PhDr. Lenka Průšová, PhD. Dítě jako oběť Domov •součást lidské přirozenosti •kolektivní záležitost •Ženy tíhnou k domovu více než muži (žena muže v domově udržuje) •Ženy více drží tradice, na jejich vztahu k domovu záleží – ženský nezájmem o domov definitivně zaniká domov •Domov chrání svobodu – chrání před nepřáteli •Domov je cíl •Domov je harmonie a sounáležitost •Domov je lidská angažovanost •K založení rodiny člověk potřebuje domov Rodina •Stres – neuropsychická zátěž (před zásadní změnou) fyziologický – negativní reakce, psychologický – negativní emoce. •Vztahy k dítěti se vytváří ještě před narozením (očekávání, plány). Narození každého dítěte má vliv na všechny funkce rodiny. Pocity selhání, nevhodná reakce okolí, obavy z budoucnosti (ekonomická situace a sociální služby, velké cíle ve výchově). •Individuální dispozice k citovému vztahu (odstrkování x protěžování = očekávání, tabu x legendy x tajemství = traumata, stud x vina x bolest = selhání x hrdost •Odmítání a přijímání rizika = násilí •Hledání pomoci – zpravidla si neumí o pomoc říci. •Stupňující se příznaky jsou stupňující se zátěží, které přináší větší odpovědnost, komunikační bariéry se sociálním prostředím. • Rodičovství •Vztahy určují jeho kvalitu •Výchova – životní způsob rodičů •Výchovné prostředky – přiměřené okolnostem •Vyživovací povinnost není součástí rodičovské odpovědnosti • Životní podmínky •Životní nároky + rozvoj osobnosti – zvnitřňování jedince s podmínkami existence (základ výchovy) •Dezintegrace – situačně vyvolané faktory •Destrukce – motivační struktura osobnosti (vztah k vyhroceným podmínkám), pohotovost psychodynamické odezvy na aktuální situaci, schopnost racionálně jednat a vyrovnat se s emocionální zátěží. •Konkrétní životní podmínky: 1.Modifikace – předchozí zažitá integrace 2.Stimulace – psychický rozvoj 3.Dezintegrace – cvik • ACE – adverzní dětská zkušenost •Zkušenosti s těžkým dětstvím •Zkušenosti z raného dětství mají vliv na vývoj mozku •Organismus pro vývoj potřebuje určité prostředí •Pokud očekávané prostředí není k dispozici, mozek se vyvíjí odlišně. • Geny - prostředí - čas •Schopnosti potřebují čas k rozvoji •Vlivem prostředí se mohou modifikovat (jednovaječná dvojčata vychovaná v různém prostředí) •Genetická výbava „očekává“ prostředí, ve kterém se rozvíjí Formování osobnosti dítěte •Křivdy – naděje •Strachy – práce •Rodina – přátelé •Výuka – společnost •Média – kultura • Typologie osobnosti •Kariéra – jaká činnost vyhovuje •Řízení lidí – rozumí lidem, řídí hru, je poradcem •Mezilidské vztahy •Poradenství – chápe sám sebe a své slabé a silné stránky •Zaměření osobnosti – usuzování + vnímání • Frustrace •Jedinec nemůže dosáhnout uspokojení subjektivně důležité potřeby a to tehdy, když byl přesvědčen, že tomu tak bude. •Ztráta naděje – prožitek zklamání, stimulace vyrovnávání nepříznivé bilance. •Nic dobrého neočekávám a nic špatného mne nepřekvapí •Omezení pozitivní reakce je obranným mechanismem •Frustrace je častá zkušenost, může být žádoucí (učíme se z chyb) •Frustrace z vnitřních vlivů – zábran je větší (zjištění, že nezvládám, nejsem hrdina…) • stres •Stav nadměrného zatížení či ohrožení, nemusí mít vždy jen negativní význam (aktivizace, stimulace, rozvoj kompetencí) •Vyhledávání stresu – endorfiny – závislost (rekordy) •Adverzní zkušenost způsobuje dlouhodobý vysoký stres v raném období života • Stres •Zdravý stres – zvládatelné situace •Stres v rámci tolerance – výjimečné situace, s podporou zvládnutelné •Toxický stres – intenzivní, opakující se, dlouhodobý - spojen s rodiči, opatrovateli, situace, které nemají řešení – bezmoc •Nemusí se projevit okamžitě, ale během života – neschopnost zvládat stres, problémové chování, nezdravý životní styl, duševní onemocnění atd. Kritická období •V mozku se během života otevírají různé části „okna“, která jsou citlivá na určité podněty – tzv. citlivá období (jazyk – 2-3 roky) •Pokud není podpora v citlivém období – není aktivována část mozku – funkce se nikdy nerozvine. •Životní příběh – nepamatujeme si zpravidla sled událostí do 4 let, pamatujeme si emoce, děje, podmíněné chvání.. Krize •Období, předcházející významné změně ve stavu •Kontext psychologický, sociální, ekologický •Vliv komunity na průběh krize • Nejčastější chování vedoucí k ACE •Fyzické týrání •Zneužívání drog a alkoholu •Rozvod, rozchod rodičů •Sexuální zneužívání •Duševní porucha v rodině •Emocionální zanedbávání •DN •Emocionální týrání •Fyzické zanedbávání •VTOS Chování v krizi •1. snaha zvládnout krizi sám •Spánek (zaspat to) •Přitulení •Potřeba vypovídat se, vyplakat se, vykřičet se •Vychloubání, viditelné lhaní, překrucování reality •Intenzivní potřeba uzavřít se okolí •Vybití energie (adrenalin) •Modlitba •Příklon k fantazii •Opití se, jiný exces • Vliv ACE na průběh života • ACE • sociální, emocionální, kognitivní poruchy • zdraví ohrožující chování • onemocnění, postižení, sociální problémy • PŘEDČASNÁ SMRT Sebepojetí •Náhled na své chování •Aspirace •Sebepotvrzení •Sebereflexe • •Dítě – hra •Dospělý – partner •Rodič - dítě • Rodina •– mikrosystém •– mezo-systém (příbuzenstvo, sousedé, vesnice), ekosystém – škola, MŠ, zaměstnání, •- makro-systém – neosobní, celospolečenské vazby (mýty, předsudky, pověry) • •Rodina a subsystémy – generační příslušnost, mocenská hierarchie, pohlaví • Neočekávané změny v rodině •Nové role v rodině (angažovanost otců) – problémy v zažité dělbě práce (dramaticky rychlé individuální zvraty) •Náhlé bohatství, náhlá chudoba •Závazky a povinnosti vůči dětem (výrazně se snižuje jejich vnímání) • Rizikový rodič •Nízký společenský status •1. Rok života matka pracuje nebo se baví •Moc lidí, malý prostor •Kriminalita •Disharmonie •Psychika •Samoživitelství •Změna vztahů •Chybné kontakty s vrstevníky •Genetika • Cesta k ACE •Nadávky od rodičů a blízkých •Hrubé zacházení, strkání fackování házení předmětů, viditelné stopy po úderu, úraz •Hlazení sexuálním způsobem, sexuální doteky, vaginální styk •Pocit zbytečnosti, vyčítání, ž s nemělo dítě narodit •Častý hlad, špína, bez ochrany rodičů, nebezpečí z alkoholu, drog, nemoc bez ošetření • Cesta k ACE •Rozchod, rozvod rodičů •DN – hrubé zacházení s matkou, ohrožování zbraní •Život s alkoholikem, drogově závislým •Deprese, duševní onemocnění, sebevražda •Uvěznění blízkých Rizikovost dítěte •Události měnící život •Tlak událostí, prostředí •Interpersonální procesy • Normalita = přizpůsobení •Statistická norma •Sociokulturní norma •Skupinová norma •Mediální norma • •Faktor času vývoje, úrovně poznání • Oběť - victima •Viktimizovat – dělat z někoho oběť(komplex veškerého poškození) •Primární viktimizace – bezprostřední důsledek útoku (fyzické i psychické) •Sekundární viktimizace – oběť je druhotně poškozována (zpravidla těmi, kteří mají pomáhat). •Terciální – změna osobnosti v důsledku zkušeností – neschopnost situaci zvládnout •Reviktimizace – role permanentní oběti – zafixování cítění a reagování oběti – submisivní, pasivní přijetí útoku – nejhorší důsledek viktimizace •Zranitelnost – osobní nezpůsobilost odolávat stresu, ztrátám a překonávat je. •Zranitelnost jev společenský, méně individuální a více situační – účinná pomoc (děti, ženy, staří a nemocní či jinak handicapovaní). • Vyrovnání se s útokem •Chrání proti ochromení •Život se rozpojí – chová se věcně (po události to nechápe) •Depersonalizace – dojem, že stojí mimo sebe •Derealizace – je jako ve zlém snu •Amnézie, časová distorze • Výchova •Výchova je organizování ne moralizování •Výchova má limity •Různé tresty za stejnou chybu u různých dětí •Výchovná nejistota •Profesionalita – nedat nic „sežrat“ •Pevné mantinely x volnost •Účinný trest – odepření odměny •Nepřenášet role • Chyby ve výchově •Mnoho možností •Mnoho chvály •Mnoho aktivit •Silná kritika •Hrozby a výhrůžky •Vysoké nároky •Vliv televize, zábavy •Slabá ochrana dítěte •MÁLO OTÁZEK ZE STRANY RODIČŮ K DÍTĚTI • Komunikace •Komunikace a stres •Co stresuje •Jak sděluje – Jsem ráda, jak to držíš ten příbor •Zdvořilost •Vnímat člověka • Reakce chování na útok •Vybuzení - Podrážděnost, nespavost, úlekové reakce, problémy se soustředěním (organismus se bojí dalšího útoku, člověk „nedokáže vypnout“) •Projev disociace a vybuzení – zabraňuje návratu bolestivých vzpomínek (citové zmrtvění, vyhýbání se lidem atd.) •Přináší dočasnou úlevu, později zásadní sociální, ekonomické potíže •PŘEDPOVÍDÁ ROZVOJ POSTTRAUMATICKÉ STRESOVÉ PORUCHY • znovuprožívání •Flashback – záblesk minulosti (pro psychoterapeuty je hlavním posláním zvládnout tyto záblesky) •Fyzické napětí – bolest fyzická i sociální •Tlumení napětí a bolesti •Snížená a zvýšená citlivost fyzické či sociální bolesti • Změny v chování —Nedokáže adekvátně reagovat na realitu (sebehodnocení x hodnocení v rodině). —Neschopnost nést následky za své chování. —Účelové chování dětí, nepochopení morálních hodnot. —Nechápe zpětnou vazbu. —Úzkostnost, strach ze selhání – uvolnění návyk. látkami, brzká sex. zkušenost. • Sledované změny… •Obtíže – adaptace, učení, samostatnost •Chování – instituce, biologické procesy, jedinec má důvod •Samoregulace •Sebekontrola • •Etická otázka: vidím tzv. pod pokličku?? • Strategie zvládnutí •Houževnatost – snadno se nevzdá vytčeného cíle „když budu chtít tak uteču“ neschopnost vyvodit poučení ze zkušenosti •Snaží se překonat životní těžkosti „no a co, tak fotr bije matku“ transgenerační učení sociální patologii v rodině •Snaha o identifikaci s problémem – mám v rukou svůj osud „já se o sebe postarám, Vám do toho nic není“ riskantní a impulzivní řešení situace •Adaptabilita na stres – snaha o soudržnost rodiny (co všechno ještě rodina vydrží) „když budu doma tak si fotr nedovolí mámu zbít“ uvolnění získávají sexuálními aktivitami, návykovými látkami, snahou rychle si vytvořit citový vztah • Definice sy. CAN •Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte je soubor nepříznivých příznaků ( sy.CAN): •jsou výsledkem úmyslného ubližování dítěti, •jedná se o jakékoliv nenáhodné, preventabilní, vědomé jednání rodiče, vychovatele a nebo jiné osoby vůči dítěti, •poškozuje tělesný, duševní i společenský stav a vývoj dítěte, může způsobit i smrt. • Nedovolené manipulace s dítětem •Manipulace s dítětem je situace, kdy je pro výsledek vlastního prospěchu zkreslována pravdivá skutečnost. • •Manipulátorem může být společnost, rodič, širší rodina, organizace, instituce, vrstevnický kolektiv, apod. • Nedovolené maniulace •Např. –popouzení proti druhému rodiči, –zakazování kontaktu s některým s rodičů či prarodičů, –navádění k chybnému chování s druhým člověkem, –využívání některých informací k diskreditaci člověka před dítětem, –nabídka obrazu dítěte pro komerční účely, • Nedovolené manipulace –nucení dítěte do nepřiměřených volnoaktivit, –pochybné využívání právních norem při SPOD, –úmyslné neposkytování informací důležitých pro rozvoj potřeb dítěte, –nezákonné postupy při předávání dítěte do NRP. • Rozvod •Velmi dlouhé období cca 1 – 3 roky •V této době je dítě nejvíce ohroženo spory rodičů. Pokud se nezměnily poměry (majetek, dítě), vyrovnává se se ztrátou partnera – prožívá samotu (klienti jí definují jako „nesnesitelnou“) •Oba partneři se potýkají s psychickými a ekonomickými problémy (obdobný proces jako vyrovnání se se smrtí, ale partner „žije“) •Pocit viny za rozvod rodičů •Konflikt loajality k rodičům •Dítě si neuvědomuje o co rozvodem rodičů přichází •Absence jednoho pohlaví ve výchově je absence podnětů k dotvoření identity dítěte •Omezený kontakt s dítětem – snaha dítě zabavit – rodič je na stejné výchovné úrovni jako jiný příbuzný, přicházející na návštěvu •Informování dítěte o rozvodu – realizace dohody , kontakt funguje – rodiče přestali být jen partnery •Dítě jako nástroj pomsty – popouzení proti druhému rodiči, vyhrožování dítěte, vydírání, tresty – dítě má z druhého rodiče strach, styk s rodičem vyústí v somatické obtíže dítěte •Dítě jako poslední naděje – dítě je záminka ke kontaktu s druhým rodičem •Dítě jako prostředník – rodiče spolu nekomunikují jen prostřednictvím vzkazů po dítěti •Dítě jako náhradní partner – emoční – dítě nahrazuje partnera, někdy i sexuálně •Dítě je zanedbáváno – rodiče jsou pohlceni vlastním problémy • Základní dělení sy. CAN •Fyzické týrání •Psychické týrání a šikanování •Sexuální týrání a zneužívání •Zanedbávání péče •Další rizika vedoucí k sy. CAN • zanedbávání –vede k poškozování v důsledku nedostatečného uspokojování potřeb dítěte, jehož příčinou je omezení standardní interakce mezi rodičem a dítětem –nedostatek něčeho – strádání - deprivace –tělesné (úrazy, funkční postižení, smrt z nedbalosti, strava) –duševní (duševní, duchovní a emocionální ne-péče) –sociální (psychické týrání, ponižování, vydírání, nezájem, izolace) –všeobecné (dítě bez potřebného dozoru, netečnost k tomu co dělá mimo školu- záškoláctví, drogy, sex. zneužívání, prostituce, toulky atd.) –deprivace –výsledek životní situace, kdy nejsou uspokojovány základní psychické potřeby dítěte v náležité míře a po určitou, dosti dlouhou dobu (Langmeier, Matejček). –ohrožuje psychické zdraví a další jeho duševní vývoj –Subdeprivace – nižší intenzita zanedbávání vede zřejmě k růstu agresivity, šikany, delikvence, toxikomanie, poruch sociálního chování atd. –Zanedbávající rodiče –nemají pro rodičovskou roli dostatečné kompetence – nemohou, nejsou schopni pečovat (nižší rozumové schopnosti- mentálně retardovaní, somaticky, psychicky nemocní, poruchy osobnosti, abúzus alkoholu,drog, citová deprivace v dětství atd., sociokulturně nízká úroveň) –nemají k rodičovství dostatečnou motivaci (zaujati sami sebou – mladí nezralí, žijící v hmotné bídě, workoholici, profesní kariéra, společenský status úplné rodiny atd.), • Sy. CAN a domácí násilí •3 formy domácího násilí: – –sy. CAN –děti v roli svědků násilí mezi partnery či rodiči –agresivní chování dětí vůči členům rodiny. • Fyzické a sexuální týrání •Faktory podmiňující výskyt CAN na straně dítěte: •postižení (mentální, fyzické, smyslové), LMD (ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou, může vyústit v poruchu chování, ADD – deficit pozornosti), •pohlaví dítěte, •nechtěné dítě, •zvláštní vlastnosti dítěte, pro které je snadným objektem ubližování Jak pomoci? •Věcné informace – přímá neznalost •Rady – odborný náhled (vědecky ověřený v konkrétní profesi) •Učení – nácvik KBT •Psychologický náhled – definovat problém stanovit možnosti řešení z nadhledu – nejčastěji užívaný model v psychoterapii •Přímá akce – úkon za konkrétní osobu (telefonát, vyplnění žádosti atd.) •Změna systému - změny, které přinesly obtíže – organizace povinností, reorganizace bytu, změna bydlení, výměna školy atd. • Co teď a co potom… •Potřeby – fyziologické, bezpečí, společenské, uznání, seberealizace •Plánování společně s dítětem a jeho prostředím (co chce) •Co je důležité pro dítě a co pro jeho rodinu •Co nejvíc trápí dítě a co jeho rodinu • •TEĎ – KOHO PŘIZVEME – CO NÁS POSÍLÍ – CO KDO UDĚLÁ a DO KDY • Prevence •Primární prevence = informování veřejnosti o syndromu •Sekundární prevence = včasná diagnostika syndromu, spolupráce odborníků, dispenzarizace ohroženého dítěte •Terciární prevence = resocializace zraněného dítěte, včetně NRP • Včasná detekce •Prevence •Informace •Zkušenosti •Profesionalita •Kontakty •Psychická podpora • • • • •Děkuji za pozornost • Lenka Průšová