Experimentální syntax a sémantika I
Mojmír Dočekal
2022-11-30
1
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
Distanční forma
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
Distanční forma
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
• plus body: vyplnění experimentů
Distanční forma
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
• plus body: vyplnění experimentů
Distanční forma
• plán: 5-6 kapitol za semestr
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
• plus body: vyplnění experimentů
Distanční forma
• plán: 5-6 kapitol za semestr
• cca 1 kapitola na každou hodinu
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
• plus body: vyplnění experimentů
Distanční forma
• plán: 5-6 kapitol za semestr
• cca 1 kapitola na každou hodinu
• před hodinou:
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
• plus body: vyplnění experimentů
Distanční forma
• plán: 5-6 kapitol za semestr
• cca 1 kapitola na každou hodinu
• před hodinou:
• čtení
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
• plus body: vyplnění experimentů
Distanční forma
• plán: 5-6 kapitol za semestr
• cca 1 kapitola na každou hodinu
• před hodinou:
• čtení
• v hodině samostatná diskuse na základě slidů
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
• plus body: vyplnění experimentů
Distanční forma
• plán: 5-6 kapitol za semestr
• cca 1 kapitola na každou hodinu
• před hodinou:
• čtení
• v hodině samostatná diskuse na základě slidů
• aktivní účast: 10-40% kreditu
2
Požadavky na ukončení
• písemná zkouška
• domácí úkoly
• plus body: vyplnění experimentů
Distanční forma
• plán: 5-6 kapitol za semestr
• cca 1 kapitola na každou hodinu
• před hodinou:
• čtení
• v hodině samostatná diskuse na základě slidů
• aktivní účast: 10-40% kreditu
• písemka: 2/3 hranice (- aktivní účast)
2
Literatura
1. Základní učebnice: Büring (2005)
3
Literatura
1. Základní učebnice: Büring (2005)
2. Rozšiřující čtení: Chomsky (1981), Reinhart (2016), Dotlačil (2017),
Emonds, Newson, and Veselovská (2017)
3
Literatura
1. Základní učebnice: Büring (2005)
2. Rozšiřující čtení: Chomsky (1981), Reinhart (2016), Dotlačil (2017),
Emonds, Newson, and Veselovská (2017)
3. Propedeutika: Sportiche, Koopman, and Stabler (2013), Portner (2005),
Dočekal (2005)
3
Literatura
1. Základní učebnice: Büring (2005)
2. Rozšiřující čtení: Chomsky (1981), Reinhart (2016), Dotlačil (2017),
Emonds, Newson, and Veselovská (2017)
3. Propedeutika: Sportiche, Koopman, and Stabler (2013), Portner (2005),
Dočekal (2005)
4. Experimentální články: práce o binominálním each, a další
3
Literatura
1. Základní učebnice: Büring (2005)
2. Rozšiřující čtení: Chomsky (1981), Reinhart (2016), Dotlačil (2017),
Emonds, Newson, and Veselovská (2017)
3. Propedeutika: Sportiche, Koopman, and Stabler (2013), Portner (2005),
Dočekal (2005)
4. Experimentální články: práce o binominálním each, a další
• online verze Intra do syntaxe
3
Osnova
1) Základy teorie vázání (principy ABC)
4
Osnova
1) Základy teorie vázání (principy ABC)
a) experimenty: teorie vázání a rekonstrukce (A vs. A’-pohyb)
4
Osnova
1) Základy teorie vázání (principy ABC)
a) experimenty: teorie vázání a rekonstrukce (A vs. A’-pohyb)
2) Domény a orientace: subjektová orientace, logofory, …
4
Osnova
1) Základy teorie vázání (principy ABC)
a) experimenty: teorie vázání a rekonstrukce (A vs. A’-pohyb)
2) Domény a orientace: subjektová orientace, logofory, …
3) Vázání vs. koreference
4
Osnova
1) Základy teorie vázání (principy ABC)
a) experimenty: teorie vázání a rekonstrukce (A vs. A’-pohyb)
2) Domény a orientace: subjektová orientace, logofory, …
3) Vázání vs. koreference
4) Plurality: sémantika čísla a vázání
4
Osnova
1) Základy teorie vázání (principy ABC)
a) experimenty: teorie vázání a rekonstrukce (A vs. A’-pohyb)
2) Domény a orientace: subjektová orientace, logofory, …
3) Vázání vs. koreference
4) Plurality: sémantika čísla a vázání
5) Binominální každý: teorie a experimenty
4
Principy A, B, C
5
Úvod
• omezení distribuce NP/DP, které mají stejné referenty
(1) After [ 𝑁𝑃 the baroness] 𝑖 had visited the lord, [ 𝑁𝑃 she] 𝑖 left the house.
6
Úvod
• omezení distribuce NP/DP, které mají stejné referenty
• stejnost reference = koreference → pokud dvě NP mají stejný referent,
jsou koreferentní
(1) After [ 𝑁𝑃 the baroness] 𝑖 had visited the lord, [ 𝑁𝑃 she] 𝑖 left the house.
6
Úvod
• omezení distribuce NP/DP, které mají stejné referenty
• stejnost reference = koreference → pokud dvě NP mají stejný referent,
jsou koreferentní
• označováno koindexikací, tzn. koreferent NP nese stejný referenční
index (i)
(1) After [ 𝑁𝑃 the baroness] 𝑖 had visited the lord, [ 𝑁𝑃 she] 𝑖 left the house.
6
• NP koreferují k sobě navzájem pouze pokud mají stejný index
(2) a. After [ 𝑁𝑃 the baroness] 𝑖 had visited the lord, [ 𝑁𝑃 she] 𝑖 left the
house.
(she = the baroness)
b. After [ 𝑁𝑃 the baroness] 𝑖 had visited the lord, [ 𝑁𝑃 she] 𝑗 left the
house.
(she ≠ the baroness)
7
• zájmeno she referuje k NP the baroness – to je označováno jako
antecedent
(3) Petr 𝑖 se 𝑖 holí.
(4) Petr 𝑖 jde domů. On 𝑖 jde z kina.
8
• zájmeno she referuje k NP the baroness – to je označováno jako
antecedent
• k antecedentu referují také anafory – (3) anafora se referuje k
antecedentu Petr
(3) Petr 𝑖 se 𝑖 holí.
(4) Petr 𝑖 jde domů. On 𝑖 jde z kina.
8
• zájmeno she referuje k NP the baroness – to je označováno jako
antecedent
• k antecedentu referují také anafory – (3) anafora se referuje k
antecedentu Petr
(3) Petr 𝑖 se 𝑖 holí.
• koreference může být v rámci jedné věty i přes hranici věty
(4) Petr 𝑖 jde domů. On 𝑖 jde z kina.
8
Antecedent: A je antecedentem B jen a pouze tehdy, když (i) A předchází B,
a (ii) A a B koreferují.
• 3 typy koreference:
(5) Zelda 𝑖 bores herself 𝑖/∗ 𝑗.
(6) She 𝑖 adores Zelda∗ 𝑖/𝑗’s teachers.
(7) a. Zelda 𝑖 adores her 𝑖 teachers.
b. Zelda 𝑖 adores her 𝑗 teachers. 9
Antecedent: A je antecedentem B jen a pouze tehdy, když (i) A předchází B,
a (ii) A a B koreferují.
• 3 typy koreference:
1) povinná koreference
(5) Zelda 𝑖 bores herself 𝑖/∗ 𝑗.
(6) She 𝑖 adores Zelda∗ 𝑖/𝑗’s teachers.
(7) a. Zelda 𝑖 adores her 𝑖 teachers.
b. Zelda 𝑖 adores her 𝑗 teachers. 9
Antecedent: A je antecedentem B jen a pouze tehdy, když (i) A předchází B,
a (ii) A a B koreferují.
• 3 typy koreference:
1) povinná koreference
(5) Zelda 𝑖 bores herself 𝑖/∗ 𝑗.
2) povinná nekoreference
(6) She 𝑖 adores Zelda∗ 𝑖/𝑗’s teachers.
(7) a. Zelda 𝑖 adores her 𝑖 teachers.
b. Zelda 𝑖 adores her 𝑗 teachers. 9
Antecedent: A je antecedentem B jen a pouze tehdy, když (i) A předchází B,
a (ii) A a B koreferují.
• 3 typy koreference:
1) povinná koreference
(5) Zelda 𝑖 bores herself 𝑖/∗ 𝑗.
2) povinná nekoreference
(6) She 𝑖 adores Zelda∗ 𝑖/𝑗’s teachers.
3) volitelná koreference
(7) a. Zelda 𝑖 adores her 𝑖 teachers.
b. Zelda 𝑖 adores her 𝑗 teachers. 9
• 3 typy NP:
10
• 3 typy NP:
1) reflexiva a reciprocita (anafory): himself, herself, itself, …, each other,
one another
10
• 3 typy NP:
1) reflexiva a reciprocita (anafory): himself, herself, itself, …, each other,
one another
2) nereflexivní zájmena: he, she, it, him, her, I, us, you, me, his, your, my,
our
10
• 3 typy NP:
1) reflexiva a reciprocita (anafory): himself, herself, itself, …, each other,
one another
2) nereflexivní zájmena: he, she, it, him, her, I, us, you, me, his, your, my,
our
3) NP včetně jmen: hraběnka, Petr, žába, …
10
• 3 typy NP:
1) reflexiva a reciprocita (anafory): himself, herself, itself, …, each other,
one another
2) nereflexivní zájmena: he, she, it, him, her, I, us, you, me, his, your, my,
our
3) NP včetně jmen: hraběnka, Petr, žába, …
• v závislosti na těchto 3 typech NP se rozlišují 3 principy vázání:
10
• 3 typy NP:
1) reflexiva a reciprocita (anafory): himself, herself, itself, …, each other,
one another
2) nereflexivní zájmena: he, she, it, him, her, I, us, you, me, his, your, my,
our
3) NP včetně jmen: hraběnka, Petr, žába, …
• v závislosti na těchto 3 typech NP se rozlišují 3 principy vázání:
1) Princip A
10
• 3 typy NP:
1) reflexiva a reciprocita (anafory): himself, herself, itself, …, each other,
one another
2) nereflexivní zájmena: he, she, it, him, her, I, us, you, me, his, your, my,
our
3) NP včetně jmen: hraběnka, Petr, žába, …
• v závislosti na těchto 3 typech NP se rozlišují 3 principy vázání:
1) Princip A
2) Princip B
10
• 3 typy NP:
1) reflexiva a reciprocita (anafory): himself, herself, itself, …, each other,
one another
2) nereflexivní zájmena: he, she, it, him, her, I, us, you, me, his, your, my,
our
3) NP včetně jmen: hraběnka, Petr, žába, …
• v závislosti na těchto 3 typech NP se rozlišují 3 principy vázání:
1) Princip A
2) Princip B
3) Princip C
10
Princip A
(8) Včera se 𝑖/∗ 𝑗 Honza 𝑖 oholil.
(9) Včera Honza 𝑖/∗ 𝑗 oholil sebe 𝑖/∗ 𝑗.
• reflexiva (reflexivní zájmena): se, sebe, svůj
(10) a. Každý člověk se někdy zraní.
b. ∀x[x je člověk → x zraní x]
c. Pro všechna x, kde x je člověk platí, že x někdy zraní x.
⇒ reflexiva jsou sémanticky proměnné = vázanné proměnné, tzn. nemají
samostatnou referenci, musí být “vázány” (něco jim přidělí referenci)
11
Princip A
(8) Včera se 𝑖/∗ 𝑗 Honza 𝑖 oholil.
(9) Včera Honza 𝑖/∗ 𝑗 oholil sebe 𝑖/∗ 𝑗.
• reflexiva (reflexivní zájmena): se, sebe, svůj
• reflexiva jsou jedním z prostředků, jak vyjádřit koreferenci
(10) a. Každý člověk se někdy zraní.
b. ∀x[x je člověk → x zraní x]
c. Pro všechna x, kde x je člověk platí, že x někdy zraní x.
⇒ reflexiva jsou sémanticky proměnné = vázanné proměnné, tzn. nemají
samostatnou referenci, musí být “vázány” (něco jim přidělí referenci)
11
Princip A
(8) Včera se 𝑖/∗ 𝑗 Honza 𝑖 oholil.
(9) Včera Honza 𝑖/∗ 𝑗 oholil sebe 𝑖/∗ 𝑗.
• reflexiva (reflexivní zájmena): se, sebe, svůj
• reflexiva jsou jedním z prostředků, jak vyjádřit koreferenci
• antecedent: výraz, se kterým je reflexivum koreferentní
(10) a. Každý člověk se někdy zraní.
b. ∀x[x je člověk → x zraní x]
c. Pro všechna x, kde x je člověk platí, že x někdy zraní x.
⇒ reflexiva jsou sémanticky proměnné = vázanné proměnné, tzn. nemají
samostatnou referenci, musí být “vázány” (něco jim přidělí referenci)
11
Lokalita vázání
(11) Petr 𝑖 se 𝑖/∗ 𝑗 myje.
(12) Petr 𝑖 zůstal dnes doma. Bolelo ho 𝑖/se∗ 𝑖 v zádech.
(13) Petr 𝑖 nechtěl, aby ho 𝑖/se∗ 𝑖 bolelo v zádech.
(14) a. Petr 𝑖 slyšel svého 𝑖 psa štěkat.
b. *Petr 𝑖 slyšel, že svůj 𝑖 pes štěká.
c. Petr 𝑖 slyšel Karla zpívat svou 𝑖 píseň.
d. *Petr 𝑖 slyšel, že Karel zpívá svou 𝑖 píseň.
⇒ reflexiva nemohou být vázána přes hranici finitní věty (finitní věta =
sloveso, které není v infinitivu)
12
c-komando
A c-komanduje B, pokud matka A dominuje B, a A nedominuje B.
matka
matka/dcera
dcera
Karlův
dcera
pes
matka/dcera
dcera
vrčí
dcera
na někoho
[[ 𝐴 [Karlův] pes] [vrčí na někoho 𝐵]]
• Karlův pes c-komanduje objekt slovesa někoho, samotný výraz Karlův
ale objekt slovesa ne-c-komanduje
13
j
i
Karlův
pes
rozkousal
svou botu
• svou = [Karlův pes]
14
j
i
Karlův
pes
rozkousal
svou botu
• svou = [Karlův pes]
• svou ≠ [Karel]
14
j
i
Karlův
pes
rozkousal
svou botu
• svou = [Karlův pes]
• svou ≠ [Karel]
• [Karlův pes] c-komanduje anaforu svůj, [Karel] ne-c-komanduje
14
j
i
Karlův
pes
rozkousal
svou botu
• svou = [Karlův pes]
• svou ≠ [Karel]
• [Karlův pes] c-komanduje anaforu svůj, [Karel] ne-c-komanduje
• c-komando: vyloučí, že věta Karlův pes rozkousal svou botu znamená
Karlovu botu
14
Princip A Teorie vázání
Reflexiva musí být vázána
a) c-komandujícím antecedentem
→ antecedent (NP) musí být ve stejné doméně jako anafora (reflexivum) a
musí anaforu c-komandovat
15
Princip A Teorie vázání
Reflexiva musí být vázána
a) c-komandujícím antecedentem
b) v rámci domény se specifikovaným subjektem (finitní věta)
→ antecedent (NP) musí být ve stejné doméně jako anafora (reflexivum) a
musí anaforu c-komandovat
15
Princip B
• týká se nereflexivních zájmen (ho, jemu, jeho, …)
(15) Včera ho 𝑖 Honza∗ 𝑖/𝑗 oholil.
(16) [Každé dítě] 𝑖 má radost, [když mu 𝑖 jeho 𝑖 rodiče dovolí přespat u
kamaráda.]
16
Princip B
• týká se nereflexivních zájmen (ho, jemu, jeho, …)
(15) Včera ho 𝑖 Honza∗ 𝑖/𝑗 oholil.
• zájmena nesmí být vázána v rámci domény se specifikovaným
subjektem → zájmena musí být volná v rámci finitní věty
(16) [Každé dítě] 𝑖 má radost, [když mu 𝑖 jeho 𝑖 rodiče dovolí přespat u
kamaráda.]
16
Princip B
• týká se nereflexivních zájmen (ho, jemu, jeho, …)
(15) Včera ho 𝑖 Honza∗ 𝑖/𝑗 oholil.
• zájmena nesmí být vázána v rámci domény se specifikovaným
subjektem → zájmena musí být volná v rámci finitní věty
• mimo tuto doménu mohou být vázaná:
(16) [Každé dítě] 𝑖 má radost, [když mu 𝑖 jeho 𝑖 rodiče dovolí přespat u
kamaráda.]
16
Princip B Teorie vázání
Zájmena nesmí být vázána
a) c-komandujícím antecedentem
17
Princip B Teorie vázání
Zájmena nesmí být vázána
a) c-komandujícím antecedentem
b) v rámci domény se specifikovaným subjektem (v rámci finitní věty)
17
Princip C
• referující výrazy (plná NP): Petr, Praha, Krkonoše, …
Princip C Teorie vázání
Referenční výrazy nesmí být vázány.
18
Rekapitulace
• v rámci domény je koreference vyjádřena anaforou, přes hranici
domény je vyjádřena zájmenem
(17) a. Jiří 𝑖 vystavuje v galerii svoje 𝑖/jeho 𝑗 obrazy.
b. Jiří 𝑖 chce, aby byly v galerii vystaveny *svoje/jeho 𝑖 obrazy.
(18) a. [Karlův 𝑖 pes] 𝑗 rozkousal svou∗ 𝑖/𝑗 botu.
b. [Karlův 𝑖 pes] 𝑗 rozkousal jeho 𝑖/∗ 𝑗 botu.
19
Rekapitulace
• v rámci domény je koreference vyjádřena anaforou, přes hranici
domény je vyjádřena zájmenem
(17) a. Jiří 𝑖 vystavuje v galerii svoje 𝑖/jeho 𝑗 obrazy.
b. Jiří 𝑖 chce, aby byly v galerii vystaveny *svoje/jeho 𝑖 obrazy.
• koreference v rámci domény: pokud antecedent c-komanduje,
použijeme anaforu, pokud antecedent ne-c-komanduje, použijeme
zájmeno
(18) a. [Karlův 𝑖 pes] 𝑗 rozkousal svou∗ 𝑖/𝑗 botu.
b. [Karlův 𝑖 pes] 𝑗 rozkousal jeho 𝑖/∗ 𝑗 botu.
19
Linearita a hierarchie:
• sekce 1.3.1, s. 12 The_ABC
Problémy hierarchického přístupu
20
Linearita a hierarchie:
• sekce 1.3.1, s. 12 The_ABC
• malgaština (1.36)
Problémy hierarchického přístupu
20
Linearita a hierarchie:
• sekce 1.3.1, s. 12 The_ABC
• malgaština (1.36)
Problémy hierarchického přístupu
• sekce 1.3.2
20
Linearita a hierarchie:
• sekce 1.3.1, s. 12 The_ABC
• malgaština (1.36)
Problémy hierarchického přístupu
• sekce 1.3.2
• němčina: (1.40)
20
Linearita a hierarchie:
• sekce 1.3.1, s. 12 The_ABC
• malgaština (1.36)
Problémy hierarchického přístupu
• sekce 1.3.2
• němčina: (1.40)
• double-object: (1.42)
20
Problémy
1. elipsy
(19) Petr má rad svou matku, a Karel taky.
a. Petr 𝑖 má rád svou 𝑖 matku, a Karel 𝑗 má rád svou∗ 𝑖/𝑗 matku.
b. Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Karlovu matku.
c. *Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Petrovu matku.
(20) Petr má rad svou matku, a Karel taky.
a. Petr 𝑖 má rád svou 𝑖 matku, a Karel 𝑗 má rád jeho 𝑖/∗ 𝑗 matku.
b. *Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Karlovu matku.
c. Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Petrovu matku.
21
Problémy
1. elipsy
(19) Petr má rad svou matku, a Karel taky.
a. Petr 𝑖 má rád svou 𝑖 matku, a Karel 𝑗 má rád svou∗ 𝑖/𝑗 matku.
b. Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Karlovu matku.
c. *Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Petrovu matku.
(20) Petr má rad svou matku, a Karel taky.
a. Petr 𝑖 má rád svou 𝑖 matku, a Karel 𝑗 má rád jeho 𝑖/∗ 𝑗 matku.
b. *Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Karlovu matku.
c. Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Petrovu matku.
• Jak z věty Petr má rad svou matku, a Karel taky. poznáme, čí matku má
Karel rád?
21
Problémy
1. elipsy
(19) Petr má rad svou matku, a Karel taky.
a. Petr 𝑖 má rád svou 𝑖 matku, a Karel 𝑗 má rád svou∗ 𝑖/𝑗 matku.
b. Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Karlovu matku.
c. *Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Petrovu matku.
(20) Petr má rad svou matku, a Karel taky.
a. Petr 𝑖 má rád svou 𝑖 matku, a Karel 𝑗 má rád jeho 𝑖/∗ 𝑗 matku.
b. *Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Karlovu matku.
c. Petr má rád Petrovu matku, Karel má rád Petrovu matku.
• Jak z věty Petr má rad svou matku, a Karel taky. poznáme, čí matku má
Karel rád?
• problém elipsy → nepoznáme, věta je ambigní
21
2. Oslí věty (Donkey sentences)
(21) Every farmer who owns a donkey beats it.
(22) Každý farmář, který vlastní osla, ho bije.
22
2. Oslí věty (Donkey sentences)
(21) Every farmer who owns a donkey beats it.
(22) Každý farmář, který vlastní osla, ho bije.
• věta je gramaticky správná, není ambigní, z hlediska syntaxe je věta v
pořádku
22
2. Oslí věty (Donkey sentences)
(21) Every farmer who owns a donkey beats it.
(22) Každý farmář, který vlastní osla, ho bije.
• věta je gramaticky správná, není ambigní, z hlediska syntaxe je věta v
pořádku
• problematická je z hlediska formální sémantiky
22
Omezení c-komanda
• existuje hierarchie, sežazení konstituentů ve větě
(23) a. [Každý pes] 𝑖 má rád svého 𝑖 pána.
b. Svého 𝑖 pána má rád [každý pes] 𝑖.
c. *Svůj 𝑖 pes má rád [každého pána] 𝑖.
d. *[Každého pána] 𝑖 má rád svůj 𝑖 pes.
23
Omezení c-komanda
• existuje hierarchie, sežazení konstituentů ve větě
(23) a. [Každý pes] 𝑖 má rád svého 𝑖 pána.
b. Svého 𝑖 pána má rád [každý pes] 𝑖.
c. *Svůj 𝑖 pes má rád [každého pána] 𝑖.
d. *[Každého pána] 𝑖 má rád svůj 𝑖 pes.
• subjekt může vázat anaforu v objektu, ale ne naopak
23
Omezení c-komanda
• existuje hierarchie, sežazení konstituentů ve větě
(23) a. [Každý pes] 𝑖 má rád svého 𝑖 pána.
b. Svého 𝑖 pána má rád [každý pes] 𝑖.
c. *Svůj 𝑖 pes má rád [každého pána] 𝑖.
d. *[Každého pána] 𝑖 má rád svůj 𝑖 pes.
• subjekt může vázat anaforu v objektu, ale ne naopak
• to platí bez ohladu na aktuální větné členění
23
Omezení c-komanda
• existuje hierarchie, sežazení konstituentů ve větě
(23) a. [Každý pes] 𝑖 má rád svého 𝑖 pána.
b. Svého 𝑖 pána má rád [každý pes] 𝑖.
c. *Svůj 𝑖 pes má rád [každého pána] 𝑖.
d. *[Každého pána] 𝑖 má rád svůj 𝑖 pes.
• subjekt může vázat anaforu v objektu, ale ne naopak
• to platí bez ohladu na aktuální větné členění
• hierarchie: subjekt > nepřímý objekt > přímý objekt > prepoziční objekt
23
𝜃-teorie
• Jackendoff (1972): relevantní asymetrické uspořádání elementů je
derivováno z hierarchie tematických rolí
(24) Agent > Location, Source, Goal > Theme
24
𝜃-teorie
• Jackendoff (1972): relevantní asymetrické uspořádání elementů je
derivováno z hierarchie tematických rolí
(24) Agent > Location, Source, Goal > Theme
• výrazy nesou různé 𝜃-role ve větě
24
𝜃-teorie
• Jackendoff (1972): relevantní asymetrické uspořádání elementů je
derivováno z hierarchie tematických rolí
(24) Agent > Location, Source, Goal > Theme
• výrazy nesou různé 𝜃-role ve větě
• nejdůležitější kritérium: theta-kritérium – popisuje vztah mezi
argumentovou strukturou predikátu a tematickými rolemi:
24
𝜃-teorie
• Jackendoff (1972): relevantní asymetrické uspořádání elementů je
derivováno z hierarchie tematických rolí
(24) Agent > Location, Source, Goal > Theme
• výrazy nesou různé 𝜃-role ve větě
• nejdůležitější kritérium: theta-kritérium – popisuje vztah mezi
argumentovou strukturou predikátu a tematickými rolemi:
• „Každý argument je nositelem pouze jedné tematické/theta role a každá
theta role je přiřazena pouze jednomu argumentu.“ (Chomsky, 1981)
24
(25) a. Petr spal.
b. *Petr spal knihu.
c. Petr koupil knihu.
d. *Petr koupil.
• jednotlivé theta role jsou uloženy v lexikonu
25
(25) a. Petr spal.
b. *Petr spal knihu.
c. Petr koupil knihu.
d. *Petr koupil.
• jednotlivé theta role jsou uloženy v lexikonu
• predikát spát má pouze jednu theta roli (agent)
25
(25) a. Petr spal.
b. *Petr spal knihu.
c. Petr koupil knihu.
d. *Petr koupil.
• jednotlivé theta role jsou uloženy v lexikonu
• predikát spát má pouze jednu theta roli (agent)
• predikát koupit má dvě theta role (agent, patient)
25
Výhody 𝜃-komanda
(26) (Wilkins 1988)
a. We talked to John about himself.
b. *We talked to himself about John.
c. *We talked about John to himself.
• Goal – realizované komplementem to
26
Výhody 𝜃-komanda
(26) (Wilkins 1988)
a. We talked to John about himself.
b. *We talked to himself about John.
c. *We talked about John to himself.
• Goal – realizované komplementem to
• Theme – realizované komplementem about
26
Výhody 𝜃-komanda
(26) (Wilkins 1988)
a. We talked to John about himself.
b. *We talked to himself about John.
c. *We talked about John to himself.
• Goal – realizované komplementem to
• Theme – realizované komplementem about
• dle hierarchie Goal 𝜃-komanduje Theme, proto ho může vázat,
přestože John ne-c-komanduje himself
26
Problémy 𝜃-komanda
• anglická slovesa double-object konstrukce
(27) a. I sold the slave himself. (Goal váže Theme)
b. I sold the slave to himself. (Theme váže Goal)
c. *I sold himself the slave. (Goal nemůže vázat Theme)
27
Problémy 𝜃-komanda
• anglická slovesa double-object konstrukce
(27) a. I sold the slave himself. (Goal váže Theme)
b. I sold the slave to himself. (Theme váže Goal)
c. *I sold himself the slave. (Goal nemůže vázat Theme)
• Wilkins (1988) tvrdí, že himself v (27-a) nese jinou tematickou roli než
himself v (27-b)
27
Problémy 𝜃-komanda
• anglická slovesa double-object konstrukce
(27) a. I sold the slave himself. (Goal váže Theme)
b. I sold the slave to himself. (Theme váže Goal)
c. *I sold himself the slave. (Goal nemůže vázat Theme)
• Wilkins (1988) tvrdí, že himself v (27-a) nese jinou tematickou roli než
himself v (27-b)
• himself v (27-b) je Theme a zároveň Patient, což je vyšší role než Goal
27
Problémy 𝜃-komanda
• anglická slovesa double-object konstrukce
(27) a. I sold the slave himself. (Goal váže Theme)
b. I sold the slave to himself. (Theme váže Goal)
c. *I sold himself the slave. (Goal nemůže vázat Theme)
• Wilkins (1988) tvrdí, že himself v (27-a) nese jinou tematickou roli než
himself v (27-b)
• himself v (27-b) je Theme a zároveň Patient, což je vyšší role než Goal
• himself v (27-a,c) je pouze Theme, které následuje další objekt, tedy
Goal v tomto případě – Theme je tedy níže než Goal
27
Double object construction ve slovanských jazycích
Marvin & Stegovac 2012
28
Psych verbs
• konfiguračně nižší argument váže hierarchicky vyšší argument
(28) a. Stories about herself generally please Mary.
b. Each other’s health worried the students.
29
Obliqueness-komand (o-komand)
• mezi c-komand a 𝜃-komand
a-seznam watch: <NP, NP 𝑎𝑐𝑐>
30
Obliqueness-komand (o-komand)
• mezi c-komand a 𝜃-komand
• o-komand = není tematické uspořádání argumentů, uspořádání je
syntaktické, ale není přímo zakódováno ve frázové struktuře jako u
c-komanda
a-seznam watch: <NP, NP 𝑎𝑐𝑐>
30
Obliqueness-komand (o-komand)
• mezi c-komand a 𝜃-komand
• o-komand = není tematické uspořádání argumentů, uspořádání je
syntaktické, ale není přímo zakódováno ve frázové struktuře jako u
c-komanda
• zápis seznamu argumentů slovesa watch:
a-seznam watch: <NP, NP 𝑎𝑐𝑐>
30
Obliqueness-komand (o-komand)
• mezi c-komand a 𝜃-komand
• o-komand = není tematické uspořádání argumentů, uspořádání je
syntaktické, ale není přímo zakódováno ve frázové struktuře jako u
c-komanda
• zápis seznamu argumentů slovesa watch:
a-seznam watch: <NP, NP 𝑎𝑐𝑐>
• pořadí elementují signalizuje obliqueness - NP je méně oblique než
NP 𝑎𝑐𝑐
30
Obliqueness-komand (o-komand)
• mezi c-komand a 𝜃-komand
• o-komand = není tematické uspořádání argumentů, uspořádání je
syntaktické, ale není přímo zakódováno ve frázové struktuře jako u
c-komanda
• zápis seznamu argumentů slovesa watch:
a-seznam watch: <NP, NP 𝑎𝑐𝑐>
• pořadí elementují signalizuje obliqueness - NP je méně oblique než
NP 𝑎𝑐𝑐
• obliqueness ne vždy koresponduje s lineárním seřazení arguemtnů,
když jazyk dovoluje odlišnou linearizaci arguemntů, obliqueness
vztahy zakódované v seznamu zůstanou stejné
30
(29) A lokálně o-comanduje B iff A je méně oblique than B na nějakém
a-seznamu.
(30) A (lokálně) o-váže B iff A a B jsou koindexovány a A (lokálně)
o-komanduje B.
(31) Binding Conditions:
a. Reflexivní zájemno musí být o-vázáno v rámci jeho lokální
domény.
b. Nereflexivní zájmeno nesmí být o-vázáno v rámci jeho lokální
domény.
31
(32) A o-komanduje B iff
a. A lokálně o-komanduje B, nebo
b. A lokálně o.komanduje C, které dominuje B.
(33) Binding Condition C: Referenční výraz (plné NP) nesmí být o-vázán.
32
(34) a. *The red-haired baroness told him 𝑖 that Casimir 𝑖 is nice.
b. a-seznam pro tell: <NP, NP 𝑎𝑐𝑐, ̄𝑆>
• NP him lokálně o-komanduje ̄𝑆, že Casimir is nice, a to dominuje NP
Casimir
33
(34) a. *The red-haired baroness told him 𝑖 that Casimir 𝑖 is nice.
b. a-seznam pro tell: <NP, NP 𝑎𝑐𝑐, ̄𝑆>
• NP him lokálně o-komanduje ̄𝑆, že Casimir is nice, a to dominuje NP
Casimir
• NP Casimir je o-komandován výrazem him, a protože jsou oba
koindexovány, výraz him také váže NP Casimir
33
(34) a. *The red-haired baroness told him 𝑖 that Casimir 𝑖 is nice.
b. a-seznam pro tell: <NP, NP 𝑎𝑐𝑐, ̄𝑆>
• NP him lokálně o-komanduje ̄𝑆, že Casimir is nice, a to dominuje NP
Casimir
• NP Casimir je o-komandován výrazem him, a protože jsou oba
koindexovány, výraz him také váže NP Casimir
• toto vázání je zákázáno dle Binding Condition C, a proto je koreference
nemožná
33
Reflexivní slovesa
(35) a. Spencer behaved himself.
b. Spencer despised himself.
• himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a)
Experimentální studie
McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and
English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54.
34
Reflexivní slovesa
(35) a. Spencer behaved himself.
b. Spencer despised himself.
• himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a)
• behave – inherentně reflexivní sloveso (sémanticky intranzitivní,
syntakticky tranzitivní)
Experimentální studie
McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and
English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54.
34
Reflexivní slovesa
(35) a. Spencer behaved himself.
b. Spencer despised himself.
• himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a)
• behave – inherentně reflexivní sloveso (sémanticky intranzitivní,
syntakticky tranzitivní)
1. inherentně reflexivní – behave
Experimentální studie
McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and
English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54.
34
Reflexivní slovesa
(35) a. Spencer behaved himself.
b. Spencer despised himself.
• himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a)
• behave – inherentně reflexivní sloveso (sémanticky intranzitivní,
syntakticky tranzitivní)
1. inherentně reflexivní – behave
2. typicky self-directed – shave, hide
Experimentální studie
McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and
English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54.
34
Reflexivní slovesa
(35) a. Spencer behaved himself.
b. Spencer despised himself.
• himself je argument (35-b), ale není arguemntem (35-a)
• behave – inherentně reflexivní sloveso (sémanticky intranzitivní,
syntakticky tranzitivní)
1. inherentně reflexivní – behave
2. typicky self-directed – shave, hide
3. typicky other-directed – hate, prefer
Experimentální studie
McKee, C. (1992). A comparison of pronouns and anaphors in Italian and
English acquisition. Language acquisition, 2(1), 21-54.
34
Testování konstituentové struktury
• argumenty jsou c-commandovány objekty
(36) a. Petr řekl [Karlovi] [že prší].
b. Petr [poradil Karlovi] [protože jsou kamarádi].
35
Testování konstituentové struktury
• argumenty jsou c-commandovány objekty
• adjunkty ne
(36) a. Petr řekl [Karlovi] [že prší].
b. Petr [poradil Karlovi] [protože jsou kamarádi].
35
Testování konstituentové struktury
• argumenty jsou c-commandovány objekty
• adjunkty ne
(36) a. Petr řekl [Karlovi] [že prší].
b. Petr [poradil Karlovi] [protože jsou kamarádi].
• očekávaný rozdíl: zájmeno v objektu může být koreferentní s plnou NP
v adjunktové, ale ne v argumentové větě
35
• jasné kontrasty:
(37) a. Vyhodili jsme ho 𝑖, protože Karel 𝑖 je hrozný idiot. adjunkt
b. Slíbili jsme mu 𝑖, že Karla 𝑗 přijmeme. argument
c. poradil mu 𝑖, protože Karel 𝑖 je jeho kamarád. adjunkt
d. řekl mu 𝑖, že Karel 𝑗 je idiot. argument
36
Teorie vázání a komparativ
• z principu A a následujícího datového vzoru plyne podpora biklauzální
analýzy českých komparativů:
(38) a. Petr je vyšší než ???svůj/jeho bratr.
b. Petr je vyšší jak ??svůj/jeho bratr.
NESČ
37
Teorie vázání a komparativ
• z principu A a následujícího datového vzoru plyne podpora biklauzální
analýzy českých komparativů:
(38) a. Petr je vyšší než ???svůj/jeho bratr.
b. Petr je vyšší jak ??svůj/jeho bratr.
• klasická syntaktická analýza:
NESČ
37
• data
[lemma="o?proti"][tag="N.*"][tag="A........2.*"]
(39) a. takže viditelnost byla oproti včerejšku lepší
b. Teplá období minulosti byla oproti současnosti delší
c. Přestože štěpnost čerstvé kosti je oproti kameni horší
38
• data
• hledání v ČNK
[lemma="o?proti"][tag="N.*"][tag="A........2.*"]
(39) a. takže viditelnost byla oproti včerejšku lepší
b. Teplá období minulosti byla oproti současnosti delší
c. Přestože štěpnost čerstvé kosti je oproti kameni horší
38
• prvotní nápad na podmínky experimentu (lepší data)
(40) a. Petr je hrdý, že svůj tým vyhrál ten zápas.
b. Petr je hrdý na svůj tým.
c. Petr je oproti svému bratrovi starší o 5 let.
d. Petr je o pět let starší než svůj bratr.
e. Petr je o pět let starší jak svůj bratr.
39
• diplomka Anastasie Triasunove:
IS
40
Interpretace indexové struktury
Úvod
• sémantická interpretace je spojená s pravdivostními podmínkami
(41) a. 𝐾𝑎𝑟𝑒𝑙 = Karel
b. smát 𝑠𝑒 = množina všech entit, které se smějí
c. Karel se směje = 1 iff Karel se směje, 0 v opačném případě
41
Interpretace indexové struktury
Úvod
• sémantická interpretace je spojená s pravdivostními podmínkami
• interpretační funkce: – označuje význam nebo denotaci
syntaktického objektu 𝛼 denotuje 𝛼
(41) a. 𝐾𝑎𝑟𝑒𝑙 = Karel
b. smát 𝑠𝑒 = množina všech entit, které se smějí
c. Karel se směje = 1 iff Karel se směje, 0 v opačném případě
41
• sestává:
𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě
42
• sestává:
a) z lexikonu, ze kterého získáváme význam
𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě
42
• sestává:
a) z lexikonu, ze kterého získáváme význam
b) z kompozičních pravidel
𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě
42
• sestává:
a) z lexikonu, ze kterého získáváme význam
b) z kompozičních pravidel
𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě
• pravdivostní hodnoty: 1, 0
42
• sestává:
a) z lexikonu, ze kterého získáváme význam
b) z kompozičních pravidel
𝑁 𝑃 𝑉 𝑃 = 1 iff 𝑁 𝑃 je argumentem 𝑉 𝑃 , 0 v opačném případě
• pravdivostní hodnoty: 1, 0
• NP referuje k individuím
42
Indexikace
(42) On se smál.
• on – musí referovat k individuu, k tomu slouží funkce přiřazení – g
(43) a. 1 → Anna
b. 2 → Karel
c. 3 → Petr
(44) On2 se smál.
43
Indexikace
(42) On se smál.
• on – musí referovat k individuu, k tomu slouží funkce přiřazení – g
• přiřazení je funkce z množiny přirozených čísel do individuí
(43) a. 1 → Anna
b. 2 → Karel
c. 3 → Petr
(44) On2 se smál.
43
Indexikace
(42) On se smál.
• on – musí referovat k individuu, k tomu slouží funkce přiřazení – g
• přiřazení je funkce z množiny přirozených čísel do individuí
(43) a. 1 → Anna
b. 2 → Karel
c. 3 → Petr
• 𝑜𝑛2
𝑔
denotuje g(2), což je individuum 𝐾𝑎𝑟𝑒𝑙 𝑔
(44) On2 se smál.
43
• jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext
(45) a. On2 se smál.
b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení
44
• jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext
(45) a. On2 se smál.
b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení
• úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení
44
• jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext
(45) a. On2 se smál.
b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení
• úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení
a) přiřazení (the assignment) g
44
• jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext
(45) a. On2 se smál.
b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení
• úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení
a) přiřazení (the assignment) g
b) mluvčí (the speaker) s
44
• jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext
(45) a. On2 se smál.
b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení
• úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení
a) přiřazení (the assignment) g
b) mluvčí (the speaker) s
c) situační promluva (the utterance situation) u
44
• jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext
(45) a. On2 se smál.
b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení
• úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení
a) přiřazení (the assignment) g
b) mluvčí (the speaker) s
c) situační promluva (the utterance situation) u
1. já, my 𝑔,𝑠,𝑢
= s
44
• jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext
(45) a. On2 se smál.
b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení
• úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení
a) přiřazení (the assignment) g
b) mluvčí (the speaker) s
c) situační promluva (the utterance situation) u
1. já, my 𝑔,𝑠,𝑢
= s
2. 𝑡𝑦 𝑔,𝑠,𝑢
= jedna osoba s adresovaná v u
44
• jiný pohled: přiřazení poskytuje kontext
(45) a. On2 se smál.
b. vyjadřuje: Karel se smál v kontext/přiřazení
• úplná reprezentace obsahuje více než jen přiřazení
a) přiřazení (the assignment) g
b) mluvčí (the speaker) s
c) situační promluva (the utterance situation) u
1. já, my 𝑔,𝑠,𝑢
= s
2. 𝑡𝑦 𝑔,𝑠,𝑢
= jedna osoba s adresovaná v u
3. 𝑣𝑦 𝑔,𝑠,𝑢
= pluralita osob s adresovaná v u
44
• 𝛼 𝑔,𝑠,𝑢
= denotace 𝛼 vzhledem k přiřazení g, mluvčí s a situační
promluvě u
45
• 𝛼 𝑔,𝑠,𝑢
= denotace 𝛼 vzhledem k přiřazení g, mluvčí s a situační
promluvě u
1. proměnné = přiřazovací hodnoty
45
• 𝛼 𝑔,𝑠,𝑢
= denotace 𝛼 vzhledem k přiřazení g, mluvčí s a situační
promluvě u
1. proměnné = přiřazovací hodnoty
2. konstanty = jejich význam není závislý na přiřazení (slovesa, členy,
jména, …)
45
Teorie vázání
• předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní
NP nese index. Nic jiného nenese indes.
46
Teorie vázání
• předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní
NP nese index. Nic jiného nenese indes.
• NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g
46
Teorie vázání
• předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní
NP nese index. Nic jiného nenese indes.
• NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g
• NP mají lexikální obsah nezávislý na kontextu
46
Teorie vázání
• předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní
NP nese index. Nic jiného nenese indes.
• NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g
• NP mají lexikální obsah nezávislý na kontextu
• presupozice = význam nezávislý na kontextu
46
Teorie vázání
• předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní
NP nese index. Nic jiného nenese indes.
• NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g
• NP mají lexikální obsah nezávislý na kontextu
• presupozice = význam nezávislý na kontextu
a. 𝑜𝑛1
𝑔
= g(1) if g(1) je mužského rodu, jinak nedefinováno
46
Teorie vázání
• předběžná definice indexování NP: Každé jméno, zájmeno a definitní
NP nese index. Nic jiného nenese indes.
• NP s indexem n referuje k g(n) pod daným přiřazením g
• NP mají lexikální obsah nezávislý na kontextu
• presupozice = význam nezávislý na kontextu
a. 𝑜𝑛1
𝑔
= g(1) if g(1) je mužského rodu, jinak nedefinováno
b. 𝑜𝑛𝑎5
𝑔
= g(5) if g(5) je ženského rodu, jinak nedefinováno
46
(46) 𝐴𝑛𝑛𝑎7
𝑔
= g(7) if g(7) je Anna, jinak nedefinováno
• snaha vyloučit, aby dvě NP, které nejsou koindexovány náhodně
referovaly ke stejnému individuu
47
(46) 𝐴𝑛𝑛𝑎7
𝑔
= g(7) if g(7) je Anna, jinak nedefinováno
• snaha vyloučit, aby dvě NP, které nejsou koindexovány náhodně
referovaly ke stejnému individuu
• zákaz náhodné koreference 𝑆 𝑔
je možná interpretace věty S pouze,
když g(n) ≠ g(m) pokud m ≠ n pro každé přirozené číslo n,m.
47
(46) 𝐴𝑛𝑛𝑎7
𝑔
= g(7) if g(7) je Anna, jinak nedefinováno
• snaha vyloučit, aby dvě NP, které nejsou koindexovány náhodně
referovaly ke stejnému individuu
• zákaz náhodné koreference 𝑆 𝑔
je možná interpretace věty S pouze,
když g(n) ≠ g(m) pokud m ≠ n pro každé přirozené číslo n,m.
• podmínka one-to-one
47
Kompoziční interpretace
• výraz: syntaktický a sémantický typ
48
Kompoziční interpretace
• výraz: syntaktický a sémantický typ
• denotace domény NP - množina individuí - sémantický typ: ⟨𝑒⟩
(entita)
48
Kompoziční interpretace
• výraz: syntaktický a sémantický typ
• denotace domény NP - množina individuí - sémantický typ: ⟨𝑒⟩
(entita)
• denotace domény S - množina pravdivostních hodnot {1,0} sémantický
typ: ⟨𝑡⟩ (pravdivostní hodnota)
48
Kompoziční interpretace
• výraz: syntaktický a sémantický typ
• denotace domény NP - množina individuí - sémantický typ: ⟨𝑒⟩
(entita)
• denotace domény S - množina pravdivostních hodnot {1,0} sémantický
typ: ⟨𝑡⟩ (pravdivostní hodnota)
a. množina individuí je interpretací domény typu ⟨𝑒⟩ = D 𝑒
48
Kompoziční interpretace
• výraz: syntaktický a sémantický typ
• denotace domény NP - množina individuí - sémantický typ: ⟨𝑒⟩
(entita)
• denotace domény S - množina pravdivostních hodnot {1,0} sémantický
typ: ⟨𝑡⟩ (pravdivostní hodnota)
a. množina individuí je interpretací domény typu ⟨𝑒⟩ = D 𝑒
b. {0,1} je interpretací domény typu ⟨𝑡⟩ = D 𝑡
48
• intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních
hodnot
(47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) =
1 iff x kouří
(48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔
) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě
49
• intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních
hodnot
• bere si individuum jako argument a vrací 0 nebo 1 jako hodnotu
(47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) =
1 iff x kouří
(48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔
) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě
49
• intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních
hodnot
• bere si individuum jako argument a vrací 0 nebo 1 jako hodnotu
• mapuje individuum na pravdivostní hodnotu
(47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) =
1 iff x kouří
(48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔
) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě
49
• intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních
hodnot
• bere si individuum jako argument a vrací 0 nebo 1 jako hodnotu
• mapuje individuum na pravdivostní hodnotu
• funkce: f
(47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) =
1 iff x kouří
(48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔
) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě
49
• intranzitivní sloveso: typ ⟨𝑒, 𝑡⟩ = funkce z individuí do pravdivostních
hodnot
• bere si individuum jako argument a vrací 0 nebo 1 jako hodnotu
• mapuje individuum na pravdivostní hodnotu
• funkce: f
• f: D1 → D2 - f je funkce z D1 do D2
(47) kouřit = taková funkce f: D 𝑒 → D 𝑡, která pro všechny x v D 𝑒, f(x) =
1 iff x kouří
(48) f( 𝑇 𝑜𝑚 𝑔
) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě
49
• sémantické kompoziční pravidlo pro ne-terminální uzly
(49) a. Tomáš kouří 𝑔
=
b. kouřit 𝑔
( Tomáš 𝑔
) (FA)
c. = f(Tomáš) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě
(50) a. 𝜆x ∈ D 𝑒.x kouří
b. 𝜆x 𝑒.x kouří
50
• sémantické kompoziční pravidlo pro ne-terminální uzly
• Funkční aplikace (FA): 𝑉 𝑛
𝑁 𝑃 𝑔
= 𝑁 𝑃 𝑉 𝑛 𝑔
= 𝑉 𝑛 𝑔
( 𝑁 𝑃 𝑔
)
(49) a. Tomáš kouří 𝑔
=
b. kouřit 𝑔
( Tomáš 𝑔
) (FA)
c. = f(Tomáš) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě
(50) a. 𝜆x ∈ D 𝑒.x kouří
b. 𝜆x 𝑒.x kouří
50
• sémantické kompoziční pravidlo pro ne-terminální uzly
• Funkční aplikace (FA): 𝑉 𝑛
𝑁 𝑃 𝑔
= 𝑁 𝑃 𝑉 𝑛 𝑔
= 𝑉 𝑛 𝑔
( 𝑁 𝑃 𝑔
)
(49) a. Tomáš kouří 𝑔
=
b. kouřit 𝑔
( Tomáš 𝑔
) (FA)
c. = f(Tomáš) = 1 iff Tomáš kouří, 0 v opačném případě
• zkrácení zápisu:
(50) a. 𝜆x ∈ D 𝑒.x kouří
b. 𝜆x 𝑒.x kouří
50
• tranzitivní slovesa - sémantický typ: ⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩
(51) 𝑚𝑖𝑙𝑜𝑣𝑎𝑡 𝑔
= 𝜆x ∈ D 𝑒. 𝜆y ∈ D 𝑒.y miluje x
51
• teorie kompozicionality - denotace komplexního významu je složen z
významů jednotlivých výrazů
typ název proměnná kategorie
⟨𝑒⟩ individuum x, y, z jména, zájmena
⟨𝑡⟩ PH p věta
⟨𝑒, 𝑡⟩ vlastnosti P VP, N, AP
⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ vztahy R tranzitivní V a N
⟨⟨𝑒, 𝑡⟩, 𝑡⟩ kvantifikátor q kvantifikované NP
52
• teorie kompozicionality - denotace komplexního významu je složen z
významů jednotlivých výrazů
• každý syntaktický konstituent C má interpretaci
typ název proměnná kategorie
⟨𝑒⟩ individuum x, y, z jména, zájmena
⟨𝑡⟩ PH p věta
⟨𝑒, 𝑡⟩ vlastnosti P VP, N, AP
⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ vztahy R tranzitivní V a N
⟨⟨𝑒, 𝑡⟩, 𝑡⟩ kvantifikátor q kvantifikované NP
52
• teorie kompozicionality - denotace komplexního významu je složen z
významů jednotlivých výrazů
• každý syntaktický konstituent C má interpretaci
• funkční aplikace je striktně kompoziční
typ název proměnná kategorie
⟨𝑒⟩ individuum x, y, z jména, zájmena
⟨𝑡⟩ PH p věta
⟨𝑒, 𝑡⟩ vlastnosti P VP, N, AP
⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ vztahy R tranzitivní V a N
⟨⟨𝑒, 𝑡⟩, 𝑡⟩ kvantifikátor q kvantifikované NP
52
• teorie kompozicionality - denotace komplexního významu je složen z
významů jednotlivých výrazů
• každý syntaktický konstituent C má interpretaci
• funkční aplikace je striktně kompoziční
• sémantické typy:
typ název proměnná kategorie
⟨𝑒⟩ individuum x, y, z jména, zájmena
⟨𝑡⟩ PH p věta
⟨𝑒, 𝑡⟩ vlastnosti P VP, N, AP
⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩ vztahy R tranzitivní V a N
⟨⟨𝑒, 𝑡⟩, 𝑡⟩ kvantifikátor q kvantifikované NP
52
• denotace věty - dosud: pravdivostní hodnota
(52) 𝜙 je možný význam věty S iff existuje taková funkce přiřazení g, že
𝑆 𝑔
= 1 iff 𝜙
(53) a. Anna má ráda Marii.
b. Anna2 ji6 má ráda.
c. #Anna má ráda Annu.
(54) Ona řekla, že ji má Petra ráda.
a. x řekla, že Petra má ráda x
b. x řekla, že Petra má ráda y, x ≠ y ≠ Petra
53
• denotace věty - dosud: pravdivostní hodnota
• spíše pravdivostní podmínky
(52) 𝜙 je možný význam věty S iff existuje taková funkce přiřazení g, že
𝑆 𝑔
= 1 iff 𝜙
(53) a. Anna má ráda Marii.
b. Anna2 ji6 má ráda.
c. #Anna má ráda Annu.
(54) Ona řekla, že ji má Petra ráda.
a. x řekla, že Petra má ráda x
b. x řekla, že Petra má ráda y, x ≠ y ≠ Petra
53
• denotace věty - dosud: pravdivostní hodnota
• spíše pravdivostní podmínky
• množina situací, kde je věta S pravdivá = propozice vyjádřená S
(52) 𝜙 je možný význam věty S iff existuje taková funkce přiřazení g, že
𝑆 𝑔
= 1 iff 𝜙
(53) a. Anna má ráda Marii.
b. Anna2 ji6 má ráda.
c. #Anna má ráda Annu.
(54) Ona řekla, že ji má Petra ráda.
a. x řekla, že Petra má ráda x
b. x řekla, že Petra má ráda y, x ≠ y ≠ Petra
53
• denotace věty - dosud: pravdivostní hodnota
• spíše pravdivostní podmínky
• množina situací, kde je věta S pravdivá = propozice vyjádřená S
• propozice vyjádřená S vzhledem k přiřazení g je množina situací, ve
kterých je S pravdivá vzhledem ke g
(52) 𝜙 je možný význam věty S iff existuje taková funkce přiřazení g, že
𝑆 𝑔
= 1 iff 𝜙
(53) a. Anna má ráda Marii.
b. Anna2 ji6 má ráda.
c. #Anna má ráda Annu.
(54) Ona řekla, že ji má Petra ráda.
a. x řekla, že Petra má ráda x
b. x řekla, že Petra má ráda y, x ≠ y ≠ Petra
53
Významové vztahy
1. Z S1 vyplývá S2 iff pro každé přiřazení g každá situace, ve které je S1
pravdivá vzhledem ke g, je taková, že S2 je pravdivá vzhledem ke g.
54
Významové vztahy
1. Z S1 vyplývá S2 iff pro každé přiřazení g každá situace, ve které je S1
pravdivá vzhledem ke g, je taková, že S2 je pravdivá vzhledem ke g.
2. S je tautologická iff je pravdivá v každé situaci vzhledem k jakémukoli
přiřazení (pro které je definována).
54
Významové vztahy
1. Z S1 vyplývá S2 iff pro každé přiřazení g každá situace, ve které je S1
pravdivá vzhledem ke g, je taková, že S2 je pravdivá vzhledem ke g.
2. S je tautologická iff je pravdivá v každé situaci vzhledem k jakémukoli
přiřazení (pro které je definována).
3. S1 a S2 jsou nekompatibilní iff pro každé přiřazení g není žádná
situace, ve které by byly S1 a S2 obě pravdivé vzhledem ke g.
54
Významové vztahy
1. Z S1 vyplývá S2 iff pro každé přiřazení g každá situace, ve které je S1
pravdivá vzhledem ke g, je taková, že S2 je pravdivá vzhledem ke g.
2. S je tautologická iff je pravdivá v každé situaci vzhledem k jakémukoli
přiřazení (pro které je definována).
3. S1 a S2 jsou nekompatibilní iff pro každé přiřazení g není žádná
situace, ve které by byly S1 a S2 obě pravdivé vzhledem ke g.
4. S1 a S2 jsou synonymní iff jedna vyplývá z druhé navzájem.
54
Typově řízená interpretace
• argument musí být v doméně funkce
(55) Funkční aplikace: 𝐴 𝐵 𝑔
= 𝐴 𝑔
( 𝐵 𝑔
) nebo 𝐵 𝑔
( 𝐴 𝑔
),
kdykoli je definováno
55
Typově řízená interpretace
• argument musí být v doméně funkce
• př. individuum ⟨𝑒⟩ je v doméně funkce ⟨𝑒, 𝑡⟩ nebo ⟨𝑒, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩
(55) Funkční aplikace: 𝐴 𝐵 𝑔
= 𝐴 𝑔
( 𝐵 𝑔
) nebo 𝐵 𝑔
( 𝐴 𝑔
),
kdykoli je definováno
55
Predikátová logika, NLP
NLTK book
• přečíst až po kapitolu 3.6 Quantification
56
Opakování
• logické typy
(56) a. Petr1 spal.
b. Karel1 ho2 viděl.
c. Petr1 říká, že ho1 Marie2 miluje.
(57) a. Někteří lidé ho1 mají rádi.
b. Všichni lidé si myslí, že on1 je prezident.
57
Opakování
• logické typy
• indexy na typech?
(56) a. Petr1 spal.
b. Karel1 ho2 viděl.
c. Petr1 říká, že ho1 Marie2 miluje.
(57) a. Někteří lidé ho1 mají rádi.
b. Všichni lidé si myslí, že on1 je prezident.
57
Opakování
• logické typy
• indexy na typech?
• logický typ propozičního postoje: ⟨𝑡, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩
(56) a. Petr1 spal.
b. Karel1 ho2 viděl.
c. Petr1 říká, že ho1 Marie2 miluje.
(57) a. Někteří lidé ho1 mají rádi.
b. Všichni lidé si myslí, že on1 je prezident.
57
Opakování
• logické typy
• indexy na typech?
• logický typ propozičního postoje: ⟨𝑡, ⟨𝑒, 𝑡⟩⟩
(56) a. Petr1 spal.
b. Karel1 ho2 viděl.
c. Petr1 říká, že ho1 Marie2 miluje.
• kvantifikátory:
(57) a. Někteří lidé ho1 mají rádi.
b. Všichni lidé si myslí, že on1 je prezident.
57
Extenze a alternativy
• Discourse Representation Theory: pojmy mají discourse antecedent,
představují discourse referenta, nebo jsou neschopné mít discourse
antecedent
(58) Ann painted herself.
a. věta mapuje vztah denotovaný painted na vlastnost self-painting
b. vlastnost herself reprezentovaná self mapuje vztah R na vlastnost
být individuum, které je ve vztahu R na itself
c. 𝜆x.R(x)(x)
58
Extenze a alternativy
• Discourse Representation Theory: pojmy mají discourse antecedent,
představují discourse referenta, nebo jsou neschopné mít discourse
antecedent
• reflexivní a nereflexivní zájmena jsou sémanticky identické interpretované
jako proměnné
(58) Ann painted herself.
a. věta mapuje vztah denotovaný painted na vlastnost self-painting
b. vlastnost herself reprezentovaná self mapuje vztah R na vlastnost
být individuum, které je ve vztahu R na itself
c. 𝜆x.R(x)(x)
58
Extenze a alternativy
• Discourse Representation Theory: pojmy mají discourse antecedent,
představují discourse referenta, nebo jsou neschopné mít discourse
antecedent
• reflexivní a nereflexivní zájmena jsou sémanticky identické interpretované
jako proměnné
• alternativní přístup: reflexivní a nereflexivní zájmena jsou sémanticky
odlišné
(58) Ann painted herself.
a. věta mapuje vztah denotovaný painted na vlastnost self-painting
b. vlastnost herself reprezentovaná self mapuje vztah R na vlastnost
být individuum, které je ve vztahu R na itself
c. 𝜆x.R(x)(x)
58
• reflexivum v tomto případě nemusí být indexováno
(59) a. SELF je funkce ze vztahů na takové vlastnosti, že *SELF(R) =
𝜆x.R(x)(x) pro každé R ∈ D⟨𝑒⟨𝑒,𝑡⟩⟩
b. ℎ𝑖𝑚𝑠𝑒𝑙𝑓/ℎ𝑒𝑟𝑠𝑒𝑙𝑓/𝑖𝑡𝑠𝑒𝑙𝑓 𝑔
= 𝜆R. 𝜆x.(x je M/F/N)SELF(R)(x)
(60) a. Nemůže být použito žádné zájmeno tam, kde reflexivum nese
stejný význam.
b. Pokud tranzitivní sloveso má reflexivní zájmeno jako argument,
interpretace je 𝜆x. 𝜆y. 𝑉 𝑔
(x)(y) & x ≠y.
(61) Gilbert1 told Spencer2 about himself1/2.
59
• reflexivum v tomto případě nemusí být indexováno
• vázání lokálně vyplývá z lexikálního významu: mapuje predikát, se
kterým se kombinuje, na vlastnost reflexivity
(59) a. SELF je funkce ze vztahů na takové vlastnosti, že *SELF(R) =
𝜆x.R(x)(x) pro každé R ∈ D⟨𝑒⟨𝑒,𝑡⟩⟩
b. ℎ𝑖𝑚𝑠𝑒𝑙𝑓/ℎ𝑒𝑟𝑠𝑒𝑙𝑓/𝑖𝑡𝑠𝑒𝑙𝑓 𝑔
= 𝜆R. 𝜆x.(x je M/F/N)SELF(R)(x)
(60) a. Nemůže být použito žádné zájmeno tam, kde reflexivum nese
stejný význam.
b. Pokud tranzitivní sloveso má reflexivní zájmeno jako argument,
interpretace je 𝜆x. 𝜆y. 𝑉 𝑔
(x)(y) & x ≠y.
(61) Gilbert1 told Spencer2 about himself1/2.
59
Experimentální práce
• české binominální každý
Czech binominal každý ‘each’ Mojmír Dočekal, Radek Šimík
Binominálne každý - experimentálna štúdia
Dancing monkeys in Serbian and Korean–exhaustivity requirements on
distributive share markers
60
Experimentální práce
• české binominální každý
Czech binominal každý ‘each’ Mojmír Dočekal, Radek Šimík
• binominálná každý a kolektiva:
Binominálne každý - experimentálna štúdia
Dancing monkeys in Serbian and Korean–exhaustivity requirements on
distributive share markers
60
Experimentální práce
• české binominální každý
Czech binominal každý ‘each’ Mojmír Dočekal, Radek Šimík
• binominálná každý a kolektiva:
Binominálne každý - experimentálna štúdia
• experimentální práce o reduplikovaných BCS číslovkách:
Dancing monkeys in Serbian and Korean–exhaustivity requirements on
distributive share markers
60
Domény a orientace
Řídící kategorie
ECM struktury
• exception case marking (ECM) - tematický subjekt nižšího slovesa
Georgina se chová jako gramatický objekt vyššího ECM-slovesa
(62) a. Charles wants/believes Georgina to lie.
b. Charles wants/believes her to lie.
c. Georgina is believed to lie.
(63) Charles6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England.
61
Domény a orientace
Řídící kategorie
ECM struktury
• exception case marking (ECM) - tematický subjekt nižšího slovesa
Georgina se chová jako gramatický objekt vyššího ECM-slovesa
(62) a. Charles wants/believes Georgina to lie.
b. Charles wants/believes her to lie.
c. Georgina is believed to lie.
• ECM- subjekty: koreference požaduje reflexivum a zakazuje zájmena
(63) Charles6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England.
61
Domény a orientace
Řídící kategorie
ECM struktury
• exception case marking (ECM) - tematický subjekt nižšího slovesa
Georgina se chová jako gramatický objekt vyššího ECM-slovesa
(62) a. Charles wants/believes Georgina to lie.
b. Charles wants/believes her to lie.
c. Georgina is believed to lie.
• ECM- subjekty: koreference požaduje reflexivum a zakazuje zájmena
(63) Charles6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England.
• ECM-subjekty: řídí reflexivizaci v nižší klauzi a nedovolují koreferenci s
nereflexivními zájmeny v objektu 61
(65) Charles11 wants Georgina to protect him11/*himself11.
• konstituent, který je řídící doménou pro objekt musí obsahovat
ECM-subjekt, ale vylučuje subjekt hlavní věty
62
• komplikace v češtině (slovanských jazycích): 2 druhy (minimálně)
anafor
63
• komplikace v češtině (slovanských jazycích): 2 druhy (minimálně)
anafor
1. (morfologicky) jednoduché anafory: se, si
63
• komplikace v češtině (slovanských jazycích): 2 druhy (minimálně)
anafor
1. (morfologicky) jednoduché anafory: se, si
2. (morfologicky) komplexní anafory: svůj (sebe?)
63
• komplikace v češtině (slovanských jazycích): 2 druhy (minimálně)
anafor
1. (morfologicky) jednoduché anafory: se, si
2. (morfologicky) komplexní anafory: svůj (sebe?)
• v komplexních doménách je vidět rozdíl
63
• jednoduché se chovají analogicky k anglickým herself, himself, …
(66) a. Charles1 viděl Dianu2 nasadit si∗1/2 korunu.
b. Marie1 viděla Petra2 holit se2/∗1.
c. Charles1 viděl Dianu2 nasadit mu1/∗2 korunu.
d. Marie1 viděla Petra2 holit ji∗2/1.
64
• sebe, svůj může být vázáno ve finitní doméně, nejen v subjektové
doméně:
(67) Petr1 slyšel Karla3 zpívat svou1/3 píseň.
(68) Petr1 slyšel Karla3 mluvit o sobě1/3.
𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší klauzální kategorie (S, IP, CP, TP,
…) která dominuje:
65
• sebe, svůj může být vázáno ve finitní doméně, nejen v subjektové
doméně:
• long distance anaphor
(67) Petr1 slyšel Karla3 zpívat svou1/3 píseň.
(68) Petr1 slyšel Karla3 mluvit o sobě1/3.
𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší klauzální kategorie (S, IP, CP, TP,
…) která dominuje:
65
• sebe, svůj může být vázáno ve finitní doméně, nejen v subjektové
doméně:
• long distance anaphor
(67) Petr1 slyšel Karla3 zpívat svou1/3 píseň.
(68) Petr1 slyšel Karla3 mluvit o sobě1/3.
𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší klauzální kategorie (S, IP, CP, TP,
…) která dominuje:
a) NP
65
• sebe, svůj může být vázáno ve finitní doméně, nejen v subjektové
doméně:
• long distance anaphor
(67) Petr1 slyšel Karla3 zpívat svou1/3 píseň.
(68) Petr1 slyšel Karla3 mluvit o sobě1/3.
𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší klauzální kategorie (S, IP, CP, TP,
…) která dominuje:
a) NP
b) výraz přidělující pád dané NP
65
• řídící podmínky (předběžně):
(69) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň.
66
• řídící podmínky (předběžně):
1) reflexivní zájmeno musí být vázáno ve své řídící kategorii
(69) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň.
66
• řídící podmínky (předběžně):
1) reflexivní zájmeno musí být vázáno ve své řídící kategorii
2) nereflexivní zájmeno musí být volné ve své řídící kategorii
(69) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň.
66
• řídící podmínky (předběžně):
1) reflexivní zájmeno musí být vázáno ve své řídící kategorii
2) nereflexivní zájmeno musí být volné ve své řídící kategorii
• objekt musí být reflexivní, když je koreferentní s ECM- subjektem, ale
nesmí, pokud je koreferentní s hlavním subjektem
(69) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň.
66
• řídící podmínky (předběžně):
1) reflexivní zájmeno musí být vázáno ve své řídící kategorii
2) nereflexivní zájmeno musí být volné ve své řídící kategorii
• objekt musí být reflexivní, když je koreferentní s ECM- subjektem, ale
nesmí, pokud je koreferentní s hlavním subjektem
• ECM-subjekt získává pád od hlavního slovesa → vedlejší klauze není
jeho řídící kategorie
(69) Petr5 slyšel sebe5 zpívat Karlovu píseň.
66
Infinitivní věty
(70) subjektová kontrola
a. John3 tried to educate himself3/*him3.
b. Petr1 zkoušel ublížit si1.
(71) objektová kontrola
a. Ann2 told John5 to educate her2/*herself2/himself5.
b. Anna1 nutila Petra2 ublížit si∗1/2.
• try - sloveso kontrolující subjekt
(72) a. Petr2 donutil Marii3 3 odejít z večírku. → odchází Marie →
objektová kontrola
b. Petr2 slíbil Marii3 2 odejít z večírku. → odchází Petr → subjektová
kontrola
67
Infinitivní věty
(70) subjektová kontrola
a. John3 tried to educate himself3/*him3.
b. Petr1 zkoušel ublížit si1.
(71) objektová kontrola
a. Ann2 told John5 to educate her2/*herself2/himself5.
b. Anna1 nutila Petra2 ublížit si∗1/2.
• try - sloveso kontrolující subjekt
• tell sloveso kontrolující objekt
(72) a. Petr2 donutil Marii3 3 odejít z večírku. → odchází Marie →
objektová kontrola
b. Petr2 slíbil Marii3 2 odejít z večírku. → odchází Petr → subjektová
kontrola
67
(73) Infinitivní konstrukce funguje jako řídící kategorie se subjektem,
který váže.
• předpokládáme prázdnou NP jako subjekt infinitivní kostrukce - PRO
(74) a. John4 tried [PRO4 to educate himself4]. (subjektová kontrola)
b. Ann2 told John4 [PRO4/∗2 to educate himself4/*herself2].
(objektová kontrola)
68
(73) Infinitivní konstrukce funguje jako řídící kategorie se subjektem,
který váže.
• předpokládáme prázdnou NP jako subjekt infinitivní kostrukce - PRO
• indexace PRO závisí na hlavním slovese (kontrola subjektová,
objektová nebo volitelná)
(74) a. John4 tried [PRO4 to educate himself4]. (subjektová kontrola)
b. Ann2 told John4 [PRO4/∗2 to educate himself4/*herself2].
(objektová kontrola)
68
(73) Infinitivní konstrukce funguje jako řídící kategorie se subjektem,
který váže.
• předpokládáme prázdnou NP jako subjekt infinitivní kostrukce - PRO
• indexace PRO závisí na hlavním slovese (kontrola subjektová,
objektová nebo volitelná)
• PRO váže reflexiva nebo reciprocita ve vedlejší klauzi
(74) a. John4 tried [PRO4 to educate himself4]. (subjektová kontrola)
b. Ann2 told John4 [PRO4/∗2 to educate himself4/*herself2].
(objektová kontrola)
68
• očekávaný rozdíl mezi jednoduchými a komplexními anaforami:
(75) a. Rodiče2 nutili děti3 [PRO3 obléct se3].
b. Zákazník2 nutil holiče3 oholit se3.
c. Zákazník2 nutil holiče3 oholit svého3/2 syna.
d. ??Zákazník2 nutil holiče3 oholit sebe2/3.
69
(76) [PRO1 milovat své1 nepřátele] je těžké.
vs.
(77) *svůj nepřítel přišel.
70
NP se subjekty a bez nich
• základní rozdíl mezi NP se subjektem (posesivum):
(78) John5 saw [a picture of himself5/*him5].
vs.
(79) John5 saw [Mary’s8 picture of *himself5/him5/herself8].
71
(80) 𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší kategorie, která má
subjekt a dominuje:
a. NP
b. výraz přidělující NP pád
c. kde subjekt je buď klauzální subjekt nebo posesivní subjekt
• nicméně pěkný experimentální článek ukazující něco jiného:
72
(80) 𝛾 je řídící kategorie pro NP iff 𝛾 je nejmenší kategorie, která má
subjekt a dominuje:
a. NP
b. výraz přidělující NP pád
c. kde subjekt je buď klauzální subjekt nebo posesivní subjekt
• nicméně pěkný experimentální článek ukazující něco jiného:
• https://escholarship.org/content/qt02x1n722/qt02x1n722.pdf
72
(81) John7 believes [that [ 𝑆 𝑒 pictures of him7/himself7 are on sale]].
(82) a. Mary3 said that [ 𝑆 𝑒1 John believes that [ 𝑆 𝑒2 [pictures of
herself3] are on sale]].
b. John1 believes that [[Mary’s pictures of himself1] are on sale].
73
• komplikace s češtinou: dlouhé anafory neukážou nic
(83) a. #Petr dal Marii obrázek se.
b. ??Petr poslouchal Mariino obviňování se.
[tag="N.*" & (lemma=".*ní"|lemma=".*tí")][lemma="se"&tag="P.*"]
74
• komplikace s češtinou: dlouhé anafory neukážou nic
• krátké u NP asi nejdou:
(83) a. #Petr dal Marii obrázek se.
b. ??Petr poslouchal Mariino obviňování se.
[tag="N.*" & (lemma=".*ní"|lemma=".*tí")][lemma="se"&tag="P.*"]
74
• komplikace s češtinou: dlouhé anafory neukážou nic
• krátké u NP asi nejdou:
(83) a. #Petr dal Marii obrázek se.
b. ??Petr poslouchal Mariino obviňování se.
• snad u nominalizací: ČNK search
[tag="N.*" & (lemma=".*ní"|lemma=".*tí")][lemma="se"&tag="P.*"]
74
Předložkové fráze jako vázací domény
• [ 𝑃 𝑃 P NP] – predikce:
(84) a. John1 sent a letter to him∗1/himself1.
b. John1 always relies on him∗1/himself1.
75
Předložkové fráze jako vázací domény
• [ 𝑃 𝑃 P NP] – predikce:
a) reflexivní NP může být vázáno mimo PP
(84) a. John1 sent a letter to him∗1/himself1.
b. John1 always relies on him∗1/himself1.
75
Předložkové fráze jako vázací domény
• [ 𝑃 𝑃 P NP] – predikce:
a) reflexivní NP může být vázáno mimo PP
b) nereflexivní NP by mělo být volné v rámci vyšší domény obsahující
subjekt
(84) a. John1 sent a letter to him∗1/himself1.
b. John1 always relies on him∗1/himself1.
75
Předložkové fráze jako vázací domény
• [ 𝑃 𝑃 P NP] – predikce:
a) reflexivní NP může být vázáno mimo PP
b) nereflexivní NP by mělo být volné v rámci vyšší domény obsahující
subjekt
• předložková fráze a zájmeno, zájmeno nemůže koreferovat s Petrem
(antecedentem)
(84) a. John1 sent a letter to him∗1/himself1.
b. John1 always relies on him∗1/himself1.
75
• v kontrastu k (84):
(85) a. John1 looked around him1/himself1.
b. Petr1 vždycky spoléhá na sebe1/na něj∗1.
(86) a. Max1 saw a ghost next to him1/himself1.
b. Petr1 uviděl ducha vedle sebe1/vedle něj1/2.
76
• v kontrastu k (84):
(85) a. John1 looked around him1/himself1.
b. Petr1 vždycky spoléhá na sebe1/na něj∗1.
(86) a. Max1 saw a ghost next to him1/himself1.
b. Petr1 uviděl ducha vedle sebe1/vedle něj1/2.
• vazebná doména pro reflexiva může zůstat
76
• v kontrastu k (84):
(85) a. John1 looked around him1/himself1.
b. Petr1 vždycky spoléhá na sebe1/na něj∗1.
(86) a. Max1 saw a ghost next to him1/himself1.
b. Petr1 uviděl ducha vedle sebe1/vedle něj1/2.
• vazebná doména pro reflexiva může zůstat
• vazebná doména pro nereflexiva by měla vylučovat subjekt, pouze
pokud je zájmeno komplementem slovesa, nikoli když je zájmeno
komplementem prepozice
76
• koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje:
77
• koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje:
a) NP;
77
• koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje:
a) NP;
b) něco, co přiděluje NP pád (C);
77
• koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje:
a) NP;
b) něco, co přiděluje NP pád (C);
c) všechny ostatní argumenty C
77
• koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje:
a) NP;
b) něco, co přiděluje NP pád (C);
c) všechny ostatní argumenty C
• koarguementová doména jakéhokoli argumentu slovesa je jeho
minimální klauze, protože subjekt a všechny objekty jsou argumentem
slovesa
77
• koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje:
a) NP;
b) něco, co přiděluje NP pád (C);
c) všechny ostatní argumenty C
• koarguementová doména jakéhokoli argumentu slovesa je jeho
minimální klauze, protože subjekt a všechny objekty jsou argumentem
slovesa
• prepozice mají pouze komplement, nikoli subjekt
77
• koargumentová doména NP je nejmenší XP, která obsahuje:
a) NP;
b) něco, co přiděluje NP pád (C);
c) všechny ostatní argumenty C
• koarguementová doména jakéhokoli argumentu slovesa je jeho
minimální klauze, protože subjekt a všechny objekty jsou argumentem
slovesa
• prepozice mají pouze komplement, nikoli subjekt
• koargumentová doména NP, které je vybrané prepozicí, je PP
77
Podmínky vázání (finální):
(87) Reflexivum musí být vázáno v rámci nejmenší kategorie, která
obsahuje dané reflexivum, něco, co mu přiřazuje pád a subjekt.
(88) Nereflexium musí být volné ve své koarguemntové doméně.
78
• pojem “přidělovač pádu” lze nahradit pojmem “přidělovač tematických
rolí”
(89) [ John1 relies [ 𝑃 𝑃 on [ 𝑁𝑃 himself1/*him1]] koargumentová
doména ]
(90) John1 looked [ [ 𝑃 𝑃 around [ 𝑁𝑃 himself1/him1]] koargumentová
doména]
79
• pojem “přidělovač pádu” lze nahradit pojmem “přidělovač tematických
rolí”
(89) [ John1 relies [ 𝑃 𝑃 on [ 𝑁𝑃 himself1/*him1]] koargumentová
doména ]
(90) John1 looked [ [ 𝑃 𝑃 around [ 𝑁𝑃 himself1/him1]] koargumentová
doména]
• v (89) him získává tematickou roli od relies, všechny argumenty
slovesa jsou v rámci jeho argumentové domény, ve které by him mělo
být volné
79
• pojem “přidělovač pádu” lze nahradit pojmem “přidělovač tematických
rolí”
(89) [ John1 relies [ 𝑃 𝑃 on [ 𝑁𝑃 himself1/*him1]] koargumentová
doména ]
(90) John1 looked [ [ 𝑃 𝑃 around [ 𝑁𝑃 himself1/him1]] koargumentová
doména]
• v (89) him získává tematickou roli od relies, všechny argumenty
slovesa jsou v rámci jeho argumentové domény, ve které by him mělo
být volné
• v (90) him získává tematickou roli od around, který nemá žádný další
argument, a proto je PP koargumentová doména, ve které him musí
být volné
79
(91) O’Leary6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England.
• nereflexivní zájmeno nemůže být vázáno lokálním sujbektem, i když
subjekt a zájmeno nejsou tematickými koargumenty
(92) Koargumentová doména NP je nejmenší konstituent X, který
obsahuje:
a. NP;
b. C (něco, co přiděluje NP pád);
c. T (něco, co přiděluje NP tematickou roli);
d. každé NP, jehož pád nebo tematická role je přidělena C nebo T
80
(91) O’Leary6 believes himself6/him∗6 to deserve the crown of England.
• nereflexivní zájmeno nemůže být vázáno lokálním sujbektem, i když
subjekt a zájmeno nejsou tematickými koargumenty
(92) Koargumentová doména NP je nejmenší konstituent X, který
obsahuje:
a. NP;
b. C (něco, co přiděluje NP pád);
c. T (něco, co přiděluje NP tematickou roli);
d. každé NP, jehož pád nebo tematická role je přidělena C nebo T
• to vysvětluje předložkové fráze i ECM
80
Orientace
a) subjektová orientace (v češtině si)
čínština
(93) Zhangsan1
Zhangsan
shuo
say
ziji1
self
hui
will
lai.
come
‘Zhangsan says he will come.’
81
(94) Zhangsan1
Zhangsan
renwei
think
Lisi2
Lisi
zhidao
know
ziji1/2/∗3
self
de
DE
taitai
wife
shi
is
yige
one-CL
da
big
hao
good
ren.
person
‘Zhnagsan thought that Lisi knew that his wife was a very good
person.’
82
(95) a. Petr1 řekl Karlovi2 o svém1/2 autě.
b. Petr1 ukázal Karla2 svému1/2 veterináři.
(96) Petr1 řekl Marii2 o sobě1/∗2.
83
finština
(97) Pekka1
Pekka
näki
saw
että
that
Matti2
Matti
katsoi
watched
itseään2/∗1.
self-POSS
‘Pekka saw that Matti watched himself.’
(98) *Puhuin
spoke-1-SG
Pekalle1
Pekka
itseään1/2.
self-POSS
‘I spoke to Pekka about himself.’
• reflexivní itse ‘self’ musí být vázáno subjektem v rámci minimální
finitná klauze
84
b) anti-subjektová orientace - nesmí se anaforicky vztahovat k žádnému
komandujícímu subjektu
Yoruba
(99) Ségun1
Segun
so
say
pé
that
Túndé2
Tunde
ro
think
pé
that
ó3/∗1/∗2
he
sanra.
fat
‘Segun1 said that Tunde2 thought that he3/∗1/∗2 was fat.’
85
c) logoforicity - logofory jsou orientovány na sémanticky nebo
pragmaticky determinovanou třídu antecedentů
Ewe
(100) kofi1
Kofi
be
say
ye1/∗2/∗ 𝑠
LOG
-dzo
left
‘Kofi said that he/I left.’
(101) kofi1
Kofi
be
say
e∗1/2/∗ 𝑠
he
-dzo
left
‘Kofi said that he/I left.’
86
(102) kofi1
Kofi
be
say
me∗1/∗2/𝑠
I
-dzo
left
‘Kofi said that he/I left.’
• e referuje k nemluvčímu, neadresované osobě (∗
𝑠 znamená ‘ne
mluvčí’)
87
(102) kofi1
Kofi
be
say
me∗1/∗2/𝑠
I
-dzo
left
‘Kofi said that he/I left.’
• e referuje k nemluvčímu, neadresované osobě (∗
𝑠 znamená ‘ne
mluvčí’)
• me musí být mluvčí
87
(102) kofi1
Kofi
be
say
me∗1/∗2/𝑠
I
-dzo
left
‘Kofi said that he/I left.’
• e referuje k nemluvčímu, neadresované osobě (∗
𝑠 znamená ‘ne
mluvčí’)
• me musí být mluvčí
• ye může referovat pouze k subjektu be ‘say’, nikoli k dalším osobám
87
• logoforická zájmena nejsou omezena pouze na slovesa komunikace
Ewe
(103) ana1
Ana
kpe
see
dyidzo
happiness
be
COMP
ye1/∗2
LOG
-dyi
-bear
vi
child
‘Ana1 was happy that she1/∗2 bore a child.’
(104) kofi7
Kofi
(me-)
(not)
nya
know
be
COMP
me
I
-kp
see
ye7/∗2
LOG
(o)
‘Kofi7 knew/didn’t know that I had seen him7/∗2.’
(105) kofi7
Kofi
kp
see
be
COMP
yewo7+2/∗2
LOG-PL
-do
-come
go
out
‘Kofi saw that they (including Kofi) had come out.’
88
• logoforická zájmena nejsou omezena pouze na slovesa komunikace
• subjekt být šťastný, vědět, vidět
Ewe
(103) ana1
Ana
kpe
see
dyidzo
happiness
be
COMP
ye1/∗2
LOG
-dyi
-bear
vi
child
‘Ana1 was happy that she1/∗2 bore a child.’
(104) kofi7
Kofi
(me-)
(not)
nya
know
be
COMP
me
I
-kp
see
ye7/∗2
LOG
(o)
‘Kofi7 knew/didn’t know that I had seen him7/∗2.’
(105) kofi7
Kofi
kp
see
be
COMP
yewo7+2/∗2
LOG-PL
-do
-come
go
out
‘Kofi saw that they (including Kofi) had come out.’
88
• někdy není lehké rozlišit logoforicitu a subjektovou orientaci na dálku
(long-distance)
japonština
(106) Takasi1
Takasi
wa
TOP
Taroo2
Taroo
ni
DAT
[Yosiko
Yosiko
ga
NOM
zibun1/∗2
self
o
ACC
nikundeiru
be-hating
koto]
COMP
o
ACC
hanasita
told
‘Takasi told Taroo that Yosiko hated him (Takasi).’
(107) Taroo2
Taroo
wa
TOP
Takasi1
Takasi
kara
from
[Yosiko
Yosiko
ga
NOM
zibun1/∗2
self
to
ACC
nikundeiru
be-hating
to]
COMP
kiita
heard
‘Taroo heard from Takasi that Yosiko hated him (Takasi).’
89
• Takasi je subjekt a topik v (106), ale oblique v (107)
90
• Takasi je subjekt a topik v (106), ale oblique v (107)
• kdyby byl zibun subjektově orientovaný, čekali bychom, že bude
referovat k Taroo v (107), kde má stejné gramatické funkce a stejnou
morfologii jako Takasi v (106)
90
• Takasi je subjekt a topik v (106), ale oblique v (107)
• kdyby byl zibun subjektově orientovaný, čekali bychom, že bude
referovat k Taroo v (107), kde má stejné gramatické funkce a stejnou
morfologii jako Takasi v (106)
• zibun není subjektově orientované
90
• Takasi je subjekt a topik v (106), ale oblique v (107)
• kdyby byl zibun subjektově orientovaný, čekali bychom, že bude
referovat k Taroo v (107), kde má stejné gramatické funkce a stejnou
morfologii jako Takasi v (106)
• zibun není subjektově orientované
• logofory hledají zdroj
90
(108) Logoforické zájmeno může být užito, když je zanořeno v
konstituentu C takovém, že i) C je zanořené, ii) C denotuje propozici
p, která může být parafrázovaná jako mentální stav nebo výpověď
zájmenného antecedentu takovém, že parafráze obsahuje první
osobu zájmena místo zájmena.
(109) a. Takasi1 řekl Tarovi2: “Já1/∗2 jsem přišel.”
b. Taro2 slyšel od Takasiho1: “Já1/∗2 jsem přišel.”
• logoforický antecedent se liší napříč jazyky
91
• Sells (1987) - formální implementace logofor v rámci DRT (Discourse
Representation Theory)
(110) a. 𝐼/𝑚𝑒/𝑚𝑦/𝑚𝑦𝑠𝑒𝑙𝑓 𝑛
𝑔,𝑠,𝑢
= g(n) if g(n) = s, jinak
nedefinováno
b. 𝑦𝑜𝑢/𝑦𝑜𝑢𝑟 𝑛
𝑔,𝑠,𝑢
= g(n), if g(n) je osoba s adresovaná v u
92
• logoforické zájmeno vždy referuje k individuu o:
(111) zájmeno
𝑙𝑜𝑔
𝑛
𝑔,𝑠,𝑢,𝑜
= o if o = g(n)
(112) 𝑐𝑡 (𝑒) 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜
= 𝜆x.x řekl něco, z čehož plyne 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑥
(113) a. *Gil6 said that I6 was happy.
b. Gil6 said: “I6 am happy.”
c. Gil6 said that she6 was happy.
93
• logoforické zájmeno vždy referuje k individuu o:
(111) zájmeno
𝑙𝑜𝑔
𝑛
𝑔,𝑠,𝑢,𝑜
= o if o = g(n)
(112) 𝑐𝑡 (𝑒) 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜
= 𝜆x.x řekl něco, z čehož plyne 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑥
• v angličtině: zájmeno první osoby nemůže referovat k mluvčímu ve
vedlejší větě
(113) a. *Gil6 said that I6 was happy.
b. Gil6 said: “I6 am happy.”
c. Gil6 said that she6 was happy.
93
• logoforické zájmeno vždy referuje k individuu o:
(111) zájmeno
𝑙𝑜𝑔
𝑛
𝑔,𝑠,𝑢,𝑜
= o if o = g(n)
(112) 𝑐𝑡 (𝑒) 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑜
= 𝜆x.x řekl něco, z čehož plyne 𝑆 𝑔,𝑠,𝑢,𝑥
• v angličtině: zájmeno první osoby nemůže referovat k mluvčímu ve
vedlejší větě
(113) a. *Gil6 said that I6 was happy.
b. Gil6 said: “I6 am happy.”
c. Gil6 said that she6 was happy.
• she koreferuje s Gil
93
Vázací domény
1) kořenová doména (RD) - celá věta
[ It was reported [ that they left upon [ Joe’s telling jokes [ about Kim ] 𝐶𝐷
] 𝑆𝐷 ] 𝑇 𝐷 ] 𝑅𝐷
94
Vázací domény
1) kořenová doména (RD) - celá věta
2) časová doména (TD) - finitní klauze
[ It was reported [ that they left upon [ Joe’s telling jokes [ about Kim ] 𝐶𝐷
] 𝑆𝐷 ] 𝑇 𝐷 ] 𝑅𝐷
94
Vázací domény
1) kořenová doména (RD) - celá věta
2) časová doména (TD) - finitní klauze
3) subjektová doména (SD) - subjekt
[ It was reported [ that they left upon [ Joe’s telling jokes [ about Kim ] 𝐶𝐷
] 𝑆𝐷 ] 𝑇 𝐷 ] 𝑅𝐷
94
Vázací domény
1) kořenová doména (RD) - celá věta
2) časová doména (TD) - finitní klauze
3) subjektová doména (SD) - subjekt
4) koargumentová doména (CD) - všechny arguemnty C
[ It was reported [ that they left upon [ Joe’s telling jokes [ about Kim ] 𝐶𝐷
] 𝑆𝐷 ] 𝑇 𝐷 ] 𝑅𝐷
94
1) kořenová doména
korejština
(114) John1
John
-in
-TOP
[Bill2
Bill
-i
-NOM
[Mary3
Mary
-ka
-NOM
[Tom4
Tom
-iy
-‘s
caki1/2/3/4/∗5
self
tahan
toward
thato]
attitude
-lil
-ACC
silheha
hate
-n
-ASP
-ta
-DEC
-ko]
-COMP
sangkakha
think
-n
-ASP
-ta-
-DEC
ko]
-COMP
mit
believe
-nin
-ASP
-ta.
-DEC
’John1 believes that Bill2 thinks that Mary3 hates Tom4’s attitude
toward self1/2/3/4/∗5.’
95
1) kořenová doména
korejština
(114) John1
John
-in
-TOP
[Bill2
Bill
-i
-NOM
[Mary3
Mary
-ka
-NOM
[Tom4
Tom
-iy
-‘s
caki1/2/3/4/∗5
self
tahan
toward
thato]
attitude
-lil
-ACC
silheha
hate
-n
-ASP
-ta
-DEC
-ko]
-COMP
sangkakha
think
-n
-ASP
-ta-
-DEC
ko]
-COMP
mit
believe
-nin
-ASP
-ta.
-DEC
’John1 believes that Bill2 thinks that Mary3 hates Tom4’s attitude
toward self1/2/3/4/∗5.’
• caki může být vázáno pouze v rámci kořenové domény
95
2) časová doména
(115) a. Holan1 chválil Halasovo2 vzpomínání na sebe1/2.
b. Holan1 chválil Halasovo2 vydání svých1/2 básní.
c. Kainar1 nutil Blatného2 udat se2/∗1.
96
2) časová doména
(115) a. Holan1 chválil Halasovo2 vzpomínání na sebe1/2.
b. Holan1 chválil Halasovo2 vydání svých1/2 básní.
c. Kainar1 nutil Blatného2 udat se2/∗1.
• se se chová jinak než sebe
96
2) časová doména
(115) a. Holan1 chválil Halasovo2 vzpomínání na sebe1/2.
b. Holan1 chválil Halasovo2 vydání svých1/2 básní.
c. Kainar1 nutil Blatného2 udat se2/∗1.
• se se chová jinak než sebe
• sebe v časové doméně
96
2) časová doména
(115) a. Holan1 chválil Halasovo2 vzpomínání na sebe1/2.
b. Holan1 chválil Halasovo2 vydání svých1/2 básní.
c. Kainar1 nutil Blatného2 udat se2/∗1.
• se se chová jinak než sebe
• sebe v časové doméně
• se, si v subjektové doméně
96
3) subjektová doména
ruština
(116) [ 𝑆𝐷
writers-NOM
Pisateli1
read
čitali
reminiscences-ACC
[vospominanija
each
drug
about
o
other-LOC
drug-e1]]
‘The writers read reminiscences about each other.’
(117) *Pisateli1
writers-NOM
čitali
read
[ 𝑆𝐷
reminiscences-ACC
vospominanija
Tolstoi-GEN
Tolstoja
each
drug
about
o
other-LOC
drug-e1]
‘The writers read the reminiscences of Tolstoj about each other.’
97
3) subjektová doména
• reciproční zájmena – v subjektové doméně
ruština
(116) [ 𝑆𝐷
writers-NOM
Pisateli1
read
čitali
reminiscences-ACC
[vospominanija
each
drug
about
o
other-LOC
drug-e1]]
‘The writers read reminiscences about each other.’
(117) *Pisateli1
writers-NOM
čitali
read
[ 𝑆𝐷
reminiscences-ACC
vospominanija
Tolstoi-GEN
Tolstoja
each
drug
about
o
other-LOC
drug-e1]
‘The writers read the reminiscences of Tolstoj about each other.’
97
(118) Kainar a Blatný oholili jeden druhého.
(119) Kainar1 a Blatný2 slyšeli [1+2 recitovat jeden druhého].
(120) Kainar1 a Blatný2 slyšeli Holana3 [3 recitovat jeden druhého].
98
(121) Kaina a Blatný pomlouvali své milenky.
a. anaforický: Kainar → Kainarova milenka; Blatný → Blatného
milenka
b. reciproční: i Kainar → Blatného milenka; Blatný → Kainarova
milenka
(122) Kainar a Blatný vzpomínali na vydání svých knížek.
(123) Kainar a Blatný vzpomínali na Halasovo vydání svých knížek.
a. Kainar + Blatný → Holan vydal Holanovy knížky
b. Kainar → Holan vydal Kainarovy knížky; Blatný → Holan vydal
Blatného knížky
c. ?Kainar → Holan vydal Blatného knížky; Blatný → Holan vydal
Kainarovy knížky
99
holandština
(124) Peter1
Peter
zag
saw
[ 𝑆𝐷
Mary’s
Mary2’
pictures
foto
of
van
self
zichzelf2/∗1/∗3].
‘Peter saw Mary’s pictures of him/herself.’
(125) Kainar1 a Blatný2 vydali Holanovo3 vzpomínání na své dětství.
a. *Kainar vydal Holanovo vzpomínání na Blatného dětství a
Blatný vydal Holanovo vzpomínání na Kainarovo dětství
100
4) koargumentová doména
Marathi
(126) Jane1
Jane
ne
ERG
tilaa2/∗1
her-ACC
bockaarle.
scratched
‘Jane scratched her.’
(127) Mary2
Mary
dukhi
sad
hoti.
was
tilaa2
she-DAT
jaataa
go
aale
could
naahi.
not
‘Mary was sad. She could not go.’
101
4) koargumentová doména
Marathi
• to v jazyce Marathi se chová na první pohled jako nereflexivní zájmeno,
tj. nemůže být vázáno ve své lokální klauzi, ale přes hranici finitní věty
(126) Jane1
Jane
ne
ERG
tilaa2/∗1
her-ACC
bockaarle.
scratched
‘Jane scratched her.’
(127) Mary2
Mary
dukhi
sad
hoti.
was
tilaa2
she-DAT
jaataa
go
aale
could
naahi.
not
‘Mary was sad. She could not go.’
101
4) koargumentová doména
Marathi
• to v jazyce Marathi se chová na první pohled jako nereflexivní zájmeno,
tj. nemůže být vázáno ve své lokální klauzi, ale přes hranici finitní věty
• narozdíl od anglických nereflexivních zájmen se ale vyskytuje s
antecedentem v rámci své subjektové domény, pokud antecedent není
koargumentem
(126) Jane1
Jane
ne
ERG
tilaa2/∗1
her-ACC
bockaarle.
scratched
‘Jane scratched her.’
(127) Mary2
Mary
dukhi
sad
hoti.
was
tilaa2
she-DAT
jaataa
go
aale
could
naahi.
not
‘Mary was sad. She could not go.’
101
(128) Jane1
Jane
ne
ERG
ticyaakartaa1
her
saadi
for
ghet
sari
li.
bought
‘Jane bought a sari for her (Jane).’
(129) Jane1
Jane
ne
ERG
John
John
laa
DAT
ticyaabaddal1
her
maathiti
about
dili.
information gave
‘Jane gave John information about her (Jane).’
102
• ham a hende (dánština), zich (holandština), ’m (fríština), to a aapan
(Marathi), seg (norština) musí být volné ve své koargumentové doméně
(130) to (hende/zich/ava- …) nesmí být koindexované s komandujícím NP
v rámci své koargumentové domény
103
• ham a hende (dánština), zich (holandština), ’m (fríština), to a aapan
(Marathi), seg (norština) musí být volné ve své koargumentové doméně
(130) to (hende/zich/ava- …) nesmí být koindexované s komandujícím NP
v rámci své koargumentové domény
• mohou být ale lokálně vázány (ne-koargumentovým subjektem v
rámci finitní klauze)
103
• ham a hende (dánština), zich (holandština), ’m (fríština), to a aapan
(Marathi), seg (norština) musí být volné ve své koargumentové doméně
(130) to (hende/zich/ava- …) nesmí být koindexované s komandujícím NP
v rámci své koargumentové domény
• mohou být ale lokálně vázány (ne-koargumentovým subjektem v
rámci finitní klauze)
• některé musí být vázány v rámci vyšší domény (časové – norština,
subjektové – fríština)
103
• ham a hende (dánština), zich (holandština), ’m (fríština), to a aapan
(Marathi), seg (norština) musí být volné ve své koargumentové doméně
(130) to (hende/zich/ava- …) nesmí být koindexované s komandujícím NP
v rámci své koargumentové domény
• mohou být ale lokálně vázány (ne-koargumentovým subjektem v
rámci finitní klauze)
• některé musí být vázány v rámci vyšší domény (časové – norština,
subjektové – fríština)
• tato zájmena mají velmi omezenou distribuci (jako argumenty
prepozicí a inherentní reflexiva)
103
Reflexiva na dálku (long-distance)
• reflexiva mohou být vázána lokálně herself nebo může být jejich
antecedent mimo minimální klauzi → mohou být vázána ne-lokálním
antecedentem
latina
(131) Iccius
Iccius
nuntium
message
mittit,
sends
nisi
if-not
subsidium
relief
sibi7
REFL
submittatur…
furnished-PASSIVE
‘Iccius sends a message that unless relief be given to himself, …’
104
(132) Ibi
there
in
in
proximiis
nearest
villis
farmhouse
ita
so
bipartito
in
fuerunt(1),
two
ut
parts
Tiberis
made-they
inter
that
eos1
Tiber
et
between
pons
them
interesset.
and
bridge lay between
‘They set (themselves) up in farmhouse very nearby, divided in two,
so that the Tiber and the bridge were in between them.’
105
• dvě analýzy:
(133) Hann2
he
sagdi
said
[ad
that
sig2
self
vantadi
lacked
hafileika].
ability
‘He said that he lacked ability.’ – ‘He said: “I lack ability.” ’
(134) *Honum2
he
var
was
sagt
said
[ad
that
sig2
self
vantadi
lacked
hafileika.]
ability
‘He was told that he lacked ability.’ – ‘He was told: “You/#I lack
ability.” ’
106
• dvě analýzy:
1) movement – jednotná analýza pro vázání short-distance a
long-distance; paralela s jazyky, kde existuje šplhání klitik (clitic
climbing)
(133) Hann2
he
sagdi
said
[ad
that
sig2
self
vantadi
lacked
hafileika].
ability
‘He said that he lacked ability.’ – ‘He said: “I lack ability.” ’
(134) *Honum2
he
var
was
sagt
said
[ad
that
sig2
self
vantadi
lacked
hafileika.]
ability
‘He was told that he lacked ability.’ – ‘He was told: “You/#I lack
ability.” ’
106
• dvě analýzy:
1) movement – jednotná analýza pro vázání short-distance a
long-distance; paralela s jazyky, kde existuje šplhání klitik (clitic
climbing)
2) bez movementu – protipříklad: logofory islandština
(133) Hann2
he
sagdi
said
[ad
that
sig2
self
vantadi
lacked
hafileika].
ability
‘He said that he lacked ability.’ – ‘He said: “I lack ability.” ’
(134) *Honum2
he
var
was
sagt
said
[ad
that
sig2
self
vantadi
lacked
hafileika.]
ability
‘He was told that he lacked ability.’ – ‘He was told: “You/#I lack
ability.” ’
106
(135) Barnid1
child-the1
lét
let
ekki
not
í
in
ljós
light
[ad
that
bad
there
hefdi
had
verid
been
hugsad
though
vel
well
um
about
sig1]
self
‘The child didn’t reveal that it had been taken good care of.’ ‘The
child didn’t say: “I’ve been taken good care of.” ’
(136) *Barnid1
child-the1
bar
bore
bess
it
ekki
not
merki
signs
[ad
that
bad
there
hefdi
had
verid
been
hugsad
though
vel
weel
um
about
sig1]
self
‘The child didn’t look as if it had been taken good care of.’ #‘The
child didn’t look: “I’ve been taken good care of.” ’
107
• logofory se mohou objevit bez vnitřně-větného antecedentu
islandština
(137) Formadurinn4 vard óskaplega reidur. Tillagan vari avíridileg.
The chairman became furiously angry. The proposal was
outrageous.
Vari henni beint gegn sér4 persónulega.
Was it aimed at self personally?
108
• logofory se mohou objevit bez vnitřně-větného antecedentu
islandština
(137) Formadurinn4 vard óskaplega reidur. Tillagan vari avíridileg.
The chairman became furiously angry. The proposal was
outrageous.
Vari henni beint gegn sér4 persónulega.
Was it aimed at self personally?
• jazyky které mají pouze komplexní reflexiva (jako angličtina)
postrádají reflexiva vázaná na dálku
108
• logofory se mohou objevit bez vnitřně-větného antecedentu
islandština
(137) Formadurinn4 vard óskaplega reidur. Tillagan vari avíridileg.
The chairman became furiously angry. The proposal was
outrageous.
Vari henni beint gegn sér4 persónulega.
Was it aimed at self personally?
• jazyky které mají pouze komplexní reflexiva (jako angličtina)
postrádají reflexiva vázaná na dálku
• když má jazyk jednoduché i komplexní reflexiva, pouze jednoduchá
mohou být vázaná na dálku
108
• příklady, kdy se časová, subjektová a koargumentová doména shodují:
(138) Susan1 fortalte Anne2 om {*hende1/2/hende selv∗1/2/*sig1/2/sig
selv1/∗2}
Susan told Anne about …
(139) Harald1 fortalde Jon2 om {*ham1/2/ham selv∗1/2/*seg1/2/seg
selv1/∗2}
Harald told John about …
109
• příklady, kdy se časová, subjektová a koargumentová doména shodují:
a) dánština
(138) Susan1 fortalte Anne2 om {*hende1/2/hende selv∗1/2/*sig1/2/sig
selv1/∗2}
Susan told Anne about …
(139) Harald1 fortalde Jon2 om {*ham1/2/ham selv∗1/2/*seg1/2/seg
selv1/∗2}
Harald told John about …
109
• příklady, kdy se časová, subjektová a koargumentová doména shodují:
a) dánština
(138) Susan1 fortalte Anne2 om {*hende1/2/hende selv∗1/2/*sig1/2/sig
selv1/∗2}
Susan told Anne about …
b) norština
(139) Harald1 fortalde Jon2 om {*ham1/2/ham selv∗1/2/*seg1/2/seg
selv1/∗2}
Harald told John about …
109
• příklady, kdy se koargumentová doména a časová doména liší
dánština
(140) Susan1 bad Anne om at ringe til hende1/*hende selv1/sig1/sig
selv1
‘Susan asked Anne to call her.’
norština
(141) Jon1 bad oss snakke om ham1/*ham selv1/seg1/*seg selv1
110
• příklady, kdy se koargumentová doména a časová doména liší
• bad ‘asked’ je sloveso objektové kontroly, subjekt vedlejší věty v (140)
je Anne, nikoli Susan
dánština
(140) Susan1 bad Anne om at ringe til hende1/*hende selv1/sig1/sig
selv1
‘Susan asked Anne to call her.’
norština
(141) Jon1 bad oss snakke om ham1/*ham selv1/seg1/*seg selv1
110
• příklady, kdy se koargumentová doména a časová doména liší
• bad ‘asked’ je sloveso objektové kontroly, subjekt vedlejší věty v (140)
je Anne, nikoli Susan
dánština
(140) Susan1 bad Anne om at ringe til hende1/*hende selv1/sig1/sig
selv1
‘Susan asked Anne to call her.’
norština
(141) Jon1 bad oss snakke om ham1/*ham selv1/seg1/*seg selv1
• sig/seg nejsou přípustné, když vázání není k subjektu
110
Třídy
• turečtina
(142) Herkes1
everyone
ayna-da
mirror-LOC
{kendisi-(n)i1/2/kendi-(n)i1/∗2}
{(him)self-ACC}
gödru
saw
‘Everyone saw themselves in the mirror.’
111
Třídy
• turečtina
(142) Herkes1
everyone
ayna-da
mirror-LOC
{kendisi-(n)i1/2/kendi-(n)i1/∗2}
{(him)self-ACC}
gödru
saw
‘Everyone saw themselves in the mirror.’
• dvě formy: kendi/kendisi
111
Třídy
• turečtina
(142) Herkes1
everyone
ayna-da
mirror-LOC
{kendisi-(n)i1/2/kendi-(n)i1/∗2}
{(him)self-ACC}
gödru
saw
‘Everyone saw themselves in the mirror.’
• dvě formy: kendi/kendisi
• třída může být jedna lexikální jednotka nebo množina forem, které
mají společný určitý morfologický tvar nebo jejich komplement
111
Třídy
• turečtina
(142) Herkes1
everyone
ayna-da
mirror-LOC
{kendisi-(n)i1/2/kendi-(n)i1/∗2}
{(him)self-ACC}
gödru
saw
‘Everyone saw themselves in the mirror.’
• dvě formy: kendi/kendisi
• třída může být jedna lexikální jednotka nebo množina forem, které
mají společný určitý morfologický tvar nebo jejich komplement
• jazyky rozlišují různý počet tříd
111
Vázání versus koreference
112
• koreference - označena koindexikací
(143) koreference: He5/John5 said that he5 was OK.
(144) vázání proměnných: No woman5 doubts that she5 is OK.
(145) John said that John was OK.
(146) No woman doubts that no woman is OK.
113
• koreference - označena koindexikací
(143) koreference: He5/John5 said that he5 was OK.
(144) vázání proměnných: No woman5 doubts that she5 is OK.
(145) John said that John was OK.
• oba výrazy referují ke stejnému individuu → mají stejnou denotaci
(146) No woman doubts that no woman is OK.
113
• koreference - označena koindexikací
(143) koreference: He5/John5 said that he5 was OK.
(144) vázání proměnných: No woman5 doubts that she5 is OK.
(145) John said that John was OK.
• oba výrazy referují ke stejnému individuu → mají stejnou denotaci
(146) No woman doubts that no woman is OK.
• she nemá stejnou denotaci jako no woman
113
• koreference - označena koindexikací
(143) koreference: He5/John5 said that he5 was OK.
(144) vázání proměnných: No woman5 doubts that she5 is OK.
(145) John said that John was OK.
• oba výrazy referují ke stejnému individuu → mají stejnou denotaci
(146) No woman doubts that no woman is OK.
• she nemá stejnou denotaci jako no woman
• kvantifikované NP no woman, each of the women a wh-fráze which
man, who
113
Kvantifikované NP a vázání proměnných
• vázané zájmeno nelze nahradit antecedentem, pokud je antecedent
kvantifikované NP (QNP)
(147) Every manager is happy.
a. 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 𝜆y.y is happy (charakteristická
funkce setu šťastných individuí, {y | y is happy })
b. 𝐸𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 1 iff pro každé x, if x a man-
ager,
(i) ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
(x) = 1
(ii) x is in {y | y is happy }
114
Kvantifikované NP a vázání proměnných
• vázané zájmeno nelze nahradit antecedentem, pokud je antecedent
kvantifikované NP (QNP)
• příklad:
(147) Every manager is happy.
a. 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 𝜆y.y is happy (charakteristická
funkce setu šťastných individuí, {y | y is happy })
b. 𝐸𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 1 iff pro každé x, if x a man-
ager,
(i) ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
(x) = 1
(ii) x is in {y | y is happy }
114
Kvantifikované NP a vázání proměnných
• vázané zájmeno nelze nahradit antecedentem, pokud je antecedent
kvantifikované NP (QNP)
• příklad:
• happy - denotuje funkci z individuí do pravdivostních hodnot; mapuje
pouze šťastná individua na 1
(147) Every manager is happy.
a. 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 𝜆y.y is happy (charakteristická
funkce setu šťastných individuí, {y | y is happy })
b. 𝐸𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 1 iff pro každé x, if x a man-
ager,
(i) ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
(x) = 1
(ii) x is in {y | y is happy }
114
Kvantifikované NP a vázání proměnných
• vázané zájmeno nelze nahradit antecedentem, pokud je antecedent
kvantifikované NP (QNP)
• příklad:
• happy - denotuje funkci z individuí do pravdivostních hodnot; mapuje
pouze šťastná individua na 1
• a manager - denotuje funkci; mapuje pouze manažery na 1
(147) Every manager is happy.
a. 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 𝜆y.y is happy (charakteristická
funkce setu šťastných individuí, {y | y is happy })
b. 𝐸𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 1 iff pro každé x, if x a man-
ager,
(i) ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
(x) = 1
(ii) x is in {y | y is happy }
114
(148) 𝑂𝑛𝑒 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 1 iff
pro (alespoň) 1 x takové, že 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑔
(x) = 1, ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
(x) = 1
(149) 𝑁 𝑜 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 1 iff
pro žádné x takové, že 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑔
(x) = 1, ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
(x) = 1
• kvantifikátor je logicky komplexnější
(150) pro {každý, některý, (alespoň) n, žádné}
x takové, že je N, x je v {y | y {spí, je šťastný, …}}
115
(148) 𝑂𝑛𝑒 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 1 iff
pro (alespoň) 1 x takové, že 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑔
(x) = 1, ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
(x) = 1
(149) 𝑁 𝑜 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑖𝑠 ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
= 1 iff
pro žádné x takové, že 𝑚𝑎𝑛𝑎𝑔𝑒𝑟 𝑔
(x) = 1, ℎ𝑎𝑝𝑝𝑦 𝑔
(x) = 1
• kvantifikátor je logicky komplexnější
(150) pro {každý, některý, (alespoň) n, žádné}
x takové, že je N, x je v {y | y {spí, je šťastný, …}}
• kvantifikátory nereferují
115
(151) Every tenor2 thinks that he2 is competent.
a. 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡 𝑔
= 𝜆x.x thinks that g(2) is
competent
b. (151) 𝑔
= 1 iff pro každé x takové, že x je tenor, x je v
množině lidí, kteří si myslí, že g(2) je kompetentní
• to ale není čtení, které chceme
(152) Every tenor2 thinks that he2 is competent.
a. (152) 𝑔
= 1 iff pro každé x takové, že x je tenor, x je v
množině lidí, kteří si myslí, že x je kompetentní
116
(151) Every tenor2 thinks that he2 is competent.
a. 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡 𝑔
= 𝜆x.x thinks that g(2) is
competent
b. (151) 𝑔
= 1 iff pro každé x takové, že x je tenor, x je v
množině lidí, kteří si myslí, že g(2) je kompetentní
• to ale není čtení, které chceme
• spíše chceme:
(152) Every tenor2 thinks that he2 is competent.
a. (152) 𝑔
= 1 iff pro každé x takové, že x je tenor, x je v
množině lidí, kteří si myslí, že x je kompetentní
116
(153) [Každý student]2 si myslíš, že ho2/3 učitelé podceňují.
a. 𝑘𝑎𝑑/𝑠𝑡𝑢𝑑𝑒𝑛𝑡 2
… 𝜆x.x si myslí, že učitelé podceňují x
vázanná proměnná
b. 𝑘𝑎𝑑/𝑠𝑡𝑢𝑑𝑒𝑛𝑡 … 𝜆x.x si myslí, že učitelé podceňují g(3)
volná proměnná
117
• Index Transef: pro jakékoli QNP s indexem n, připojíme 𝛽 𝑛 k
sesterskému konstituentu kvantifikovaného NP
(154) 𝜆x. 𝑌 𝑔[𝑛→𝑥]
(x)
(155) 𝑒𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑡𝑒𝑛𝑜𝑟4 [𝛽4 [𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡]] 𝑔
=
pro každé y takové, že y je tenor,
𝜆x. [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥]
(x) = 1 =
…y je v {x | [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥]
(x)} =
…y je v {x | x thinks that x is competent} =
…každý tenor je v množině těch, kteří jsou považováni za
kompetentní
118
• Index Transef: pro jakékoli QNP s indexem n, připojíme 𝛽 𝑛 k
sesterskému konstituentu kvantifikovaného NP
• sestra 𝛽 𝑛 je Y, který není interpretován vzhledem k původnímu
přiřažení g, ale změní přiřazení g[n → x]
(154) 𝜆x. 𝑌 𝑔[𝑛→𝑥]
(x)
(155) 𝑒𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑡𝑒𝑛𝑜𝑟4 [𝛽4 [𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡]] 𝑔
=
pro každé y takové, že y je tenor,
𝜆x. [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥]
(x) = 1 =
…y je v {x | [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥]
(x)} =
…y je v {x | x thinks that x is competent} =
…každý tenor je v množině těch, kteří jsou považováni za
kompetentní
118
• Index Transef: pro jakékoli QNP s indexem n, připojíme 𝛽 𝑛 k
sesterskému konstituentu kvantifikovaného NP
• sestra 𝛽 𝑛 je Y, který není interpretován vzhledem k původnímu
přiřažení g, ale změní přiřazení g[n → x]
• index n je mapován na individuum x
(154) 𝜆x. 𝑌 𝑔[𝑛→𝑥]
(x)
(155) 𝑒𝑣𝑒𝑟𝑦 𝑡𝑒𝑛𝑜𝑟4 [𝛽4 [𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡]] 𝑔
=
pro každé y takové, že y je tenor,
𝜆x. [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥]
(x) = 1 =
…y je v {x | [ 𝑉 𝑃 𝑡ℎ𝑖𝑛𝑘𝑠 𝑡ℎ𝑎𝑡 ℎ𝑒4 𝑖𝑠 𝑐𝑜𝑚𝑝𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡] 𝑔[4→𝑥]
(x)} =
…y je v {x | x thinks that x is competent} =
…každý tenor je v množině těch, kteří jsou považováni za
kompetentní
118
Syntaktické a sémantické vázání
• kvantifikátory nejdou přes hranici věty:
(156) a. Petr2 vešel do hospody. Hospodský mu2 nalil pivo.
b. [Každý student]3 vešel do hospody. Hospodský mu2/∗3 nalil
pivo.
(157) a. The secretary he2 hired thinks that Siegfried2 is despotic.
b. *The secretary he2 hired thinks that each of the tenors2 is
despotic.
119
Syntaktické a sémantické vázání
• kvantifikátory nejdou přes hranici věty:
(156) a. Petr2 vešel do hospody. Hospodský mu2 nalil pivo.
b. [Každý student]3 vešel do hospody. Hospodský mu2/∗3 nalil
pivo.
(157) a. The secretary he2 hired thinks that Siegfried2 is despotic.
b. *The secretary he2 hired thinks that each of the tenors2 is
despotic.
• he ne-c-komanduje each of the tenors
119
Syntaktické a sémantické vázání
• kvantifikátory nejdou přes hranici věty:
(156) a. Petr2 vešel do hospody. Hospodský mu2 nalil pivo.
b. [Každý student]3 vešel do hospody. Hospodský mu2/∗3 nalil
pivo.
(157) a. The secretary he2 hired thinks that Siegfried2 is despotic.
b. *The secretary he2 hired thinks that each of the tenors2 is
despotic.
• he ne-c-komanduje each of the tenors
• v (157-a) he a Siegfried jsou koreferentní
119
Syntaktické a sémantické vázání
• kvantifikátory nejdou přes hranici věty:
(156) a. Petr2 vešel do hospody. Hospodský mu2 nalil pivo.
b. [Každý student]3 vešel do hospody. Hospodský mu2/∗3 nalil
pivo.
(157) a. The secretary he2 hired thinks that Siegfried2 is despotic.
b. *The secretary he2 hired thinks that each of the tenors2 is
despotic.
• he ne-c-komanduje each of the tenors
• v (157-a) he a Siegfried jsou koreferentní
• kvantifikované NP nedovolují koindexikaci bez c-komanda
119
(158) Kvantifikované NP a wh-stopy mohou být koindexovány se zájmeny
pouze v jejich c-komandující syntaktické doméně.
• kvantifikátory nereferují → jediná možnost koindexikace je pomocí
sémantického vázání
120
• koindexikace mezi QNP a zájmena je výsledkem sémantického vázání
pouze, když QNP c-komanduje zájmeno
(159) a. *He2 exploits the secretary that each of the tenors2 hired.
b. LF: he2 exploits the secretary that [each of the tenors][ 𝛽2
[hired]].
121
• koindexikace mezi QNP a zájmena je výsledkem sémantického vázání
pouze, když QNP c-komanduje zájmeno
• kvantifikované NP nemohou být vázány
(159) a. *He2 exploits the secretary that each of the tenors2 hired.
b. LF: he2 exploits the secretary that [each of the tenors][ 𝛽2
[hired]].
121
• koindexikace mezi QNP a zájmena je výsledkem sémantického vázání
pouze, když QNP c-komanduje zájmeno
• kvantifikované NP nemohou být vázány
• each of the tenors je plné NP
(159) a. *He2 exploits the secretary that each of the tenors2 hired.
b. LF: he2 exploits the secretary that [each of the tenors][ 𝛽2
[hired]].
121
Wh-výrazy
• intuitivně: wh-výrazy nereferují
(160) Which girl1 told Suzie that she1/2/3 had detention?
a. a girl said to Suzie: ‘You have detention.’
b. a girl said to Suzie: ‘I have detention.’
c. a girl said to Suzie: ‘She has detention.’
(161) [ 𝑉 𝑃∗𝛽1[ 𝑉 𝑃 𝑡𝑜𝑙𝑑 𝑆𝑢𝑧𝑖𝑒2 𝑡ℎ𝑎𝑡 𝑠ℎ𝑒1 ℎ𝑎𝑑 𝑑𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡𝑖𝑜𝑛]] 𝑔
= 𝜆x. [ 𝑉 𝑃 𝑡𝑜𝑙𝑑 𝑆𝑢𝑧𝑖𝑒2 𝑡ℎ𝑎𝑡 𝑠ℎ𝑒1 ℎ𝑎𝑑 𝑑𝑒𝑡𝑒𝑛𝑡𝑖𝑜𝑛] 𝑔[1→𝑥]
(x)
= 𝜆x.x told Suzie that g1 → x had detention
= 𝜆x.x told Suzie that x had detention
122
Rekapitulace
1) koindexikace mezi dvěma NP může být:
123
Rekapitulace
1) koindexikace mezi dvěma NP může být:
a) koreference (obě NP denotují stejné individuum)
123
Rekapitulace
1) koindexikace mezi dvěma NP může být:
a) koreference (obě NP denotují stejné individuum)
b) sémantické vázání
123
Rekapitulace
1) koindexikace mezi dvěma NP může být:
a) koreference (obě NP denotují stejné individuum)
b) sémantické vázání
2) kvantifikované NP a wh-výrazy nereferují, proto nemohou koreferovat,
jediná možnost je koindexikace
123
Rekapitulace
1) koindexikace mezi dvěma NP může být:
a) koreference (obě NP denotují stejné individuum)
b) sémantické vázání
2) kvantifikované NP a wh-výrazy nereferují, proto nemohou koreferovat,
jediná možnost je koindexikace
3) koindexikace bez c- komanda je možná pouze jako koreference nebo
vůbec
123
Antecedent Vztah k anaforickému elementu
refereuje k entitě koreference nebo vázání
(podstatná jména, některá zájmena)
kvantifikátor – nerefeuje pouze vázání
Anaforický element Vztah k antecedentu
anafora pouze vázání, uvnitř řídící kategorie
zájmeno vázání mimo řídící kategorii nebo koreference
referenční výraz pouze koreference
124
Sémantické detaily
modifikace přiřazení
(162) g1 =
1 → Kim
2 → Sven
3 → Ana
4 → Kurt
…
(163) g1[4 → Marge] =
1 → Kim
2 → Sven
3 → Ana
4 → Marge
…
125
• modifikaci lze opakovat:
(164) g1[4 → Marge][1 → Bo]
1 → Bo
2 → Sven
3 → Ana
4 → Marge
…
(165) a. 𝑠ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑎𝑠𝑙𝑒𝑒𝑝 𝑔
= 1 iff g(2) is asleep.
b. 𝑠ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑎𝑠𝑙𝑒𝑒𝑝 𝑔[2→𝐶𝑙𝑎𝑟𝑎]
= 1 iff Clara is asleep
c. 𝑠ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑎𝑠𝑙𝑒𝑒𝑝 𝑔[2→𝐵𝑒𝑡𝑠𝑦]
= 1 iff Betsy is asleep.
d. 𝑠ℎ𝑒2 𝑖𝑠 𝑎𝑠𝑙𝑒𝑒𝑝 𝑔[2→𝑥]
= 1 iff x is asleep.
126
sémantika kvantifikátorů
• every - komplexnější: funkce z vlastností (které jsou samy o sobě
funkcí z individuí do pravdivostních hodnot) do pravdivostních hodnot
⇒ generalizovaný kvantifikátor
(166) Every manager is happy.
a. vlastnost být šťastné individuum má vlastnost mapující každý
prvek z množiny manažerů na 1 - kvantifikátor v objektu raising
kvantifikátoru
(167) I met every gymnast.
–>
127
sémantika kvantifikátorů
• every - komplexnější: funkce z vlastností (které jsou samy o sobě
funkcí z individuí do pravdivostních hodnot) do pravdivostních hodnot
⇒ generalizovaný kvantifikátor
• denotuje vlastnosti vlastností
(166) Every manager is happy.
a. vlastnost být šťastné individuum má vlastnost mapující každý
prvek z množiny manažerů na 1 - kvantifikátor v objektu raising
kvantifikátoru
(167) I met every gymnast.
–>
127