Novověká věda:
Vybrané kapitoly
Daniel Špelda, Katedra filosofie FF MU
Jarní semestr 2021
Obsah obrázku text, interiér Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
Seznam témat


VII. Svět, který dospěl: raná geologie a počátky evolučního myšlení
Image result for geology 17th century


‹#›
1. Teorie Země
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Image result for thomas burnet theory of the earth

‹#›
´Teorie Země = předchůdce geologie.
´Obrat v chápání přírody: až dosud byla příroda chápáno jako něco konstantního, bez dějin  – teorie
Země ovšem předpokládaly, že Země  a spolu s ní i pozemská příroda se v čase proměňuje, vyvíjí se.
´Teorie Země přinesly přesvědčení, že příroda má dějiny – „zčasovění přírody“.
´Křesťanská chronologie: dvě data stvoření světa. Podle Septuaginty (řec. překlad) Země vznikla
5500 př. Kr, podle Vulgáty (lat. překlad) 4000 př. Kr. V bibli se také píše, že jeden den je pro
Boha jako 1000 let; a také se zde píše, že svět bude trvat šest dnů: to dohromady dávalo tušenou
perspektivu délky dějiny světa na 6000 let.
´
Východiska
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země

‹#›
´Čtvrtá kniha Principů filosofie (par. 37-44).
´Na Slunci vznikají ze žhavých korpuskulí skvrny; hvězdy se od nich očisťují – pokud se to
nepodaří, skvrny se sjednotí a pokryjí celou hvězdu krustou z pevné a neprůhledné hmoty. Zhroutí se
vír hvězdy. Hvězda pak poletuje vesmírem jako kometa, nebo se stane planetou – tak vznikla i Země.
´Základem Země jsou žhavé částice původně tvořící jádro hvězdy, ty se rozrůzňují a utvářejí několik
sférických vrstev:
´
Descartes
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země

‹#›
´ I je žhnoucí jádro země, pozůstatek její hvězdné minulosti. Vrstva M je hustá a neproniknutelná
vrstva ze sražené hvězdné hmoty. Vrstvy C, D, E a F jsou vrstvy částic, které se postupně vytváří
kolem jádra a hmoty M. A, B a F jsou vzdušné vrstvy, C je vnitřní kůra země, odkud pocházejí kovy.
E je povrch země tvořený kameny, hlínou, pískem a blátem. D je voda. Vrstva E je čím dál více
vystaveny vzduchu a slunci a nakonec se rozlomí do vícero částí, voda z D vyteče ven: tak se
vytváří pohoří, údolí, moře, jeskyně etc., jak je patrné na obrázku vpravo.
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země

‹#›
´Telluris Theoria Sacra (1684); anglický překlad The Sacred Theory of the Earth (1690).
´Spojení kreativního čtení bible s karteziánskou kosmologií.
´Počáteční chaos částic; Bůh vložil zákony, podle nichž se částice uspořádaly; koncentrické vrstvy
živlů: vzduch, voda, země. Dokonale hladký povrch Země = Ráj.
´vysušování pozemské kůry, ohřívání vody uvnitř Země – exploze vařící vody – potopa světa –
naklonění zemské osy (tj. střídání ročních dob).
´pravdivá teorie souhlasící s biblí i fyzikálními principy
´
Thomas Burnet (1635–1715)
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Fáze odpovídající obrázku (podle hod. ručiček).
1.Sféricky spojené částice.
2.Zeměkoule s hladkým povrchem.
3.Rozervání povrchu – voda zevnitř zeměkoule zaplavuje povrch – univerzální potopa.
4.Z pevných zbytků vnější kůry se čase vytvořil dnešní reliéf zeměkoule.
5.Všeobecný požár světa.
6.Urovnání povrchu do podoby hladké koule.
7.Země se změní v hvězdu.
´Svět bez zázraků. Změnilo se pojetí Boha: nejde o jeho absolutní vládu nad světem, ale o
dokonalost jeho díla.
´
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země

‹#›
´A New Theory of the Earth (1696).
´W. také přisuzoval původ dnešního reliéfu Země velké katastrofě, tedy potopě.
´Země původně byla neobyvatelná kometa.
´Průlet komety: Při srážce si Země svou gravitací přitáhla z ocasu komety ohromné množství vodních
par, které se staly součástí pozemské atmosféry – z nich se spustil déšť – potopa.
´Vychýlení zemské osy – precese, část vody vypařila díky teplu ze slunce.
´Respektování biblické chronologie, protože k uvedeným procesům došlo asi před 6000 lety.
´Vyloučil Boha z dění, v bibli byla potopa především trestem, který Bůh seslal na hříšné lidstvo.
´Až dosud se přepokládalo, že osud lidstva a přírody je propleten, že příroda se mění adekvátně
stavu lidstva:
Rajská příroda vs. postrajská.
´
William Whiston (1667-1752)
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Výsledek obrázku pro william whiston new theory of the earth

‹#›
´An Essay towards a Natural History of the Earth (1695)
´Dutá Země, vyplněná vodou.
´Zdroj tepla uvnitř.
´Bůh se rozhodl potrestat lidi potopou – zvýšil výkon zdroje tepla – voda se vařila, měnila v páru
a nakonec roztrhla kůru Země.
´Vznik chaosu.
´Částice se usazují kolem středu na základě gravitace a své váhy.
´Současný povrch Země je také výsledkem katastrofy, ale tato katastrofa vznikla jako důsledek
přímého zásahu Boha do celého procesu.
´Potopa jako katarze lidstva i přírody.
´
John Woodward  (1665-1725)
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Image result for Woodward Scheuchzer Erde

‹#›
´Všechny tři teorie respektují biblické dějiny – snaží se vměstnat celé dějiny přírody i celé
dějiny lidstva do 6000 let.
´Katastrofismus (diluvianismus): Země se proměňuje náhle, přelomově, jako výsledek velkých
katastrof, které sloužily jako katalyzátory kompenzující nedostatek času.
´Aktualismus: aktuální stav Země je výsledkem stejných sil a zákonů, které působily v minulosti:
neexistovaly žádné katastrofy.
´Aktualismus předpokládal dlouhý čas pro uskutečnění všech změn, a proto důsledkem aktualistických
teorií bylo rozrušení biblických dějin.
´
Souhrn
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země

‹#›
´Dánský lékař, anatom; v Itálii konvertoval ke katolicismu; od r. 1667 katolický kněz, od 1677
biskup, ve 20. století byl beatifikován.
´1666 Toskánsko – žraločí zub se podobal zkamenělinám z hor tzv. zkamenělým jazykům – glossopetrae.
´Fosilie se od antiky považovaly za hříčku přírody, v 17. století se vědělo, že jsou to organické
zbytky rostlin a zvířat, která ovšem nikdo neznal: Takže dochází k vymírání druhů? A tedy i ke
vzniku?
´
Nils Stensen/Stenonius/Steno (1638-1686)

VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Obrázek

‹#›
´Glossopetrae jsou pozůstatky dávných žraloků, podobně i zkamenělí trilobiti jsou pozůstatky
dávných živočichů.
´Měkké tkáně podlehly procesu mineralizace a zkameněly.
´Klíčová otázka: Jak se dostaly do skály? Jak se jeden pevný objekt dostal do jiného?
´Steno v Itálii sepsal souhrn svých geologických poznatků: De solido intra solidum naturaliter
contento dissertationis prodromus (Předběžný náčrt rozpravy o pevném tělese přirozeně obsaženém v
jiném pevném tělese, 1669)
´
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Obsah obrázku trilobit, bezobratlí Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Mechanistické pojetí přírody; vše sestává z částic v pohybu, které stvořil Bůh.
´Teorie geologických vrstev – strata – odtud: stratigrafie.
´Vycházel z pozorování toskánských skal: vrstvy usazenin.
´Usazování těžkých částic a věcí v každé vrstvě: sladká nebo slaná voda (rostlin nebo mořská
zvířata).
´
Vrstvy
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země

‹#›
´Klíčová idea: vrstvy nevznikly najednou, ale utvářely se postupně po velmi dlouhou dobu.
´Princip superpozice, hlavní princip stratigrafie: „geologické vrstvy ležící níže (v podloží) jsou
starší než vrstvy ležící výše (v nadloží)“.
´Steno vtělil čas do geometrického seřazení vrstev: jako první si uvědomil, že když vznikaly
spodní, tak horní ještě neexistovaly – to bylo přelomové!
´Schéma vrstev jako listování v čase knihou přírody: vrstvy jako manifestace časové následnosti.
´Vrstvy podle Stenona pokrývaly celý povrch zeměkoule.
´Vrstvy podléhají změnám způsobeným okolním prostředím: výbuchy sopek, propady.
´Fosilie jsou zkamenělí živočichové.
´
Princip superpozice
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Obsah obrázku exteriér, obloha, země, příroda Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Geologické dějiny Toskánska i zeměkoule.
´Stenonův klíčový obrázek: čte se chronologicky od obr. 25 k současnosti – tj. obr. 20.
´Snaha schéma s biblickými dějinami: korelace mezi biblí a geologií.
´Rámec 6000 let, obr. 22 = potopa.
´
Schéma
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Výsledek obrázku pro steno geological strata

‹#›
´Obsáhlé encyklopedické dílo Histoire naturelle (Přírodopis) (1749-1788 ve 36 svazcích: patnáct
svazků o čtvernožcích, devět o ptácích, pět o nerostech a řada dalších o kytičkách);
´Již v prvním svazku z roku 1749 se nachází jako samostatné pojednání Buffonova La theorie de la
terre, v roce rozšířená verze 1778 Les époques de la Nature (Epochy přírody).
´
Georges Louis Leclerc (1707-1788), hrabě de Buffon
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Image result for count de buffon

‹#›
´Naše sluneční soustava vznikla tak, že do slunce narazila velká kometa a vytrhla z něj část jeho
hmoty – z ní vznikly planety.
´Původně byla Země polotekutá žhavá koule vytržená ze Slunce.
´Epochy přírody:
1)Tuhnutí a chladnutí země.
2)Vznik velehorských řetězců ze ztuhlých původně sklovitých hornin.
3)Třetí období patří vodě, která zaplavila povrch a formovala reliéf Země tím, že zarovnávala
vrcholky hor a hloubila údolí. Ve vodách praoceánu se také ve třetím období zrodil život z
organických molekul.
4)První velká zvířata vznikla podle Buffona ve čtvrtém období na severu, protože Země se postupně
ochlazovala právě směrem od pólů k rovníku.
5)a  6) Období: zvířata se adaptují nebo směřují k jihu za teplem.
7)Objevuje se člověk.
´
Buffonova teorie Země:
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země
Image result for buffon théorie de la terre

‹#›
´V první polovině 18. století stále ještě převládala biblická
chronologie, tj. svět má trvat 6000 let a uběhla už většina,
cca 5500 let.
´Buffon: geologické procesy byly tak pomalé, že se nevešly
do šesti tisíc let biblické chronologie.
´Pozorování sedimentace: odhad asi 5 palců usazenin za
rok, vrstva tlustá 2000 metrů = 14 000 let.
´Experimenty s chladnutím rozžhavených koulí: z nich se analogicky usuzovalo, jak dlouho asi musela
tuhnout Země: K současné teplotě pak dospěla celkově asi za 75 000 let. A než úplně vychladne čeká
ji ještě 93 000.
´
Otevření propasti času
VII. Svět, který dospěl
1. Teorie Země

‹#›
2. Katalogizace Stvořitelova díla
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla
Image result for taxonomy of nature linné

‹#›
1)Princip úplnosti – Bůh se chce se světem podělit o všechno, a proto stvořil vše, co bylo možné
stvořit.
2)Princip kontinuity: nejsou žádné mezery mezi sousedícími jsoucny, jinak by svět byl méně plný, a
proto také méně dokonalý. Mezi rybami, savci a lidmi nejsou „mezery“, ale kontinuální přechody.
3)Princip gradace: řetězec bytí je vertikální, takže některé druhy jsoucen
jsou výše než jiné. Opice jsou výše než červi.
´Řetězec byl považován za statický: Bůh ho stvořil před 6000 lety
hotový a celý!
´V 18. temporalizace řetězce bytí: plnost nebyla stvořena počátku,
princip úplnost má dynamickou povahu (vznik a zánik).
´
Velký řetězec bytí
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla
Image result for taxonomy of nature linné
´Od antiky se v přírodě předpokládala existence řetězce jsoucen: od nejjednodušších anorganických
jsoucen po nejsložitější a nejdokonalejší, tedy od kamenů, přes rostliny a zvířata, k člověku,
andělům a Bohu.

‹#›
´Nomenklatura = systém pojmenování a zařazování zvířat do určitých tříd.
´Neexistovala ani pevná a všeobecně ustálená taxonomie, tj. klasifikace organismů do skupiny.
´Nominalistické uvažování: druhy nemají ontologický korelát, ve skutečnosti existují jen individua,
druhové názvy jsou jen jména.
´Druh jako intelektuální fikce.
´
Neexistence nomenklatury
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla
Image result for taxonomy of nature linné

‹#›
´Historia plantarum generalis (1686-1704).
´Nová koncepce druhů.
´Aristotelici: druhy jako bytosti podobné vzhledem a stavbou těla.
´Ray definice druhu = skupina jednotlivců, které dokáží prostřednictvím rozmnožování zplodit nové
jedince jim podobné; příslušnost k druhu se vnějškově projevuje stavbou těla, ale není to
nejpodstatnější znak.
´
John Ray (1627-1705)
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla
Obsah obrázku text, muž, tmavé Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
´Poslal všechny skandinávské rostlinné druhy, 1732 první expedice do Laponska.
´Od r. 1742 profesor v Uppsale, 1762 šlechtic.
´Vycházel z Raye: věřil v existenci druhů, které stvořil Bůh jako součást řádu přírody.
´Taxonomii ze sexuality zvířat a rostlin.
´Praeludia Sponsaliorum Plantarum (1729) – Linné jako „Freud rostlinného světa“; rozřazení rostlin
podle podob a tvarů pohlavních orgánů.
´Stejně jako Ray věřil, že znakem druhu je jeho reprodukční schopnost.
´Kvetoucí rostliny rozdělil do 24 tříd, každou třídu dělil podle počtu pestíků na druhy a pak dál
na rody.
´Taxonomický systém: Systema naturae (1714 – 14 str.) (10. vyd. 1759 – 1384 str.); Philosophia
botanica (1751), nebo Species plantarum (1753).
´
Carl (von) Linné (1707-1778)
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla
Image result for taxonomy of nature linné

‹#›
´Až do 18. století zmatená taxonomie: různé názvy v různých jazycích, jak přesně odlišovat druhy…
a)Návrat k latině, přestože se již vědecká komunikace v 18. století odehrávala v národních
jazycích.
b)Nominalismus: taxonomie je umělá, není možné vytvořit systém, který by věrně zachycoval
uspořádání řetězce bytostí.
c)Binominální nomenklatura, tj. rodové + druhové jméno: rody (genus-genera) a druhy (species) –
Microtus arvalis – Hraboš polní.
´Tři přírodní říše: rostlinná, živočišná a minerální.
´
Základní znaky Linnéovy taxonomie
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla

‹#›
´Taxonomická souslednost: říše, řády, třídy, druhy a rody (dnes se mezi třídy a druhy dávají ještě
čeledě).
´Linnéova taxonomie rostlin se víceméně používá dodnes, nikoli jeho dělení zvířecí říše, které bylo
založeno na morfologii.
´Linné pojmenoval 4200 druhů zvířat a 7700 rostlin; dnes má jeho systém 350 000 druhů rostlin a
více než milion zvířat.
´Sám se považoval za nového Adama, který dává věcem jména;  zkoumání přírody: boží stopy, příroda
ukazuje moudrost stvořitele.
´Druhy jsou neměnné, statický řetězec, příroda nemá dějiny, je stále stejná, nic nového nevzniká.
´
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla

‹#›
´Linnéovská věda : alternativa k descartovsko-newtonovskému výkladu přírody.
´Nebyla matematická, ale kvalitativní.
´Nebyla experimentální, ale observační.
´Nepoznávala příčiny jevů, jen je popisovala).
´Nebyla hypotetická, ale chtěla pravdivě popisovat svět.
´Byla teocentrická a teleologická.
´Dávala přednost přírodnímu světu s jeho barvami, tvary a antropocentrickými analogiemi před
matematicko-materialistickým výkladem založeným na primárních kvalitách a matematické dedukci.
´
Znaky linnéovské vědy
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla
Image result for taxonomy of nature linné

‹#›
´Georges Louis Leclerc de Buffon (1707-1788).
´Ideový odpůrce a protiklad Linného v rysech odborných i osobnostních.
´Histoire naturelle (Přírodopis) (1749-1785): celá příroda od minerálů po ptáky.
´Nové chápání přírody odlišné od karteziánského-newtonovského mechanistického pojetí (fyzikalismu)
i od linnéovského popisného přístupu.
´
Buffon
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla
Image result for count de buffon
´

‹#›
1)Úloha času v přírodě: leibnizovské pojetí přírody jako ustavičné transformace. Celý svět je
následností proměn v čase – příroda je dynamický, rozvíjející se systém.
2)Vitalistické pojetí přírody: přírodní objekty (nebo jejich části) jako aktivní a činné entity.
3)Historická metoda: upřednostňoval historický přístup k poznání, který souvisí s jeho dynamickým
pojetím přírody. Jestliže se příroda proměňuje v čase, tak jí porozumíme tak, že pochopíme příčiny,
které vedly ke změnám jejích stavu.
´
VII. Svět, který dospěl
2. Katalogizace Stvořitelova díla
Obsah obrázku text, pes, kniha, kočka Popis byl vytvořen automaticky

‹#›
3)Druhy a jejich změny: Buffon zprvu odmítal druhy a binominální nomenklaturu. Velký řetězec bytí
neobsahuje druhy, ale jen individua (není jasné kde končí druh). Od 60. let – vlastní pojetí druhu:
„Za příslušníky stejného druhu můžeme považovat takové jedince, kteří se prostřednictvím kopulace
dokáží mezi sebou rozmnožovat“. Mezek jako kříženec osla a koně nemůže mít potomky.
4)Temporalizace řetězce bytí: epigenetické pojetí vzniku života – návaznost na Aristotela:
existence forem určujících vývoj. Druhy postupně degenerují, tj. mění se. Proměny přírody tedy
uznává, ale chápe je jako degenerace, ne jako vývoj. Teprve na konci 18. století přichází Jean
Baptiste Lamarck (1744-1828).
´
Obsah obrázku text, kočka, kniha, malování Popis byl vytvořen automaticky