Sfragistika



Název
´sfragís (řec.) = pečeť
´
´sigilografie (z lat. sigillum = pečeť)
´
´Sfragistik, resp. Siegelkunde (něm.)
´
´V románských jazycích a angličtině - většinou odvozeno z latinského termínu sigillum
(sigillographia, sigillographie apod.)

Předmět a cíl
´Sfragistika – nauka o pečetích.
´
´Věda zabývající se touto specifickou kategorií historických pramenů, zejména jejich zhotovováním,
vznikem, funkcí a vývojem v nejširším slova smyslu.

Pečeť - definice
´Otisk tvrdého razidla opatřeného vyrytým či vyraženým obrazem, znakem či nápisem, jednoznačně
charakterizujícím svého majitele, ať již osobu fyzickou nebo právnickou, ve hmotě, která je schopna
tento obraz, znak či nápis přijmout a uchovat (K. Maráz).
´
´Znamení nebo text či oboje současně, otištěné do hmoty schopné je uchovávat, které jednoznačně
určuje konkrétní fyzickou či právní osobu a slouží především k ověřování či zajišťování právní
platnosti a správnosti písemného pořízení (I. Hlaváček).

Funkce sfragistiky
´
´Pomocná funkce pro ostatní vědy, kde je pečeť jedním z pramenů.
´
´
´Samostatná disciplína při bádání nad vlastní pečetí, typářem, odlitkem i razítkem jakožto
historickými prameny (otázky vzniku a použití pečeti a jejich klasifikace).

Vztah k jiným disciplínám
´
´Sfragistika je uzavřenou disciplínou (na rozdíl od heraldiky).
´
´
´Souvislosti s dalšími PVH:
´heraldika (použití erbů v pečetním poli).
´genealogie (pramen pro genealogii).
´epigrafika.
´diplomatika (sfragistika byla její součástí až do 19. století).
´

Vztah k jiným disciplínám
´Dějiny umění:
´typář náleží mezi drobnou plastiku nebo užitné umění, ryli jej zlatníci nebo jiní rytci.
´
´Symbolika – dějiny ideologie a myšlení (propaganda a ideologie).
´
´Právo a právní dějiny – pečeť ověřuje právoplatnost listiny (falza).
´
´Funkce pečeti – nejen v souvislosti s písemným pořízením. Symbolickou hodnotou měla v některých
případech i sama pečetidla jako viditelné atributy určitého důstojenství.

Dělení sfragistiky
´Sfragistika:
´panovnická (papežská a císařská) a státní.
´církevní.
´šlechtická.
´komunální.
´cechovní.
´univerzit.
´občanská.
´úřední.

Pojmy
´Autentická pečeť – sigillum authenticum – pečeť, jež se těšila všeobecné vážnosti a platnosti i ve
vztahu k třetím osobám. Jedná se o pečeti největších autorit, mezi které náležejí zejména pečeti
papežů, římských císařů a králů, panovníků, kardinálů, arcibiskupů, biskupů, kapitul, velké pečeti
měst.
´
´Bula (ve smyslu sfragistickém) – pečeť, jejíž pečetní látkou je kov.
>

Pojmy
´Contrasigillum (kontrasigillum, protipečeť, rubní pečeť) – pečeť otištěná do rubní části
jednostranné pečeti.
Pečeť
uLegenda – text nacházející se po obvodu pečeti, v němž je zpravidla uvedeno jméno majitele, jeho
tituly, úřad, predikát či jiné určení totožnosti či právní působnosti.
u
u

Pojmy
´
´Ikonografický rozbor – rozbor náplně pečetního pole, jenž má postihnout to, co pečeť vyjadřuje;
častý zejména u církevních pečetí.
´
´Koroborace – součást textu listiny, v níž je oznámeno, kým a jak byla listina zpečetěna či právně
ověřena.

Pojmy
´Litterae clausae – uzavřené písemnosti.
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Kryt papíru – ochranný prostředek před zničením pečeti. Na psací látku nanesený pečetní vosk se
před otiskem typáře položí papírová clona, často ozdobně vykrajovaná a teprve přes ni se otiskne
pečetidlo.

Pojmy
Čechy Martin z Wirdšperka odlitek pečeti
Odlitek – zhotovený otiskem pečeti.

Pojmy
´Miska – jeden z ochranných prvků pečeti, vyrobený z vosku nejčastěji přírodní barvy.
´Otisk – pečeť, otisk typáře do pečetní látky.
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

Pojmy
´Pečetidlo – matrice, typář.
´
´Pečetitel – osoba provádějící praktický úkon pečetění:
´Bullatores – pečetitelé či sigilátoři, osoby, které prováděly v kanceláři praktické pečetění.
´Plumbatores.
´Sigillatores – sigilátoři.
´
> Typář | LovecPokladu.cz > VIRTUÁLNÍ VÝSTAVA - Typáře ze sbírky muzea | muzeum-myto.cz

Pojmy
´Pečetní pole – místo na pečeti, v němž je vyryt pečetní obraz nebo nápis.
´
´Pečetní obraz – náplň pečetního pole, může být obrazový, portrétní, erbovní, nápisový nebo
smíšený.
´
´Pečetní vosk – jedna z nekovových pečetních látek, ve střední Evropě vůbec nejčastější. Až do
novověku se používal přírodní včelí vosk, do něhož se přidávaly pro zpevnění a zbarvení různé
přísady.

Pojmy
´Pergamenový proužek – proužek, přes který dochází k přivěšení či zavěšení pečeti k písemnosti.
´
´Plika – ohnutý spodní okraj písemnosti za účelem jeho zdvojení a přivěšení pečeti. Tento zdvojený
okraj tak unese větší hmotnost, a tudíž i visutou větší pečeť. Plika se nepoužívá, když je pečeť k
písemnosti zavěšená.
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Přivěšení – jeden ze způsobů připevnění pečeti k písemnosti ve funkci ověřovací. Pečeť mohla být
přivěšena nitěmi, šňůrami, stuhami či pergamenovým proužkem; ten však nebyl součástí psací látky.
Zavěšení – připevnění pečeti ve funkci ověřovací k písemnosti pomocí pergamenového proužku, jež
vznikne naříznutím a zohnutím kousku pergamenu, který – na rozdíl od přivěšení – je součástí psací
látky zpečetěné písemnosti.

Pojmy
´Slepá pečeť – pečeť, jež je otištěna přímo do psací látky, a ne do látky pečetní.
´
´Razítko – vystřídalo pečeť v novověku; první razítka se objevila od 17. století, avšak jejich
rozmach nastal od poloviny 19. st. Dnes jsou zcela dominantním ověřovacím prostředkem vedle
podpisu.
´
´
> Obsah obrázku text, mince Popis byl vytvořen automaticky > Obsah obrázku text Popis byl vytvořen
automaticky

Typy pečetí
´Velká pečeť – dostala název podle rozměrů. Míní se hlavní pečeť v kanceláří. Nejen rozměry, ale
také nejhonosnější náplň a provedení pečetního obrazu.
´Menší pečeť – vzhledem i velikostí se odlišovala od velké čili hlavní pečeti v kanceláři.
´Sekretní pečeť (sekret) - sloužila původně jako osobní pečeť majitele kanceláře k zapečeťování
listů. Později se rovněž používala ve funkci contrasigilla, tedy rubní pečeti, jejíž přítomnost v
dorsu velké pečeti znamenala souhlas majitele velké pečeti se zněním (obsahem) textu zpečetěné
písemnosti.
´Signet - pečeť drobných rozměrů, prosté výzdoby, jež nikdy nenabyl plné právní autenticity.
Objevuje se obvykle poté, co se sekretu zmocnila kancelář majitele, neboť v rámci rostoucí
byrokratizace a rozšiřující se škály písemností již nevystačila s velkou, eventuálně menší pečetí.
´Rubní pečeť - reverzní pečeť k jednostranné pečeti. Pokud je stejně velká nebo téměř stejně velká,
jako averzní pečeť, pak s ní tvoří jeden celek (= mincovní pečeť).

Typy pečetí
´Velká
´pečeť
Großes siegel von charles, der kühne herzog von burgunder, jahrgangsgravur. Großes siegel von
charles die kühne, burgundische | CanStock Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Malá pečeť (sekretní)
Velká
pečeť

Typy pečetí
´Rubní pečeť
Rücksiegel als eine Form der zusätzlichen Beglaubigung bei Urkunden | Siegelblog

Typy pečetí
´Mincovní pečeť (sigillum duplex)
´dvoustranná pečeť, u které otisky na rubu i líci mají stejný rozměr.
Obsah obrázku patro, interiér, dřevěné, dřevo Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku stůl,
patro, interiér, dřevěné Popis byl vytvořen automaticky

Vnější znaky pečetí
´Pečetní látka – látka, do níž je otiskován pečetní typář:
´Kov (zlato, stříbro nebo olovo) – buly.
´Nekovové pečetní látky (hlína, včelí vosk, těsto, lak, papír).
´
´Tvar pečeti:
´Kulatý/okrouhlý.
´Oválný.
´Špičatě-oválný – často používané v církevním prostředí, tvar hodící se pro stojící postavu (např.
ženy bez královského titulu).
´Štítovitý – zobrazení erbu/znaku, jenž byl umístěn na štítu.
´Víceboký.
> Kirchen-Petschaft aus der Stadt Reims

Typologie pečetního obrazu
´Pečeti nápisové – nejrozšířenější od 18. století u právnických osob (úřady, firmy, instituce,
korporace).
´Pečeti obrazové:
´a) Typ topografický (budovy, hradby).
´b) Typ věcný (předměty, nářadí, řemesla, výrobky atd.).
´c) Typ fantastický (bazilišek, drak, fantastická zvířata …).
´d) Typ hagiografický (světci, jejich atributy, biblické výjevy …).
´Pečeti portrétní:
´a) Typ antický (jako gema portrét římského antického vládce).
´b) Typ majestátní (zpodobnění panovníka).
´c) Typ jezdecký (jezdec na koni).
´d) Typ pěší (stojící rytíř s mečem či kopím nebo žena ve dvorském oděvu).
´e) Typ pontifikální (církevní hodnostář s kněžskými odznaky).
´Pečeti erbovní (znakové)

Typ nápisový a obrazový/hagiografický
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Kliment V., papež, pečeť mincovní, bula (1310)
KPAMB, č. L/1a
KPAMB, č. L/1r

Typ obrazový/topografický
Obsah obrázku mince Popis byl vytvořen automaticky
Žatec (1295)
Obsah obrázku interiér, keramické nádobí Popis byl vytvořen automaticky
Brno (1328)
CDB VII, č. 366
KPAMB,
č. LXVI/1

Typ obrazový/věcný
Obsah obrázku rostlina Popis byl vytvořen automaticky
Jakub Ott, brněnský měšťan (1399)
KPAMB, č. CXLIII/2:
v pečetním poli blíže neurčený předmět

Typ obrazový/hagiografický
Jakub Donadei, biskup aquilejský a papežský auditor (1405)
KPAMB, č. CLXIX/1: v gotické architektuře zobrazen sv. Jiří na koni, zabíjející draka.
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky

Typ portrétní/majestátní
Obsah obrázku mince, kámen Popis byl vytvořen automaticky
Václav II. (1297-1300)
CDB VII, č. 3

Typ portrétní/jezdecký
Obsah obrázku mince Popis byl vytvořen automaticky
Václav II. (1293)
KPAMB, č. XXXIII/1r: v pečetním poli se nachází heraldicky vpravo jedoucí plně ozbrojený jezdec na
koni, s kbelíkovou přilbou na hlavě, kopím s banderiem, jež nese českého lva, v pravici a gotickým
štítem s moravskou orlicí v levé ruce. Kůň nese čabraku bez heraldické výzdoby.

Typ portrétní/pěší
Smil II. z Lichtenburka (1288), používal typář svého otce
CDB VII, č. 233

Typ portrétní/pontifikální
Dětřich z Hradce, olomoucký biskup (1298)
KPAMB, č. XL/1
Konrád z Bavor, olomoucký biskup (1318)
KPAMB, č. LVI/1

Typ erbovní (znakový)
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky
Štěpán Gülher, správce ve Freistadtu (1392)
KPAMB, č. CXXXVII/1
Vojtěch z Otaslavic, kanovník olomoucké kapituly (1382)
KPAMB, č. CXXIX/1
Jan Jindřich, moravský markrabě (1350)
KPAMB, č. LXXXIX/1
Demetrius z Bukova (1285)
KPAMB, č. XXX/2

Bádání české sfragistiky
´Václav Vojtíšek (1883-1974). Označuje se za zakladatele české sfragistiky. Jeho přínos zejména ve
sfragistice a heraldice komunální a státní. Jeho teorie o tom, že městské znaky vznikly až za
husitství (dnes neplatí). Jeho další témata: městské knihy, dějiny Prahy, diplomatika, heraldika,
dějiny Archivu hl. města Prahy.
´František Beneš (1905-1971). Absolvent VII. kursu Státní archivní školy (1934-38). Začal vydávat
Atlas českých pečetí, avšak vzhledem okolnostem přestal pro krátké době vycházet. Zajímal se rovněž
o heraldiku (byl spoluzakladatelem Heraldického časopisu), genealogii a podílel se na řadě
diplomatických edičních podniků.
´Jiří Čarek (1908-1985). Stál v čele Archivu hl. města Prahy 15 let. Ze sfragistiky věnoval
pozornost cechovním pečetím, městským pečetím. Jeho práce: O pečetech českých knížat a králů z rodu
Přemyslova; Poznámky k soupisu typářů; Městské znaky v českých zemích.
´Rostislav Nový (1932-1996). Od r. 1958 působil na katedře československých dějin a archivního
studia. Ke sfragistice publikoval monografie o pečetích pražských a olomouckých biskupů
přemyslovského a lucemburského období, pečeti Koruny české. V práci o počátcích znaků českých měst
bohatě využil pečeti jako jejich pramen.
´Tomáš Krejčík (nar. 1951).
´Karel Maráz (nar. 1971).

Doporučená literatura
´
´Tomáš Krejčík: Pečeť v kultuře středověku (1998).
´
´Karel Maráz: Sfragistika. Studijní texty pro posluchače pomocných věd historických a archivnictví
(2014).