Novověká věda:
Vybrané kapitoly
Daniel Špelda, Katedra filosofie FF MU
Jarní semestr 2021
Obsah obrázku text, interiér Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
Seznam témat


V. Sublunární svět:
Fyzika
Image result for descartes physics diagrams

‹#›
1. Aristotelova fyzika
V. Sublunární svět: Fyzika
1. Aristotelova fyzika

‹#›
´Čtyři druhy změn: kvalitativní, kvantitativní, změna místa, substanciální.
´Místní pohyb: přirozený x násilný (podle toho, zda působí vnější činitel či nikoli).
Úvod
IV. Supralunární svět – astronomie
Image result for medieval physics
1. Aristotelova fyzika

‹#›
´Přirozenost nutí každý prvek, aby se po přímce vrátil na své přirozené místo a tam setrval v klidu
(viz Phys. VIII,4; De caelo I,2-3 a I,8).
´Místa mají „sílu“, „působnost“, dynamis (Phys. IV,1,208b11).
´Prvky = živly: lehké (oheň, vzduch) a těžké (země, voda).
´Přirozený pohyb není „nahoru“ a „dolů“, ale „od středu“ a „ke středu“.
´Ve spise O nebi se říká, že těleso s větší tíží urazí svou dráhu rychleji, než těleso s menší
tíží. Těleso s dvojnásobnou tíží urazí stejnou dráhu v polovině času. (De caelo I,6,273b30-274a20;
srov. 308a29-34, 311a20-22).
´v = H/R; T = 1/H : T – čas, R – odpor prostředí, H – hmotnost (tíže/lehkost).
´Klíčová zásada celé aristotelské fyziky: „Všechno pohybované je nutně pohybované něčím. Neboť
nemá-li v sobě počátek pohybu, je zřejmé, že jest pohybováno něčím jiným; jiné totiž bude
pohybujícím činitelem.“ (Phys. VII,1,241b24-27; srov. výklad v Phys. IV,4). – Omne quod movetur, ab
alio movetur.
´Jednoduché těleso má vždy jen jeden pohyb.
Teorie přirozených pohybů
IV. Supralunární svět – astronomie
1. Aristotelova fyzika

‹#›
´Pohyby projektilů.
´1. pravidlo: čím větší síla, tím větší rychlost
´2. pravidlo: čím hustší prostředí, tím větší odpor
´v = F/R
Teorie násilných pohybů
IV. Supralunární svět – astronomie
1. Aristotelova fyzika
Image result for medieval physics

‹#›
´První zákon: Každé sublunární těleso, které se nenachází na svém přirozeném místě, se pohybuje
podle své  přirozenosti podél poloměru univerza ke svému přirozenému místu a tam setrvává v klidu,
pokud nebude vypuzeno nějakým vnějším působením. Pád nebo stoupání tělesa se bude odehrávat podle
vztahů v = H/R a T = 1/H. ´Druhý zákon: Sublunární těleso se pohybuje násilně tehdy, když na něj
působí vnější kontaktní síla podle vztahu v = F/R. Přitom musí být působící síla dostatečně veliká,
aby překonala odpor prostředí a uvedla těleso do pohybu, tj. F musí být větší než R. ´Třetí zákon:
Tělesa v supralunární sféře, tj. nebeská tělesa, se pohybují přirozeně rovnoměrným kruhovým pohybem
kolem středu kosmu.
Aristotelské „zákony pohybu“:
IV. Supralunární svět – astronomie
1. Aristotelova fyzika

‹#›
Galileo Galilei (1564-1642)
V. Sublunární svět: Fyzika
Galileo Galilei
Image result for galileo galilei

‹#›
´Od r. 1589 matematik na univerzitě v Pise – spis De motu.
´1592 – 1610 univerzita v Padově: výuka matematiky, praktické vynálezy. ´1609 – vynález
dalekohledu, březen 1610 Sidereus Nuncius. ´1610 „první matematik a filosof velkovévody
toskánského“ – dvořan ve Florencii.
´1615 – dopisy o biblické hermeneutice.
´1616 – Koperník na indexu, Galileo od Bellarmina dostal zákaz.
´1622 – Il Saggiatore (Prubíř).
´1632 – Dialog o dvou největších systémech světa.
´1638 - Rozpravy o dvou nových vědách.
Bio-biblio
Image result for galileo galilei dialogho
Galileo Galilei
V. Sublunární svět: Fyzika

‹#›
´Vyvrácení aristotelské fyziky: její vnitřní rozpornost.
´Myšlenkový experiment pro aristotelika: dvě koule 5kg a 1kg padají z výšky 100 m – Co by se stalo,
kdyby k sobě koule byly přivázané drátem? ´Podle Galilea tělesa ze stejného materiálu padají stejně
rychle bez ohledu na hmotnost (ve vakuu).
´Zpomalování volného pádu pomocí nakloněné roviny: spouštění kuliček ve žlábcích.
´Dráha se rovná druhé mocnině času: Jestliže kulička urazila 4 stopy za 2 sekundy, tak za tři
sekundy urazila 9 stop, za čtyři sekundy 16 stop atd.
´s = t2 ; s = 1/2 gt2
´Animace experimentů: http://www.pbs.org/wgbh/nova/physics/galileo-experiments.html
Zákon volného pádu
Galileo Galilei
V. Sublunární svět: Fyzika

‹#›
´Arist. fyzika nemá princip setrvačnosti: přirozené pohyby směřují ke svému místu a tam končí,
násilné pohyby vznikají přímým působením hybatele. ´Moderní formulace: Těleso zůstává v klidu nebo
pohybu rovnoměrném přímočarém, není-li nuceno vnějšími silami tento stav změnit.
´Galileo stojí mezi Aristotelem a Newtonem.
´Vodorovný pohyb by neměl být ani zrychlený, ani zpomalený – měl by být trvalý.
Princip setrvačnosti
Galileo Galilei
V. Sublunární svět: Fyzika
Galileo rolls balls no friction never stops

‹#›
´„Ale pohyb po vodorovné čáře, která není ani nakloněná, ani zvednutá, je kruhový pohyb okolo
středu; z toho vyplývá, že tento pohyb nedostaneme přirozenou cestou bez předcházejícího pohybu po
přímce – ale pokud se ho jednou podaří dosáhnout, bude probíhat věčně se stejnou rychlostí“
(Dialog, s. 35)
´Pohyb po horizontále je ve skutečnosti podle Galilea pohybem kolem středu Země, tj. kruhový pohyb
→ kruhové pojetí setrvačnosti.
´Teprve Descartes pochopil setrvačný pohyb jako přímočarý.
Galileo Galilei
V. Sublunární svět: Fyzika

‹#›
a)U Aristotela je optimální stav klidu: pohyb je narušením řádu (na Zemi) a vždy končí spočinutím v
přirozeném místě; princip setrvačnosti: těleso buď stojí, nebo se pohybuje do nekonečna. To, co si
vyžaduje kauzální vysvětlení není pohyb, ale změny pohybu – tedy zrychlení, nebo zpomalení, která
jsou výsledkem nějakého silového působení.
b)Zrušení rozdílu mezi sublunární a supralunární sférou (kruhový pohyb planet).
c)Byl důležitý ve fyzikální argumentaci pro heliocentrismus.
Význam principu setrvačnosti
Galileo Galilei
V. Sublunární svět: Fyzika

‹#›
´Dialog o dvou systémech světa (1632) - Filippo Salviati (1583-1614), Francesco Sagredo (1571-1620)
– aristotelik „prosťáček“ Simplicio. ´Gal. zde zejména vysvětluje, že je možné vymyslet fyzikální
vysvětlení pohybu na rotující Zemi. ´Zásadní kontrafaktuální argumentů geocentriků: Kdyby země
rotovala od západu k východu:
´– mraky by byly unášeny od východu k západu;
´– šípy by nepadaly zpět na stejné místo, ale západně od něj;
´– cítili bychom silný vír vanoucí od východu k západu
´Tycho Brahe: když na plující lodi vyhodíme objekt do vzduchu, nedopadne na stejné místo – to samé
platí pro rotující Zemi.
Argumenty geocentriků
Galileo Galilei
V. Sublunární svět: Fyzika

‹#›
´V Dialogu mnoho myšlenkových experimentů
´Koule svržená ze stěžně plující lodě dopadne k patě stěžně – viz
https://www.youtube.com/watch?time_continue=66&v=v0gg1F0sz0E
´V podpalubí nejsme na základě pohybů předmětů (kapání vody do nádobí) schopni rozhodnout, jestli
se loď pohybuje nebo ne. To platí i pro Zemi.
´Hodně přezkušování v 17. století.
´4. část Dialogu: Gal. byl přesvědčen, že příliv a odliv jsou důsledky rotace Země.
Obhajoba heliocentrismu
Galileo Galilei
V. Sublunární svět: Fyzika

‹#›
3. René Descartes (1596-1650)
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes
Image result for rené descartes

‹#›
´Moderní „epistemologické“ čtení Descarta, ve skutečnosti ho mnohem více zajímala věda (fyzika,
kosmologie, optika, medicína, fyziologie…). ´Principy filosofie (1644) – I. epistemologie +
metafyzika; II. hmota a pohyb; III. vznik a uspořádání kosmu (teorie vírů); IV. vznik Země a různé
pozemské jevy. ´Medicínský výklad člověka ve spisu O člověku a ve Vášních duše.
´Matematika a optika - Geometrie, Dioptrika a Meteory.
´
Úvod
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes
Image result for rené descartes essais

‹#›
´Tři substance: Deus, substantia cogitans a substantia corporea (extensa).
´Existují pouze primární kvality, sekundární jsou fantomy v našich smyslech.
´Tělesná substance vyplňuje vše. Prostor = rozlehlost.
´První východisko: prostor je beze zbytku vyplněn tělesnou substancí neboli hmotou: prostor splývá
s hmotou.
´Druhé východisko: pohyb přetváří hmotu.
´Příroda se skládá z látky a pohybu, který způsobuje rozmanitost jejích forem.
´
Východiska karteziánské fyziky
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes

‹#›
a)Ontologická homogenizace přírody (neexistuje dělení na sub/supralunární). b)Nekonečnost prostoru:
svět = bez hranic, neohraničený interminatum. Pozitivně pojatý atribut nekonečnosti náleží pouze
Bohu. Země a sluneční soustava jsou banální součásti bezmezného kosmu. c)Neexistují atomy jakožto
nedělitelné části hmoty. Ale existují dělitelné korpuskule – ty jsou různě velké a úplně zaplňují
prostor jako kuličky a různé odštěpky.
d)Prázdno neexistuje.
´
Důsledky identity hmoty a prostoru
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes
Image result for rené descartes matter in motion

‹#›
´Víry: v pohybující se hmotě vznikají kruhy, víry.
´Pohyb ve vlastním/náležitém smyslu (proprie): přemisťování jedné části hmoty, tj. jednoho tělesa,
„ze sousedství těch těles, která se ho bezprostředně dotýkají a které chápeme jako by byla v klidu,
do sousedství jiných těles.“ Tento pohyb funguje jako princip individuace.
´Pohyb v běžném smyslu (vulgare): smyslově vnímatelný pohyb. Loď unášená proudem řeky je nehybná ve
vlastním smyslu (splývá s hmotou řeky), v běžném smyslu se však pohybuje vzhledem ke břehům.
´Relační chápání pohybu – v protikladu vůči pohybu v newtonovském absolutním prostoru: U Newtona se
pohybují tělesa v prostoru jakoby v jakési obrovské nádobě, u Descarta se tělesa pohybují vůči sobě
navzájem.
´Rozdíl mezi rychlostí tělesa a sousedního prostředí je kritériem jeho existence. Dynamická
koncepce univerza. Neplatí již statický řád ani statická harmonie těles, která jsou buď v klidu,
nebo se pohybují kolem svých neměnných středů.
´
Pohyb
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes

‹#›
a)První příčinou je Bůh = univerzální a primární příčina všech pohybů ve světě.
´Bůh zachovává ve hmotě v každém okamžiku stejnou kvantitu pohybu, kolik do ní na počátku vložil.
´První zákon zachování hybnosti – hybnost (velikost pohybu) celého vesmíru zůstává stále stejná.
´Teologické zdůvodnění fyziky: Bůh jako garant fyzikální konstantnosti univerza.
b)Zvláštní příčiny pohybu: zákony přírody, které dávají pohyb jednotlivým částem hmoty, tj.
jednotlivým tělesům
´
Dvě příčiny pohybu
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes

‹#›
´1. zákon: Každá věc, která je jednoduchá a nedělitelná, pokud to závisí na ní, setrvává vždy v tom
samém stavu a mění ho jen kvůli vnějším příčinám. ´2.  zákon: Každá část hmoty sama od sebe usiluje
pohybovat se jen ve směru přímočarém, nikoli zakřiveném. ´3. zákon: Při srážce se silnějším tělesem
neztrácí těleso nic ze svého pohybu, při srážce se slabším tělesem ztrácí tolik pohybu, kolik ho
odevzdává.
´První a druhý zákon vyjadřují princip setrvačnosti.
´Setrvačnost je negativním pojmem, protože označuje těleso, na něž nepůsobí jiná tělesa. Nevyžaduje
si kauzální vysvětlení – to si vyžaduje změna rychlosti. ´Descartes jako první konzistentně
zformuloval princip setrvačnosti – ale nikdy jej patřičně nevyužil – v jeho přírodě se nacházejí
jen složité křivočaré nebo zrychlené pohyby.
´
Zvláštní příčiny pohybu = zákony
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes

‹#›
´Descartes neměl pojem síly – vše se odehrává na základě kolizí korpuskulí/částic. ´Třetí zákon
formuluje obecné pravidlo pro chování korpuskulí při srážce. Ve světě, kde matérie vyplňuje celý
prostor a prázdno neexistuje, musí mít každý pohyb za následek srážku. ´Redukce všech procesů na
srážky korpuskulí měla vést k odmítnutí všech sil (sympatií, astrálních vlivů atp.). Tedy: Smyslem
kartez. přírodní filosofie bylo také vyvrátit renesanční vitalistický kosmos, kde existovala různá
působení na dálku: sympatie, astrologie, magie. ´Odmítnutí existence sil = odmítnutí působení na
dálku (proto karteziáni až do 18. století odmítali Newtonovu gravitační sílu).
´
Fyzika srážek
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes
Image result for rené descartes collision corpuscules

‹#›
´Kosmologie je založena na idejí vírů hmoty.
´Většina astronomů 17. století souhlasila se, že vesmír je vyplněn fluidní hmotou/éterem.
´S první kosmologií „vírů“ přišel epikurejec Lucretius (De rerum natura) – nová filosofie se mohla
vydávat za oživení starého atomismu.
´„Můžeme si to představit, když například pozorujeme řeku na místech, kde vracející se voda vytváří
vír. Pokud na této vodě plavou různá stébla trávy, spatříme, že jedny voda unáší, jiné se točí
kolem vlastního středu a ukončí svůj kruhový pohyb tím rychleji, čím blíže jsou ke středu víru, a i
když vždy usilují o kruhové pohyby, stěží se jim to podaří, protože se od dokonalého kruhu stále
trochu odchylují do délky a do šířky. Právě tak si toto všechno můžeme představit o planetách a
jedině takto je možné vysvětlit všechny jejich jevy.“ (Principy filosofie III, 30)
´
Descartova kosmologie – „vodní svět“
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes

‹#›
´Sluneční soustava = vír, v jehož středu je slunce.
´Slunce – částice „prvního elementu“, malé a pohyblivé korpuskule.
´Vesmírný prostor – částice „druhého elementu“.
´Nebeská tělesa, vč. Země – velké a nepohyblivé částice „třetího elementu“. ´Rotující Slunce
strhává částice druhého elementu, které jsou v kontaktu s jeho povrchem. Tím se vesmírná hmota
roztáčí a vzniká vír, který unáší planety nestejnou rychlostí podle vzdálenosti od středu/Slunce.
´Odstředivému „uplavávání“ planety do vesmíru brání tlak okolních vírů. ´Výsledná dráha je kruhová
(Descartes ignoroval Keplerovy zákony)
´
Víry
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes
Image result for rené descartes collision corpuscules

‹#›
´Ve vesmíru je nespočet vírů, v jejich středu je rotující hvězda unášející planety. ´Víry jsou k
sobě nakloněny, otáčejí se kolem různých os, aby nedocházelo k interferencím mezi víry (proudění
hmoty mezi víry). ´Desc. byl vyděšen procesem s Galileim a vždy trval na tom, že popírá pohyb Země:
Země je unášena vírem, proto se nepřemisťuje vzhledem k látce, která ji obklopuje – a proto jí
nenáleží pohyb ve vlastním smyslu. ´Kosmos není explicitně nekonečný, ale „neukončený“
(indefinitum) a bez hranic (interminatum). ´Byla to kvalitativní kosmologie, která nedávala žádné
kvantitativní predikce. Cílem byla explanační přesvědčivost – přírodní svět se dá vysvětlit pouze
na základě rozumu, tj. pomocí předpokládaných korpuskulí.
´
V. Sublunární svět: Fyzika
3. René Descartes
Image result for fontenelle plurality of worlds

‹#›
4. Isaac Newton (1642-1727)
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton
Image result for isaac newton

‹#›
´Narodil se jako pohrobek do rodiny statkářů.
´Studoval v Cambrige na Trinity College.
´1665-1667 – Vypukla morová epidemie – Newton se vrátil na statek.
´1669 Profesor matematiky na Cambridgi, ale hlavně se věnoval alchymii (až do r. 1693).
´Na popud E. Hallyeho pracoval v letech 1684-1686 na spisu Philosophiae naturalis principia
mathematica (Matematické principy přírodní filosofie, č. 2020).
´Od r. 1696 – správce mincovny v Tower, honil penězokazy.
´R. 1703 se nadto stal předsedou Royal Society  - nechutný spor s Leibnizem o prvenství
infinitesimálního počtu.
´Hlavní optické dílo Opticks: or a Treatise of the Reflections, Refractions, Inflections and
Colours of Light (1704).
´Byl pompézně pohřben ve Westminsterském opatství.
´Česky: výbor z Principů, 2020; Leibniz – Clarke (Newton), Korespondence, 2020
´
Život a dílo
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton
http://www.newtonproject.sussex.ac.uk/prism.php?id=1
http://webapp1.dlib.indiana.edu/newton/index.jsp

‹#›
´Antitrinitář na cambridgeské College of the Holy and Undivided Trinity
´Dějiny křesťanství = podvod trinitářských zloduchů ze čtvrtého a pátého století = dějiny
odpadlictví (great Apostacy) od skutečné antitrinitářské víry.
´Newton se obával, aby jeho přírodní filosofie nebyla interpretována a) materialisticky a
ateisticky; b) deisticky, proto trval na tom:
a)Svět je výsledkem boží volby, božího rozhodnutí – nepovstal sám od sebe, na základě fungování
přírodních zákonitostí – hmota se nemohla zorganizovat sama od sebe.
b)Svět v každém okamžiku závisí na Bohu.
´
Newtonova teologie
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton
Image result for isaac newton manuscripts

‹#›
´Ad a) Vesmír „nemohl vzniknout bez rozhodnutí a panství inteligentní a mocné bytosti“ (Principia,
527).
´Představa kontingentního světa: neexistuje imanentní nutnost pro existenci a vznik světa.
´„ze slepé metafyzické nutnosti, která je vždy a všude stejná, by nemohla povstat různorodost věcí,
jež mohla vzejít pouze z myšlenek a vůle nutně existující bytosti“ (528).
´Dopis Bentleymu: „Proč je zde v našem systému jedno těleso určeno, aby skýtalo světlo a teplo všem
ostatním, toho neznám žádným důvod, než že autor systému to pokládal za vhodné.“
´Kosmologická struktura světa i zákony přírody by byly mohly vypadat jinak, kdyby Bůh chtěl.
´
a) svět jako výsledek volby
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton

‹#›
´Bůh nejenže stvořil věci a spojil je dohromady, ale je také „nepřetržitým uchovavatelem jejich
původních sil“.
´K ničemu nedojde bez jeho „nepřetržitého řízení a dohledu“.
´Názor, že svět je ohromný stroj (great Machine), který by se choval jako hodiny a běžel bez
podpory hodináře, je materialistický. Z Boha činí pouhou „nadsvětskou inteligenci“, která nemá
faktickou moc nad světem. ´Myšlenka, podle níž „běh světa může pokračovat, aniž by ho nepřetržitě
řídil Bůh“, vede k vyloučení Boha ze světa, tj. k ateismu. ´K další existenci světa je třeba
„nepřetržité a nepřerušované vykonávání Boží moci a vlády“ (všechny citáty z korespondence
Clarka/Newtona s Leibnizem).
´
b) svět závislý na Bohu
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton

‹#›
´základním pojmem Principií je gravitace
´Newton vycházel ze dvou problémů:
a)Proč pozemská tělesa, zejména projektily, neulétnou do kosmického prostoru?
b)Jaké síly drží planety na jejich drahách, pokud odmítneme teorii vírů?
´Měsíc = projektil z kanónu – jeho pohyb je přesně vyvážen mezi „odstředivou“ (centrifugální) a
„dostředivou“ (tj. centripetální) silou, tj. gravitací. Rovnováha plyne z toho, že gravitace není
kolem Země stále stejná, ale klesá se vzdáleností.
´
Základní principy Newtonovy přírodní filosofie
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton

‹#›
´Průlom: planety obíhají na svých drahách díky působení
stejné síly, jaká způsobuje pád jablka z jabloně.
´Newtonovi předchůdci věřili, že planety se pohybují:
a)Díky magnetické síly.
b)Díky vírům.
´Gravitace je univerzální vlastnost: každé těleso přitahuje jiné těleso – i jablko přitahuje Zemi.
´Gravitace souvisí s masou/hmotností.
´Řada lidí tušila, že gravitace klesá s druhou mocninou (čtvercem) vzdálenosti:
´Tady skončily Newtonovy úvahy kolem roku 1666 – legenda s jablkem.
´1684 návštěva Halleyho v Cambridgi: Newton dokázal vyvodit Keplerovy zákony z působení gravitační
síly – právě ta vytváří elipitické, nikoli kruhové oběžné dráhy. Dosud neexistovala souvislost mezi
elipsami a působením sil.
´
Cesta k Principům
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton
Image result for isaac newton gravity

‹#›
´Halleymu Newton poslal za 3 měsíce De motu corporum s příslušnými výpočty, pak tento spis rozšířil
na Principia.
´Matematické principy přírodní filosofie : důraz na matematiku a odmítání metafyziky.
´Tři části – tři knihy.
´Výklad more geometrico (bez diferenciálních rovnic).
´I. kniha: pohyby těles pod vlivem sil, ale bez tření a odporu. Na počátku Definitiones, Axiomata
pak výčet jejich důsledků.
´II. kniha je věnovaná pohybu těles, na které působí gravitační síla, v prostředí, které klade
odpor, a rovnováze kapalin. Hlavní téma – vyvrácení Descartovy teorie vírů.
´III. kniha – Systema mundi – matematická kosmologie. Aplikace pojmů a poznatků z I. a II. knihy na
astronomická data.
´
Principia
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton

‹#›
´1. zákon setrvačnosti: Těleso zůstává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu, není-li donuceno
změnit tento stav silou, která na něj působí. ´2. zákon síly. Změna velikosti pohybu je úměrná
vnější síle a děje se ve směru přímky, po níž ona síla působí. (Dnes se druhý zákon vymezuje takto:
Zrychlení a, které nějaká síla F udělí tělesu,  je tím větší, čím větší je tato síla, a tím menší
čím větší je hmotnost m tělesa, tedy a=F/m. ´3. zákon akce a reakce. Akce je vždy rovna reakci.
Působení dvou těles jednoho na druhé jsou vždy rovné a v opačných směrech. Pokud tlačím na kamen
prstem, působí kamen stejnou silou na můj prst.
´
Newtonovy pohybové zákony
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton

‹#›
´Podle 1. zákona by planety měly po přímé dráze uletět do prostoru. ´Podle 2. zákona – na planety
působí dostředivá/gravitační síla. ´3. zákon: Měsíc přitahuje Zemi stejnou silou, jakou Země
přitahuje Měsíc; stejné platí pro jablko i Zemi: gravitace způsobuje, že jablko mění svou polohu
(při pádu). ´Ze Slunce netryská síla (Kepler), gravitace je vzájemný vztah, který závisí na
množství hmoty/mase. ´Výsledkem dynamického vzájemného působení je vesmír jako systém, kde se síly
projevují v podobě zakřivených drah, tj. elips.
´
Aplikace pohybových zákonů na pohyb planet
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton

‹#›
´Vše v kosmu sleduje stejný zákon
 – zákon gravitace.
´
´
´Důsledky gravitačního zákona:
a)Pohyb Saturnu – perturbace – problém tří těles – možnost teoretického vyvození existence tělesa.
b)Pohybu Měsíce a jeho perturbace – přesné matematické zachycení dráhy Měsíce a také Jupiterových
satelitů.
c)Země je na pólech zploštělá – intenzita gravitačního pole je na rovníku větší než na pólu. Kvůli
tomu je zemská osa skloněná – opisuje v prostoru plášť kužele – my to vidíme jako precesi
rovnodennosti – Newton ji dokázal vysvětlit jako důsledek gravitace.
d)Výklad slapových jevů : „Příliv a odliv moře jsou způsobeny působením slunce a měsíce.“
e)Kometa z roku 1680.
´
Gravitační zákon
V. Sublunární svět: Fyzika
4. Isaac Newton
Illustration of a comet’s parabolic orbit by Isaac Newton.