Dost často se nám stává, že cítíme stud za vše možné. Není ani tak těžké pochopit, proč tomu tak, jelikož stud je všude kolem nás. Západní společnost je na vině a studu postavena. Často se cítíme provinile, že nejsme dost dobří, že něco nezvládáme. Nedokážeme využít svůj potenciál nebo splnit různá očekávání. Cítíme se vini za to, že pociťujeme žárlivost, vztek, smutek, závist a dokonce i kvůli tomu, že jsme šťastní. Za studem stojí ještě jedna emoce - strach. Obáváme se, že nejsme dost dobří, že když na chvíli povolíme, vše se zhroutí. Bojíme se kritiky od druhých, tak se radši rovnou zkritizujeme my sami. To vše z nás vysává velké množství energie, až nám možná nezbyde vůbec žádná. Jak toto můžu prolomit? "Jednoduše" tím, že projevím laskavost k sobě samé/mu.
Týden 6: V pasti minulosti nebo život v přítomnosti
Všem přeju krásný všímavý týden. Tento týden nás čeká meditace “Spřátelení”, před kterou je důležité se zklidnit a uvolnit, s čímž mohou pomoci meditace “Všímavost vůči tělu a dechu” nebo “Dech a tělo”. Můžete se však samozřejmě uvolnit a zklidnit i bez pomocí nahrávek. Meditace provádějte opět nejméně šest dní ze sedmi. Také pokračujte v praktikování krátké tříminutové meditace 2x denně nebo vždy, když ji budete potřebovat.
- Nemohu s tím nic udělat.
- Trhá mne to na kusy.
- Nemám žádnou budoucnost.
- Naprosto jsem selhal/a.
- Ztratila jsem něco, co už nikdy nenajdu.
- Už to nejsem já.
- Jsem bezcenný/á.
- Jsem pro druhé přítěží.
- Něco v mém životě je již navždy zničeno.
- Nemohu v životě najít žádný smysl.
- Jsem zcela bezmocný/á.
- Ta bolest nikdy nepřejde.
Přijde vám nějaká povědomá?
A teď už tedy k tomu, co s tím vším můžu udělat...
Co nás tento týden čeká?
- Můžete začít meditací “Dech a tělo” nebo “Všímavost vůči tělu a dechu”
- Pokračujte meditací “Spřátelení”
- Tříminutová meditace “Prostor k nadechnutí”, dvakrát denně
- Osvobození od návyků
Meditace “Spřátelení”
V této meditaci jde o rozvoj nejen přátelského a laskavého postoje k druhým, ale též k sobě samým. Můžeme totiž zjistit, že je takřka nemožné pečovat o ostatní, když nepečujeme sami o sebe - nemůžeme být laskaví k ostatním, když nejsme laskaví sami k sobě (například, když útočíme na sebe, že nejsme dost dobří).
Laskavost vzniká díky empatii, což je hluboké a sdílené porozumění tomu, v jaké situaci se nachází druhý člověk. Je ale důležité, abychom nebyli empatičtí pouze k druhým, ale též sami k sobě. Často nejsme empatičtí k vlastním myšlenkám nebo pocitům a považujeme je například za slabost. Snažíme se je potlačit nebo se jim plně poddáváme (kupříkladu se začneme přejídat). Důležité je porozumět potřebám, které tyto myšlenky, pocity vyvolaly. Teprve když si začneme všímat, jak se hodnotíme a kritizujeme, začneme nacházet klid v uspěchaném světě. Laskaví k sobě jsme právě při praktikování meditace všímavosti, protože v tu chvíli se soustředíme pouze na sebe samé, na to být jen tady a teď.
Může být však složité objevit skutečnou laskavost a přátelství k vlastní osobě. Dejte si proto dost času k prozkoumání všech možností, které tato meditace nabízí. Tuto meditaci můžete praktikovat kdekoliv a kdykoliv, ne jen v době, kterou si striktně vymezíte.
Minulý týden jsme se zaměřovali na odhalování našich nesnází a snažili se přijmout věci, takové jaké jsou. Tím, že se i my přijmeme takoví jací jsme, přijmeme naše myšlenky, emoce, tělesné počitky a projevujeme k sobě samým laskavost. To nám dodává sílu i kuráž žít svůj vlastní život, takový jaký skutečně je, tedy i se všemi nepříjemnostmi.
Přikládám krátký dotazník, který vám může pomoci prozkoumat, jestli jste k sobě laskaví.
Osvobození od návyků
Stejně jako týdny předtím, vám i tenhle týden přinášíme námět na to, jak se osvobodit od svých běžných návyků. Tenhle týden vám dokonce nabídneme způsoby dva. Vyberte si alespoň jeden a pokuste se ho během tohoto týdne zrealizovat.
A opět něco málo pro zpestření..
Vzpomínky na skutečné události
Podívejte se na slova uvedená níže. Jaká událost, kterou jste osobně prožili, se vám vybaví, když si slovo přečtete? Zapište si svou vzpomínku nebo si ji zapamatujte. Nezáleží na tom, jestli se daná událost stala dávno či nedávno, neměla by však trvat déle než jeden den.
Kdyby jedním ze slov byla “zábava”, správnou odpovědí by bylo například: “Bavil jsem se, když jsem byl na večírku, který pořádala Jane.”. Nebylo by správné odpovědět: “Na večírcích se vždycky bavím.”, protože se nejedná o konkrétní událost. Zkuste tedy najít takovou, která se váže ke každému z uvedených slov. (Pokuste se vždy najít pouze události, které trvaly méně než jeden den).
Představte si, že stojíte v plném baru a vidíte jednoho z kamarádů či kamarádek, jak se baví s vaším kolegou z práce. Usmějete se a zamáváte na ně. Dívají se vaším směrem, ale zdá se, že si vás nevšímají.
Jaké myšlenky se vám honí hlavou? Jak se cítíte?
Možná si myslíte, že výklad této scény je jednoznačný, když se však zeptáte jiných lidí, dají vám velmi odlišné odpovědi, které závisejí spíše na jejich okamžité náladě než na "realitě". Pokud se zrovna nedávno stalo něco, co vás potěšilo, tak si nejspíš jen pomyslíte, že vás přátelé zkrátka nevidí a brzy na tuto příhodu zapomenete. Jste-li však nešťastní nebo ve stresu, ať už z jakéhokoliv důvodu, představy vaší mysli se roztančí ve zcela jiném rytmu a situace dostane naprosto jiný význam: můžete dojít k závěru, že se vám přátelé vyhýbají nebo že jste je dokonce ztratili. Možná si také pomyslíte:
"Vyhýbají se mi. A je to tady zase. Možná, že mne nikdy neměli doopravdy rádi a už se mne dlouho snaží zbavit. Proč je jen přátelství tak pomíjivé? Lidé jsou čím dál povrchnější."
Taková samomluva může krátké zakolísání nálady snadno změnit v dlouhý zaplavující poryv smutku, pod jehož vlivem začnete zpochybňovat hodnoty, kterým jste do té doby věřili. Proč?
Naše mysl se neustále zoufale snaží přiřadit událostem nějaký význam. Používá k tomu zkušenosti, které se v nás za léta nahromadily, a značný význam při tom hraje i naše okamžitá nálada. Mysl se střípky informací neustále snaží poskládat do smysluplné mozaiky představ. Bez ustání zkoumá, zda současná situace nezačíná být podobná nějaké minulé zkušenosti a na základě minulé zkušenosti a současné situace vytváří představy o možné budoucnosti. Vytváření smysluplných celků je totiž základní vlastností lidské mysli.
Když tanec "zamrzne"
Je úžasné pozorovat, jak představy tancují, dokud "nezamrznou". Příliš obecná paměť má sklon uchovávat nikoliv detaily situací, ale pouze jejich souhrnné významy, a právě kvůli tomu vzpomínky často "zmrznou", protože zapamatovaný význam už je velmi obtížné změnit. Zapamatujete-li si například chování kamarádů v baru jako "odmítnutí", je velmi obtížné vrátit se k detailům situace a najít jiný výklad jejich chování a zejména pokud jste unaveni nebo vás tíží problémy, začne se projevovat sklon pamatovat si příliš obecně. Pokud tedy představy uváznou, vše, na co si později vzpomenete, je jen dalším příkladem toho, jak vás lidé odmítají. Svět pro vás začíná ztrácet detaily a barevné odstíny, stává se černobílým - vyhráváte nebo prohráváte.
Všem vám přejeme krásný laskavý týden, Zuzka a Hilda.
Odkazy k meditacím: