Proces zanedbávání dítěte v rodině a možnosti víceoborového přístupu při jeho řešení Číslo akreditace: A2020/0306 – SP PhDr. Lenka Průšová, PhD •Kontakty •prusova.dobri@seznam.cz •www.rodinnemosty.cz • • Domov •součást lidské přirozenosti •kolektivní záležitost •Ženy tíhnou k domovu více než muži (žena muže v domově udržuje) •Ženy více drží tradice, na jejich vztahu k domovu záleží – ženský nezájmem o domov definitivně zaniká domov •Domov chrání svobodu – chrání před nepřáteli •Domov je cíl •Domov je harmonie a sounáležitost •Domov je lidská angažovanost •K založení rodiny člověk potřebuje domov • ACE – adverzní dětská zkušenost •Zkušenosti s těžkým dětstvím •Zkušenosti z raného dětství mají vliv na vývoj mozku •Organismus pro vývoj potřebuje určité prostředí •Pokud očekávané prostředí není k dispozici, mozek se vyvíjí odlišně. • Vztahy k dítěti •Vytváří se hluboko před narozením – představy o dítěti má každý rodič •Vztah vytváří charakter a temperament matky • •Nechte pracovat intuici – matka cítí potřeby dítěte téměř okamžitě •Co je důležité nyní a pak? •Zájem a blaho dítěte – co je důležité pro život? •Spokojené dítě – rodičovská péče, místo = domov (Kde? Kam?), dohoda rodičů o hodnotách výchovy • Geny – čas – prostředí •Schopnosti potřebují čas k rozvoji •Vlivem prostředí se mohou modifikovat (jednovaječná dvojčata vychovaná v různém prostředí) •Genetická výbava „očekává“ prostředí, ve kterém se rozvíjí • Rodina •Rodina je institucionalizovaná biosociální skupina, tvořená přinejmenším ze dvou členů (odlišného pohlaví?), mezi kterými neexistuje pokrevní pouto a z jejich dětí (Matějíček, Langmaier, Kňourková) •Rodina je nejuniverzálnějším socializačním činitelem, který poskytuje jedinci identifikační vzory, seznamuje ho s předpokládanou mužskou a ženskou rolí, učí jedince reagovat žádoucím způsobem v procesu interakce, umožňuje ověřování praktických zkušeností a dovedností. Je regulátorem chování jedince a poskytuje společensky žádoucí normy. Rodina ovlivňuje tvorbu postojů k okolí, sobě samému a společnosti •. • Nový životní styl •Zodpovědnost státu je omezována, přechází se na zodpovědnost osobní (systém rodiny) •Nejistota, informační přetížení, nedostatek osvědčených forem jednání (nárůst agresivity) Rodiny reagovaly zesílením vzájemné podpory (sebeprosazení, strach z ohrožení) oslabení vzájemnosti (nové příležitosti, snaha prosadit se jako jednotlivec, změny ve funkcích rodiny, názorové rozpory) • Rodina —V životě každého by měla mít rodina velký význam. —Je to místo, kde se dítě narodí, kde roste, vyvíjí se a to především za podpory rodičů, kteří se o něj starají a snaží se z něj vychovat samostatného a spořádaného jedince. —Rodiče hrají v životě dítěte velkou roli - jsou pro něj zprostředkovatelem procesu socializace a také od nich děti přejímají určité způsoby chování. • Neočekávaná úskalí •Nové role v rodině (angažovanost otců) – problémy v zažité dělbě práce (dramaticky rychlé individuální zvraty) •Náhlé bohatství, náhlá chudoba •Závazky a povinnosti vůči dětem (výrazně se snižuje jejich vnímání) •Práva rodiče v. práva dítěte • Současná rodina •Zaměřenost na zájem jednotlivce •Chybí očekávaná trvalost vztahu – etapová manželství •Odsouvání rodičovství •Intimní vztah není vázán na možnost plození dětí (promiskuita) •Předmanželský sex •Zralost partnerů (přezrálost?) •Specifické role (feminismus) •Výchovné působení rodičů je nahrazováno institucemi (škola, paní na hlídání..) •Dvoukariérová rodina •Změny v mezigeneračních kontaktech – ještě více oslabené •Odklon od typické rodinné koalice (matka submisivní, otec dominantní) •Nízká stabilita rodiny •Snižování porodnosti •Tolerance vůči rozvodům, nevěře •Důraz na materiální hodnoty •Vysoká zaměstnanost a vzdělanost žen • •Pokud se v rodině vyskytují problémy, které se postupem času začínají kupit a rodina přestává plnit své základní funkce, je nutné těmto rodinám poskytnout pomoc a zaměřit se na eliminaci rizika ohrožení dítěte a jeho zdárného vývoje. • •Když je úspěch – není rodina •Když je rodina – není úspěch •Člověk se niterně izoluje od přirozených principů, včetně společnosti, pak uniká k nezodpovědnosti k nim • •Rovnost, nezávislost, svoboda = užívání života (rodina se atomzuje) •Rovnost nerovných (dětixrodiče, mužixženy) • • Funkce rodiny •Biologicko- reprodukční •Ekonomicko- zabezpečovací •Socializačně-výchovná •Emocionální (citová) • Co ohrozí rodinu? •Složení rodiny •Stabilita rodiny •Sociálně-ekonomická situace •Bydlení, příjem •Osobnost a zdraví •Společenská adaptace •Osobnosti sourozenců •Zájem a péče o dítě •Chronicita problému •Dominantní negativní vzorce chování Hodnocení rodiny - kritéria • •základní potřeby rodiny (bydlení, jídlo, soukromí, oblečení), •funkční manželský vztah, •funkční rodičovský systém a výchova dětí, •komunikace mezi členy rodiny, •širší sociální vazby rodiny (přátelé, sousedé). • Typy rodin •Funkční •Problémová – 12-13% •Disfunkční – 2% •Afunkční - 0,5% • •Úplná •Neúplná •Doplněná •Třígenerační (prarodiče v roli rodiče) •Bezdětné rodiny •Adoptivní rodiny • Matka •1. Sociální činnosti matky - Poradenství • Sanace (náprava, výchova, řád) • Pomoc (celoživotní role) •2. Individuální limity mateřství - Příslušnost k rodině ((klanu) • Ochota být rodičem (ekonomická výhoda?) • 3. Zdroj výchovy a socializace (v rodině ochrana slabých a zranitelných) • Stresující okolnosti chronicita problému • Dominantní negativní vzorce chování •4. Osobnost (temperament a charakter) •5. Potřeby a individuální lidské potřeby • Zanedbávání •vede k poškozování v důsledku nedostatečného uspokojování potřeb dítěte, jehož příčinou je omezení standardní interakce mezi rodičem a dítětem •nedostatek něčeho – strádání - deprivace •Rodičovská ne-aktivita: • •Zanedbávání, nepečování, nesprávná a nedostatečná výživa, nedostatek zdravotní a výchovné péče, nedostatek bydlení • Zanedbávání •tělesné (úrazy, funkční postižení, smrt z nedbalosti, strava) •duševní (duševní, duchovní a emocionální nepéče) •sociální (psychické týrání, ponižování, vydírání, nezájem, izolace) •všeobecné (dítě bez potřebného dozoru, netečnost k tomu co dělá mimo školu- záškoláctví, drogy, sex. zneužívání, prostituce, toulky atd.) Zanedbávání •vede k poškozování v důsledku nedostatečného uspokojování potřeb dítěte, jehož příčinou je omezení standardní interakce mezi rodičem a dítětem •nedostatek něčeho – strádání - deprivace •tělesné (úrazy, funkční postižení, smrt z nedbalosti, strava) •duševní (duševní, duchovní a emocionální ne-péče) •sociální (psychické týrání, ponižování, vydírání, nezájem, izolace) •všeobecné (dítě bez potřebného dozoru, netečnost k tomu co dělá mimo školu- záškoláctví, drogy, sex. zneužívání, prostituce, toulky atd.) •deprivace •výsledek životní situace, kdy nejsou uspokojovány základní psychické potřeby dítěte v náležité míře a po určitou, dosti dlouhou dobu (Langmeier, Matejček). •ohrožuje psychické zdraví a další jeho duševní vývoj •Subdeprivace – nižší intenzita zanedbávání vede zřejmě k růstu agresivity, šikany, delikvence, toxikomanie, poruch sociálního chování atd. •Zanedbávající rodiče •nemají pro rodičovskou roli dostatečné kompetence – nemohou, nejsou schopni pečovat (nižší rozumové schopnosti- mentálně retardovaní, somaticky, psychicky nemocní, poruchy osobnosti, abúzus alkoholu,drog, citová deprivace v dětství atd., sociokulturně nízká úroveň) •nemají k rodičovství dostatečnou motivaci (zaujati sami sebou – mladí nezralí, žijící v hmotné bídě, workoholici, profesní kariéra, společenský status úplné rodiny atd.), • Zanedbané dítě •- nedostatek patřičné lékařské a stomatologické péče •- bývá unavené a ospalé •- je špinavé, nedostatečná hygiena, oblečení neodpovídá počasí •- může být depresivní, apatické – asociální,destruktivní chování, poruchy řeči, příjmu potrav, neurotické návyky •- opakovaná zranění a úrazy •- v domácnosti jsou zdravotně závadné podmínky (výkaly, plíseň, odpadky) •- nutriční hodnota jídla je nedostatečná, či jídlo chybí (podvýživa) Zanedbání •následky nedostatku výchovy v prostředí socioekonomicky nízké úrovně (prof. Matějček) •V současné době zanedbanost je znakem i nadbytku, anonymního prostředí, hygienicky vzorné péče, (dítě strádá citově, neuspokojena potřeba identity a společné budoucnosti) Lidské potřeby •1. Fyziologické potřeby: primární potřeby lidského těla (jídlo, pití, pohyb, oblečení, bydlení, teplo, světlo, prostor,…). Nejsou-li tyto potřeby uspokojeny, pak dominují a žádné další potřeby člověka nemotivují. Jakmile jsou fyziologické potřeby uspokojeny, nastupuje další (vyšší) úroveň. 2. Potřeba bezpečí a existenční jistoty: stabilita a jistota zaměstnání, zaměstnanecké výhody, osvobození od strachu, potřeba pořádku, zákona, ochrana před nemocemi, nezaměstnaností. •3. Společenské potřeby: tyto potřeby se vztahují k společenské povaze lidí a jejich potřebě sdružování a touze po přátelství( dobré pracovní vztahy, sdružování, přátelství, láska, informace, kontakt, společenské uplatnění, stabilita pracovní skupiny, příležitost k sociální interakci,…). Neuspokojení této úrovně potřeb může ovlivnit duševní zdraví jedince. 4. Potřeba uznání: dosáhnout úspěchu, respektu(vážnosti, úcty, ohledu), potřeba sebedůvěry, samostatnosti, pozornosti, pochvaly, veřejné uznání dobrého výkonu, pověřování odpovědností. Uspokojení těchto potřeb vede k pocitu sebedůvěry a prestiže. 5. Potřeba seberealizace: Maslow definuje tyto potřeby jako „touhu člověka být víc a víc než je, být vším, čím je člověk schopen se stát“, znamená to že člověk chce plně realizovat svůj talent a schopnosti. Jinými slovy, ať je člověk univerzitním profesorem, podnikovým manažerem, rodičem nebo sportovcem, chce být v této roli zdatný a úspěšný(potřeba vědění, porozumění, růstu, estetické potřeby, příležitost k povýšení, motivace k vyšším cílům). • Deprivace •výsledek životní situace, kdy nejsou uspokojovány základní psychické potřeby dítěte v náležité míře a po určitou, dosti dlouhou dobu (Langmeier, Matejček). •ohrožuje psychické zdraví a další jeho duševní vývoj •Subdeprivace – nižší intenzita zanedbávání vede zřejmě k růstu agresivity, šikany, delikvence, toxikomanie, poruch sociálního chování atd. Příklad citové deprivace • 22062009475 (2) Zanedbávající rodiče •- nemají pro rodičovskou roli dostatečné kompetence – nemohou, nejsou schopni pečovat (nižší rozumové schopnosti- mentálně retardovaní, somaticky, psychicky nemocní, poruchy osobnosti, abúzus alkoholu,drog, citová deprivace v dětství atd., sociokulturně nízká úroveň) •- nemají k rodičovství dostatečnou motivaci (zaujati sami sebou – mladí nezralí, žijící v hmotné bídě, workoholici, profesní kariéra, společenský status úplné rodiny atd.), Zatěžující situace •Sociální izolace •Finance •Diskriminace •Změna zaměstnání •Rozpad vztahů •Závislost •Málo odpočinku •Sociální nácviky • Individuální zátěž •Únava + vyčerpání •Není volný čas •Obava z budoucnosti •Málo času na ostatní členy rodiny •Deprese, zklamání, podrážděnost •Nízká podpora státu • Zanedbávané dítě •pasivní, apatické, nenápadné, nevýrazné- nezaujmou rodiče •znevýhodněné děti – jsou méně žádoucí- zklamaly očekávání rodičů – nejčastěji děti poškozené, nemocné, •zdravé a úspěšné děti handicapovaných sourozenců!! Formy zanedbávání •dítě izolované od lidské společnosti (nejnovější případy v Rakousku, tzv. vlčí děti atd.) •zanedbané v rodině – deprivované dítě z rodiny je častější případ než v současné době v ústavním zařízení (na životě bývá častěji ohroženo dítě v rodině nikoliv v ústavu) Formy zanedbání •- v rodině: •Ztráta matky, osiření dítěte, nepřítomnost otce •Nízká sociokulturní úroveň rodiny •Rodiny s velkým počtem dětí •Alkoholismus, drogy, promiskuita rodičů, nestálost prostředí •Výchovně náročné prostředí, exkluzivita zaměstnání rodičů (VIP), workoholici, politici, podnikatelé •Rodiny utečenců, migrantů • Formy zanedbání •Osoba rodiče: •Citová nezralost, plochost, tzv. studená výchova orientovaná na výkon •Duševní poruchy, nemoc, kult, sekta, •Různé formy mentální retardace, smyslová a pohybová omezení •Etnická kulturní odlišnost Prevence zanedbávání •Primární – interdisciplinární přístup – informovanost co nejširší veřejnosti, zodpovědná příprava k rodičovství, podpora mateřství, zvýšení prestiže rodinného života, plošná zdravotní péče do 18 let •Sekundární – interdisciplinární detekce (lékaři, škola, sociální pracovníci)- pomoc v rodinách – raná péče, doprovázení rodin, sousedská výpomoc(praxe USA) • Terciální – pomoc přímo v rodině? • vynětí dítěte z rodiny?