Co je to ta sociologie? > Další zdroje informací | Možnosti distanční výuky | Masarykova univerzita FAQ > Knihy -Stačí se o ní aspoň z počátku opřít, tedy zmínit ji, jak pracuje s nějakým konceptem a pak se klidně můžete obrátit na svého oblíbeného autora který zpracovává daný koncept / téma jinak. -Zkouška bude formou online dotazníku na který dostanete hodinu a bude otevřený na celý den. Na zkoušce bude 6 otázek, s tím, že ti kteří napíšou delší seminární práci si budou moci vybrat 4 z nich a na ty odpovědět. Ti kteří píšou seminární práci kratší, ti budou odpovídat na všechny. Podle toho se taky budou dělit body. Kratší práce 2ns (40b) + zkouška s 6 otázkami (60b); nebo delší práce 4ns (60b) + zkouška kde stačí odpovědět na 4 otázky (40b). Otázky budou otevřené a budou mít dva typy: čistě vědomostní kdy se zeptám na nějakého autora a jeho koncept a vy napíšete vše co si o něm pamatujete. Druhý typ otázky bude aplikace konceptu na příkladu, tedy já vám dám koncept, třeba Bourdieho teorie jednání a typy kapitálu a vy je popíšete na vymyšleném příkladu. Příklad nemusí být nutně z reálného světa, můžete klidně popisovat různé filmy, hry, beletrii apod. -Hlasování Dneska projdeme Co je to sociologie? > Tužka Sociologický přístup > Office Worker -Sociologické přemýšlení je schopnost umět se odprosit od všeobecného a známého, od všech předsudků a ideálů které máme a začít pohlížet na svět jako něco úplně nové co chceme poznat. Když se toto naučíme tak dokážeme pak svět vidět úplně novým pohledem který nám byl doposud skrytý. -V dnešním světe je sociolog ten kdo vystuduje sociologii (či příbuzný obor) na akreditované univerzitě. Dříve to byli lidé kteří začali přemýšlet o světě jinak, filozofové kteří začali vytvářet vědecký přístup ke studii společnosti. Někdy jsou také za sociology označování lidé jejichž práce se stala stěžejní pro některá odvětví sociologii, ale sami se za sociology nikdy nepovažovali. -Oproštění od běžného je velmi náročné, je to změna myšlení a ta nepřichází ze dne na den. Je to obvykle proces kterým prochází studenti v průběhu svých prvních semestrů studia, když mají štěstí. Někdy to trvá celý život a podle některých tento proces nikdy nekončí. Pokaždé se můžeme zdokonalovat v tom jak umíme analyzovat svět kolem nás a získat vhled do situací ze všech možných úhlů pohledu. Také postupně sílí naše schopnost predikce událostí. -Sociologická imaginace je velmi často označována za způsob myšlení sociologů a tedy je nedílnou součástí jejích práce. (více na dalším slidu) -Nezamýšlené důsledky jsou často předmětem sociologického bádání, například jaké jsou důsledky povinné školní docházky? -Nějaká záruka společného vědomostního základu -Zabránění vstupu na trh práce -Umocňování nerovností – směřování k povoláním (gympl vs. učiliště vs. střední školy) -Reprodukování kulturních zvyklostí společnosti Sociologická imaginace Co se tím myslí? Je to schopnost začít myslet úplně jinak. Odprosit se od toho co si myslíme, že je přirozené, normální, jísté. Od všeho co „dá rozum“ a je „přeci úplně jasné“. Tento proces změny myšlení je velmi náročný a je třeba se jej postupně učit protože málokdy jsme k tomuto způsoby myšlení vedeni ve škole. Někdy by se to dalo nazvat kritickým myšlením. Schopností zpracovávat fakta objektivně a bez emocí a umět je dávat do širších souvislostí tak aby nakonec zapadala do obrovské skládačky kterou nazveme teorií. Je to schopnost jak umět popsat a vysvětlit chování společnosti skrze více úhlů pohledu. Také je to schopnost predikovat vývoj událostí. Sociologická imaginace silně těží z předchozího (sociologického, historického, antropologického ….) vědění skrze které se pak dívá na sociální situace a nabízí interpretace a vysvětlení. Mrknutí a mrkání > Aplikace sociologické imaginace na akt mrkání. „Dva chlapci, jeden mrká, neboť má tik, druhý mrká, ale jako spiklenecké znamení, jde tedy o sdělení. „A to je všechno. Kapka chování, zrnko kultury a voila -gesto“(16) Proč ale nepokračovat? Přidáme třetího, opět chlapec mrká teď jako snahu parodovat spiklencovo mrkání, které pokládá za nepovedené, přehrané. „…grimasa… klauna – a také zde jde o sdělení“ Tu situaci je možné komplikovat do nekonečna, „v kterémžto případě neodpovídajícím způsobem mění naše popisy toho, co paroduje parodista a co zkouší nacvičující.“ Dávání dárků > Různé barevné dary Pozorování aktu „dávání dárků“ -> teorie sociální směny Předpokládá, že každé sociální jednání lze pochopit a vysvětlit jako sociální směnu. Směna různých typů lidských činností je fundamentem všech spol. vztahů, na němž vyrůstají různé další strukturní útvary, jako je moc, prestiž, statusová struktura, konformita atd. (https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Teorie_soci%C3%A1ln%C3%AD_sm%C4%9Bny) Auguste Comte Isidore Marie Auguste Xavier Comte 1798 - 1857 > Émile Durkheim David Émile Durkheim 1858 - 1917 > Karel Marx Karl Heinrich Marx 1818 – 1883 > Max Weber Maximilian Carl Emil Weber 1864 - 1920 > Modernita a Holocaust Zygmunt Bauman 1925 - 2017 > Modernita a holocaust - Bauman, Zygmunt - knihobot.cz Zygmunt Bauman považuje holocaust za produkt modernity: "Holocaust byl jedinečným setkáním starých napětí, která modernita ignorovala, bagatelizovala či neuměla řešit, s mocnými nástroji racionálního a efektivního jednání, jež zrodil moderní vývoj sám. Přestože jejich setkání bylo jedinečné a předpokládalo vzácnou kombinaci okolností, faktory, které se tu spojily, byly a stále jsou všudypřítomné a „normální". Po holocaustu se neudělalo dost pro to, aby se změřil jejich strašlivý potenciál, a ještě méně se udělalo pro zneškodnění jejich případných hrůzných účinků. Věřím, že v obou ohledech lze - a rozhodně by se mělo - udělat mnohem víc." Dále vyslovuje názor, že holocaust pravděpodobně nebyl deviací. Ukázal se jen jako druhá tvář moderní společnosti, která se v souladu s podmínkami objevila a do té doby zůstávala skryta. Tzn. lidé, kteří páchali zločiny, by za jiných okolností žili zcela obyčejné, nenápadné životy. "Hlavní poučení podle mne z holocaustu vyvodil Richard L. Rubenstein: „Svědčí o pokroku civilizace," Dodejme, že šlo o pokrok v dvojím smyslu. Průmyslový potenciál a technologické know-how, na které je naše civilizace tak pyšná, dosáhly v konečném řešení nové úrovně, když úspěšně zdolaly úkol nebývalé velikosti. V témže konečném řešení nám však naše společnost odkryla svou do té doby neznámou schopnost. Jelikož jsme naučeni ctít a obdivovat technickou efektivitu a dobrý plán, jsme nuceni připustit, že jsme při chvále materiálního pokroku, který přinesla naše civilizace, žalostně podcenili její skutečný potenciál. Svět táborů smrti a společnost, již tento svět plodí, odhalují stále výraznější odvrácenou stranu židovsko-křesťanské civilizace. Civilizace, to je otroctví, války, vykořisťování a tábory smrti. Je to také zdravotní hygiena, vznešené náboženské ideje, krásné umění a vynikající hudba. Je chyba si myslet, že civilizace a surová krutost jsou v rozporu... V naší době se krutost tak jako většina jiných aspektů našeho světa uplatňuje mnohem účinněji než kdy předtím. Nepřestala a nepřestane existovat. Tvoření a ničení jsou neoddělitelnými stránkami toho, čemu říkáme civilizace." ?oderní, technicky vyspělá společnost byla podmínkou, aby se holocaust mohl udát v tak masovém měřítku. Efektivitě ještě přispěla striktní byrokratizace. Byrokracii se věnuje zevrubněji a ukazuje, jak se vyvíjelo řešení židovské otázky. Hitler si přál Německo bez Židů. Původně měli Židé emigrovat mimo Německo. S rostoucím počtem zabíraných území však rostla i židovská populace v rámci říše. Místo toho byla jako řešení tedy zvolena fyzická likvidace. Pak už nastalo plánování mezi různými odděleními státní byrokracie, přípravy, plánování, kalkulace. Holocaust se prostě stal součástí byrokratické rutiny. Přitom se vyvražďování nedostalo do sporu s racionalitou. Jednalo se nejefektivnější a nejúčinnější splnění zadaného úkolu. Neznamená to, že moderní byrokracie musí vést k jevům jako je holocaust, ale svým přístupem dává vzniknout prostředí, v němž je možné jev jako je holocaust realizovat. > Pozastavit Přestávka 10 min K čemu je sociologie? -Sociologie nám umožňuje vidět sociální svět z mnoha perspektiv – odstraňuje předsudky a bias -Sociologie nám dovoluje se blížit k plnému porozumění společnosti a všech jejích aktérů a tyto poznatky pak mohou být využívané pro normativní rozhodnutí (zákony, vyhlášky, sociální politika, rekonstrukce a revitalizace měst) -Sociologie umožňuje hodnotit všechny důsledky praktických projektů (například rozsáhlá výstavba sídlišť nebo satelitních městeček) a ukázat nám i nezamýšlené důsledky jaké měli na společnost -Sociologie nám umožňuje najít místo ve světě, pochopit sebe sama a jak zapadáme do společnosti -Na otázku úlohy panují různé názory -Jeden tábor stojí za tím, že sociologie by neměla zasahovat do politiky a tedy se nechovat normativně – navrhovat opatření a zákony na řešení problémů které odhalí a popíše -Druhý tábor sociologii využívá ke změně společnosti, ať už skrze aktivizmus nebo skrze aktivní prezentace výsledků a zapojování se do normativních procesů Strangers in Their Own Land Arlie Russell Hochschild > Democrats, not Republicans, are now strangers in their own land | CBC Radio Arlie Russell Hochschild je americká emeritní profesorka sociologie na University of California, Berkeley V knize Strangers in Their Own Land se renomovaná socioložka Arlie Hochschild vydává na cestu k zamyšlení ze svého liberálního rodného města Berkeley v Kalifornii hluboko do země Louisiana Bayou - bašty konzervativní pravice. Když Hochschildová poznává lidi, kteří jsou silně proti mnoha myšlenkám, které proslavila, přesto najde společnou řeč a rychle sblíží s lidmi, které potká, mezi nimi i aktivistu Tea Party, jehož město pohltila prohlubeň způsobená vrtnou nehodou. Tito lidé, jejichž starosti jsou vlastně ty, které sdílejí všichni Američané: touha po komunitě, objetí rodiny a naděje pro své děti. Strangers in Their Own Land přesahuje běžnou liberální představu, že jde o lidi, kteří byli podvedeni, aby hlasovali proti svým vlastním zájmům. Místo toho Hochschildová nalézá životy rozbité stagnujícími mzdami, ztrátou domova, prchavým americkým snem a politickými volbami a názory, které dávají smysl v kontextu jejich životů. Hochschildová čerpá ze svých odborných znalostí sociologie emocí, aby nám pomohla pochopit, jaké to je žít v „rudé“ Americe. Cestou nachází odpovědi na jednu ze zásadních otázek současné americké politiky: Proč se lidem, kteří, jak se zdá, nejvíce prospívá „liberální“ vládní intervence, hnusí samotná myšlenka takových intervencí? Arlie Hochschild: Strangers in their Own Land: Living in "Red" America Today https://www.youtube.com/watch?v=RywaAeWbXjo Arlie Russell Hochschild on "Strangers in Their Own Land: Anger and Mourning on the America„ Democracy Now! 1.16M subscribers Part1 (na hodině) https://www.youtube.com/watch?v=21ijh_LMw08 Part 2 (doma pro zajímavost) https://www.youtube.com/watch?v=e__b4vh0UVo Kdo z vás si myslí, že napsal nejtrefnější definici sociologie? > Question mark O čem jsme mluvili Příště > Připojení Prostor pro dotazy > Help