SYSTÉMY FONÉMŮ (FONÉMICKÉ SYSTÉMY) • Fonologická typologie: – Co je v jazycích obvyklé a neobvyklé? – Jaké typy jazyků existují podle fonologických vlastností? – Existují fonologické vlastnosti, které jazyky vždy mají (absolutní fonologické univerzálie)? – Jaké jsou závislosti mezi fonologickými vlastnostmi? (Obsahuje-li jazyk vlastnost x, má nebo může mít i vlastnost y? Tj. tzv. implikační univerzálie.) – Proč to všechno? • Jak ale definovat fonologickou jednotku (např. segment/foném)? – Foneticky? – Opozičně? – Podle alternací? ZDROJE INFORMACÍ O VÝSKYTECH A FREKVENCÍCH SEGMENTŮ V JAZYCÍCH SVĚTA • Zaznamenáno 7 139 současných živých jazyků,[*] ale uspokojivě popsaných snad 10–20 %. [*] podle databáze Ethnologue, https://www.ethnologue.com • Existují popisy vyvážených a reprezentativních vzorků jazyků. Databáze Počet jazyků Zdroj UCLA Phonological Segment Inventory Database (UPSID) 317 (1.) /415 (2.) (podle verze) 1.Maddieson, I. 1984. Patterns of Sounds. Cambridge Univ. Press. 2.http://web.phonetik.uni- frankfurt.de/upsid.html Lyon-Albuquerque Phonological Systems Database (LAPSyd) 654 (3.) 3.https://lapsyd.huma- num.fr/lapsyd/ World Atlas of Language Structures (WALS) 486–567 (podle zkoumaného jevu) https://wals.info Phoible 2 186 (ale nevyvážené, nereprezentativní) https://phoible.org ABSOLUTNÍ FONOLOGICKÉ UNIVERZÁLIE (O ZNÁMÝCH JAZYCÍCH) 1) Všechny jazyky mají konsonanty a vokály. 2) Všechny jazyky rozlišují mezi sonorami a obstruenty. 3) Všechny jazyky mají okluzivy a ve všech jazycích jsou okluzivy rozlišeny podle místa artikulace. Problém s tzv. formálními/architektonickými univerzáliemi: 4) Všechny jazyky mají slabiky. 5) Všechny jazyky mají slabiky typu CV. → Závislé na definici deskriptivní jednotky a na způsobu analýzy. POČET SEGMENTŮ • Kolik je různých fonémů? Těžko říct. Phoible zaznamenává 3 183 různých segmentů, ale to bude přehnané. • Nejméně 11 fonémů (jaz. rotokas, Šalomounovy ostrovy), nejvíce až 141 (jaz. !xū, Afrika). • Většina jazyků (70 %) má 20–37 fonémů (čeština 40 = 27 souhlásek + 13 samohlásek). KONSONANTY • 6–122, průměr 22,7 (čeština nadprůměrná: 27). p b t d č k ɡ ʔ f s š h m n ň ŋ w l r j 20 nejčastějších konsonantů (šedě = čeština jako foném nemá) Průměrný inventář: celý svět Podprůměrný: Pacifik, Jižní Amerika, východ Severní Ameriky Nadprůměrný: Afrika, severozápad Severní Ameriky Mapa: https://wals.info/chapter/1 89 122 201 94 57 0 50 100 150 200 250 6-14 15-18 19-25 26-33 34-122 Počty konsonantů v jazycích světa Explozivy • Obvykle tři místa artikulace: labiály × koronály × veláry (53,9 %). • Čtyři místa 32,5 %: palatály (18,6 %) nebo uvuláry (14,8 %). • Převaha neznělých exploziv: – 91,8 % jazyků neznělé, 66,9 % znělé – opozice N × Z: 51,1 % – pouze N: 15,5 %; pouze znělé extrémně vzácné! • Trojčlenná laryngální opozice (neznělé × znělé × neznělé aspirované): 28,7 %. Frikativy • Místo podobně jako u exploziv. • Opět převaha neznělých segmentů (znělé frikativy jsou málo odlišné od znělých aproximant). • Nejčastěji 2 frikativy: /s/ (83,9 % jazyků) a /ʃ/ (46,1 %), dále /f/ (42,6 %). • Zvláštnost: frikativy jsou extrémně vzácné v australských jazycích. Nazály • Preference znělých nazál (podobně u jiných sonor). • Jazyky bez nazál extrémně vzácné (pouze 2,2 %). • Počet nazál v jazyce je zpravidla stejný nebo menší než počet exploziv. • Nejčastější počet podle místa artikulace: 2 (31,9 %), 3 (30,0 %), 4 (26,2 %). • Nejčastější nazály: /n/ (95,3 %), /m/ (94,3 %), /ŋ/ (53,0 %), /ɲ/ (39,4 %). Likvidy • Nejčastěji dvě (41,0 %), a to r-ová likvida + laterála; pak jedna (23,3 %); pak tři (14,5 %). • Když jedna, tak to je r-ový konsonant spíš než laterála. • Když tři, tak nejčastěji jeden r-ový konsonant + dvě laterály. Centrální aproximanty • /j/ (86,1 %), /w/ (75,7 %); ostatní extrémně vzácné (méně než 2 %). VOKÁLY • 2–14 základních vokálů, 1/3 jazyků má 5 (stejně tak i čeština). Průměrný inventář: celý svět, velmi výrazně v jižní Africe Podprůměrný: Severní a Jižní Amerika, Austrálie Naprůměrný: rovníková Afrika, severovýchodní Asie, většina Evropy Mapa: https://wals.info/chapter/2 93 287 184 0 50 100 150 200 250 300 350 2-4 5-6 7-14 Počty vokálů v jazycích světa JAK VYSVĚTLIT PREFERENCI URČITÝCH FONÉMICKÝCH SYSTÉMŮ? Typy vysvětlení ve fonologii Ne-teleologické Teologické (funkční) Synchronní např. strukturní faktory (symetričnost, ekonomie) např. příznakovost Diachronní např. neporozumění / odlišná fonologizace např. ulehčení artikulace, percepční vzdálenost Příznakové Nepříznakové • méně přirozené • komplexnější • specifičtější • méně časté • neočekávané • ne základní • méně stabilní • vyskytující se v méně jazycích • později osvojované • dříve se ztrácející při jazykovém deficitu • implikuje nepříznakovou vlastnost • obtížněji artikulovatelné • percepčně zřetelnější • menší fonetický prostor • podstupuje neutralizaci • nepravděpodobně bude epentetické • způsobuje asimilaci • při splynutí zůstává zachováno • při elizi zůstávání zachováno • přirozenější • jednodušší • obecnější • častější • očekávané • základní • stabilní • vyskytující se ve více jazycích • dříve osvojované • později se ztrácející při jaz. deficitu • implikováno příznakovou vlastností • jednodušeji artikulovatelné • percepčně méně zřetelné • větší fonetický prostor • výsledek neutralizace • pravděpodobně bude epentetické • podstupuje asimilaci • mizí při splynutí • mizí při elizi PERCEPČNÍ VZDÁLENOST (příklad) ARTIKULAČNÍ JEDNODUCHOST (příklad) Míra artikulační složitosti 1) Základní artikulace p b t d t͜͜͜͜ʃ k ɡ ʔ f s ʃ h m n ɲ ŋ w l r j 2) Rozšířená artikulace • např. dyšná a třepená fonace, znělost u frikativ, aspirace; větší vzdálenost od klidové pozice artikulátorů (labiodentály, retroflexivy, palatoalveoláry, uvuláry, faryngály); mlaskavky, implozivy, ejektivy 3) Složitá artikulace • hlásky obsahující více než jednu rozšířenou artikulaci např. labializované uvuláry, dyšně znělé mlaskavky EKONOMIE SYSTÉMU × SYMETRIČNOST SYSTÉMU • Jazyky preferují inventář segmentů, který v maximální míře využívá co nejmenší počet fonologických vlastností.