Kromě vyjmenovaných existuji jeätí jiné síly, které nejsou elementární povahy, jako například sila rušící účinky jedu, zahánějící mor, přitahující železo a jiné; ta síly vylývá z druhu a tvaru určité věci Nepatrná věc může tak vyvolat velké účinky a třeba i sebenepatrnějším množstvím hmoty, čeho není s to dosáhnou vlastnost elemen-tárn!,naproti tomu vlastnost elementárni k vyvoláni znatelnějších účinků potřebuje mnoho hmoty, protože je pvahy hmotné. Tvarové síly nazýváme skrytými neboli okultními, protože jejich příčiny jsou skryté a poněvadž lidský duch je nemůže prozkoumat; proto jich také filosofové většinu poznali ne rozumem, ale zkušeností. Jako pokrmy se zažívají v žaludku nám známým teplem, tak se proměňuji nám neznámou skrytou silou nikoli teplem, neboť by se dříve přeměnily v kamnech než v žaludku, mají tedy věci kromě nám známých vlastností elementárních ještě vlastnosti skryté, jim vrozené, které obdivujeme jako zcela neznámé a které zřídkakdy nebo dokonce nikdy nepochopíme. Tak například říká Ovídius o ptáku ohniváku (fénixovi), který se obnovuje sám sebou: Jest pták sebe sama plodící aobnovujíci, Fénixem zvou ho Asyřané. A na jiném místě říká: Aby zázrak ten spatřili, shromažďuji se Egypťané A slavnostně pozdravuj í vzácného ptáka. Velký podiv vzbudil jak u Řeků, tak i u Římanů jistý Matreas, který ujišťoval, že předvede jedno zvíře, které pozře samo sebe. Ještě dnes 46 pátrají mnozí, jaké to zvíře vlastně Matreas míl. Kdo by neobdivoval zkamenělé ze země vykopané ryby, o nichž vypravuje Aristoteles, Teofrast a historik Polybius? Co řiká Pausanias o zpívajících kamenech, to jsou jenom účinky skrtých sil. Pštros stráví i studené a tvrdé železo, promění je ve výživnou látku a jeho žaludku prý neuškodí ani žhavé železo. Rybka, takzvaný štítonoš, tak dovede zkrotit vztek rozbouřeného moře a silných větrů, že je prý s to, i když bouře sebevíce soptí a vítr nadouvá plachty, zastavit loď pouhým přisáním se k ní. Salamandři a jistá malá okřídlená zvířátka, která žiji v ohni, neshoří, ačkoli se mnohdy zdají hořet. Podobnou vlastnost má i jistá zemni pryskyřice, kterou prý byly pomazány zbraně Amazonek, takže jim neuškodí ani železo ani oheň. Tou prý dal Alexandr Veliký potřít, jak praví pověst, někdejší kaspické brány, a Noemova archa prý měla být vymazána stejnou pryskyřicí, proto ji nalezli ještě po tolika tisíciletích v arménském pohoří. Podobných divů je velmi mnoho a skoro bychom neuvěřili, kdyby nebyly potvrzeny zkušeností. Sem náležej! i satyrové, o kterých starověk vypravuje, že se podobali zpolačlověkuazpola zvířeti a měli rozum, mluvili lidskou řeči; jeden z nich, jak praví svatý Jeroným, prý mluvil i se svatým Antonínem, zavrhoval pohanské uctívání zvířat a prosil prý poustevníka, aby se za něho modlil ke svému Bohu; dále vypravuje, že v těch dobách měli živého satyra, který patřil knížeti Konstantinovi a kterého veřejně ukazovali. jak nahoře, tak i dole. Toto pravidlo je hybnou moci vgcch magických operací včetně modliteb. XI. ^a&óíw^úfyy>unidi 3o tozmanityců věcí, počínMe ideami, ptůttteSnictwn óvětové čktóe a fwězdnýcfo paptó£S; a &teté věcijdou tv&Wť^cfoténafciŔowéííí^. Platonikové tvrdl, že veškeré pozemské věci jsou obrazy vyšších idejí, které jsou vznešenější než tělo, duše a duch, a které pokládají za jedinou jednoduchou, Cistou, nepromněnnou, nedělitelnou, netelesnou a věčnou formu. Takové vlastnosti připisuji všem ideám. Vkládají je především do samotného dobra, do Boha, podle příčiny jako něčeho jedinečného, avšak podle vztahů různorodého, aby nebylo všechno na světě jednotvárné, jelikož se vpodstatě idey shodují, poněvadž by jinak Bůh byl mnohotvárnou různorodou substancí. V duchovním světě, tj. ve světové duši. uznávají podle tvaru a mimo to i v dokonalých tvarech rozdílné idey, takže jsou v Bohu všechny idey jednoho tvaru, avšak ve světové duši na sebe berou mnohé podoby v duších buď vtělených nebo těl zbavených; v určité spojitosti tak postupně dosahuji stále více a více rozličných ideových tvarů. V přírodě se jim zdají být jako nejbližšl z idejí vyplynulé tvarové zárodky, a konečně ve hmotě stíny. Z toho vyplývá, že ve světové duši existuje právě tolik zárodečných poměrů věci, kolik idejí je v božském duchu; za jejich přispění si světová duše vytvořila na nebi hvězdy a obrazy, propůjčila jim zvláštní vlastnosti. Na těchto hvězdách, obrazech a vlastnostech závisejí nyní veškeré sily a vlastnosti nižších přírodních věcí, takže každý druh má sobě odpovídající nebeský útvar, z něhož právě pochází všechna jeho zázračná působivá síla, kterou jej, díky zárodečným poměrům ve světové duši, vybavila (v pův. překladu „obmyslila") její idea. Idey nejsou totiž pouze příčinami bytosti jednoho druhu, nýbrž i příčinami kadé síly onoho druhu. Proto praví mnozí filosofové, že určitými pevně založenými, nikoli náhodnými, nýbrž působivými, mocnými, neomylnými a ne nadarmo působícími silami se uvedou v činnost, do pohybu, přírodní sily věcí, které jsou účinky idejí a které nezklamou, leda by snad byly nečisté a co do hmoty nestejné. Proto se nám jeví tyto věci jednoho a téhož druhu více nebo méně mocné podle čistoty nebo nesprávného poměru smísení hmoty. Všechny nebeské vlivy mohou být totiž brzděny nesprávným smísením a nevhodnou hmotou. Proto platonikové užívali přísloví: Nebeské síly se propůjčují hmotě podle její hodnoty. Vergilius o tom říká: Ohnivě prostupuje jimi síla životní a nebeský původ Když vznikají, pokudje netísní škodlivá těla. Věci, do nichž se idea hmoty pohroužila méně, tj. takové, které se více podobají věcem netelesným, jsou účinnější a jejich moc se rovná působeni netelesných ideji. Vime tudíž, že postavení a podoba nebeských těles je příčinou každé pozemské hybné síly u všech druhů věcí. XII. Většina jedinců má také zvláštni dary, stejně podivuhodné jako dary druhové, prýštící rovněž z druhu a postavení nebeských těles. Každému jedinci, rodicímu se pod určitým horoskopem a za určitých nebeských konstelací, se dostává kromě bytl i síly působit a trpět; sily. kterou přejímá jak prostřednictvím nebeských těles, tak na základě 49 poddajnosti, kterou hmota stvořených veci vyhovuje světové duäi, Je tomu podobně jako sposlušností našeho těla vůči duši. Pociťujeme to, co vnfmáme jako tvar. Našim tělem prochvlvajl hned príjemne, hned hrůzné pocity; zrovna lak je tomu u nebeských duší vnímajících rozličné dojmy; hmota takto ovlivněná se před nimi poslušně skloní. V přírodě se projevuje mnoho zázračných věci na základě vyšších pohybů; tak se posiluji nejen věci přirozené, ale i umělé, zvláště touží-li po tom operatér. Proto Avicenna řfká: co se děje, muselo už existovat v pohybech hvězd a nebeského kruhu. Tak se projevují ve všech věcech rozličné účinky, sklony a rázovitost; jejich původ nelze hledat v různosti hmoty, jak se mnozí domnívají, nýbrž spíše v rozmanitých vlivech a tvarech. Stupně takových vlastnosti rozdílí Bůh různě; ona prvotní příčina všech věcí, která zůstává stále stejná, každému uděluje, co sama chce, ovšem za spolupůsobení těch druhých, tj. andělských a nebeských příčin, které uzpůsobuji tělesnou hmotu jakož i jiné jim podřízené věci ke přijetí vyšších vlivů. Bůh tedy propůjčuje veškeré síly prostřednictvím světové duše, avšak zvláštní silou nebeských idejí nebo podob a jim vládnoucích inteligencí, jakož i harmonickou součinnosti hvězdných paprsků a aspektů. XIII. O puimeni á&t^týc$ dtřoěoí. Je známo, že magnet přitahuje železo a že diamant svojí přítomnosti ruší přitažlivou sílu magnetu. Jantar a balagius, třené spolu, přitahují slámu. Zapálíme-li azbest, stále hoří nebo zhasíná jenom velmi nesnad- no; karbunkul září i v noci; orlici kámen na život položený zadržuje dítě v lůně matčině apoložen vespod urychluje porod. Jaspis zastavuje krev. Štítonoš zastavuje lodi, rebarbora zahání žloutenku, na hranici spálená játra chameleóna vyvolávají bouři s deštěm; heliotrop oslňuje zrak a zneviditelnuje svého nositele. Kámen ostrovid uzdravuje očarované oči, dým z dvérážky (liparis) vábí všechna zvířata; synochit privoláva stíny z říše mrtvých, anachit vyvolává prorocké sny, spíme-li na něm. Existuje prý etiópska bylina vysoušející prý podle pověsti rybníky, kterou lze všechno uzavřené snadno otevřít, a o perských králích čteme, že dávali svým vyslancům bylinu latax, aby měli všude všeho hojnost. Existuje spartská nebo skythská rostlinka, kterou stačí jenom okusit nebo držet v ústech, aby člověk vydržel dvanáct dní o hladu ažízni. Apu-lejus vypráví, že mu božstvo zjevilo mnoho druhů rostlin i kameni, užitím kterých lze člověku prodloužit život, nepovažuje však za správné prozrazovat takové vedomosti. Lidé prý za už tak dosti krátký život stačí napáchat tolik zla, že by se pak neštítili žádného zločinu a ani bohy by neušetřili, kdyby jim kynula naděje na prodloužení života. Odkud pocházejí takové síly, to nenaznačil vůbec žádný z těch, kteří psali obsáhlá díla, jako Hermes, Bocchus, Aron, Orfeus, Thebit, Zenothemis, Zoroaster, Euax, Dioskorides, žid Izák, Zachariáš babylónský, Albert a Arnold de Villanova, a přece, jak plše Zachariáš Mithridatovi, všichni doznali, že v silách kamenů i bylin jsou ukryty lidské osudy a velká moc. Objevit původ těchto věcí vyžaduje hluboké studium. Alexandr pe-ripatetik*), usuzující z přirozených vlastností, se domnívá, že ty síly vy- *) stoupenec peripatetické Školy zal Aristotelem; vyučovalo sc převážní! v chůzi při procházkách sloupořadími nebo stromořadími. Pojmu „periputetismus" se užívá přenesené procelou AristotelovuSkolu.fil. sméraristotelismus, nasklonkuantiky a ve středověku 5" 51 cházejí z elementů a jejich vlastností, což by mohlo být správné, kdyby se ty vlastnosti téhož druhu neshodovaly s účinky kamenů různých dru hů a to jak z hlediska všeobecného, tak i zvláštního. Proto připisují akademici i Platón zmíněné síly tvůrčím ideám vecí. Avicenna odvozuje takové účinky z inteligencí, Hermes z hvězd a Albert Veliký ze zvláštních tvarů včel. Ačkoli si názory těchto autorů zdánlivě odporují, přece se žádný neuchyluje od pravdy, když ho pochopíme správně. Jejich výroky se v zásadě shoduji. Bůh je počátek i konec všech sil, odevzdává pečeť idejí svým služebným duchům, kteří jako věrni vykonavatelé boží vůle vtiskuji tuto ideálni sílu jim svěřeným věcem, zatímco nebe a hvězdy jako nástroje připravují hmotu k přijetí oněch tvarů skrytých, jak praví Platón v Timeovi, v božském majestátu a sesílaných dolů hvězdami. Dárce tvarů tyto rozdílí služebným inteligencím, které ustanovil vůdci a strážci svého díla ajimžpropůjčil takovou moc nad svěřenýmijim věcmi, že veškeré síly kamenů, bylin, kovů a všech j iných věcí pochází zprostředkovaně od oněch řídících a spravujících inteligenci, dále z nebeských aspektů a konečně z podstaty elementů odpovídajících nebeským vlivům, které je (elementy) uvádějí do vhodného stavu. V našem světě se účinky vyvolávají výraznými tvary, na nebi připravenými silami, u inteligencí zprosředkujícími zařízeními ave světě božském pravzornými ideami atvary, což vše se musí shodovat, má-li být dosaženo účinku anebo se vybavit nějaká síla. Síla a zázračná působivost jsou v každé bylině i kameni, mocnější jsou jenom ty ve hvězdách, jeslí mocnější ve vůdčích inteligencích a nejmocnějšf je ve vůdčí příčině, v níž všechno vzájemně souzní adovršuje se, oslavujíc zároveň chvalozpěvy Stvořitele jako oni svatí mládenci v chaldejské ohnivé peci, kteří svým zpěvem vybízeli všechna stvoření, všechno pozemské rostlinstvo, vodní živočíšstvo, nebeské ptactvo, všechna zvířata jakož i lidi ke chvále Pána. Nutnost účinků kotvi tudíž ve spojitosti všech věcí s prvotní příčinou a ve vztazích k oněm božským pravzorům a věčným ideám. Každá věc zaujímá v archetypu určité místo, kde vznikla a obdržela život; síly bylin, kameny kovů, zvířat, slov, modliteb, krátce všeho toho, co existuje, jsou dary boži. Bůh působí na náš svět inteligencemi a nebem, avšak někdy nepoužije jejich zprostředkujicí služby a zapůsob! bezprostředně sám. Působením tohoto druhu říkáme zázraky, neboť třebaže prvotní příčiny působí na základě příkazů a pořádku, druhotné pak — a ty Platón a jiní nazývají služebnicemi — v důsledku zákona nutnosti, přece je Bůh, je-li to jeho vůle, zbavuje tohoto zákona nutnosti nebo jej dočasně ruší. A to jsou nejvčtší zázraky; proto neshořeli mládenci v ohnivé peci, proto se na rozkaz Jozuův zastavilo slunce najeden den, proto se na Ezechielovo přání posunulo o 10 čárek neboli hodin zpět, proto nastalo zatmění, když Kristus trpěl, za úplňku. Toto nelze vysvětlit ani rozumem, ani magii, ani sebeskrytějšími a sebehlubšími vědami, nýbrž pouze zjevením božím. i Vyšlo ■ J/ VELKÁ KNIHA NUMEROLOGIE M, Anna Saňová Kniha vysvětluje prinicipy kabaly, vibrační vliv čísel a základní archetypy. Čtenář se naučí sestavit numeroskop osobnosti a používat tarotové karty při jeho výkladu. Příjemným osvěžením jsou vložené Tarotové variace na Velkou arkámi spoluautorky Darji M. Fuskové a její povídky uvozující a uzavírající knihu do jednoho symbolického celku. Objednávky: FONTÁNA, Horní namastí 5, 772 00 Olomouc]. A_tel S8S 771 4fl0__f 52 53 XIV Tvrzeni Demokritovo, Orfeovo a mnohých pythagorejců, kteří co nejpečlivěji zkoumali hvězdné sily a vlastnosti pozemských véd, o tom, že je všechno plné bohů, nebylo tak naprosto nesmyslné. Žádná víc není totiž sama o sobě tak silná, aby mohla bez pomoci boží, sama o sobě, existovat. Bohy se tu tedy nazývají ony skryté božské síly; Zoroaster je nazývá božskými vábiteli, Synesius symbolickými půvaby, jiní životem nebo dušemi. Podle jejich názoru na nich závisí hodnota věci, poněvadž, jak oni tvrdí, jenom duše může rozšířit okruh působnosti z hmoty jedné na věc druhou, tak jako člověk rozšiřuje rozum věcmi rozumovými a obrazotvornost věcmiobraznými. Tak je nutné rozumět jejich tvrzeni, že duše jedné bytosti se může vybavit a vejít do bytosti druhé, okouzlit ji a překážet jí třeba v její íinnosti stejně, jako diamant překáží v prácí magnetu. A ježto je duše primům mobile, samostatná a sama o sobě pohyblivá bytost, naproti tomu tělo neboli hmota něčím o sobě nepohyblivým a od duše naprosto odlišným, praví oni filosofové, že je tu zapotřebí prostředníka, který by nebyl ani tělem, ani duši, a jímž by byla duše spojena s tělem. Tímto prostředníkem je světový duch, kterého označujeme také kvintesencí neboli pátou esenci, jelikož neni složen ze čtyř elementů, nýbrž jako pátý je mimo ně a nad nimi. Takový duch jejako pro-středník nezbytný, mají-li nebeské duše obývat hrubohmotná těla a propůjčovat jim zázračné dary. Tvar tohoto ducha ve světovém těleseje analogický tvaru našeho ducha v lidském těle, neboť jako se naše duševní síly sdílejí prostřednictvím tohoto ducha údům, tak proudí prostřednictvím kvintesence síly světové duše veškerenstvem. V celém kosmu není věci. ve které by se nenašla jiskřička její síly; nejvíce jí však proudí do těch věcí, které jsou bohaté tím duchem. Tohoto lze dosáhnout prostřednictvím hvězdných paprsků, pokud jsou předměty s to ty paprsky přijímat. Tím duchem se tedy vlévají všechny utajené vlastnosti do bylin, kamenů, kovů a živočichů prostřednictvím slunce, mísíce, planet a hvězd. Pořadí tu určuje nadřazenost, poslední jsou vyšší předposledních. Uvedený duch nám můžeještě více prospět, dovedeme-li ho co možná nejdokonaleji vyloučit z elementů anebo dovedeme-li použít alespoň těch věcí, které jsou na něho bohaté. Hmoty, v nichž není duch tak hluboce pohroužen, upoután k nim co nejpevněji, působí mocněji, dokonaleji a také rychleji, protože je v něm veškerá síla k rození a plození. Proto se alchymisté snažili tohoto ducha vyloučit ze zlata a ze stříbra. Správně vyloučen, vytažen a spojen s hmotou téhož druhu, tj, sněja-kým kovem, vytvoří ihned zlato nebo stříbro. Toto tajemství známe a viděli jsme ho už praktikovat, ale nemohli jsme vyrobit vlce zlata, než co vážilo to, z něhožjsme ducha vyloučili, protože tento jsa tvarem vnějším a nikoli vnitřním, nemůžejít nad svoje síly aproměnit těleso nedokonalé v dokonalé; nepochybuji však, že toho lze dosáhnout i jinak. XV. {\