Thymus Thesaurus Sponsa lemuris
Empusa Rhombus aureus
Dies 1
argus
Columbulus Lectus Gregoru Undinus Salix Lilium Exsecrationes filiae Mulier f atidica
Kytice Poklad Svatební košile
Polednice Zlatý kolovrat
Štědrý den
Holoubek Záhorovo lože Vodník Vrba Lilie Dceřina kletba Veštkyne
X+X+			X+X+
+X+	I	I	x+x
X+X+			X+X+
+X+X	Nox fovearum flantque furore	Tma jako v hrobě, mráz v okna duje,	+X+X
x+x	frigora per fenestras cellae;	v světnici teplo u kamen;	+X+
+X+X	anus ad ignem nutat sopore,	v krbu se svítí, stará podřimuje,	+X+X
x+x	tenue linum nent puellae.	děvčata předou měkký len.	+X+
+X+X			+X+X
X+X+	„Stride, rhombe, fuse, rotare!"	„Toč se a vrč, můj kolovrátku,	X+X+
+X+	coepit turba nens cantare.	ejhle adventu již nakrátku	x+x
X+X+	„En, Adventus instat mox,	a blízko, blizoučko Štědrý den!	X+X+
+X+	prope Largus vesper, nox.		x+x
X+X+			X+X+
+X+X	Est puellis nere gratum	Milotě děvčeti přísti, mílo	+X+X
x+x	tristi vespera hiberna;	za smutných zimních večerů;	+X+
X+X+	vanum non est opus amatum —	neb nebude darmo její dílo,	+X+X
+X+	fid it virginum mens verna.	tu pevnou chová důvěru.	+X+
X+X+			+X+X
+X+X	Venit puer ad puellam,	I přijde mládenec za pilnou pannou,	X+X+
x+x	dicit: Eris mi marita,	řekne: Pojď za mne, dívko má,	x+x
+X+X	veni mecum in casellam,	budiž ty mi ženkou milovanou,	X+X+
x+x	es mi plus quam mea vita.	věrným ti mužem budu já.	x+x
+X+X			X+X+
X+X+	Mihi suf ficit tantillum,	Já tobě mužem, ty mně ženkou,	+X+X
+X+	plus quam quidquid temet mallem! —	dej ruku, děvče rozmilé! —	+X+
X+X+	Et quae nebat molle filum,	A dívka, co předla přízi tenkou,	+X+X
+X+	suit pallam nuptialem,	svatební šije košile.	+X+
X+X+			+X+X
+X+X	Stride, rhombe, fuse, rotare!"	Toč se a vrč, můj kolovrátku,	X+X+
x+x	pergit turba nens cantare.	však jest adventu již nakrátku	x+x
+X+X	„En, Adventus instat mox,	a přede dveřmi Štědrý den!"	X+X+
X+X+	prope Largus vesper, nox."		+X+X
+X+X			X+X+
152 153
X+X+			X+X+
+X+	n	n	x+x
X+X+			X+X+
+X+X	Hoi, tu Larga vespera,	Hoj, ty Štědrý večere,	+X+X
x+x	tu secretum festum!	ty tajemný svátku!	+X+
+X+X	Cui das bona supera,	Cože komu dobrého	+X+X
x+x	cui das f ors inf estum?	neseš na památku?	+X+
+X+X			+X+X
X+X+	Hero libi praemium,	Hospodáři štědrovku,	X+X+
+X+	vacculis reliquias;	kravám po výslužce;	x+x
X+X+	gallo rursus allium,	kohoutovi česneku,	X+X+
+X+	piso donas socias,	hrachu jeho družce.	x+x
X+X+			X+X+
+X+X	Ossa das arboribus,	Ovocnému stromoví	+X+X
x+x	semper nullum libum	od večeře kosti	+X+
X+X+	et auratos porculos	a zlatoušky na stěnu	+X+X
+X+	ei, qui liquit cibum.	tomu, kdo se postí.	+X+
X+X+			+X+X
+X+X	Ego, virgo iuvenis,	Hoj, já mladá dívčina,	X+X+
x+x	ah, cor nondum datum:	srdce nezadané:	x+x
+X+X	habeo nunc aliud	mně na mysli jiného,	X+X+
x+x	quoddam cogitatum.	jiného cos tane.	x+x
+X+X			X+X+
X+X+	Stant sub silva salices	Pod lesem, ach pod lesem,	+X+X
+X+	supra stagni planum,	na tom panském stavě,	+X+
X+X+	iacet nix in capite,	stojí vrby stařeny,	+X+X
+X+	quod est infra canum,	sníh na šedé hlavě.	+X+
X+X+			+X+X
+X+X	Una salix tuberosa	Jedna vrba hrbatá	X+X+
x+x	ventis incitatur,	tajně dolů kývá,	x+x
+X+X	ubi lacus caerulus	kde se modré jezero	X+X+
X+X+	glacie celatur.	pod ledem ukrývá.	+X+X
+X+X			X+X+
154 155
X+X+			X+X+
+X+	Hie quit nocte media	Tu prý dívce v půlnoci,	x+x
X+X+	radiante luna	při luně pochodni,	X+X+
+X+X	apparere virgini	souzený se zjeví hoch	+X+X
x+x	puer in lacuna,	ve hladině vodní.	+X+
+X+X			+X+X
x+x	Sagas vanas neglego,	Hoj, mne půlnoc neleká,	+X+
+X+X	noctu ambulabo:	ani liché Vědy:	+X+X
X+X+	sumam mecum asciam,	půjdu, vezmu sekeru,	X+X+
+X+	glacies secabo.	prosekám ty ledy.	x+x
X+X+			X+X+
+X+	Intuebor infima,	I nahlédnu v jezero	x+x
X+X+	vix tenebo risum	hluboko — hluboko,	X+X+
+X+X	et audacter oculis	milému se podívám	+X+X
x+x	figam sponsi visum.	pevně okem v oko.	+X+
X+X+			+X+X
+X+	m	m	+X+
X+X+			+X+X
+X+X	Vos, o Hanna, Maria,	Marie, Hana, dvě jména milá,	X+X+
x+x	si quis potest noscere:	panny jak jarní růže květ:	x+x
+X+X	quae sit tori socia,	která by z obou milejší byla,	X+X+
x+x	numquam quit discernere.	nikdo nemůže rozumět.	x+x
+X+X			X+X+
X+X+	Si fors puer unam videt,	Jestliže jedna promluví k hochu,	+X+X
+X+	quodvis ei polliceretur;	do ohně by jí k vůli šel;	+X+
X+X+	sin fors altera surridet —	pakli se druhá usměje trochu —	+X+X
+X+	primae oblivisceretur! —	na první zas by zapomněl! —	+X+
X+X+			+X+X
+X+X	Media nox. lam vis stellarum	Nastala půlnoc. Po nebi šíře	X+X+
x+x	texit luce caerula	sbor vysypal se hvězdiček,	x+x
+X+X	sicut grex ovicularum,	jako ovečky okolo pastýře,	X+X+
X+X+	pastor — clara lunula.	a pastýř jasný měsíček.	+X+X
+X+X			X+X+
156 157
X+X+			X+X+
+X+	Media nox post festum magnum,	Nastala půlnoc, všech nocí máti,	x+x
X+X+	ilia mater noctium:	půlnoc po Štědrém večeru:	X+X+
+X+X	en, a vico versus stagnum	na mladém sněhu svěží stopu znáti	+X+X
x+x	monstrat nix vestigium,	ode vsi přímo k jezeru.	+X+
+X+X			+X+X
x+x	Una stat ad stagni plana,	Ta jedna klečí, nad vodou líčko;	+X+
+X+X	genu premit altera:	ta druhá stojí podle ní:	+X+X
X+X+	„Quidnam vides, cara Hanna,	„Hano, Haničko, zlaté srdíčko,	X+X+
+X+	vides solum prospera?"	jaké tam vidíš vidění?"	x+x
X+X+			X+X+
+X+	„Forsan casa — circa rura —	„Ach, vidím domek — ale jen v šeře —	x+x
X+X+	Venceslai casula —	jako co Václav ostává —	X+X+
+X+X	iam clarescit — fors figura	však již se jasní — ach, vidím dvéře,	+X+X
x+x	atque vir in portula!	ve dveřích mužská postava!	+X+
X+X+			+X+X
+X+	Virens, en, amiculum,	Na těle kabát zeleni temné,	+X+
X+X+	pilleum — ah, novi, novi!	klobouk na stranu — znám jej, znám!	+X+X
+X+X	flores, en, fasciculum —	na něm ta kytka, co dostal ode mne —	X+X+
x+x	Venceslaum iam cognovi!!"	můj milý bože! Václav sám!!"	x+x
+X+X			X+X+
x+x	Vibrans surgit, socia	Na nohy skočí, srdce jí bije,	x+x
+X+X	iuxta flectit genua:	druhá přikleká vedle ní:	X+X+
X+X+	„Faustum ait, o Maria,	„Zdař bůh, má milá, zlatá Marie,	+X+X
+X+	quidnam cernis cernua?"	jaké ty vidíš vidění?"	+X+
X+X+			+X+X
+X+	„Cerno nubes densiores,	„Adi, vidím, vidím — je mlhy mnoho,	+X+
X+X+	cuncta nubibus velata;	všecko je mlhou zatmělé;	+X+X
+X+X	ah, rubores et fulgores —	červená světla blýskají z toho —	X+X+
x+x	in castello sum locata.	zdá mi se býti v kostele.	x+x
+X+X			X+X+
X+X+	En, candores, iam rubescit —	Něco se černá mezi bílými —	+X+X
+X+X	quoddam iam videtur, lux: —	však mi se rozednívá již: —	X+X+
158 159
X+X+			X+X+
+X+	sociae, sed quid nigrescit? —	jsou to družičky, a mezi nimi —	x+x
X+X+	sarcophagus, nigra crux!"	proboha! rakev — černý kříž!"	X+X+
+X+X			+X+X
x+x	IV	IV	+X+
+X+X			+X+X
x+x	Permulcentur flamine venti	Vlažný větřík laškuje	+X+
+X+X	segetes, arbusta;	po osení mladém;	+X+X
X+X+	sunt ornata veste recenti	sad i pole květovým	X+X+
+X+	prata pervenusta;	přioděny vnadem;	x+x
X+X+	sonat musica mane recente,	zazněla hudba od kostela zrána	X+X+
+X+	est obruta flore nitente	a za ní, hejsa! kvítím osypána	x+x
X+X+	sponsa sic augusta.	jede svatba řadem.	X+X+
+X+X			+X+X
x+x	Decantatur nuptiale,		+X+
X+X+	sponsus it cum virgine,		+X+X
+X+	eia, age, Bacchanale,		+X+
X+X+	hospites in ordine.		+X+X
+X+X			X+X+
x+x	Sponsum dignum sacramento	Švárný ženich jako květ	x+x
+X+X	orbis comitatur,	v kole svatebčanů,	X+X+
x+x	in solemni vestimento,	kabát tmavě zelený,	x+x
+X+X	pilleus sinuatur:	klobouk v jednu stranu:	X+X+
X+X+	talem sponsum vidit sancto tempore,	tak viděla jej v osudné té době,	+X+X
+X+	talem sponsam ducit, tali corpore,	tak si ji nyní domů vede k sobě,	+X+
X+X+	Hanna coniugatur.	švárnou ženku Hanu.	+X+X
+X+			+X+
X+X+	X	X	+X+X
+X+X			X+X+
x+x	Transiit aestas. Frigidiores	Zašlo léto. Přes pole	x+x
+X+X	strident venti flantes	chladné větry vějí.	X+X+
X+X+	et campanae dant sonores,	Zvoní hrana. Na márách	+X+X
+X+X	iuvenes in f erculo		X+X+
160 161
X+X+			X+X+
+X+	corpus exportantes,	tělo vynášejí:	x+x
X+X+	albae sociae gemebant,	bílé družičky, planoucí svíce;	X+X+
+X+X	lampades tenebant,	pláč, bědování, trouby hlaholíce	+X+X
x+x	tubae concrepantes:	z hlubokosti znějí:	+X+
+X+X	Miserere mei! consonantes.	Miserere mei!	+X+X
x+x			+X+
+X+X	Quis corona viridi,	Koho věnec zelený,	+X+X
X+X+	quis in ferculo velatur?	koho v rakvi kryje?	X+X+
+X+	Pro quo sonat nenia?	Umřela, ach umřela	x+x
X+X+	Ah, decessit — sicut flores,	panenská lilie!	X+X+
+X+	sicut alba lilia!	Vykvetla, jak by zalívána rosou,	x+x
X+X+	Floruit, sicut rore rigata,	uvadla, jak by podsečena kosou —	X+X+
+X+X	marcuit, sicut falce necata —	ubohá Marie!	+X+X
x+x	miseranda Maria!		+X+
X+X+			+X+X
+X+	V	V	+X+
X+X+			+X+X
+X+X	Incidit hiems flatque furore	Nastala zima, mráz v okna duje,	X+X+
x+x	frigus per fenestellas cellae;	v světnici teplo u kamen;	x+x
+X+X	anus ad ignem nutat sopore,	v krbu se svítí, stará polehuje,	X+X+
x+x	tenue linum nent puellae.	děvčata zase předou len.	x+x
+X+X			X+X+
X+X+	„Stride, rhombe, fuse, rotare!"	„Toč se a vrč, můj kolovrátku,	+X+X
+X+	pergit turba nens cantare.	však jest adventu zase nakrátku	+X+
X+X+	„En, Adventus — rursus mox,	a nedaleko Štědrý den!	+X+X
+X+	brevi Largus vesper, nox!		+X+
X+X+		Ach ty Štědrý večere	+X+X
+X+X	Ah, tu Larga vespera,	noci divoplodné!	X+X+
x+x	nox miraculosa!	Když si na tě vzpomenu,	x+x
+X+X	Tui recordatio	k srdci mne to bodne!	X+X+
X+X+	est mi dolorosa!		+X+X
+X+X			X+X+
162 163
X+X+			X+X+
+X+	Una sedebamus sic,	Seděly jsme také tak	x+x
X+X+	hieme priore:	loni pohromadě:	X+X+
+X+X	et post annum duae iam	a než rok se obrátil,	+X+X
x+x	desunt in tenore!	dvě nám chybí v řadě!	+X+
+X+X			+X+X
x+x	Una suit tunicas,	Jedna, hlavu zavitou,	+X+
+X+X	panno iam velatur;	košiličky šije;	+X+X
X+X+	altera iam menses tres	druhá již tři měsíce	X+X+
+X+	humi vitiatur.	v černé zemi hnije,	x+x
X+X+		ubohá Marie!	X+X+
+X+			x+x
X+X+	Sedebamus item sic,	Seděly jsme také tak,	X+X+
+X+X	hodie necnon heri:	jako dnes a včera:	+X+X
x+x	quid in anno net fors —	a než rok se obrátí —	+X+
X+X+	quisnam quiret reri?	kde z nás bude která?	+X+X
+X+			+X+
X+X+	Stride, rhombe, fuse, rotare!"	Toč se a vrč, můj kolovrátku,	+X+X
+X+X	pergit turba nens cantare.	všecko ve světě jen na obrátku	X+X+
x+x	„Cuncta mundi commutantur,	a život lidský jako sen!"	x+x
+X+X	cuncta solum conversantur.		X+X+
x+x	Vita — sicut somnium."		x+x
+X+X			X+X+
X+X+	Melius spes vanas somniare,	Však lépe v mylné naději sníti,	+X+X
+X+	integram prae se caliginem,	před sebou čirou temnotu,	+X+
X+X+	quam futura prorsus revelare,	nežli budoucnost odhaliti,	+X+X
+X+	nosse diram certitudinem!	strašlivou poznati jistotu!	+X+
X+X+			+X+X
+X+X			X+X+
x+x			x+x
+X+X			X+X+
X+X+			+X+X
+X+X			X+X+
I64 165