexty: •Georg. 1, 338-350: •in primis uenerare deos, atque annua magnae sacra refer Cereri laetis operatus in herbis extremae sub casum hiemis, iam uere sereno. tum pingues agni et tum mollissima uina, tum somni dulces densaeque in montibus umbrae. cuncta tibi Cererem pubes agrestis adoret: cui tu lacte fauos et miti dilue Baccho, terque nouas circum felix eat hostia fruges, omnis quam chorus et socii comitentur ouantes et Cererem clamore uocent in tecta; neque ante falcem maturis quisquam supponat aristis quam Cereri torta redimitus tempora quercu det motus incompositos et carmina dicat. • •Georg. 1, 43-46: •Vere nouo, gelidus canis cum montibus umor liquitur et Zephyro putris se glaeba resoluit, depresso incipiat iam tum mihi taurus aratro ingemere et sulco attritus splendescere uomer. Hésiodos, Erga kai hémerai 585-587a: … v tu hodinu potu a parna, tehdy jsou kozy nejtučnější a nejlepší víno, ženy nejvilnější a mužové mdlí jako nikdy, neboť hlavu a kolena jim Seirios praží, vedro jim kůži vysušilo. V ten čas by už vítal pod skalou chládek i bybelské víno a kynutý koláč, k němu mléko, to od kozy po kůzlatechj; a maso z jaloviček, co lupení spásaly v háji, i maso z kůzlat prvníčátek… Hésiodos, Erga kai hémerai 458-462: Jakmile smrtelníkům už udeří hodina orby, tehdy si pospěšte všichni, ty sám i čeládka s tebou, orat v suchu i v mokru, než doba k orání mine, vstávaje za svítání, ať tvoje role jsou plny. Georgica •Intertexty: •Georg. 3,8b-9: •temptanda via est, qua me quoque possim •tollere humo victorque virum volitare per ora Ennius, epitaf ASPICITE, o ciues, senis Enni imaginis forman. hic uestrum panxit maxima facta patrum. nemo me lacrimis decoret nec funera fletu faxit. cur? uolito uiuos per ora uirum (Heathcote William Garrod. The Oxford Book of Latin Verse. 1912) Georgica 2,458-474 •O fortunatos nimium, sua si bona norint, agricolas! quibus ipsa procul discordibus armis fundit humo facilem uictum iustissima tellus. 460 si non ingentem foribus domus alta superbis mane salutantum totis uomit aedibus undam, nec uarios inhiant pulchra testudine postis inlusasque auro uestis Ephyreiaque aera, alba neque Assyrio fucatur lana ueneno, 465 nec casia liquidi corrumpitur usus oliui; at secura quies et nescia fallere uita, diues opum uariarum, at latis otia fundis, speluncae uiuique lacus, at frigida tempe mugitusque boum mollesque sub arbore somni 470 non absunt; illic saltus ac lustra ferarum et patiens operum exiguoque adsueta iuuentus, sacra deum sanctique patres; extrema per illos Iustitia excedens terris uestigia fecit. AENEIS • Aeneis •hérójský epos v duchu helénistické tradice •inspirace a vzory: •Homér: Odyssea a Ilias •Ennius: Annales •Varro: Antiquitates • Aeneis •typický začátek eposu: •Arma virumque canō, Trōiae quī prīmus ab orīs Ītaliam, fātō profugus, Lāvīniaque vēnit lītora, multum ille et terrīs iactātus et altō vī superum saevae memorem Iūnōnis ob īram; multa quoque et bellō passūs, dum conderet urbem, inferretque deōs Latiō, genus unde Latīnum, Albānīque patrēs, atque altae moenia Rōmae. •Mūsa, mihī causās memorā, quō nūmine laesō, quidve dolēns, rēgīna deum tot volvere cāsūs īnsīgnem pietāte virum, tot adīre labōrēs impulerit. Tantaene animīs caelestibus īrae? • arma: Ílias vir: Odyssea insignis pietate: hlavní vlastnost hrdiny ira: klíčová vlastnost bohyně Ennius: Annales ~ Herkulovy práce (12 versus tot) epický prvek: invokace Múzy, ovšem v oslabené roli pouze připomíná epický prvek: bohové jako hybatelé děje Aeneis •Caesar: •1,257-296 (Jovova útěcha Venuše): •1,278-279a (Juppiter vládne na nebi ~ Římané na zemi) •His ego nec metas rerum nec tempora pono; imperium sine fine dedi. Quin aspera Iuno, quae mare nunc terrasque metu caelumque fatigat, consilia in melius referet, mecumque fovebit Romanos rerum dominos gentemque togatam: sic placitum. •1,286-296 (Caesarův příchod, triumf, zbožnění a konec válek) •Nascetur pulchra Troianus origine Caesar, imperium oceano, famam qui terminet astris,— Iulius, a magno demissum nomen Iulo. Hunc tu olim caelo, spoliis Orientis onustum, accipies secura; vocabitur hic quoque votis. Aspera tum positis mitescent saecula bellis; cana Fides, et Vesta, Remo cum fratre Quirinus, iura dabunt; dirae ferro et compagibus artis claudentur Belli portae; Furor impius intus, saeva sedens super arma, et centum vinctus aenis post tergum nodis, fremet horridus ore cruento.' •6,752-886 (katalog budoucích hrdinů z řad Aeneových potomků) •6,789-807 (Iuliové včele s Augustem, zde jako imperátorem, podrobitelem národů) •6,847-853 (vláda Římanů světu) •tu regere imperio populos, Romane, memento (hae tibi erunt artes), pacique imponere morem, parcere subiectis et debellare superbos. •8,626-728 (nový Aeneův štít) •8,675-713: in medio classis aeratas, Actia bella… •8,714-728: at Caesar, triplici invectus Romana triumpho / moenia… (Caesar triumfátor, klaní se mu porobené národy) • • • • •jiná interpretace zmínek o válkách: skrytá kritika (Adam Perry: The two voices of Virgil‘s Aeneid, 1963) •celkový kontext ovšem této interpretaci nenahrává, Vergilius zdůrazňuje konec válek (claudentur Belli portae) Aeneis •Aeneas: •atypický hrdina: pietas, pius •