Negativně polaritní výrazy
Negativně polaritní výrazy (negative polarity items – NPI v anglické literatuře) jsou takové
lexikální elementy, které vykazují omezenou distribuci a vyskytují se pouze v negativních
kontextech. Některé jazyky užívají speciální formu negativních zájmen, která se vyskytují v dosahu
větné negace. Jedním z takových jazyků je angličtina, kde negovaná věta vyjadřující dosah negace
přes zájmeno musí obsahovat neurčité zájmeno any (srov. I did not see any student vs. I did not see
some student, kde some je nutně interpretováno s širším dosahem než negace). Čeština má celou
sadu negativních zájmen, která ale nelze řadit mezi negativně polaritní výrazy, protože distribuce
negativních zájmen je zcela řízena syntaktickými pravidly, takže na rozdíl od prototypického
sémantického licencování je např. nemožné licencovat negativní zájmeno přes hranici věty: *Petr
neříkal, že nikdo přišel vs. Petr neříkal, že tam vůbec někoho potkal. (viz negativní shoda). Výraz
vůbec je příkladem českého negativně polaritního výrazu, protože: (i) vyskytuje se v negativních
kontextech (větná negace, některé typy kvantifikátorů, …) (ii) jeho licencování se neřídí
syntaktickými, ale sémantickými pravidly. Sémantická pravidla pro distribuci negativně polaritních
výrazů určují, že (i) negativně polaritní výraz musí být v dosahu svého licencujícího výrazu (srov.
Jen málo lidí tam potkalo živou duši vs. *Živá duše tam potkala málo lidí – živá duše je NPI
licencované kvantifikátorem málo lidí, pokud je v jeho dosahu) (ii) licencující výraz musí mít
vlastnosti vyplývání dolů (downward entailing – základní literatura viz Fauconnier 1975, Ladusaw
1980, von Fintel 1999), které bývá definováno následujícím způsobem: operátor Op je vyplývající
dolů, tehdy a jen tehdy když, jestliže Op(A) je pravda a A’ A, pak platí, že Op(A’) je pravda také.⊆
Málo lidí je downward entailing operátor, protože: množina událostí popsaná slovesem tančit (A’)
je podmnožinou množiny událostí popsané slovesem pohybovat se (A), podle definice pak, jestliže
je pravdivá věta Málo lidí se pohybovalo, pak je nutně pravdivá věta Málo lidí tančilo. Naproti
tomu např. kvantifikátor někteří lidé není downward entailing, protože z pravdivost věty Někteří
lidé se pohybovali neplyne pravdivost věty Někteří lidé tančili.
Prototypická prostředí, která jsou spojována s licencováním NPI výrazů jsou následující: (i)
větná negace a předložky typu bez (Petr odešel bez toho, že by vůbec něco řekl vs. *Petr odešel a
vůbec něco řekl), (ii) dosah kvantifikátorů vyplývajících dolů (viz málo, případně každý: Každý,
kdo vůbec něčemu rozuměl, odešel), (iii) superlativy (Byl to ten nejdelší film, který jsem vůbec
dokázal shlédnout), (iv) dosah fokusově asociovaného operátoru pouze/jen (Pouze Karel snědl
vůbec nějakou zeleninu), (v) adverzativní predikáty typu litovat, omluvat se, být překvapen
(Překvapilo mě, že se vůbec někdo ukázal), (vi) antecedent implikace (Jestli vůbec někdo přišel, tak
to kino otevřeme), (vii) komparativní věty (Tohle je mnohem lepší, než jsme vůbec čekali), (viii)
otázky (Máš vůbec představu, co to znamená?).
Vedle klasického přístupu, který vysvětluje distribuci NPI výrazů pomocí vlastnosti
vyplývání dolů, se od 90. let objevuje škola stavící vysvětlení distribuce NPI výrazů na
a/anti-veridikalitě kontextů (základní literatura: Giannikidou 1997, Zwarts 1995, 1997). Jedním z
problémů, které vedly k anti-veridickému typu přístupu k NPI je to, že ne všechny kontexty
licencující NPI jsou prima facie vyplývající dolů, např. z věty Pouze Petr jedl zeleninu neplyne
pravdivost věty Pouze Petr jedl špenát, podobně z pravdivosti věty Jestliže Petr ukradl ty náušnice,
tak půjde do vězení neplyne pravdivost věty Jestliže Petr ukradl ty náušnice a pak se zastřelil, tak
půjde do vězení. Podobně problematické jsou otázkové kontexty, kde nelze v některých příkladech o
vyplývání uvažovat vůbec. Pro obhajobu klasické Fuaconnierovsko/Ladusawovské pozice
(vyplývání dolů je dostačující pro vysvětlení NPI distribuce) viz von Fintel (1999) a Krifka (1995).
NPI bývají dále klasifikovány do tří základních druhů (viz Zwarts 1995, 1997): (i) tzv.
super-silné NPI, které se objevují pouze v tzv. anti-morfických prostředích (prostředích, pro které
platí: a) Op(X ∨ Y) = Op(X) ∧ f(Y), b) Op(¬X) = ¬Op(X), prototypickými příklady jsou větná
negace a předložka bez: Není pravda, že sněží nebo prší = Nesněží a neprší), jde většinou o různé
idiomatické výrazy označující malou míru dané vlastnosti/události, v češtině například: ani živá
duše, ani halíř, ani vindra, hnout prstem, pohnout se o píď, srov.: Petr pro nás nehnul prstem vs.
jedině neidiomatické čtení věty Petr pro nás hnul prstem. (ii) tzv. silné NPI, které jsou licencovány
jen v tzv. anti-aditivních prostředích (prostředích, které dodržují deMorganovy zákony: Op(X ∨ Y)
= Op(X) ∧ Op(Y), prototypickým případem je NP dosah univerzálního kvantifikátoru typu každý a
pochopitelně negace a předložka bez: Každý student byl nemocný nebo nepřítomný = Každý student
byl nemocný a každý student byl nepřítomný). V češtině jsou zástupci silných NPI často verbální
idiomy jako hnout brvou, zůstat kámen na kameni, např.: Na královédvorské radnici nezůstane
zřejmě po volbách kámen na kameni (příklad z ČNK), Vladimírek uklidnil a vychutnával si pohyb
bez nutnosti hnout brvou (příklad z ČNK). (iii) tzv. slabé NPI jsou taková prostředí, pro která platí
vyplývání dolů, ale nejsou anti-aditivní. Prototypickým příkladem je skopus kvantifikátorů/adverbií
typu málo, antecedent implikace, … Srov. ne-anti-aditivnost adverbia málokdy: Málo studentů si
dalo guláš nebo pivo ≠ Málo studentů si dalo guláš a Málo studentů si dalo pivo. Příklady českých
NPI, které se vyskytují ve slabých NPI kontextech jsou výrazy jako vůbec a kdy (kdy v ne-otázkové
sémantice, např. Jestli jsi vůbec kdy byl v Praze, tak mlč!) a velká řada idiomů jako brát si servítky,
říkat dvakrát, přenést přes srdce, vystát, zamhouřit oko. Příklady z ČNK: Je málo takových, kteří si
ještě berou servítky; Udělej to bez toho, abych ti to říkal dvakrát; Dokázal bys přenést přes srdce ,
kdybys … ? Nechápu, jak mě můžeš vystát, opáčil Bernhard; Nemohl jsem celou noc zamhouřit oko.
Literatura
Fauconnier, Giles (1975). Tolarity and the scale principle. Chicago Linguistics Society, 11, 188-90.
von Fintel, Kai (1999). NPI Licensing, Strawson Entailment, and Context Dependency. Journal of
Semantics, 16, 97-148.
Giannikidou, Anastasia (1997). The landscape of polarity, items. PhD. dissertation, Rijksuniversiteit
Groningen.
Kadmon, Nirit & Landman, Fred (1993). Any. Linguistics and Philosophy, 16, 353-422.
Klima, Edward (1964). Negation in English, in Jerry Fodor & J. J. Katz (eds), The Structure of
Language, Prentice-Hall, Englewood Cliffs, 246-323.
Krifka, Manfred (1995). The semantics and pragmatics of polarity items. Linguistic Analysis, 25,
209-57.
Ladusaw, William (1980). On the notion "affective'' in the analysis of negative polarity items.
Journal of Linguistic Research, I, 1-23.
Linebarger, Marcia (1987). Negative polarity and grammatical representatio., Linguistics and
Philosophy, 10, 325-87.
Strawson, P. F. (1952). Introduction to Logic Theory. Methuen, London.
van der Wouden, Ton (1994). Negative contexts. PLD. dissertation, University of Groningen.
Zwarts, Frans (1995). Nonveridical contexts. Linguistic Analysis, 25, 286-31.
Zwarts, Frans (1997). Three types of polarity. in Fritz Hamm & Erhard Hinrichs (eds), Plurality
and Quantification, Kluwcr, Dordrecht.