Moderní kontinentální filosofie: vybrané kapitoly Daniel Špelda, Katedra filosofie FF MU Podzimní semestr 2020 ‹#› I.Marx 1.Antropologie odcizené práce 2.Historický materialismus 3.Bytí, vědomí a ideologie II.Frankfurtská škola III.Foucault IV.Bauman ´ Seznam témat a okruhů ke zkoušce I. Marx ‹#› I. Karl Marx (1818-1883) I. Marx ‹#› ´popularizátor Friedrich Engels (1820-1895) ´dogmatická forma ruských bolševiků: marxismus-leninismus ´původní motivace: soucit s utrpením chudých dělníků – pracovní doba 14 hodin (Po až So) ´Britský seriál The Mill (2013) ´Marx věřil v pokrok prostřednictvím vědy a reforem ´nastolení nové společnosti: komunismus – z lat. communis – tj. společný; 2 hlavní znaky: zrušení soukromého vlastnictví + lidé nemusí pracovat, aby přežili – pracují, protože je to baví a naplňuje ´film Mladý Karl Marx (2017) ´ https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/26/Anti-capitalism_color%E2%80%94_Restored.p ng/800px-Anti-capitalism_color%E2%80%94_Restored.png Úvod ‹#› ´práce: člověk je pracující bytost – přetváří své prostředí kvůli sebezáchově prostřednictvím práce ´dějinný cíl: zbavit se nutnosti pracovat ´nepřátelská a odcizená příroda ´výsledky své práce sdílíme s ostatními ´„To, čím [individua] jsou, spadá tedy vjedno s jejich výrobou, a to s tím, co vyrábějí, i s tím, jak vyrábějí. Čím individua jsou, závisí tedy na materiálních podmínkách jejich výroby.“ ´ (Německá ideologie, s. 5) ´odcizení: dělba práce: na počátku dějin lidé pracovali pro sebe a chápali celý pracovní proces; v kapitalismu montují na výrobní lince jen určitou část produktu – výsledek práce je dělníkovi odcizený ´práce = variabilní kapitál: kapitalista si najímá dělníky, kteří nemohou rozhodovat o povaze ani výsledích své práce ´v socialismu/komunismu má být kapitál spravován institucemi demokratického státu: mizí odcizení ´Chaplin_Modern Times - Factory (1936) 1. Antropologie odcizené práce I. Marx ‹#› ´historický materialismus = filosofie dějin + sociální a politická filosofie ´socioekonomické formace v dějinách: 1. prvobytněpospolná společnost, 2. otrokářská, 3. feudální, 4. kapitalistická → 5. socialismus/komunismus ´formace se střídají během revolucí ´Marx soudil, že kapitalismus je blízko svému zhroucení → revoluce → socialismus → komunismus ´komunismus měl být svobodná a demokratická společnost s vysokým podílem komunitní autonomie Jose Bardasano. Communist Propaganda. 1937 | Propaganda posters, Communist propaganda, Propaganda art 2. Historický materialismus I. Marx ‹#› ´výrobní/produkční síly (Produktivkräfte): stroje, suroviny, technologie; proměnlivé ´výrobní/produkční vztahy (Produktionverhältnisse): vztahy mezi vyrábějícími lidmi; fixní ´ Výrobní vztahy tedy zpravidla zaostávají za dalším vývojem výrobních sil → konflikt → revoluce → nové vztahy = nová formace ´socialistická revoluce může přijít teprve tehdy, když se kapitalismus plně rozvine. Teprve potom až se podmínky stanou nesnesitelnými a teprve když se dělníci spojí, může dojít k revoluci. ´třída: skupina lidí, kteří mají stejný vztah k výrobním prostředkům ´dualistické napětí mezi třídami vlastníků a pracujících → konflikt → třídní boj – ten je zákonitý a dá se předpovídat ´ I. Marx ‹#› ´společenské bytí: pracovní a ekonomické aktivity ´společenské vědomí: filosofie, věda, umění, právo, politika, náboženství… ´klíčová teze: společenské vědomí se odvozuje od společenského bytí ´„I mlhavé výtvory v mozcích lidí jsou nutné sublimáty jejich materiálního životního procesu, který je možno empiricky zjistit a který je spjat s materiálními předpoklady. Tím ztrácejí morálka, náboženství, metafyzika a všechny ostatní ideologie i formy vědomí, které jim odpovídají, zdání samostatnosti. Nemají dějiny, nemají vývoj, nýbrž lidé, rozvíjející svou materiální výrobu a své materiální styky, mění s touto svou skutečností i své myšlení a produkty svého myšlení. Život není určován vědomím, nýbrž vědomí je určováno životem.“ ´(Německá ideologie, s. 17) ´ 3. Bytí, vědomí a ideologie „Bytí lidí není určováno jejich vědomím, nýbrž naopak jejich vědomí je určováno společenským bytím“. (Spisy, XIII,36) I. Marx ‹#› ´základna (e Basis, base): socioekonomické vztahy ´nadstavba (r Überbau, superstructure): lidské myšlení, souhrn představ o světě ´základ určuje nadstavbu: není to striktní determinimus, ale silná korelace ´deterministicky chápali tento vztah ortodoxní marxisté-leninisté ´ ´ Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky I. Marx ‹#› ´myšlení má vždy třídní charakter ´třídní vědomí: Lidé si uvědomují, že patří ke stejné třídě, že mají společný zájem, za který bojují. ´„Myšlenky vládnoucí třídy jsou v každé epoše, vládnoucími myšlenkami, tj. třída, která je vládnoucí materiální silou společnosti, je zároveň její vládnoucí duchovní silou. Protože vládnoucí třída má k disposici prostředky materiální produkce, disponuje zároveň prostředky duchovní produkce, takže si tím zároveň zpravidla podřizuje myšlenky těch, kterým chybějí prostředky duchovní produkce.“ ´(Německá ideologie, s. 17) ´ Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky I. Marx ‹#› ´ideologie: myšlenkový a hodnotový systém, který vyjadřuje stávající podobu ekonomiky a napomáhá jejímu fungování. Je vždy třídní. ´ideologie udržuje utlačované v poslušnosti, protože legitimizuje existující ekonomické poměry tím, že přesvědčí utlačované, že tyto poměry jsou spravedlivé, správné a přirozené. ´každá třídní ideologie se snaží vydávat zájmy své třídy za zájmy univerzální – tedy snaží se vyvolat zdání, že není ideologií ´fungující ideologie zastírá skutečné příčiny společenských procesů ´ ´falešné vědomí: člověk si neuvědomuje, že jeho myšlení je determinováno jeho třídou – tedy že jeho myšlení je utvářeno vnějšími ekonomickými a politickými okolnostmi. ´ideologie kapitalismu: představuje sám sebe jako rovnou a svobodnou soutěž autonomních individuí ´epistemologická privilegovanost proletariátů (dělníků): dělníci budou schopni odkrýt a pochopit skutečnou povahu kapitalismu I. Marx ‹#› ´ekonomický redukcionismus ´neúspěšné prognózy: kapitalismus v 19. a 20. století nevedl ke zvyšování chudoby, ale k moderní společnosti blahobytu ´marxistické snahy o nastolení lepšího světa se zvrhly v odporné a nemilosrdné diktatury ´celkové hodnocení Marxe se dnes u jednotlivých filosofů výrazně liší Obsah obrázku mraky, vsedě, západ slunce, voda Popis byl vytvořen automaticky Kritika Marxe