s BAJNf PLAVBY DO JINÝCH SVtTÚ Plavba svatého opata Brendana Začíná život svatého opata Brendana Kapitola I. Svatý Brendan, syn Finlochy, vnuka Althiho z rodu Eo narodil v kraji jezer poblíž Munsteru.1 Byl mužem velrrf Se a vým, proslulým svými ctnostmi, otcem bezmála tří tisíců1 ^ s) Zatímco se oddával duchovním cvičením na místě zv"1^0'2 Brendanových zázraků,3 přihodilo se jednou večer, že k nemiT ^ jistý otec jménem Barintus, jeho synovec.4 pnsel Když po dlouhém rozhovoru byl Barintus svatým otcem vyzpoví dán, dal se do pláče, vrhl se k zemi a chvíli setrval v modlitbě. Avšak svatý Brendan ho pozdvihl ze země, políbil jej a pravil: „Otče, proč-e pak bychom se měli rmoutit z tvého příchodu? Cožpak jsi nepřišel, abys nás utěšil? Vždyť tobě spíš přísluší poskytnout radost svým bratřím. Hlásej nám slovo Boží a občerstvi naše duše vyprávěním o rozličných zázracích, které jsi spatřil v oceánu." Když svatý Brendan skončil svou řeč, začal svatý Barintus vyprávět o jakémsi ostrově: „Můj kmotřenec Merrioc, ochránce chudých Krista, ode mne odešel, protože se mu zlíbilo stát se poustevníkem. Nedaleko skalnaté hory nalezl ostrov, jménem Blažený. Po dlouU době se mi doneslo, že prý měl s sebou zástupy mnichů a Buh jun skrz něj zjevil mnohé zázraky. A tak jsem se vydal na cestu, a y svého kmotřence navštívil. p^il Když jsem se po třídenní cestě přiblížil k jeho ostrcvU'|,hoťdl, mi se svými bratry vstříc, neboť Pán ho zpravil o mem P Zatímco jsme připlouvali k ostrovu, seběhli se nam totíž jako včely slétající se z nejrůznějších úlů. Jejich P^^ějj a & rozptýleny všude po okolí, avšak jejich soužití ve vire, j ce bylo svorné a obec se scházela vždy k sPolečneTchv, koř* i a bohoslužbě. K jídlu se podávalo pouze ovoce, ott ^ | a další byliny. Avšak po kompletáři5 zůstával každý v až do kuropění či úderu zvonu. ľ i/ .'ľ'/ ■ •< i v. >. ■hyÍM- ' , PLAVBA SVATÉHO OPATA BRENDANA ■ Ai jsem přenocoval, obešel jsem celý ostrov a potom mne můj třenec odvedl k západnímu pobřeží, kde kotvila loďka, a pravil: W° nastup do lodi a poplujme na západ k ostrovu, který se zve slíbená země svatých, jenž má Bůh v úmyslu darovat v posledním - c našim následovníkům.'(Nastoupili jsme a plavili se, když tu nás ^Šech stran zcela zastřely mlhy, takže jsme jen sotva dohlédli zádi fVřídg loďky. Asi po hodině plavby nás zaplavilo ohromné světlo C10bievila se rozlehlá země, zarostlá zelení a oplývající ovocem. Jak-roľle se loď zastavila u břehu, vystoupili jsme a vydali se na cestu, po patnáct dní jsme prozkoumávali ostrov, přesto jsme nedokázali dojít jeho konce. Přitom jsme nespatřili jedinou rostlinu bez květů, ani strom bez plodů. Ba i kamení bylo samý drahokamy Patnáctého dne jsme došli k řece tekoucí od východu na západ.7 Jak jsme tak nad tím rozmýšleli, nebyli jsme si jistí, co máme dělat, a velmi jsme toužili po tom, abychom mohli řeku přejít. Čekali jsme však na Boží znamení. Když jsme se takto v duchu rozhodli, objevil se náhle před námi s velikou září jakýsi muž, který nás hned oslovil našimi jmény,8 pozdravila pravil: ,Velmi správně, dobří bratři. To Pán vám zjevil tuto zemi, kterou se rozhodl darovat svým svatým. Tato řeka teče samým středem ostrova. Není dovoleno, abyste postoupili dále. Vraťte se tedy, odkud jste vyšli.' Když to řekl, hned jsem se ho zeptal, odkud se tu vzal nebo jak se jmenuje. Na to odpověděl: ,Proč se mne tazeš, odkud jsem a jak se jmenuji? Proč se mne raději neptáš na tento ostrov? Tak, jak ho tu vidíš, zůstává od počátku světa. Nežádáš něčeho k jídlu nebo k pití či snad nový oděv? Vždyť už celý rok jsi tady na ostrově a ještě jsi neokusil ani jídla ani pití. Nikdy jsi nebyl přemožen spánkem, nikdy tě neoběs třela noc. Zde je totiž věčný den ez slePoty temnot. Náš Pán Ježíš Kristus je jeho světlem.9' Hned kde°hl^Sme SC Vydaíi na ccstu a ten muž nás doprovodil až ke břehu, z Cv, yla naše loďka. Když jsme nastoupili do lodi, zmizel nám muž Vu°Cl a my Jsme se vrátili zmíněnou mlhou zpět k Blaženému ostro-a běd C bratři sPat*ni> velice se ^dováli z našeho příchodu zane nad naší předlouhou nepřítomností: ,Proč jste, otcové, víme * S-Vvé 0večky> abY bloudily v tomto lese bez pastýře? Dobře ' ze náš opat od nás často odchází do jiných krajů, ale nevíme BÁJNÍ PLAVBY DO JINÝCH SVĚTŮ kam, a tam se zdrží někdy měsíc, jindy jen týden tu méně.'Jakmile jsem uslyšel jejich slova, začal i dva .Nemyslete si, bratři, nic než dobré. Vaše obec lež'^ J'C ^ ^ nosti před bránou ráje. Nedaleko odtud je ostrov i ^PoS Zaslíbená země svatých, tam nehrozí noc a den nikd ^Se n zem navštěvuje často váš opat Mernoc. Střeží ji and M ^^'f^ nepoznáváte podle vůně našeho šatu, že jsme byli co^to odpověděli: ,Otče, víme, že jsi byl v Božím ráji l Z\ ^ ?< Tu C kde je ten ráj, nemáme tušení. Neboť jsme často zako ^ mořUl našeho opata přetrvávající ještě čtyřicet dní pbjího^^^ jsme zůstali s mým kmotřencem ještě celé dva týdn "'^atu-' Ta^ cokoli snědli či vypili. Naše těla byla nasycena takov ^ ^Yc^ že ostatním se zdálo, jako bychom vypili mladého vína h°Jností> ceti dnech jsem přijal požehnání bratří i opata a obrátiľ P° na zpáteční cestu ke svému příbytku, kam se chci vypravkť ^ Když to vyslechli, svatý Brendan a všichni shromáždění^" • k zemi a velebili Boha: „Spravedlivý je Pán na všech svvch riľí a svaty ve vsem svem díle,10 protože zjevil svým služebníkům veliké a skvělé zázraky, a požehnaný je ve svých darech, neboť nás dnes osvěžil mocným duchovním požitkem." Jakmile ukončili modlitbu, svatý Brendan pravil: „Přistupme k občerstvení těla a k novému přikázání." Když minula noc a nastalo ráno, přijal svatý Barintus požehnání bratří a vydal se ke svému obydlí. Kapitola II. Potom vybral svat' R '^/— .„ .. v,,: *SP°lubojovníci d° modlitebny, a takto k nim promh- m' n*°(mé srdce a J J ' oiekávám od vás raduapodpo-P^-/°^jc takový v5*1«bt Zaslíbenou , '' nsmYs^ jsem si ve svém srdci ^^MmipoSj.^' ° níi mluvil °tec BarÍntUS- °° yz seznali t h ÚSty: «°tce, tvá vůl SVařéh° °tce' P™vili všichni jako jednémi nCpoh^ svým dědit*-1 naŠÍ' °0ŽPak >me neopustili své rodiče CtVlm a ověřili svá těla do tvých rukou? 66 ■ PLAVBA SVATÉHO OPATA BRENDANA I v r-aveni jít s tebou vstříc jak smrti, tak životu. Jediné, oč j^ePTie vůle Boží." Kapitola III. • svatý Brendan a jeho druhové uložili čtyřicetidenní půst, Tehdy sl ^ech dnech, a rozhodli se, že poté se vypraví na cestu, vždy P°uběhi0 oněch čtyřicet dní, rozloučil se Brendan s bratry, Jakm\evše Svěřil představenému svého kláštera, který byl potom f kdyZ úřadě jeho následovníkem, vyrazil se čtrnácti bratry směrem vtoTÍ!W j u ostrovu svatého otce jménem Enda.11 Tam se zdržel tři na zapaa, k . dny a tři noci. Kapitola IV. poté přijal požehnání svatého otce a všech mnichů, kteří byli s ním, a vydal se do nejodlehlejší části své země, kde zůstávali jeho rodiče. Nevedla ho však touha vidět se s nimi, nýbrž na vrcholku jakési hory, vybíhající daleko do oceánu, na místě zvaném Brendanovo sedlo,12 vystavěl stan. Odtud byl možný vstup k moři pro jednu loď. Pak se svatý Brendan a jeho druhové chopili nářadí a postavili velmi lehký člun s žebrovím a stěžněm ze dřeva, jak je zvykem v těchto končinách, a pokryli jej červeně napuštěnými hovězími kůžemi, vyčiněnými v dubové kůře.13 Všechny spáry mezi kůžemi vymazali zvenčí lojem, dovnitř člunu navíc uložili kůže pro stavbu dalších dvou lodí, zásoby jídla na čtyřicet dní, lůj k přípravě kůží na pokrytí lodí a ostatní nezbytnosti, které člověk potřebuje k životu. Do středu člunu umístili stěžeň s plachtou a vše ostatní, nutné pro ovládání lodi. Potom vyzval svatý Brendan své bratry ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého, aby vstoupili na loď. K v c Kapitola V ayz zůstal svatý Brendan na břehu sám a žehnal přístavu, tu se vrhrv*tH bratřÍ' kteří °deŠli z kláštera a vydali se za ním. Hned se bmk r0hám SVatého otce s těmito slovv: »°tče>nech nás Jft s tebou' se^ ° pŮjdeš* Jinak zde zahyneme hladem a žízní. Rozhodli jsme °tlz stat se po zbytek svého života poutníky." Když Boží muž BÁJNÍ PLAVBY DO JINÝCH SVÉTŮ uvidél jejich strach, přikázal jim, ať VstQu , vaše vůle, milí synové" Potom dodab V-*** ^ loď a , bratr vykonal dobré dílo, neboť mu Bůh $' Pf°č Jste ^,« místo. Vám dvěma však připraví stra&li^^ ^j^Tť* Kapitola VI. Když svatý Brendan nastoupil na loď, napjali plachtu rem k letnímu slunovratu. Měli příznivý vítr, nemuseli t ^luli V stačilo pouze přidržovat plachtu. ' , ;| j edV vesIov^ Po patnácti dnech vítr ustal, pustili se tedy do veslov' ' zcela nedošly síly. Tu hned začal svatý Brendan své d^h^^J^ zovat a dodávat jim odvahy: „Nic se nebojte, bratři, Bůh ^°V2bu* pomocníkem, on je lodivodemi kormidelníkem nas'í loď^ naŠím řídí. Složte všechna vesla dovnitř a pusťte kormidlo. p0ng t0 °nr napnutou plachtu, ať Bůh sám naloží se svými služebníkyTsv^ ^ jak ráčí."15 Vždy navečer se pak občerstvovali, A tu a tam^lodí' vítr, jenže nevěděli, odkud přichází, ani kam loď unáší. ZVedl Tak strávili čtyřicet dní a spotřebovali všechny zásoby, které v • k živobytí, když tu se jim náhle ukázal na severu skalnatý a vysok' ostrov. Když se však přiblížili k jeho pobřeží, uviděli břeh strmý jako zeda několik pramenů, které stékaly z,vrcholku ostrova do moře Přesto ale nedokázali najít přístav, 'kde?by.i zakotvila loď Bratři už byli vskutku velmi znaveni hladem i žízní, takže někteří z nich vzali nádoby, aby si nabrali trochu vody. Jakmile tp svatý Brendan spatřil, řekl: „Zadržte! To, co činíte, je velmi pošetilé. Dosud riáni Bůh nerá-čil ukázat přístav, abychom vystoupili, a vy chcete spáchat krádež? Za tři dny ukáže Pán Ježíš Kristus svým služebníkům přístav i místo k přebývání, aby se jejich znavená těla občerstvila." ; . Tři dny tedy pluli kolem ostrova', až třetího dne kolem deváté hodiny16 narazili na přístav, vhodný pouze pro jéclinou loď. A svaty Brendan ihned povstal a požehnal přístup. Skála zde byla totiž roze-tnutá z obou stran a strměla vysoko jako zeď. Když všichni vystoupili z lodi a stanuli na pevné zemi, přikázal jim svatý Brendan, a J nenosili z lodi ven nic z jejich výstroje. Vydali se tedy po mors^m pobřeží, a tu k nim jakousi pěšinkou přiběhl pes á přišel k no PLAVBA SVATÉHO OPATA BRENDANA í orávě tak, jako přicházejí obvykle psi k nohám téh° ^^elL hcjy svatý Brendan řekl svým bratřím: „Neseslal nám S^ýCh pánů' Z^ho posla? Pojďme a následujme ho." Tak svatý Bren- ad d° následovali psa až k opevněnému hradu. Taíi i jeho bra J£^ nradu, spatřili rozlehlou síň, v ní lehátka a la-jCdyž vstoup ^ k ornytí nohou. Když se posadili, přikázal svatý vice a *ake druhům: „Mějte se, bratři, na pozoru, ať vás ďábel grendan ^ kugeni. Vidím totiž jednoho ze tří bratří, kteří přišli neuvede v pí>eho klá§tera později, kterak je sváděn k obzvlášť těžké za náTv/f1 dlete se za jeho duši, neboť jeho tělo bylo vydáno do moci krádeži- ^°Ten durn5 v němž přebývali, měl stěny zdobené kolem Satanovy- v n^m^ nádobami z nej různějších kovů a také uzdami d0k0lawWádanými stříbrem. a rohý.vy^ Brendan svému pomocníkovi, který obvykle podá-*'m chléb: „Přines pokrm, který nám seslal Bůh." Ten rychle r\ašel připravený stůl s ubrusy a podivuhodně bělostné boch-V'lf chleba a ryby ^Když bylo všechno přineseno, požehnal svatý Brendan pokrm a promluvil ke svým bratřím: „Chválu vzdejte tomu, • nž dává pokrm všemu tvorstvu, nebeskému Bohu."18 Bratři tedy seděli a velebili Boha. Podobně nalezli také pití, kolik ráčili. Po večeři, když vykonali službu Boží, pravil svatý muž: „Teď si odpočiňte. Pohleďte, jak pěkně jsou připravena lůžka. Je třeba, abyste dopřáli odpočinku svým údům, znaveným těžkou námahou." Jakmile však bratři usnuli, spatřil svatý Brendan dílo ďáblovo: malého chlapce, černého jakoby z Etiópie,19 jak drží y ruce uzdu a skotačí s ní přímo před zraky bra tra i o němž prve mluvil. Svatý Brendan rychle vstal, začal se modlit a zůstal vzhůru až do druhého dne. Ráno, zatímco bratři pospíšili ha bohoslužbu a poté odešli k lodi, objevil se náhle prostřený stůl jako včera. Tak po tři dny a tři noci připravoval Bůh pokrm svým služebníkům. -.-i-. j. > 7 :§^ Po v Kapitola VII. ; ^tom se začal svary Brendan chystat na cestu a pravil k bratřím: » edte, ať nikdo z vás neodnese s sebou nic z tohoto ostrova." čichni odpověděli: „To by tak scházelo, otče, aby naši cestu ■ ■ . • ■ ■ 69 poskvrnila nějaká krádei" Tu svatý Brendan řekl: „A př CL včera předpověděl, drzí v naruci stnbrnou uzdll w bra Jakmile ustoupila noc, brzy ráno, když se Boží muž opět vydal na cestu, zakryl ústí do pekla nekonečný zástup ďáblů a ti divoce vřískali: „Boží muži, proklet budiž tvůj příchod i tvůj odchod, protože dnes v noci nás nechal náš kníže strašlivě zmrskat za to, že jsme f!u nePnvedli jeho zatraceného zajatce!" Boží muž odvětil: ,yaše ! tba nám ^ublíží, obrátí se jen vůči vám. Koho vy proklínáte, ten jepožehnán, a komu žehnáte, je proklet." Na to ďáblové odpověděli: 'mristlch šest dní bude bídný Jidáš trpět dvakrát tolik za to, žes ho ním11 a n°° chráni1-" A ctihodný otec jim opět řekl: „Nemáte nad W ile moc ani ^ ani váš kníže>teď bude v moci Boží'"A P°" Ježíše "PřikazuJi vám i vašemu knížeti ve jménu Pána našeho odpoe lvsta' že ho nebudete mučit víc nežli dříve." Ďáblové mu však Vedell: "Myslíš, že jsi Pánem všech, abychom poslouchali tvoje BÁJNE PLAVBY DO JINÝCH SVĚTŮ řeči?" A tu Boží muž pravil: Jsem Jeho služeb íl rozkazovat Jeho jménem cokoli. Od Něj mám a Pr.ioupjt i lodi. Když se navzájem políbili, posa .je l0 Wl vil staicc každého bratra jeho vlastním jménem- J 94 PLAVBA SVATÉHO OPATA BRENDANA imi sc podivili jeho věštecké moci. Ještě víc je však udivil l,sl' I led. Stařec byl až k nohám pokryt dlouhými vlasy, vousy jeho vZ 1 * ^ by|y pro jeho vysoké stáří belostné jako sníh. Bratři a chluP/j .cho tvář a oči. Kromč chlupů, které mu rosdy po celém t' sc ; ° kud PnSel. Tu jsem spatřil, jak hbité >kaee po vlnách přes 95