Dětská klinická psychologie (PSMA007) Psychologický ústav FF MU Hana Jahnová Akademický rok 2022/2023 Témata sdělení • 1.Vývojová období raného věku (klinická vývojová psychologie) • 2. Schéma klinicko - psychologické péče o dítě a jeho rodiče • 3. Traumatizující situace, předčasný porod jako potenciálně traumatizující situace • 4. Perinatologie obecně Současný stav klinicko - psychologické péče v rámci Perinatologických center v ČR • Ústav pro péči o matku a dítě, Praha – Podolí • Všeobecná fakultní nemocnice, Praha – Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží • Fakultní nemocnice Motol, Praha • Nemocnice Most • Masarykova nemocnice Ústí nad Labem • Fakultní nemocnice Hradec Králové • Nemocnice České Budějovice • Fakultní nemocnice Plzeň • Fakultní nemocnice Brno • Fakultní nemocnice Olomouc • Baťova krajská nemocnice Zlín • Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava – Poruba Schéma klinicko-psychologické péče o dítě a rodiče v rámci perinatologických center • 1. péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím (velmi často těhotenství po programu asistované reprodukce) indikace péče - péče preventivní, indikace lékaře, na přání těhotné ženy forma péče - krizová intervence, psychoterapeutická péče • 2. péče o dítě a rodiče po porodu v době hospitalizace dítěte indikace péče - péče preventivní, indikace neonatologa, na přání matky/rodičů forma péče - krizová intervence, psychoterapeutická péče • 3. péče o dítě a rodiče po propuštění v rámci center vývojové péče (opakovaná vyš. ve věku 3,6,9,12, 18,24 měsíců a dále např. 5,8,14,18 letech ) indikace péče - péče preventivní, indikace neonatologa, na přání matky/rodičů forma péče - diagnostická část – úroveň psychomotorického vývoje, výchovné poradenství, psychoterapeutická péče Schéma klinicko - psychologické péče o dítě a rodiče Péče o dítě a rodiče po propuštění v rámci péče neonatologické ambulance Klinicko - psychologické sledování je především určeno předčasně narozeným dětem s porodní hmotností nižší než 1500 gramů • 500 – 749g – ILBW – Incredible Low Birth Weight (cca 24.-26. t.g.) • 750 – 999g – ELBW – Extremely Low Birth Weight (cca 27.-29.t.g.) • 1000 – 1499g – VLBW – Very Low Birth Weight (cca 30.-32.t.g.) a dále dětem s komplikacemi v pre, peri, a postnatálním období, dětem narozeným v termínu porodu Hlavní cíle psychologického sledování • opakovaná hodnocení psychomotorického vývoje, která slouží k zachycení vývojových odchylek - individuální stimulační program • řešení aktuálních vývojových a výchovných problémů podle individuálních potřeb dítěte a rodiny • podpora raného vztahu matky (rodičů) a dítěte – upozornění na individualitu a osobnost dítěte • zajištění krizové intervence pro rodiče • poskytování emoční podpory, případně podpůrné psychoterapeutické vedení člena rodiny nebo celé rodiny • podle potřeby napojit rodiče na další specializovaná pracoviště, jako např. středisko rané péče, rehabilitační stacionáře, psychoterapeutická, popřípadě psychiatrická pracoviště atd. • upozornění rodičů na význam svépomocných skupin v rámci různých občanských sdružení a rodičovských organizací – www. nedoklubko.cz Psychologické sledování zahrnuje Diagnostickou část • vývojová diagnostika, stimulace vývoje Výchovné poradenství Terapeutickou část • krizová intervence, psychoterapie podpůrného charakteru Intervaly klinicko-psychologického sledování U předčasně narozených dětí: První rok života: 3., 6., 9. a 12. měsíci gestačního/korigovaného věku Druhý a třetí rok života: věková korekce nadále: 18., 24., 30. a 36. měsíci gestačního/korigovaného věku a chronologického/kalendářního věku U dětí narozených v termínu: aktuálně, podle potřeby: 1. návštěva - rozhovor s matkou/rodiči – OA, RA, problém 2. návštěva – vlastní klinickopsychologické vyšetření 3. návštěva – setkání s oběma rodiči, doporučení a závěry vyšetření, všechny tři návštěvy mohou probíhat ve více sezení Diagnostická část • sledování psychomotorického vývoje, stanovení jeho aktuální úrovně a případných abnormit • rozhovor s rodiči • pozorování spontánní aktivity dítěte • vývojová škála dle Bayleyové – BSID –II; Bayley III Složky psychomotorického vývoje – adaptivní chování, řeč, jemná a hrubá motorika, sociální chování Mentální škála – kognitivní vývoj, řeč, sociální vývoj Motorická škála – jemná a hrubá motorika Škála chování - pozornost – bdělost, orientace - zájem , emoční regulace, kvalita motoriky • Kognitivní vývoj - (habituace, zrakové vnímání - výběrovost, procesy paměti, řešení problémů, koncept počtu) • Řeč - (vokalizace, expresivní a receptivní řeč, porozumění gramatickým pravidlům) • Sociální vývoj - (sociální komunikace, uvědomování si sebe, sociální hry) Mentální škála • Hrubá motorika - pohyby trupu, hlavy končetin v různých polohách - leh na zádech, na bříšku, při manipulaci s dítětem, sed, lezení, stoj, chůze, běh a další dovednosti jako např. chůze po schodech, skákání, udržení rovnováhy, napodobování pohybu, apod. • Jemná motorika - pohyby ruky, prstů, vizuomotorická koordinace • Hodnocení zaměřeno nejen na určitou dovednost, ale také na kvalitu pohybu Motorická škála • Pozornost - bdělost (pro věk 1 - 5 měsíců) • Orientace - zájem (pro věk 6-12 a 13-42 měsíců) • Emoční regulace (pro věk 6-12 a 13-42 měsíců) • Kvalita motoriky (pro věk 1-5, 6-12 a 13-42 měsíců) Škála chování 4 faktory: Celkové skóre (součet všech hodnocených položek na 5 bodových stupnicích) Kategorie hodnocení pro 4 faktory i celkové skóre: v normě (99. - 26. percentil) hraniční (25. - 11. percentil) špatné (10. a nižší percentil) Mentální škála - mentální vývojový index - MVI Motorická škála - psychomotorický vývojový index - PVI Výsledné hodnocení Kategorie hodnocení pro obě výše uvedené škály dle Bayleyové: průměrná hodnota 100, směrodatná odchylka +/- 15 bodů urychlený vývoj (vývoj. index: 115 a více) v mezích normy (vývoj. index: 114 – 85 mírně opožděný (vývoj. index: 84 - 70) významně opožděný (vývoj. index: 69 a nižší) Změny našeho hodnocení: středně opožděný (vývoj. index: 69 - 50) významně opožděný (vývoj. index: nižší než 50) Výchovné poradenství • optimální řešení aktuálních potíží podle potřeb rodiny, důraz na individualitu dítěte • podpora psychomotorického vývoje dítěte • tvorba denního režimu /rituály/ • vývojové fáze raného věku – období tzv. novorozeneckých kolik, období první separační úzkosti a období dětského negativismu • neklid, dráždivost, excitabilita, poruchy příjmu potravy a spánku • poruchy chování, projevy hyperaktivity • psychická deprivace Terapeutická péče • krizová intervence - předčasný porod nezralého dítěte, smrt dítěte a truchlení, bolest, pocity viny, pocity selhání vlastního mateřství/ • podpůrná psychoterapeutická péče - zabránit retraumatizaci • zaměřena na podporu raného vztahu dítěte s rodiči a na řešení interakčních poruch v rodině Proč je potřebné zahájit klinicko-psychologickou péči u dětí raného věku co nejdříve ? • preventivně ošetřit, psychoterapeuticky pomáhat rodičům zvládat stresové situace po narození nedonošeného dítěte či nemocného dítěte, případně po narození mrtvého dítěte nebo po jeho úmrtí později. • pomoci vytvořit optimální interakční chování mezi dítětem a rodiči – důležitá podmínka pro jeho další zdárný vývoj. • naučit rodiče správně pozorovat a porozumět chování dítěte a jeho možnostem – důležitý předpoklad pro vhodnou stimulaci jeho vývoje. • rodiče akceptovat jako aktivní účastníky v péči o dítě a zároveň je podporovat i v aktivním kontaktu s odborníky. • opakovaným kontaktem vytvořit určitou oporu a zázemí, kam se mohou rodiče vždy obrátit, při jejich často velmi náročné péči plné nejistoty – kvalita vztahu mezi rodiči a odborníky se odráží i ve vztahu rodičů k dítěti. Proč je potřebné dlouhodobé klinicko-psychologické sledování ? • zachytit děti s vývojovými odchylkami, aby se mohly zahájit intervenční programy, kdy je CNS ještě nezralý a plastický a šance na úspěch nápravy největší a tudíž i ekonomicky nejefektivnější • sledovat vliv určité terapie či opatření na vývoj dítěte či vztahu rodiče dítě a terapeutické kroky postupně upravovat vzhledem k následnému vývoji, podle aktuálního stavu a potřeb – nálezy se v průběhu vývoje mění • individuální dlouhodobější prognóza vývoje dítěte z raného věku je velmi omezená – důraz na dlouhodobé sledování dětí do školního věku, v poslední době v zahraničí přibývá studií až do období adolescence a dospělosti Děkuji za pozornost Kontakt: Hana Jahnová, e-mail: jahnova.hana@fnbrno.cz