Úkol 5 (Blevins: Laryngeal Features)
Blevinsová popisuje fonologické zvláštnosti segmentů odlišených činností hlasivek, a to znělosti,
aspirace (pre- a post-, viz níže), glotalizace a ejektivnosti. Pro zjednodušení nás bude zajímat
pouze znělost (nezapomínejte ale, že znělost může souviset s aspirací jako v případě napjatosti
v angličtině). Zvláštnosti se týkají distribuce znělosti a její schopnosti rozlišovat význam.
Některé fonetické a fonologické pojmy jsou vysvětleny níže.
Otázky pro vás:
A) Jaké jsou fonologické zvláštnosti v distribuci neznělých a znělých konsonantů napříč jazyky z
hlediska jejich schopnosti odlišovat význam, a naopak z hlediska jejich neschopnosti význam
rozlišovat (neutralizace, viz níže)? Tedy ve kterých kontextech se rozdíl mezi neznělými a
znělými konsonanty obvykle využívá k rozlišení významu a kde naopak obvykle nikoliv?
(Vypište tyto zvláštnosti a stručně je charakterizujte. Jsou tři.)
B) Tyto fonologické zvláštnosti mohou mít několikeré fonetické (artikulační, percepční či
akustické) vysvětlení. Blevinsová jich zmiňuje několik. Které to jsou? (Popište a vysvětlete
podstatu jednotlivých vysvětlení.)1
C) Blevinsová zmiňuje rozdíl mezi litevštinou a bretonštinou v souvislosti s chováním obstruentů
na konci slov. Čím je bretonština zvláštní? (Mimochodem, litevština se chová jako
spisovná/ortoepická čeština, zatímco bretonština jako moravské dialekty češtiny.)
D) Blevinsová tuto fonologickou zvláštnosti koncových obstruentů v bretonštině vysvětluje
pojmem lenizace (angl. lenition). Co tento pojem znamená? V textu není vysvětlen, a proto
musíte sami pátrat na internetu či v knihách.
E) Autorka dále zmiňuje lezginský jazyk (Lezgian). Čím je tento jazyk zvláštní z hlediska
distribuce znělosti?
Vysvětlení některých pojmů:
angl. stop (consonant) = okluziva/exploziva, tj. závěrový konsonant
angl. burst = exploze (u exploziv), burst strength = síla exploze
1
Blevinsová používá tři pojmy pro vysvětlení mechanismu fonetických změn, a to: CHANGE, CHANCE a CHOICE
(psáno kapitálkami). Podle ní k těmto změnám dochází jako důsledek (ne)dorozumění, tj. při percepci. Uvedené
pojmy pak označují několik typů nedorozumění mezi tím, co mluvčí řekl a zamýšlel, a tím, co posluchač slyšel a jak
to interpretoval. Toto je však jen mechanismus změny. Jiná věc jsou důvody, proč k tomuto nedorozumění vůbec
může dojít – to je podstatou otázky B.
angl. release = uvolnění závěru, tedy ploze jako třetí fáze artikulace konsonantů; mluvili jsme o
různých typech ploze (laterální, nazální) a dále o konsonantech bez ploze, tj. angl. unrealeased,
non-release (tato poslední kategorie je především důležitá)
F0 = základní frekvence, tj. frekvence kmitání hlasivek
F1, F2, F3 atd. = formanty vokálů
angl. glottalization = glotalizace, tedy současné vytvoření glotální okluzivy a orální okluzivy
(např. v angličtině jsou koncové explozivy glotalizované: [ræʔp] rap); pre-glotalizace je glotální
okluziva před orální (jako v angličtině), post-glotalizace je naopak
angl. pre-aspiration = pre-aspirace; angličtina má post-aspiraci, aspirace se objevuje před
uvolněním závěru, ale některé jazyky jako islandština má pre-aspiraci, kde aspirace objevuje
před vytvořením závěru
Máte-li nějaké další otázky k terminologii, napište.
Odevzdání úkolu: 13. 11.